5 C 279/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Dany Anderové a přísedících Jany Kusé a Dany Malinové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupenému advokátkou anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o určení neplatnosti okamžitého rozvázání pracovního poměru a o náhradě mzdy

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá toho, aby bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalovaným žalobkyni dne 13. 5. 2021 je neplatné a aby byl žalovaný povinen poskytnout žalobkyni náhradu platu ve výši 72 933 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 82 495,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalovaného doc. JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátky, se sídlem [adresa].

1. Žalobou doručenou soudu 11. 7. 2021 se žalobkyně domáhala určení, že zrušení pracovního poměru žalobkyně okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne 13. 5. 2021 je neplatné a že je žalovaná povinna poskytnout žalobkyni náhradu platu ve výši 72 933 Kč. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že byla zaměstnána u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 11. 2019 na pozici laborant a 13. 5. 2021 obdržela od žalované okamžité zrušení pracovního poměru. Okamžité zrušení pracovního poměru žalovaná odůvodnila tak, že žalobkyně měla umístit do lednice v laboratoři syntézy peptidů v budově A areálu žalovaného v [obec a číslo] otevřené nádoby s éterem. Tato skutečnost měla mít za následek explozi a požár, který si vyžádal zásah hasičského záchranného sboru a způsobit tak škodu v řádech milionů korun. Tím se měla žalobkyně dopustit zvlášť hrubého porušení povinnosti dle § 106 odst. 4 písmeno c) a d) ve spojení s § 301 písmeno a) a d) zákoníku práce. Žalobkyně se tomuto postupu žalované bránila tak, že jí zaslala oznámení z 31. 5. 2021, kde sdělila, že nesouhlasí s tím, že by z její strany došlo k porušení povinností opravňující žalovanou k okamžitému ukončení pracovního poměru a dále že trvá na tom, aby ji žalovaná nadále zaměstnávala. Toto oznámení bylo žalované doručeno 3. 6. 2021. Dále sdělila žalované, že okamžité zrušení pracovního poměru nesplnilo zákonné podmínky a má za to, že její pracovní poměr neustále trvá a že jí tedy žalovaná je povinna vyplatit za příslušné období náhradu mzdy. Průměrný měsíční výdělek žalobkyně činil 24 311 Kč. Žalovaná žalobkyni výkon práce neumožňuje a k platnému skončení pracovního poměru nedošlo. Ke dni podání žaloby činí výše náhrady mzdy částku 72 933 Kč (3 x 24 311 Kč).

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že se žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Ke skutkovým okolnostem uvedl, že žalobkyně je odborně vzdělána v oboru chemie. V pracovním poměru u žalované byla řádně proškolena v rámci BOZP o bezpečném nakládání a manipulaci s nebezpečnými chemickými látkami a nadto se nacházela v právním postavení správkyně laboratoře a správce chemikálií. Při plnění pracovních úkolů žalovaná pracovala mimo jiné s dietyléterem jako velmi těkavou látkou, která je snadno zapalitelnou nízkovroucí hořlavou kapalinou s teplotou varu 34,6 ˚C, bodem vzplanutí -45 ˚C, jejíž páry tvoří výbušné koncentrace ve směsi se vzduchem a to v objemové koncentraci 1,7 - 48 %. Žalobkyně vložila 7. 5. 2021 v rozporu s bezpečnostním listem dietyléteru a vnitřními předpisy žalované kritické množství dietyléteru do lednice, v níž se v důsledku odpařování dietyléteru vytvořila výbušná směs, která dne 8. 5. 2021 v 8:05 hodin způsobila výbuch a následný požár. Tato okolnost byla zřejmá již po provedeném pohovoru se žalobkyní po události tam popsané a žalobkyně tuto okolnost doznala. Toto doznání je zaznamenáno na zvukovém záznamu a ten byl na žádost žalobkyně předán také Policii ČR. S ohledem na závažnost doznaného jednání se rozhodla žalovaná k okamžité reakci, navrhla žalobkyni ukončení pracovního poměru dohodou, po jehož odmítnutí byl pracovní poměr rozvázán okamžitým zrušením ze dne 13. 5. 2021. V události figurovali kromě žalobkyně další dva zaměstnanci, s nimiž již byl s ohledem na porušení podmínek pracovního poměru z jejich strany rovněž rozvázán pracovní poměru. V obou případech dohodou. I kdyby žalobkyně vložila do lednice řádově nižší množství dietyléteru, než doznala, bylo jen otázkou času s ohledem na charakteristiky této látky, kdy k výbuchu dojde. Bylo jen velkým štěstím, že k výbuchu došlo v den pracovního klidu, kdy na pracovišti nebyli zaměstnanci a šťastnou náhodou došlo k výbuchu až několik minut poté, kdy byl v inkriminované laboratoři prováděn úklid. Jinak by to mělo fatální důsledky pro jejich život. Jednání žalobkyně tedy mělo takovou intenzitu, která naplňuje skutkovou podstatu § 55 odst. 1 písmeno b) zákoníku práce, přičemž skutek v písemném právním jednání okamžitého zrušení byl žalovanou skutkově vymezen tak, jak vyžaduje § 60 zákoníku práce.

3. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 11. 2019 a z popisu pracovní činnosti žalobkyně soud zjistil, že počínaje dnem 1. 11. 2019 vznikl pracovní poměr mezi žalobkyní jako zaměstnancem a žalovaným jako zaměstnavatelem, podle kterého se žalobkyně zavázala vykonávat pro žalovaného práci laborant s místem výkonu práce v [obec]. Podle popisu pracovní činnost bylo povinností žalobkyně vykonávat laboratorní činnosti dle zadání a v rámci svého pracovního místa měla zajišťovat přípravy běžně používaných roztoků, provádět rutinní analýzy nebo experimenty, vést záznamy o experimentech a tvorbě reportů, osvojovat si znalosti laboratorních technik a ovládání laboratorních přístrojů. Měla zodpovědnost za přidělené přístroje, provádění rutinních kalibrací včetně vystavování protokolů a plnit další úkoly uložené nadřízeným a další úkoly vyplývající z popsaného pracovního místa. Měla také pravomoc vyžadovat od nadřízeného informace, které mohou usnadnit orientaci v zadaném úkolu a urychlit jeho řešení a vyžadovat součinnost ostatních laborantů při plnění zadaných úkolů a tvorbě laboratorních záznamů a protokolů. K požadavkům na tuto pracovní pozici vyžadoval žalovaný středoškolské vzdělání v oboru přírodovědném, technickém, zdravotnickém nebo farmaceutickém, řidičský průkaz skupiny B a z odborných dovedností základní orientaci v laboratorních technikách používaných v dané oblasti výzkumu.

4. Z okamžitého zrušení pracovního poměru datovaného dnem 13. 5. 2021 soud zjistil, že se žalobkyní byl okamžitě zrušen pracovní poměr. Z odůvodnění tohoto jednání žalovaného soud zjistil, že ačkoliv je žalobkyně patřičně odborně vzdělána a periodicky školena, když podstoupení školení o bezpečném nakládání a manipulaci s nebezpečnými chemickými látkami se zúčastnila 3. 5. 2021, umístila do lednice v laboratoři syntézy peptidy 4 otevřené nádoby s éterem a tato skutečnost byla příčinou exploze a požáru, který si vyžádal zásah hasičského záchranného sboru a způsobil škodu v řádech milionů korun. Podle § 106 odst. 4 zákoníku práce jí byla uložena celá řada povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podle § 301 písmeno a) zákoníku práce byla povinna pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností a podle § 301 písm. d) zákoníku práce byla povinna střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Popsaná situace naplňuje důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru, neboť zvlášť hrubým způsobem porušila povinnosti podle § 106 odst. 4 písm. c) a d), § 301 písm. d) zákoníku práce. Převzetí této písemnosti potvrdila žalobkyně na znění okamžitého zrušení pracovního poměru dne 13. 5. 2021.

5. Z potvrzení o zaměstnání – zápočtového listu, z potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a ze mzdových listů žalobkyně za období leden 2021 až květen 2021 soud zjistil, že žalobkyně byla v pracovním poměru u žalovaného od 1. 11. 2019 a její průměrný měsíční čistý výdělek činil 24 311 Kč.

6. Podáním žalobkyně doručeným žalovanému 3. 6. 2021 vyslovila žalobkyně nesouhlas s řešením žalovaného s tím, že trvá na tom, aby jí žalovaný jako zaměstnavatel dále zaměstnával, když má za to, že okamžité zrušení pracovního poměru nesplnilo zákonné podmínky. Zároveň žádá za příslušné období poskytnout náhradu mzdy.

7. Ze zprávy z interního šetření datované dnem 14. 6. 2021 soud zjistil, že v sobotu 8. 5. 2021 krátce po osmé hodině byl v laboratoři podskupiny peptidů zaznamenán požár, kterému předcházela exploze. Jako původce byla identifikována lednice umístěná v uvedené laboratoři a v průběhu šetření bylo zjištěno, že v lednici byly skladovány dvě kádinky, každá o objemu 2 000 ml, které byly naplněny směsí po srážení peptidů, v níž hlavní srážecí složkou byl čistý dietyléter. Žalobkyně běžně prováděla činnosti spojené se syntézou peptidů včetně srážení pomocí dietyléteru. Tyto činnosti měla zažité. Peptid, který byl připravován v týdnu od 3. do 7. 5. 2021 nebyl standardní. Naposledy byl připravován asi před dvěma lety. Žalobkyně při svém slyšení uvedla, že do lednice uložila minimálně jednu 2 000ml kádinku, ve které byl peptid srážený dietyléterem, a druhá kádinka dle sdělení žalobkyně byla do lednice uložena [jméno] [příjmení]. Ta ale tvrdí, že když odcházela ze zaměstnání, byly ještě obě kádinky s vysráženým peptidem v digestoři. Byla srozuměna s tím, že nakonec budou obě nádoby do lednici uloženy, ale měla je tam dát žalobkyně. Dle žalovaného dietyléter jako nízkovroucí kapalina byl uchováván v lednici, která není k tomu určena, navíc nádoba s velkou plochou odpařování a tyto látky je možné uchovávat pouze v lednici do výbušného prostředí, ale i tak je nutné mít kontejnery, nádoby uzavřeny. S tímto nesprávným postupem, tedy ukládáním kádinek do lednice, byly žalobkyně a [jméno] [příjmení] srozuměny. Žalobkyně uložení jedné kádinky do lednice uvedla při svém slyšení. Obě zmíněné pracovnice nereflektovaly bezpečností listy etyléteru a návod na použití lednice a tudíž pracovaly v rozporu s body 5.1, 5.2 a 5.3 provozního řádu laboratoří a bodem 5.2 pravidel pro bezpečné nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, bezpečnostními listy, s nimiž byly prokazatelně seznámeny. Právě umístění dietyléteru uvedeným způsobem bylo bezprostřední příčinou inkriminovaného výbuchu a požáru. Z hlediska fyzikálněchemického by k výbuchu postačovalo umístění množství dietyléteru v řádech nižší, proto není relevantní rozpor v tom, zda žalobkyně do lednice umístila jednu či dvě kádinky. Žalobkyně nedodržela postup srážení popsaný v SOP [číslo]. Pokud tam uvedený postup s ohledem na množství peptidů nefungoval, měla neprodleně informovat svého nadřízeného, jak bylo v podskupině peptidy zvykem. Žalobkyně při odchodu z pracoviště 7. května 2021 neuklidila své pracovní místo. V digestoři zůstala odsávací baňka i s fritou a uvnitř dietyléter, čímž také došlo k porušení bod 5.2 provozního řádu laboratoří i pravidel pro bezpečné nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a s bezpečnostními listy. Ani vedoucí podskupiny [anonymizováno] [jméno] [jméno] nesledoval vývoj procesu dostatečně, mohl podrobněji zadat proces titrace a nemuselo tak přibližně týden docházet k neúčelným činnostem. V případě žalobkyně i [jméno] [příjmení] byly zjištěny nedostatky při vedení dokumentů a záznamů.

8. Z vyjádření žalobkyně datovaného dnem 13. 4. 2022 soud zjistil, že dne 6. 5. 2021 byla v laboratoři prováděna purifikace peptidů, kterou prováděla Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně v týdnu od 3. 5. do 7. 5. 2021 dostala zadanou novou práci a to stanovení zinku titrací. Žalobkyně pracovala u žalovaného od listopadu 2017, tj. od skončení [ulice] průmyslové školy v [obec], [obec] aplikovaná chemie. Zadanou práci mohla konzultovat právě s Ing. [jméno] [příjmení] 7. 5. 2021, tj. v pátek, dala žalobkyni [příjmení] [příjmení] pokyn, aby přefiltrovala sraženinu peptidu. Proto pod sníženým tlakem přes fritu přefiltrovala dietyléter se sraženinou a dietyléter nalila do předem označené odpadní láhve, která se nacházela v digestoři. Žalobkyně nachystala dvě ledové lázně, tj. asi kbelík na 5 litrů vody s ledem a připravenou kádinou na dva litry. [příjmení] [příjmení] vzorek rozlila do dvou připravených kádin v lázních a následně do každé z nich nalily do každé z kádin asi 1,5 litru dietyléteru a obě kádiny žalobkyně zakryla alobalem. Asi po hodině jednu zakrytou kádinku vyndala z ledové lázně a vložila ji takto přikrytou do lednice. Ohledně druhé kádiny žalobkyně tvrdí, že jí do lednice nevložila. [jméno] tam musela vložit Ing. [příjmení]. Takto přikrytá byla kádina i ve čtvrtek, kdy ji Ing. [příjmení] ponechala v digestoři. V laboratoři se nacházely klasické kuchyňské lednice. Nejednalo se speciální lednice pro uchovávání chemikálií. Toto vybavení bylo do laboratoře umístěno žalovanou a po výbuchu se na některých jiných oddělení v laboratoří z popudu žalované tyto lednice měnily. Žalobkyně vykonávala funkci správce chemikálií, konkrétně peptidů, kdy s látkami vždy přebírala i bezpečností listy, které zakládala do šanonů, a byly dostupné v laboratoři. Co se týče dietyléteru, ten se používá při syntéze peptidu po fázi odštěpení peptidu od nosiče, kde se štěpící směs najímaná do odpařovací baňky zalévá poměrným množstvím dietyléteru a přes noc se tak zakrytá alobalem ukrývá do lednice za účelem chlazení. Procesy, které se prováděly ve čtvrtek a v pátek jsou analytickou částí syntézy peptidu, zpracování peptidu po purifikaci a tuto prováděla Ing. [příjmení] a ta za činnost odpovídala. Žalobkyně do procesu vstoupila částečně po požádání spolupracovnice. Postup umístění peptidu do lednice přes noc potvrdil i Mgr. [jméno] [jméno], Ph.D., když to učil jak žalobkyni, tak pana [příjmení], paní [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a všechny předchozí zaměstnance na oddělení syntézy peptidu. Pokud by se elastin v době syntézy neuložil do lednice, mohlo by dojít k jeho znehodnocení. Pokud tedy žalobkyně uložila toliko jednu kádinu za lednice a druhou tam uložila Ing. [příjmení], jednalo se o postup, který byl nacvičený, naučený a předepsaný žalovanou a v jejím zastoupení jejich nadřízeným, kterým byl Mgr. [jméno] [jméno], Ph.D. Vložení kádiny do lednice bylo postupem, který byl žalobkyni školením určen a v konkrétním případě takto postupovala i na popud Ing. [příjmení]. Dle svého názoru žalobkyně nenesla žalobkyně odpovědnost za proces, který byl v laboratoři prováděn v týdnu od 3. do 7. 5. 2021, když konala pouze pomocné práce. Z těchto důvodu žalobkyně nesouhlasí s okamžitým zrušením pracovního poměru, neboť se řídila směrnicí žalované, pokyny nadřízeného a nakonec i pokyny Ing. [příjmení].

9. Z vyjádření žalovaného datovaného dnem 6. 9. 2022 soud zjistil, že dle žalovaného žalobkyně činí nesporným, že kádinku s dietyléterem do lednice skutečně vložila, ovšem nenesla odpovědnost za zpracování peptidu po purifikaci a řídila se směrnicí žalované a pokyny nadřízeného [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení]. Dále žalovaný uvádí, že žalobkyni byl znám pokyn nadřízeného, že veškeré nestandardnosti a odchylky je nutné s ním konzultovat, což byla běžná praxe. Žalobkyně měla zadaný pracovní úkol dokončit do pátku, ale ona dietyléter s peptidem uložila do lednice v rozpracované fázi. Žalobkyně je vzdělána v oboru aplikovaná chemie a patří mezi zcela základní znalosti, že dietyléter je prudce hořlavou látkou, která se vzduchem tvoří výbušné peroxidy (tj. je notorietou, že dietyléter nelze ukládat v nevětraných prostorách a v neuzavřené nádobě). Žalobkyně byla prokazatelně seznámena s vnitřními pokyny žalované, které jí ukládali řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení, které jsou obsaženy v takzvaném bezpečnostním listu chemické látky. Žalobkyně byla prokazatelně s bezpečnostním listem dietyléterem seznámena a tento bezpečností list stanovil, že dietyléter lze ukládat jen v elektrickém zařízení do výbušného prostředí, což lednice, která byla v laboratoři umístěna, nebyla, o čemž žalobkyně rovněž prokazatelně věděla, a přesto se rozhodla dietyléter do lednice uložit. Nadto ještě do kádiny s širokým hrdlem překryté pouze alobalem, když bezpečností list stanovil, že dietyléter je nutno uchovávat v neprodyšně uzavřených nádobách. Pokud se žalobkyně odvolává na tvrzení a neprokázaný pokyn nadřízeného, že by dietyléter měla ukládat do lednice či na to, že ukládání dietyléteru do lednice byl postup, který byl nacvičený, naučený a předepsaný žalovanou a v jejím zastoupení nadřízeným, pak i kdyby takové tvrzení bylo pravdivé, žalobkyně by byla povinna údajný postup, resp. pokyn odmítnout, neboť byl v přímém rozporu s kogentními předpisy upravujícímu bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jakož i vnitřními předpisy žalované, čehož si žalobkyně jako vzdělaná chemička, nadto správkyně laboratoře a chemikálií musela být dobře vědoma. Dále tvrzený postup, jak sama žalobkyně přiznává, se týkal jiného peptidu, u něhož proces srážení nikdy osobně neprováděla a předepsaný postup žalobkyně stejně nedodržela, neboť použila kádinky s širokým hrdlem, dietyléter v mnohem větším množství a uložila jej do lednice přes víkend. Není přitom rozhodné, zda bylo úkolem žalobkyně zpracovat peptid po purifikaci či nikoliv, když § 301 písmeno c) zákoníku práce ukládá zaměstnanci povinnost dodržovat předpisy vztahující se k jím vykonávané práci bez ohledu na to, zda zaměstnanec tak činí z vlastní iniciativy nebo na základě pokynu zaměstnavatele. Žalovaný v této souvislosti poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu a dovozuje, že otázka, komu byla předmětná práce zadána je pro posouzení věci zcela bez relevance, neboť má vliv pouze na posouzení, zda se na posouzení pracovní kázně dopustila žalobkyně společně s ostatními zaměstnanci nebo výlučně sama. Žalovaná upravovala povinnosti zaměstnanců při nakládání s chemickými látkami svými vnitřními předpisy, z nichž některé označuje jako standardní operační postupy (zkráceně tzv. SOP). Provozní řád laboratoře, s nímž byla žalobkyně opakovaně a prokazatelně seznámena naposledy 3. 5. 2021, stanoví, že nebezpečné chemické látky a směsi jsou látky, které mají jedno nebo více nebezpečných vlastností, pro které jsou klasifikovány jako výbušné a vysoce hořlavé. Bezpečnostní list dietyléteru stanoví, že se jedná o extrémně hořlavou kapalinu a páru, je zdraví škodlivý při požití a může způsobit ospalost nebo závratě. Z toho vyplývá, že dietyléter je nebezpečnou chemickou látkou. Podle § 44a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví platí, že při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi je každý povinen chránit zdraví fyzických osob a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a o změně a zrušení směrnic 67/548 EHS a 1999 /45/ a o změně nařízení č. 1907/2006 v platném znění. Tato zákonná povinnost je zakotvena i ve vnitřních předpisech žalované. Provozní řád laboratoře konkrétně stanoví, že pracovníci laboratoře se musí seznámit před zahájením manipulace s chemickým látkami s tzv. bezpečnostním listem a dodržovat standardní pokyny pro bezpečné zacházení. Nebezpečné chemické látky, mezi které patří jednoznačně i dietyléter, nesmí být ponechány v laboratoři bez dozoru. S provozním řádem laboratoře byla žalobkyně prokazatelně a opakovaně seznámena. Odborná pravidla stanoví SOP žalované č. 309-018 s názvem Pravidla pro bezpečné nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, bezpečnostní listy. Při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami je každý povinen řídit se symboly nebezpečnostmi, standardními větami označující specifickou rizikovost a standardními pokyny pro bezpečnost a zacházení. Nebezpečné chemické látky nesmí být ponechány na pracovišti bez dozoru nebo být uloženy ve volném prostoru na pracovišti. Bezpečnostní listy dietyléteru stanoví ve vztahu k pokynům o bezpečné zacházení:„ Používejte elektrické ventilační, osvětlovací zařízení do výbušného prostřední, chraňte před teplem, horkými povrchy, jiskrami, otevřeným ohněm a jinými zdroji zapálení. Může vytvářet výbušné peroxidy, tvoří se vzduchem výbušnou směs. Výbušné směsi se mohou tvořit již při pokojové teplotě. Skladovat v dobře uzavřených nádobách v suchu a chladu. Nádrž držet neprodyšně uzavřenou. Nádobu přechovávat jen na dobře větraném místě. Chránit před přístupem vzduchu a kyslíku.“ S bezpečnostním listem byla žalobkyně prokazatelně seznámena, když navíc zastávala i funkci správce chemikálií skupiny a z titulu této funkce jí byla žalovanou uložena povinnost kontrolovat, aktualizovat a doplňovat bezpečností listy. Žalobkyně vložila kádinu o objemu 2 lity s dietyléterem, která byla přikryta pouze alobalem do lednice, která nebyla určena do výbušného prostředí, čehož si sama žalobkyně, jak uvádí ve svém vyjádření, byla vědoma. Ačkoliv tedy byla žalobkyně povinna v souladu s bezpečnostním listem ukládat dietyléter pouze v neprodyšně uzavřené nádobě a to do elektrického zařízení do výbušného prostředí, postupovala v přímém rozporu s bezpečnostním litem dietyléteru, dalšími vnitřními předpisy žalované, jakož i v přímém rozporu s pokyny svého nadřízeného Ing. [jméno]. Potom je zcela bez relevance, zda umístila do lednice pouze jednu nádobu s dietyléterem či obě. K výbuchu by došlo, i kdyby v lednici byla umístěna jen jedna nádoba s dietyléterem. Laboratoř byla vybavena bezpečnostní skříní určenou pro hořlaviny, kam mohla žalobkyně, pokud svou práci nestíhala, jak tvrdí, kádinku s dietyléterem na víkend umístit, aniž by došlo k výbuchu, případně pokud by došlo k výbuchu, tak by vyhořela pouze tato skříň a nedošlo by ke vznícení celé laboratoře a škodě ve výši mnoha milionů korun. Laboratoř byla vybavena kuchyňskou lednicí a i v té lze skladovat bezpečně chemické látky. Návod k lednici Gorenje umístěný v laboratoři zakazoval uchovávat v lednici pouze hořlavé, těkavé a výbušné látky, tedy chemické látky obecně, například technickou sůl lze bez ohrožení zdraví či majetku třetích osob skladovat i v kuchyňské lednici. Rovněž řadu nebezpečných chemických látek, které nejsou hořlavé, nebo těkavé lze v kuchyňské lednici skladovat. V otevřené kádině překryté pouze alobalem však není možné dietyléter skladovat v lednici, neboť návod stanoví, že vznětlivé látky se musí v takové lednici uchovávat pouze v uzavřených nádobách. Charakteristiku látky dietyléteru zná chemik na úrovni středoškolského chemického vzdělání. Žalobkyně dosáhla středoškolského vzdělání v oboru aplikovaná chemie a nepochybně jí tak muselo být známo, že pokud vloží těkavou a hořlavou látku v neuzavřené kádině do lednice, může dojít k výbuchu. Žalobkyně se brání tím, že postupovala dle pokynů Ing. [příjmení]. Tato obrana dle názoru žalovaného nemůže obstát již jen pro to, že Ing. [příjmení] nebyla oprávněna žalobkyni udělovat jakékoliv pokyny. Byla u žalované zaměstnána na pozici asistenta a nebyla nadřízenou žalobkyně. I v případě, že by žalobkyni da její nadřízený pokyn uchovat dietyléter v nádobě se širokým hrdlem uzavřené pouze alobalem v lednici, která nebyla určena do výbušného prostředí, byla žalobkyně povinna takový pokyn odmítnout, neboť byl v přímém rozporu s § 44a odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví, s § 106 odst. 4 zákoníku práce, s § 106 odst. 4 písmeno c) zákoníku práce, § 249 odst. 1 zákoníku práce, § 301 písmeno c) zákoníku práce, § 301 písmeno d) zákoníku práce. I případný pokyn nadřízeného Ing. [jméno] chladit dietyléter v nádobě se širokým hrdlem překryté pouze alobalem v lednici by byl v rozporu s vnitřními předpisy žalované a tudíž i z tohoto důvodu by nebyla žalobkyně povinna tento pokyn uskutečnit. Jak provozní řád laboratoře, tak SOP [číslo] výslovně stanoví, že každý je povinen při nakládání s chemickými látkami řídit se nebezpečností a standardními větami označujícími specifickou rizikovost a standardními pokyny pro bezpečnost a zacházení. Dietyléter může být užit pouze se zařízením do výbušného prostředí a musí být skladován v neprodyšně uzavřených nádobách na dobře větraném místě. Žalobkyně však jednala v rozporu s pokynem nadřízeného. Ing. [jméno] nikdy nedal žalobkyni pokyn k tomu, aby i přes víkend uchovávala v kádině, tj. nádobě se širokým hrdlem, dietyléter v lednici. Ing. [jméno] při výslechu u Policie ČR vypověděl, že žádné hořlavé látky, tedy i dietyléter, nesmí být skladovány v lednici přes víkend. Tuto skutečnost stvrdila při interním šetření sama žalobkyně. Žalobkyně tak v rozporu s pokynem nadřízeného zadanou práci nedokončila a v přímém rozporu s pokynem nadřízeného uložil peptid s dietyléterem přes víkend do lednice. Při chlazení postupovala postupem, který byl stanoven pro jiný peptid, než měla žalobkyně zpracovávat. Ani tento postup nedodržela, když dle údajného pokynu Ing. [jméno] byl dietyléter srážen vždy v odpařovacích baňkách s úzkým hrdlem, tudíž s malou výparnou plochou, zatímco žalobkyně použila kádinu s širokým hrdlem a v této pouze překryté alobalem jej vložila do lednice, o níž věděla, že k tomu není určena. Žalovaná při posouzení intenzity porušení pracovních povinností přihlédla k tomu, že žalobkyně svým svévolným a protiprávním postupem bezprostředně ohrozila na životě zaměstnankyně žalované [jméno] [příjmení], uklízečku, která se pouze vlivem šťastné náhody s výbuchem minula, a to o 15 minut, a žalované vznikla postupem žalobkyně škoda na majetku ve výši asi 3 500 000 Kč. Přitom flagrantně porušila normy, jejíž účelem je ochrana zdraví a bezpečnosti při práci, tj. hodnoty požívající nejvyšší ochrany, byla vzdělána v oboru aplikovaná chemie a věděla, že dietyléter tvoří extrémně výbušné peroxidy, byla správkyní laboratoře a správkyní chemikálií skupiny, měla tedy sama povinnost dohlížet na dodržování pravidel BOZP a nakládání s chemikáliemi, bez konzultace se svým nadřízením se svévolně odchýlila od předepsaného postupu a protiprávního jednání se dopustila nejméně ve formě nepřímého úmyslu, neboť věděla, že může žalované způsobit škodu a pro případ, že škoda vznikne, s ní byla srozuměna. S ohledem na uvedené nemůže být pochyb, že po žalované nelze spravedlivě požadovat, aby žalobkyni nadále zaměstnávala. Z procesní opatrnosti ve smyslu § 98 o.s.ř. vznesl žalovaný kompenzační námitku vůči žalobkyni uplatněné náhradě mzdy ve výši 72 933 Kč s tím, že mu na majetku vznikla škoda ve výši 3 500 000 Kč.

10. Ze spisu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, Územního odboru [obec], Oddělení obecné kriminality SKPV v [obec], sp. zn. KRPE [číslo] 2021 [číslo], který je totožný se spisovým materiálem Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje, soud zjistil, že 4. 10. 2021 policejní orgán odevzdal věc požáru laboratoře [anonymizováno] v [obec] k projednání jiného správního deliktu společnosti žalovaného pro jednání spočívající v tom, že v přesně nezjištěné době od 31. 3. 2011 do 8. 5. 2021 v [obec a číslo] v laboratoři A214 společnosti [právnická osoba] v rozporu s § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/1985 a dalších předpisů umožnili pro laboratorní účely užívání chladničky značky Gorenje, která byla dle návodu výrobce výhradě k použití v domácnosti k uchovávání potravin, nikoli k uchovávání hořlavých, těkavých a výbušných látek a v tomto nevhodném zařízení přechovávali látky dietyléter, jakožto extrémně hořlavou kapalinu tvořící výbušné koncentrace, přičemž 8. 5. 2021 kolem osmé hodiny došlo při užívání uvedené chladničky k jiskrovému výboji na rozpínacích kontaktech termostatu, což vedlo ke vznícení par přechovávaného dietyléteru, plamennému hoření a rozšíření požáru v prostoru celé laboratoře A214. Za spáchání výše uvedeného přestupku byl žalované uložen správní trest pokuty ve výši 50 000 Kč (zjištěno z rozhodnutí Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje ze dne 20. 7. 2022, [číslo jednací]). Z dalších listin založených v policejním spisu soud zjistil, a to z Pokynů pro manipulaci v chladicím zařízení, že každý je povinen dodržovat pokyny uvedené v bezpečnostních listech a je výslovně zakázáno ukládat nebezpečné látky v otevřených nádobách. [příjmení]. [jméno] [jméno], Ph.D., vedoucí oddělení syntéze peptidů, v úředním záznamu z 24. 5. 2021 uvedl, že lednice Gorenje, která je součástí vybavení laboratoře sloužila pro krátkodobé chlazení meziproduktů a v žádném případě není určena ke skladování hořlavých či výbušných látek. V laboratoři jsou stanovena přesná pravidla pro manipulaci s hořlavými látkami, které se krátkodobě umisťují do této lednice. Do této lednice se ukládá výhradně látka dietyléter a výjimečně methyl-terc-butyléter, ale ani jedna z těchto hořlavých látek nesmí být v lednici uskladněna dlouhodobě (maximálně přes noc). Z toho vyplývá, že veškerá činnost spojená s těmito látkami musí být ukončena nejpozději tak, aby nebyly látky skladovány přes víkend. Když byl povolán 8. 5. 2021 k žalovanému po požáru, všiml si, že v místě, kde stála lednice Gorenje se na zemi nacházely střepy dvou dvoulitrových kádinek. Uvědomil si, že v těchto kádinkách byl zřejmě dietyléter a tuto skutečnost ověřil telefonicky se svojí zaměstnankyní – žalobkyní, která po telefonu potvrdila, že nechala v lednici látku dietyléter. [jméno] [jméno] dospěl k závěru, že pravděpodobně došlo k porušení BOZP a interních směrnic pro práci v laboratoři ze strany žalobkyně, když svým nedbalostním jednáním konala tak, že do lednice umístila látku dietyléter takovým způsobem, který odporuje všem předpisům. Přitom se jedná o zkušenou pracovnici. Ke způsobu zajištění takové látky před odchodem z laboratoře uvedl, že by využil zásobní lahve s víčkem a poté by látku uložil do odpovídající bezpečností skříně určené pro hořlaviny, která je součástí laboratoře A214. Dále uvedl, že Ing. [příjmení] nebyla nadřízenou žalobkyně. Ing. [jméno] [příjmení] dne 26. 5. 2021 v původním záznamu uvedla, že ve čtvrtek 6. 5. 2021 pracovala v laboratoři spolu se žalobkyní a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně měla během odpoledne zpracovat sloučeninu peptidů. Provedla však pouze část a sloučeninu v kádince dala do digestoře. Poté, když se Ing. [příjmení] vrátila do práce ve čtvrtek okolo 20. hodiny, vzala kádinu z digestoře a uklidila ji do lednice Gorenje. Ing. [příjmení] uvedla, že ví, že je možné tyto látky nechat v lednici přes noc. Při dalším zpracovávání v pátek 7. 5. 2021 žalobkyni vznikly dvě kádinky, které obsahovaly dietyléter. Tyto měla zpracovat co nejdříve. 11. 6. 2021 se ve věci vyjádřila žalobkyně, která uvedla, že paní [příjmení] vzorek z odparky rozlila do dvou kádin a do každé kádiny nalila 1,5 l dietyléteru. Žalobkyně obě kádiny zakryla alobalem, poté jednu kádinu vyndala z lázně a vložila ji přikrytou alobalem do lednice. Druhou kádinu dle ní do lednice dala zřejmě paní [příjmení]. S bezpečnostním listem dietyléteru byla žalobkyně seznámena, stejně tak s provozním řádem laboratoří, směrnicí o organizaci a zabezpečení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, periodicky prodělala školení BOZP a NCHLaS. Byla jmenovaná jako správce laboratoře A214 a správce skladu chemikálií skupiny syntézy. [obec], do které se ukládá látka dietyléter, byla kuchyňská a podle ní nevyhovující. Věděla, že lednice nebyla určena k ukládání chemikálií. Z úředního záznamu z 31. 5. 2021, při kterém podala vysvětlení [jméno] [příjmení], soud zjistil, že ve čtvrtek 6. 5. 2021 měly společnou práci žalobkyně s paní [příjmení], a to takovou, při které se pracuje s látkou dietyléter. Do jedné lednice v laboratoři se ukládal právě dietyléter. Z úředního záznamu 2. 7. 2021, kterým podala vysvětlení [jméno] [příjmení], soud zjistil, že v laboratoři byly tři lednice. Jednalo se o běžné domácí lednice, nebyly to lednice na chemii. Z úředního záznamu z 9. 7. 2021, kde podala vysvětlení [jméno] [příjmení], soud zjistil, že týden před požárem laboratoře rozhodně nepoužívala látku dietyléter. V laboratoři si nevšimla ničeho nestandardního. Z úředního záznamu z 28. 7. 2021 o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se zabývá revizní činnosti v oboru elektro a v roce 2019 lednice umístěná v laboratoři žalovaného splňovala veškeré požadavky na provoz z pohledu elektrických vlastností. Z podaného vysvětlení Ing. [jméno] [příjmení] z 20. 5. 2021 soud zjistil, že pracuje u žalovaného na pozici technik BOZP/PO, a to od 1. 7. 2019. Provádí školení zaměstnanců BOZP/PO, a to vstupní a periodické. Kontroluje dodržování těchto předpisů. Má na starosti ohlašování požáru, elektronické požární zabezpečení, hasební prostředky a další činnost na úseku BOZP/PO. Zařízení v laboratořích má na starost správce laboratoře, kterou v té době byla žalobkyně. Vedoucím laboratoře A214 je Ing. [jméno] [jméno].

11. Z odborného vyjádření Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje, Územního odboru [obec], ze dne 10. 9. 2021, soud zjistil, že šetřením na místě samém dne 8. 5. 2021 v prostoru laboratoře A214 bylo kriminalistické i požární ohnisko shodné, a to v prostoru instalovaného elektrického spotřebiče – chladničky výrobce Gorenje, zakoupené 31. 3. 2011. Šetřením bylo zjištěno, že elektrická chladnička byla prokazatelně připojena k distribuční síti elektrické energie a zároveň bylo potvrzeno, že do chladicího prostoru chladničky byl uložen dietyléter, když nádoba s dietyléterem měla být otevřená, resp. netěsně překrytá vrstvou alobalu. K samotnému vzniku požáru došlo níže uvedeným způsobem. Pokud je chladnička v provozu, dochází k cyklickému spínání a rozpínání kontaktu termostatu, přes který se připojuje napájecí napětí 230 V pro činnost kompresoru. Na každém kontaktu při tomto ději vzniká elektrický jiskrový výboj. Látka dietyléter byla v chladničce skladována dlouhodobě. Podle výpovědi nejméně dva dny a v nedostatečně uzavřené nádobě (skleněná kádinka přikrytá alobalem). Dietyléter je značně těkavá látka, proto se výpary šířily vnitřním prostorem, kde pronikly i do prostoru termostatu – kontaktu. Jiskrový výboj mezi kontakty pak může způsobit vzplanutí výparů. Technická závada elektrického zařízení instalovaného v prostoru chemické laboratoře a dále technická závada na instalovaných elektrických přístrojích i požárem zasažené elektrické chladničky Gorenje je odborným zkoumáním zcela jednoznačně vyloučena. Je zjištěno, že nevhodným použitím elektrické chladničky, tedy následkem vzniklého jiskrového výboje na rozpínacích kontaktech termostatu chladícího prostoru chladničky, došlo ke vznícení dietyléteru přechovávaného v chladicím prostoru elektrické chladničky, a to v netěsně uzavřené nádobě. Použití chladničky je v rozporu s pokyny výrobce, když elektrická chladnička není určena k přechovávání hořlavých, těkavých a výbušných látek. Při provádění srážení peptidu s kádinkou a dietyléterem manipulovaly minimálně dvě osoby, a to [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně]. Kádinka byla opakovaně vkládána do chladicího prostoru chladničky Gorenje. Tato manipulace byla prováděna se souhlasem vedoucího laboratoře panem [jméno] [jméno], když on sám uvedl, že vkládání uvedené chemikálie do chladicího prostoru chladničky Gorenje je obvyklý a jím schválený pracovní postup. Vyžaduje však, aby v chladničce nebyly hořlavé chemikálie skladovány dlouhodobě. Sám konkretizoval, že vydal ústní pokyn k chlazení vysráženého peptidu v prostoru chladničky na dobu maximálně přes noc do druhého dne, tedy maximální dobu 16 hodin. Sám však uvedl, že používaná chladnička Gorenje není určena ke skladování hořlavých či výbušných látek. Chladnička je o stáří 10 let a po tuto dobu je k chlazení chemikálií používána. Hasičský záchranný sbor konstatuje, že lednička Gorenje byla používaná v rozporu s předloženým písemným návodem k použití, kde je uvedeno, že se nemají uchovávat hořlavé, těkavé a výbušné látky, a to na jakoukoliv dobu, tedy i krátkodobě. Zpráva Hasičského záchranného sboru dále rozbírá následky požáru a charakteristiky látky dietyléter, když konstatuje, že se jedná o nízkovroucí hořlavou kapalinu s teplotou varu 34,6 ˚C, bodem vzplanutí - 45 ˚C s tím, že páry kapaliny tvoří výbušné koncentrace ve směsi se vzduchem, a to v objemové koncentraci 1,7 – 48 %. Následky požáru nejsou předmětem tohoto sporu, a proto s nimi soud nezabýval, a to ani otázkou zavinění nebo případného spoluzavinění tohoto stavu.

12. Z bezpečnostního listu látky dietyléter soud zjistil, že se jedná o extrémně hořlavou kapalinu a páry. Páry tvoří se vzduchem výbušnou směs. Může se používat jen v dobře větraných prostorách, musí být zajištěna proti elektrostatickému náboji. Musí být skladována v dobře uzavřených nádobách, v chladu a v suchu a nádrž se musí držet neprodyšně uzavřená.

13. Z provozního řádu laboratoří 309-001 vyhotoveného 24. 10. 2017 soud zjistil, že elektrická zařízení smí obsluhovat pouze proškolený zaměstnanec, který je povinen řídit se při používání elektrických spotřebičů pokyny a návodem výrobce. V části 5.3 jsou uvedeny obecné pokyny pro práci s chemickými látkami, když mimo jiné se zde uvádí, že pracovníci laboratoře se musí před zahájením manipulace s chemikáliemi prokazatelně seznámit s bezpečnostním listem, který obsahuje charakter a nebezpečné vlastnosti chemikálie, pokyny pro bezpečné zacházení, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, postup při náhodném úniku, s doporučenými způsoby zacházení včetně bezpečnostních a ochranných opatření, která vedou omezení nevhodné manipulace a poškození zdraví a životního prostředí. Nebezpečné chemické látky a směsi nesmí být ponechány v laboratoři bez dozoru. Při jejich skladování musí být dodržen způsob skladování dle bezpečnostního listu.

14. Ze jmenování do funkce správce laboratoře a do funkce správce chemikálií skupiny ze dne 29. 3. 2019 soud zjistil, že žalobkyně byla jmenována do těchto funkcí, když obsahem pracovní funkce správce laboratoře je správa prostoru laboratoře, odpovědnost za stav pracoviště a dodržování všeobecných pravidel BOZP/PO, požadavků kvality nebo jiných předpisů zaměstnavatele, které se přímo vztahují k pracovišti, které je správci svěřeno a vedení související dokumentace. V rámci této funkce mimo jiné kontroluje skladování a práce s chemikáliemi. Může ukládat úkoly nezbytné pro naplnění poslání pracovní funkce dalším uživatelům svěřovaného prostoru, a to jak zodpovědným osobám za jednotlivé přístroje nebo procesy, nebo ostatním uživatelům laboratoře. Může nařídit okamžité činnosti všem osobám, které porušují pravidla, předpisy, ohrožují ostatní osoby či majetek společnosti na svěřeném pracovišti. Obsahem funkce správce chemikálií skupiny je správa chemikálií skupiny, vedení průběžné evidence příjmů, výdeje a spotřeby chemikálií, kontrola práce s chemikáliemi, aktualizace dokumentace na jednotlivých pracovištích využívaných skupinou, kontrola pravidel pro práce s chemikálie popsaným v laboratorním řádu. V rámci této funkce je oprávněna ukládat ostatním členům skupiny úkoly nezbytné pro naplnění poslání pracovní funkce. Obě listiny žalobkyně podepsala.

15. Z prezenční listiny – prokazatelného seznámení pracovníka ze dne 26. 1. 2018 soud zjistil, že žalobkyně byla seznámena se seznamem bezpečnostních listů, s evidencí provozovaných technických zařízení a s pravidly o bezpečnosti ochrany zdraví a o ochraně životních prostředí při práci s nimi. Dále byla žalobkyně proškolena dne 3. 5. 2021 o nebezpečném nakládání a manipulaci s nebezpečnými chemickými látkami ve společnosti žalovaného, a to mimo jiné s příslušnou legislativou, kvalifikací chemikálií, označování chemikálií, pracemi s chemikálií, se základními pokyny pro práci v laboratoři, tj. s laboratorním řádem, se základními pokyny pro práci s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, bezpečnostními listy, o nakládání s chemickým odpadem. Dne 3. 5. 2021 absolvovala test týkající se bezpečného nakládání a manipulací s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi s výsledkem prospěl. 1. 10. 2019 rovněž absolvovala školení BOZP/PO, také s absolvováním testů s výsledkem prospěl.

16. V návodu k použití ledničky soud zjistil, že chladnička Gorenje, ve které byl uchován dietyléter, byla pořízena žalovaným 31. 3. 2011 a v návodu k použití je výslovně uvedeno, že je určena k použití v domácnosti, k uchovávání čerstvých potravin při teplotě vyšší než 0 ˚C a návod k použití obsahuje výslovný pokyn„ neuchovávejte hořlavé, těkavé a výbušné látky“.

17. Z listiny založené na č. l. 169-170 spisu Policie ČR shora uvedeného vypracované [jméno] [příjmení], vedoucím právního oddělení žalovaného, soud zjistil, že škoda způsobená činí 2 657 900,44 Kč a to na movitém majetku a stavební opravy vedoucí k odstranění následků požáru byly vyčísleny částkou 825 003 Kč. Vedoucí právního oddělení se vyjádřil k využití lednic existujících v laboratoři A214 tak, že lednice umístěné v této laboratoři byly dvě jednoúčelové chladničky pro uchovávání materiálu při teplotě 2-8 ˚C a jedna kombinovaná chladnička s mrazničkou pro uchovávání materiálu o teplotě 2-8 ˚C a při teplotě do asi -20 ˚C. Každá z lednic byla opatřena pokyny pro manipulaci s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi v chladícím zařízení. První lednice, jednoúčelová chladnička, byla využita pouze k uchovávání aminokyselin. Další lednice byla označována jako analytická a byly v ní uchovávány finální peptidy, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné chemické látky a směsi a poslední lednice byla využívána zaměstnanci pro uchovávání peptidů pro purifikaci. Podskupina peptidy při plnění svých úkolů pracovala s celou řadou látek, kterou nejsou dle nařízení ES klasifikovány jako nebezpečné látky a směsi. Takový materiál, který je třeba uchovávat za snížené teploty lze skladovat v lednicích. Pokud zaměstnanci podskupiny do lednic uchovávají látky, které v nich s ohledem na svůj charakter skladovány být nesmějí, dopouštějí se porušení pravidel bezpečnosti práce. Celá řada látek včetně dietyléteru, jehož páry byly bezprostředně příčinou výbuchu a požáru v lednici skladovány být nesměly. Způsobem, kterým do lednice byl dietyléter uložen, nesmí být tato látka umístěna v žádné lednici, tj. ani v chladničce s vnitřním prostorem v nevýbušném provedení.

18. Ze standardního operačního prostoru pro purifikaci peptidů platného od 10. 11. 2014 soud zjistil, že purifikovaný peptid je odpařen v odpařovací baňce o objemu 1 000 ml do sucha, 3x promyt 2-propanolem a znovu odpařován. Pro dosažení objemu asi 40 ml je směs převedena do kádinky o objemu 600 ml obsahující 200 ml dietyléteru. Baňka je promyta dvakrát 100 ml dietyléteru a vysrážený peptid shromážděn v kádince. Vysrážený peptid se umístí do chladu, a to nejméně na dvě hodiny. Připravený peptid je sušen v exikátoru po dobu minimálně 48 hodin.

19. Z čestného prohlášení RNDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. zaměstnaného u žalovaného jako výzkumného pracovníka soud zjistil, že pro srážení peptidů je používán diisopropylether vychlazený v mrazáku, který je do mrazáku umístěn vždy v uzavřené nádobě.

20. Z předkladu originálního návodu k použití chladničky vnitřním prostorem v nevýbušném provedení soud zjistil, že i zde se musí vznětlivé produkty uchovávat v uzavřených nádobách.

21. Soudu byly předloženy svazky listin s přehledem středoškolské chemie, organické chemie pro gymnázia, chemie pro čtyřletá gymnázia a středoškolské chemie, ze kterých soud zjistil, že étery jsou těkavé látky, které reagují s kyslíkem a tvoří explozivní peroxidy.

22. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně jako laborantka žalovaného vložila dne 7. 5. 2021 kádinu s dietyléterem přikrytou alobalem do lednice. Dle ní se jednalo o nacvičený, naučený a žalovanou předepsaný postup a následkem tohoto postupu došlo následující den k výbuchu a požáru na pracovišti žalovaného.

23. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 55 odst. 2 zákoníku práce účinného v době, kdy žalovaný učinil okamžité zrušení pracovního poměru, tedy ke dni 13. 5. 2021. Podle tohoto ustanovení zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, poruší-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Podle ustanovení § 58 odst. 1 zákoníku práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práce nebo z důvodů, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděl a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do dvou měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do jednoho roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl. Podle ustanovení § 60 zákoníku práce k okamžitému zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. Podle ustanovení § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může, jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Podle ustanovení § 301 zákoníku práce jsou zaměstnanci povinni: a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, dodržovat právní předpisy vztahující k práci jím vykonávané, dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni a d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

24. Podle § 44a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, platí, že při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi je každý povinen chránit zdraví fyzických osob a životního prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548 EHS a 1999 /45/ a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 v platném znění (dále jen nařízení č. 1272/2008).

25. Je třeba konstatovat, že okamžité zrušení pracovního poměru žalovaného vůči žalobkyni bylo učiněno ve lhůtě do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru žalovaný dověděl. V okamžitém zrušením pracovního poměru žalovaný skutkově a řádně vymezil důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru tak, aby jen nebylo možné zaměnit s jiným. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo písemné a žalobkyně jen tentýž den podepsala a převzala. Žaloba žalobkyně je včasná ve smyslu ustanovení § 72 zákoníku práce. Byla uplatněna ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

26. V řízení ze shora provedených důkazů jednoznačně plyne, že žalobkyně se dopustila jednání, které je popsáno v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 13. 5. 2021, když umístila do lednice v laboratoři syntézy peptidů v budově A minimálně jednu nádobu s dietyléterem, která nebyla řádně zakryta. Tato skutečnost byla příčinou exploze a požáru, který si vyžádal zásah hasičského záchranného sboru a způsobu vysokou škodu. Tuto skutečnost prokázalo šetření Hasičského záchranného sboru.

27. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2008, sp. zn. 21 Cdo 2542/2007 plyne, že zákon nestaví, z jakých hledisek má soud vycházet při posouzení, zda zaměstnanec porušil pracovní kázeň, resp. povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jimi vykonávané práci méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy méně závažné porušení, závažné porušení a porušení zvlášť hrubým způsobem definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení pracovní kázně. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě žádat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračovat. Hodnocení stupně intenzity porušení povinností žalobce vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci a hledisek pro vymezení relativně neurčité hypotézy právní normy obsažené v ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce není pouze aritmetickým průměrem všech konkrétně zvažovaných hledisek, ale k některým hlediskům je třeba přistupovat se zvýšenou pozorností tak, aby byla vystižena typová a speciální charakteristika porušení právních povinností v konkrétní věci a že jsou-li některá hlediska pro posouzení intenzity porušení pracovní povinnosti v konkrétní věci významnější (závažnější, důležitější), soud jim logicky přikládá také větší význam (usnesení Nejvyšší soudu ze dne 3. 7. 2019, sp. zn. 21 Cdo 2973/2018).

28. Jednání žalobkyně, která byla u žalovaného zaměstnána na pozici laborant, osoby odborně vzdělané v oboru chemie, v rámci pracovního poměru řádně proškolené v rámci BOZP o bezpečném nakládání a manipulaci s nebezpečnými chemickými látkami, navíc pracující v postavení v postavení správkyně laboratoře a správkyně chemikálií, při kterém vložila 7. 5. 2021 v rozporu s bezpečnostním listem dietyléteru a vnitřními předpisy žalované kritické množství dietyléteru do lednice, v níž se v důsledku odpařování dietyléteru vytvořila výbušná směs, která dne 8. 5. 2021 způsobila výbuch a následný požár, představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy obsažené v ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce tak významnou okolnost, že sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (podobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2596/2011). Dle názoru soudu po žalované nelze s ohledem na intenzitu porušení pracovněprávních povinností ze strany žalobkyně spravedlivě požadovat, aby žalobkyni dál zaměstnával alespoň po dobu výpovědní doby. Soud proto již na základě této základní skutečnosti žalobu žalobkyně zamítl. Dle názoru soudu nelze zohlednit, zda žalobkyně plnila jí zadaný úkol či zda pracovala z vlastní iniciativy a nelze zohlednit ani skutečnost, že praxe v laboratoři byla taková, že se dietyléter do lednice uchovávat běžně dával. Nelze zohlednit ani tu skutečnost, že žalobkyně jednala na pokyn svého nadřízeného či své kolegyně [příjmení]. Pokud se jednalo o pokyn, který byl v rozporu s právními předpisy, nebyla povinna takový pokyn splnit a měla jej odmítnout (stejně rozsudek sp. zn. 21 Cdo 3157/2017).

29. Skutečnosti, které označuje žalobkyně na svou obhajobu, jsou sice významné, ale nemohou mít vliv na ohodnocení stupně intenzity porušení povinnosti žalobkyně vyplývající z právních předpisů vztahujících k jím vykonávané práci. Mohou být důvodem pro posouzení zavinění či spoluzavinění na vzniklé škodě. K těmto okolnostem patří například tvrzení, že ten, kdo vytvořil reálné podmínky pro výkon práce žalobkyně, je žalovaný, že vedoucí zaměstnanec Ing. [jméno] ukládal žalobkyni povinnost - jak má postupovat, že může uložit dietyléter do lednice. K těmto skutečnostem může patřit i to, že sám zaměstnavatel dodal do laboratoře lednice, které nebyly určeny pro laboratorní účely, resp. pro ukládání dietyléteru a že dietyléter tam ukládal i sám vedoucí. Jednání zaměstnavatele bylo hodnoceno i rozhodnutím Hasičského záchranného sboru, který uložil žalovanému pokutu ve výši 50 000 Kč za to, že žalovaný při používání chladničky umožnil svým zaměstnancům tuto chladničku používat k laboratorním účelům. Je však třeba zdůraznit, že žalobkyně nebyla začínajícím zaměstnancem (dle svého tvrzení u žalovaného pracovala od roku 2017), byla odborně vzdělána, byla odborně proškolena a pracovala jako správkyně laboratoře a chemikálií, byla odpovědná za vedení bezpečnostních listů a za dodržení všech vnitřních předpisů zaměstnavatele, které jí byly známy, by nemohlo dojít k požáru a výbuchu a nevznikla by zaměstnavateli škoda. Dle názoru soudu tedy porušení povinností žalobkyně dosahuje intenzity zvlášť hrubého porušení pracovních povinností, a to i s přihlédnutím ke všem okolnostem, které byly na obhajobu jednání žalobkyně vzneseny. Jednáním žalobkyně byla způsobena zaměstnavateli škoda a mimo jiné došlo také k ohrožení života jiné osoby. Ze všech těchto důvodů byla žaloba zcela zamítnuta, a to včetně dalšího nároku, který byl žalobkyní vznesen, a to náhradu mzdy ve smyslu ustanovení § 69 zákoníku práce.

30. Protože žalobkyně byla se svou žalobou neúspěšná, má žalovaný podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovanému v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady – paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč nezastoupeného účastníka dle § 155 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření žalované k žalobě a dále náklady právního zastoupení. Ty jsou tvořeny odměnou ve výši 5 420 Kč za jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 3 písmeno a) a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Zástupci žalovaného byla přiznána odměna za 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání 21. 4. 2022, 7. 9. 2022 a 3. 11. 2022 (a to za 3 úkony, neboť jednání trvalo déle než čtyři hodiny), dále za poradu s klientem přesahující 1 hodiny 27. 4. 2022, jednání s protistranou k mimosoudnímu řešení sporu, replika žalované k vyjádření žalobkyně (a to trojnásobek odměny s ohledem na rozsah podání), dále za poradu s klientem přesahující jednu hodinu 2. 11. 2022). Náhrada za odměny tedy činí 54 200 Kč. Dále má zástupce žalovaného právo podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky právo na náhradu hotových výdajů 300 Kč za jeden úkon právní služby, za 10 úkonů právní služby tedy 10 x 300 Kč = 3 000 Kč. Dále podle § 13 odst. 1 zástupci žalovaného náleží cestovní výdaje, a to na ústní jednání 21. 4. 2022, 7. 9. 2022 a k jednání 3. 11. 2022 (cesta [obec] – [obec] a zpět, celkem 332 km, při spotřebě dle technického průkazu 8 l /100 km v částkách 2 546 Kč a 2 x 2 742 Kč). Zástupci žalovaného dále náleží dle § 14 odst. 3 citované vyhlášky náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu, když zástupce žalovaného účtuje promeškaný čas cestou na ústní jednání 21. 4., 7. 9. a 3. 11. 2022 vždy po 9 půlhodinách, tedy 27 x 100 Kč. Celkové náklady zástupce žalovaného tedy přestavují částku 67 930 Kč, když podle § 137 o.s.ř. má právo také na 21 % DPH ve výši 14 265,30 Kč. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. soud teda přiznal úspěšnému žalovanému náhradu nákladů v celkové výši 82 495,30 Kč, které je žalobkyně povinna zaplatit ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do 3 dnů od právní moci rozsudku a podle ustanovení § 149 o.s.ř. je povinna je zaplatit k rukám zástupce žalovaného.