5 C 265/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 42 421,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 18 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 24 421,40 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 462,03 Kč, kapitalizovaného úroku 1453,93 Kč, úroku 12 % ročně z částky 19522,44 Kč od 29.4.2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 19522,44 Kč od 18.5.2025 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku ve výši 424 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 42 421,40 Kč s příslušenstvím v podobě běžného úroku a úroku z prodlení s tím, že se jedná o neuhrazený spotřebitelský úvěr. Tvrdila, že spolu žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, spol. , právnická osoba, (dále předchůdce), po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany předchůdce (předchůdce přitom vycházel z informací od žalované a předložených dokladů), uzavřeli dne 16.2.2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na jejím základě předchůdce žalované poskytl v hotovosti 20 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit do 16.2.2025 formou 24 měsíčních splátek po 2 046 Kč spolu s poplatkem v celkové výši 29 090 Kč odpovídajícím součtu 19 432 Kč jako kapitalizovaného úroku za dobu řádného splácení zápůjčky, 1 500 Kč jako odměny za zpracování, 4 342 Kč jako odměny za službu , Anonymizováno, splácení a 3 816 jako pojistné. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, když uhradil toliko 2 000 Kč. Ke dni 28.4.2025 poté předchůdce postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, která tak po žalované požaduje zaplacení dlužné jistiny 19 522,44 Kč, poplatku 22 898,96 Kč, kapitalizovaného úroku 1453,93 Kč (úrok ve výši 12 % z jistiny od 17.2.2025 do 28.4.2025), úroku ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny od 18.5.2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení 462,03 Kč (úrok ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny od 17.2.2025 do 28.4.2025) a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny od 30.1.2024 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřila.

3. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila, o odročení nepožádala. Předvolání k jednání jí bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

5. Dle zákaznické karty žalovaná požádala dne 16.2.2023 předchůdce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč, přičemž v žádosti uvedla, že je vdaná, má jednu vyživovací povinnost, žije v nájmu, má středoškolské vzdělání, pracuje jako OSVČ s průměrným čistým měsíčním příjmem 18 521 Kč, nemá kreditní kartu, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a její odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Uvedené údaje však byly ověřeny toliko živnostenským listem, resp. v zákaznické kartě zaznamenáno žádné další ověření.

6. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru a zařazení zákazníka do pojistného programu má soud za prokázané, že spolu předchůdce a žalovaná v pozici klienta dne 16.2.2023 uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu této smlouvy částku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 24 měsíčních splátek po 2046 Kč, resp. 2 032 Kč u splátky poslední s dohodnutým poplatkem v celkové výši 19 432 Kč. Daný poplatek přitom sestával z úroku 19 432 Kč při úrokové sazbě 76% ročně, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, doplňkovou službu komfortního splácení 2 282 Kč (poskytnutí zápůjčky v hotovosti s využitím služeb obchodního zástupce) a poplatku za doplňkovou službu , Anonymizováno, splácení 2 060 Kč (garance celkové ceny, garance neuplatnění pohledávky pro případ smrti, splátkové prázdniny), kdy byla žalovaná ze strany předchůdce poučena, že se v rámci doplňkových služeb jedná o služby, které nejsou povinné pro získání spotřebitelského úvěru s tím, že pokud si tyto služby zvolí, bude jí zápůjčka poskytnuta v hotovosti, v opačném případě se použije bezhotovostní režim. Zároveň si žalovaná ve smlouvě zvolila přistoupení k volitelné službě doplňkové pojištění, kdy pojistné za sjednanou dobu pojištění dosahovalo 3 816 Kč. Celková dlužná částka tedy dosahovala 49 090 Kč a RPSN činilo 119 %. Listina je přitom opatřena podpisem žalovaného a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Na dalších stranách tohoto smluvního formuláře jsou poté vytištěny smluvní podmínky, které nejsou opatřeny podpisem žádného z účastníků smlouvy. V bodu 3 těchto podmínek je upraven postup pro hotovostní splácení a postup při započtení plateb, kdy se platby nejprve započtou na splatné náklady spojené s vymáháním, na splatné splátky pojistného, na splatný poplatek za spotřebitelský úvěr, na splatnou jistinu, na splatné sankční poplatky, na nesplatnou část jistiny a na nesplatnou část poplatku. V bodu 9 smlouvy je poté stanoveno, že je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, zároveň je zde uvedeno poučení o možnosti odstoupení od smlouvy.

7. Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR dostupných na internetových stránkách ČNB má soud za prokázané, že v únoru r. 2023 dosahovala obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně 9,84 % ročně, RPSN u úvěru na spotřebu poté činilo 10,02 %.

8. Dle tabulky umoření uhradila žalovaná předchůdci v rámci shora specifikované smlouvy dne 19.4.2023 částku 2 000 Kč.

9. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení úhrady a přílohy č. 1 této smlouvy má soud za prokázané, že předchůdce uzavřel se žalobkyní dne 28.4.2025 smlouvu, jíž se předchůdce zavázal postoupit své pohledávky za svými klienty, včetně pohledávky za žalovanou z titulu shora specifikované smlouvy, na žalobkyni. Přípisem ze dne 28.4.2025 odeslaným 22.5.2025 byla poté tato skutečnost žalované ze strany žalobkyně oznámena, přičemž žalobkyně žalovanou zároveň vyzvala k úhradě daného dluhu do 10 dnů (oznámení o postoupení pohledávky, příslušný podací lístek).

10. Podle výzvy ze dne 29.7.2025 a příslušného podacího lístku byla žalované žalobkyní zaslána dne 30.7.2025 předžalobní upomínka.

11. Soud ve věci zamítl důkaz rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 31.7.2020, č.j. , spisová značka, , jelikož se dle názoru soudu jednalo o důkaz nadbytečný, když nikterak nesouvisel s předmětem tohoto řízení.

12. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

13. Dne 16.2.2023 žalovaná požádala předchůdce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč, přičemž v žádosti uvedla, že je vdaná, má jednu vyživovací povinnost, žije v nájmu, má středoškolské vzdělání, pracuje jako OSVČ s průměrným čistým měsíčním příjmem 18 521 Kč, nemá kreditní kartu, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a její odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Uvedené údaje však byly ověřeny toliko živnostenským listem, resp. v zákaznické kartě zaznamenáno žádné další ověření.

14. Dne 16.2.2023 spolu předchůdce a žalovaná uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu této smlouvy částku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 24 měsíčních splátek po 2046 Kč, resp. 2 032 Kč u splátky poslední s dohodnutým poplatkem v celkové výši 19 432 Kč. Daný poplatek přitom sestával z úroku 19 432 Kč při úrokové sazbě 76% ročně, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, doplňkovou službu , Anonymizováno, splácení 2 282 Kč (poskytnutí zápůjčky v hotovosti s využitím služeb obchodního zástupce) a poplatku za doplňkovou službu , Anonymizováno, splácení 2 060 Kč (garance celkové ceny, garance neuplatnění pohledávky pro případ smrti, splátkové prázdniny), kdy byla žalovaná ze strany předchůdce poučena, že se v rámci doplňkových služeb jedná o služby, které nejsou povinné pro získání spotřebitelského úvěru s tím, že pokud si tyto služby zvolí, bude jí zápůjčka poskytnuta v hotovosti, v opačném případě se použije bezhotovostní režim. Zároveň si žalovaná ve smlouvě zvolila přistoupení k volitelné službě doplňkové pojištění, kdy pojistné za sjednanou dobu pojištění dosahovalo 3 816 Kč. Celková dlužná částka tedy dosahovala 49 090 Kč a RPSN činilo 119 %. Listina je přitom opatřena podpisem žalovaného a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Na dalších stranách tohoto smluvního formuláře jsou poté vytištěny smluvní podmínky, které nejsou opatřeny podpisem žádného z účastníků smlouvy. V bodu 3 těchto podmínek je upraven postup pro hotovostní splácení a postup při započtení plateb, kdy se platby nejprve započtou na splatné náklady spojené s vymáháním, na splatné splátky pojistného, na splatný poplatek za spotřebitelský úvěr, na splatnou jistinu, na splatné sankční poplatky, na nesplatnou část jistiny a na nesplatnou část poplatku. V bodu 9 smlouvy je poté stanoveno, že je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, zároveň je zde uvedeno poučení o možnosti odstoupení od smlouvy.

15. V únoru r. 2023 dosahovala obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně 9,84 % ročně, RPSN u úvěru na spotřebu poté činilo 10,02 %.

16. V rámci shora specifikované smlouvy žalovaná předchůdci za dobu uhradila 2 000 Kč.

17. Dne 28.4.2025 předchůdce uzavřel se žalobkyní smlouvu, jíž se předchůdce zavázal postoupit své pohledávky za svými klienty, včetně pohledávky za žalovanou z titulu shora specifikované smlouvy, na žalobkyni. Žalobkyně přitom oznámila toto postoupení žalované přípisem odeslaným dne 22.5.2025, v němž žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě předmětného dluhu ve lhůtě 10 dnů.

18. Dne 30.7.2025 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku.

19. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy.

20. Ust. § 419 o.z. stanoví, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

21. Podle § 2390 o. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

22. Dle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

23. Ust. § 547 o.z. stanoví, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

24. Ust. § 570 odst. 1 o.z. uvádí, že Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo25. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

26. Ust. § 580 odst. 1 stanoví, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

27. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

28. Podle § 3 odst. 1 písm. c/ ZSÚ se pro účely tohoto zákona se rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

29. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

30. Dle § 84 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

31. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

32. Ust. § 87 ZSÚ stanoví, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

33. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

34. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

35. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

36. Ust. § 1958 odst. 2 o. z. stanoví, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

37. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

38. Ust. § 1970 o.z. poté uvádí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

39. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

40. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně.

41. Žalobkyně se domáhala daného plnění po žalované z titulu smlouvy u zápůjčce, která byla mezi předchůdcem a žalovanou uzavřena dne 16.2.2023, přičemž je v této věci aktivně legitimována, protože na ni byla tato pohledávka předchůdce za žalovanou platně a účinně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek. V řízení přitom bylo prokázáno, že předchůdce poskytl žalované v pozici spotřebitele na základě dané smlouvy 20 000 Kč. Vzhledem k tomu, že však předchůdce poskytoval žalované tuto částku právě v pozici spotřebitele v rámci poskytnutí spotřebitelského úvěru, měl zákonnou povinnost před vlastním uzavřením dané smlouvy zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (rozsudek NSS ze dne 1.4.2015, č. j. 1 As 30/2015-39) a prověřením jeho osoby i v rámci veřejných rejstříků jakými jsou evidence dlužníků (rozhodnutí NS ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018) či IR, CEE, SOLUS, BRKI a NRKI (rozhodnutí NS ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. 20 Cdo 1522/2020). Z uvedeného tedy plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při tomto posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit, a teprve na základě takového náležitého prověření učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná, či nikoli.

42. Žalobkyně v této věci tvrdila, že v rámci posouzení úvěruschopnosti předchůdce vycházel z informací získaných od žalované a ověřených z jí předložených dokladů, zcela však absentuje tvrzení, o jaké doklady se jednalo, jaká zjištění z nich byla učiněna, resp. jak byla ona tvrzení ověřena a jaký závěr v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované byl na základě uvedeného ze strany předchůdce přijat. K doložení posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany předchůdce pak žalobkyně soudu předložila toliko zákaznickou kartu, v této kartě jsou však zaznamenány toliko informace poskytnuté ze strany žalované, není zde však žádný záznam o jejich ověření doklady, vyjma záznamu o předložení živnostenského listu (není zde uvedeno ani jaké další doklady žalovaná předchůdci poskytls, ani jaká zjištění z nich byla učiněna co do osobních, a majetkových poměrů žalované, včetně příjmů a výdajů žalované). Žalobkyně tak podle názoru soudu v tomto bodu neunesla břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní, přičemž se z jednání soud omluvila, takže se svou neúčastí dobrovolně zbavila možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007).

43. Soud tak nemá za řádně tvrzené, ani za prokázané, že by předchůdce před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí řádně posoudil úvěruschopnost žalované, přičemž na uvedeném závěru ničeho nemění skutečnost, že žalovaná na základě předmětné smlouvy plnila, jelikož je smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry (před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet), kdy je primárním chráněným zájmem ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (srovnej: Komentář k zákonu o spotřebitelském úvěru. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele tedy představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Dalším smyslem zakotvení této povinnosti je pak řešení problému rostoucí zadluženosti domácností, kdy tato úprava v konečném důsledku chrání společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod.

44. Následkem absence tohoto posouzení je pak neplatnost dané smlouvy, a to neplatnost absolutní, protože porušení této povinnosti odporuje zákonu (ZSÚ) a zároveň tím narušuje i veřejný pořádek, když by v opačném případě docházelo ke shora popsaným negativním důsledkům ve společnosti (rozsudek NS ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Uvedený závěr přitom podporuje rovněž rozhodnutí ÚS ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde je uvedeno, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Zároveň k tomu soud odkazuje na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 ve věci C-679/18 - OPR-FINANCE S.R.O. V. GK v rámci řešení předběžné otázky, kterou soudu předložil Okresní soud v Ostravě, kdy Soudní dvůr dospěl k závěru, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. Konečně je uvedený závěr podpořen i tím, že bylo předmětné ustanovení v r. 2022 novelizováno právě co do stanovení absolutní neplatnosti smlouvy pro řádné neposouzení úvěruschopnosti. Soud tedy dospěl k závěru, že je daná smlouva absolutně neplatná, strany, resp. žalobkyně a žalovaný s ohledem na předmětné postoupení pohledávky, tedy nejsou povinné si na základě tohoto právního titulu ničeho plnit.

45. Soud tedy dospěl k závěru, jak je uvedeno výše, že se jedná o absolutně neplatnou smlouvu. Na druhou stranu však bylo v řízení prokázáno, že předchůdce poskytl na základě této neplatné smlouvy žalované plnění ve výši 20 000 Kč, čímž se na jeho úkor bezdůvodně obohatila (došlo k poskytnutí plnění bez právního důvodu), a byla tak povinna toto obohacení předchůdci vydat. S ohledem na výše uvedené proto soud uložil žalované ve výroku I povinnost tuto částku žalobci uhradit a ve výroku II žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl.

46. Soud pak v souladu s § 87 ZSÚ a § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované uhradit danou částku v základní pariční lhůtě 3 dnů, když přihlédl k výši dluhu, právu žalobkyně na jeho úhradu, k majetkovým poměrům žalované, z nich bylo vycházeno v rámci posuzování úvěruschopnosti ze strany předchůdce i k době poskytnutí zápůjčky, resp. době, která uplynula od doby, kdy měla být zápůjčka vrácena.

47. Žalovaná byla ve věci v převážné míře úspěšná, vzniklo jí tak dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na částečnou náhradu nákladů řízení, žádné náklady v souvislosti s tímto soudním řízením jí však nevznikly, soud proto o jejich náhradě rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku.

48. Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž uhradila soudní poplatek 1 698 Kč v souladu s položkou 2 bod 1 písm. c/ Sazebníku poplatků, soud však ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení. S ohledem na uvedené je tak nutné doměřit soudní poplatek v souladu s položkou 2 bod 2 Sazebníku poplatků do výše dle položky 1 Sazebníku, tj. do 2 122 Kč. Soud proto ve věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozhodnutí. Lhůta k úhradě doplatku byla žalobkyni stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.