5 C 253/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 13 691,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni jistinu 9 300 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 11 946 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 300 Kč od 22.7.2024 do 31.12.2024, s úrokem z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 9 300 Kč od 1.1.2025 do 30.6.2025 a s ročním úrokem z prodlení z částky 9 300 Kč od 1.7.2025 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroku z prodlení závislá na výši reposazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 4 391,04 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 15 436,08 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 691,04 Kč od 22.7.2024 do 31.12.2024, úroku z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 13 691,04 Kč od 1.1.2025 do 30.6.2025 a ročního úroku z prodlení z částky 13 691,04 Kč od 1.7.2025 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroku z prodlení závislá na výši reposazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 300 Kč od 22.7.2024 do 31.12.2024, úrok z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 9 300 Kč od 1.1.2025 do 30.6.2025 a roční úrok z prodlení z částky 9 300 Kč od 1.7.2025 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroku z prodlení závislá na výši reposazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 13 691,04 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazenou půjčku. Tvrdila, že spolu dne 14.7.2008 žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, (dále předchůdce) uzavřely smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalované poskytl v hotovosti 20 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit do 20.7.2009 formou týdenních splátek spolu se sjednaným poplatkem. Za nedílnou součást dané smlouvy byly označeny Smluvní podmínky o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, když uhradila toliko 10 700 Kč. Následně došlo k postoupení dané pohledávky předchůdce za žalovanou na žalobkyni, která se tak po žalované nyní domáhá zaplacení dlužné jistiny 13 691,04 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 27 382,08 Kč a příslušného úroku z prodlení z částky 13 691,04 Kč od 22.7.2024 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřila.

3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

4. Z předložených listin soud zjistil následující:

5. Ze smlouvy o půjčce vyplývá, že spolu předchůdce a žalovaná uzavřeli dne 14.7.2008 smlouvu, na jejímž základě se předchůdce žalované zavázal poskytnout 20 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem 13 920 Kč, celková dlužná částka tak dosahovala 33 920 Kč. Úhrada přitom byla dohodnuta formou pravidelných 53 týdenních (7denních) splátek po 640 Kč. Za nedílnou součást této smlouvy byly označeny Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně smlouvy. Tato listina má povahu formuláře, v němž jsou vypsané příslušné údaje rukou, a je opatřena podpisy zástupce předchůdce a žalované, čímž zároveň žalovaná potvrdila, že téhož dne smluvenou částku od předchůdce převzala.

6. Podle smluvních podmínek byly tyto podmínky k dané smlouvě přiloženy, nebyly však opatřeny podpisem stran. V čl. 1 smluvních podmínek byla určena RPSN 206,8 %. Čl. 3 smluvních podmínek pak upravuje možnost odstoupení stran od výše uvedené smlouvy a čl. 8 upravuje právo předchůdce na úhradu celého dluhu, pakliže žalovaná neuhradí příslušnou splátku.

7. Dle smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy č. 1 předchůdce postoupil danou pohledávku za žalovanou na společnost Anonymizováno, která s žalobkyní uzavřela dne 4.10.2024, na jejímž základě došlo mimo jiné k postoupení dané pohledávky předchůdce z výše uvedené smlouvy za žalovanou na žalobkyni.

8. Z podacího lístku a předžalobní výzvy vyplývá, že dne 24.6.2025 zaslala žalobkyně žalované v této věci předžalobní výzvu.

9. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav:

10. Předchůdce a žalovaná spolu uzavřeli dne 14.7.2008 smlouvu, na jejímž základě se předchůdce žalované zavázal poskytnout 20 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem 13 920 Kč, celková dlužná částka tak dosahovala 33 920 Kč. Úhrada přitom byla dohodnuta formou pravidelných 53 týdenních (7denních) splátek po 640 Kč. Tato listina má povahu formuláře, v němž jsou vypsané příslušné údaje rukou, a je opatřena podpisy zástupce předchůdce a žalované, čímž zároveň žalovaná potvrdila, že téhož dne smluvenou částku od předchůdce převzala. Za nedílnou součást této smlouvy byly označeny Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně smlouvy, které nebyly opatřeny podpisem stran. V čl. 1 smluvních podmínek byla určena RPSN 206,8 %. Čl. 3 smluvních podmínek pak upravuje možnost odstoupení stran od výše uvedené smlouvy a čl. 8 upravuje právo předchůdce na úhradu celého dluhu, pakliže žalovaná neuhradí příslušnou splátku. Následně byla tatro pohledávka předchůdce za žalovanou postoupena na žalobkyni, která žalované zaslala dne 24.6.2025 v této věci předžalobní výzvu.

11. Po právní stránce soud věc s ohledem na § 3028 odst. 3 o.z. posoudil dle obč. zák. ve znění do 22.2.2011 a dle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění do 1.1.2011 (dále ZSÚ)

12. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

13. Ust. § 658 odst. 1 o.bč. zák. uvádí, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

14. Podle § 52 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

15. Dle 55 odst. 1 a 3 obč. zák. se nemohou smluvní ujednání spotřebitelských smluv odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

16. Ust. 56 odst. 1 obč. zák. stanoví, že spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle tohoto ustanovení jsou poté neplatná (§ 55 odst. 2 obč. zák.). v tomto ustanovení je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, podle které musejí ujednání spotřebitelských smluv být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

17. Z daného ustanovení poté vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění, zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzn. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

18. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

19. Z § 4 ZSÚ vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formou a musí minimálně obsahovat a) stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona, b) stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, c) stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení, d) stanovení jednotlivých plateb, včetně těch, které jsou uvedeny v § 2 písm. a) bodech 1 až 5, budou-li placeny spolu se spotřebitelským úvěrem; pokud jednotlivé platby nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu, e) závazek věřitele informovat spotřebitele v průběhu plnění smlouvy o všech změnách roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, f) u smluv, ve kterých se sjednává koupě najaté věci, výši spotřebitelského úvěru, g) ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou (§ 11), h) podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah a i) způsob placení. Jedná se tak o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách. Informace ve smlouvě je třeba uvést jasným, výstižným a zřetelným způsobem a jedná se o požadavek, který je třeba vnímat jako kvalitativní doplněk obecných požadavků na srozumitelnost a určitost právního jednání. Tento požadavek má rovněž zajistit dostatečnou čitelnost, přehlednost a logické uspořádání textu tak, aby se v něm průměrný spotřebitel bez potíží orientoval. Ne každé právní jednání, které je srozumitelné a určité je zároveň učiněné jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Pokud však smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje informace vyplývající z § 4 jasným, výstižným a zřetelným způsobem, neznamená to neplatnost smlouvy jako celku. V případě, kdy smlouva neobsahuje potřebné informace o poskytnutém úvěru, nastávají důsledky zakotvené v § 6 ZSÚ. Sankcí za náležité nesplnění dané informační povinnosti je to, že se spotřebitelský úvěr od počátku považuje za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách za spotřebitelský úvěr jsou neplatná. Jediným plněním, které tak může věřitel požadovat kromě splátky jistiny, je úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. Žádné další poplatky ani jakékoliv jiné platby není spotřebitel povinen platit. V případě, že je spotřebitel již zaplatil, má nárok na jejich vrácení, popř. započtení proti nesplacené části jistiny.

20. Dle § 517 odst. 2 obč. zák. má poté, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

21. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. Předchůdce uzavřel se žalovanou dne 14.7.2008 platně smlouvu o půjčce, jíž se předchůdce zavázal poskytnout žalované 20 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit spolu s dohodnutým poplatkem, přičemž dohodnutá částka byla žalované poskytnuta téhož dne. V případě této smlouvy se však jednalo o smlouvu formulářovou, do níž byly příslušné údaje vepsány rukou, a která označuje za svou nedílnou součást Smluvní podmínky uvedené na zadní straně smlouvy, ty však nebyly žalovanou podepsány.

22. S ohledem na výše uvedené se proto soud dále zabýval platností smlouvy o půjčce, resp. přípustností takto sjednaného poplatku ze smlouvy, když se zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

23. Jak již bylo shora uvedeno, předmětná smlouva o půjčce byla žalovanou řádně podepsána. Žalovaná tedy v době podpisu věděla, že celková dlužná částka bude činit 33 920 Kč. Ze smlouvy samotné však nelze dovodit, jakým způsobem věřitel / právní předchůdce žalobkyně stanovil výši poplatku, přičemž ve smlouvě ani není stanoveno, z čeho se skládá /úrok, administrativní poplatky apod./. Tato smlouva je tedy v rozporu s § 4 ZSÚ, neboť neobsahuje zde stanovené povinné informace ke spotřebitelské smlouvě. Jednou z těchto povinných informací je totiž stanovení RPSN, podmínek upravujících použití této sazby a informace o právu na předčasné ukončení této smlouvy a o podmínkách, za kterých tak lze učinit. Tuto skutečnost přitom nemůže zhojit tvrzení žalobkyně o tom, že takové údaje jsou obsahem smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy. V této souvislosti lze připomenout nález Ústavního soudu ČR ze dne 11. listopadu 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, v němž Ústavní soud uzavřel, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak ale nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Pokud tak i přesto učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.

24. Na základě výše uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že je předmětná smlouva o půjčce v části ujednání o výši poplatku neplatná.

25. Následně došlo k postoupení této pohledávky předchůdce za žalovanou na žalobkyni, která je tak ve věci aktivně legitimována. Jak je uvedeno výše, byla mezi předchůdcem a žalovanou uzavřena platně smlouva o půjčce, na jejímž základě předchůdce žalované poskytl 20 000 Kč, žalovaná však předchůdci uhradila pouze 10 700 Kč, žalobkyně má tak nárok na úhradu zbývající části jistiny ve výši 9 300 Kč. Soud proto žalované ve výroku I tohoto rozsudku uložil povinnost žalobkyni tuto částku uhradit, a to spolu s příslušným úrokem z prodlení, jelikož se žalovaná s tímto plněním dostala ke dni 24.9.2007 (den následující po splatnosti poslední splátky) do prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Žalobkyně však úrok z prodlení požadovala až od 1.10.2007. Za dobu od 1.10.2007 do 27.9.2023 se přitom jedná o částku 1 191 Kč.

26. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, jelikož předchůdci nevzniklo právo na zaplacení uvedeného poplatku kvůli neplatnosti daného smluvního ujednání. Jediným plněním, kterého by se v tomto případě mohlo žalobkyni jako věřiteli dostat, je plnění splátky jistiny s úrokem ve výši diskontní sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. Požadavek na zaplacení úroku však žalobkyně neuplatnila (výrok II).

27. Lhůta k úhradě soudem přiznané částky byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, protože měly obě strany přibližně stejný úspěch (výrok III). Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo návrh na zahájení exekuce.