5 C 3/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Anderovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , identifikační číslo IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno právního zástupce sídlem Adresa právního zástupce proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno právního zástupce sídlem Adresa právního zástupce o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit bytovou jednotku č. , Anonymizováno, sestávající z jednoho pokoje, kuchyně, předsíně, koupelny, WC a sklepa, nacházející se ve třetím nadzemním podlaží bytového domu čp. , Anonymizováno, , , adresa, na pozemku č. , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , a vyklizenou předat žalobci do tří měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 1. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána vyklidit bytovou jednotku ve vlastnictví žalobce. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem bytové jednotky (bytu) číslo , hodnota, o velikosti 1+1 s příslušenstvím, nacházejícího se v 3. nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, na , adresa, v obci , adresa, (dále též „předmětný družstevní byt“ nebo jen „byt“). Žalobce tvrdil, že v rámci insolvenčního řízení vedeného proti žalované mělo dojít ke zpeněžení majetkové podstaty žalované, do které náležel družstevní podíl k bytu, se kterým jsou spojena práva a povinnosti k předmětnému družstevnímu bytu. Žalované zaniklo členství v bytovém družstvu k 26. 1. 2022 a s tím spojené právo na užívání bytu. Žalobce vyzýval žalovanou k vyklizení předmětného družstevního bytu výzvou ze dne 14. 6. 2022, avšak bezvýsledně.

2. Žalované byl usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 15. 11. 2023, č. j. 5 C 3/2023-52, které nabylo právní moci dne 7. 12. 2023 ustanoven opatrovník – , Jméno právního zástupce, , advokátka se sídlem , adresa, , neboť v řízení bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 25. 4. 2023 č. j. , spisová značka, byla žalovaná omezena ve svéprávnosti. Ustanovený opatrovník , adresa, nemohl v tomto řízení žalovanou zastupovat, neboť je ve střetu zájmů z důvodu jeho majetkové účasti u žalobce (je členem bytového družstva). Proto soud postupoval podle ustanovení § 460 občanského zákoníku ve spojení s § 29 odst. 3 o. s. ř. a ustanovil žalované pro toto řízení opatrovníkem uvedenou advokátku. Ta se k podané žalobě vyjádřila dne 30. 1. 2024. Opatrovnice žalované uvedla, že ze všech indicií bylo zřejmé, že žalovaná s vyklizením bytu nesouhlasí. Její postoj je však výrazně ovlivněn jejím zdravotním stavem a omezenou schopností před soudem jednat. Dále navrhla, aby bylo řízení přerušeno do doby, kdy bude v insolvenčním řízení najisto vyřešena otázka družstevního podílu žalované.

3. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil následující skutečnosti.- z výpisu z katastru nemovitostí k pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú , adresa, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (bytový dům) plyne, že žalobce je vlastníkem předmětné nemovitosti vč. bytu žalované;- usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 18. 3. 2021, č. j. , spisová značka, byl zjištěn úpadek žalované a povoleno řešení úpadku oddlužením;- usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 25. 1. 2022, č. j. , právnická osoba, bylo schváleno oddlužení žalované plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty a žalované bylo přikázáno, aby vydala insolvenční správkyni ke zpeněžení majetek náležející do majetkové podstaty, a to mj. vypořádací podíl z družstevního podílu, se kterým byla spojena práva a povinnosti k předmětnému družstevnímu bytu;- rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 25. 4. 2023, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 21. 6. 2023, soud omezil žalovanou ve svéprávnosti tak, že není způsobilá nakládat s majetkem a zavazovat se k majetkovému plnění nad rámec běžných záležitostí každodenního života, uzavírat smlouvy s opakujícím se plněním bez ohledu na výši plnění, posoudit nutnost poskytnutí specifických zdravotních služeb a k udělení souhlasu k nikoliv běžným zdravotním úkonům, uzavírat smlouvy o poskytování sociálních služeb, k podání žádosti o vydání občanského průkazu, cestovního pasu a hlášení změny trvalého pobytu, k podání žádosti o vydání občanského průkazu, cestovního pasu a hlášení změny trvalého pobytu a k výkonu aktivního a pasivního volebního práva. Opatrovníkem žalované bylo jmenováno město , adresa, , jak plyne i z listiny o jmenování opatrovníka (č. l. 38);- usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 11. 3. 2024, č. j. , spisová značka, soud rozhodl o přerušení průběhu schváleného oddlužení na dobu 12 měsíců, tj. od 12. 3. 2024 do 12. 3. 2025 na návrh insolvenčního správce, a to především z důvodů zdravotních, kdy žalovaná (dlužnice) měla problém s plněním svých povinností;- ze sdělení města , adresa, ze dne 23. 10. 2023 (č. l. 42) a inventurního soupisu k účtu bylo zjištěno, že jmenovaný opatrovník je členem bytového družstva;- ze sdělení města , adresa, ze dne 15. 11. 2023 bylo zjištěno, že opatrovník podal za účasti žalované pět žádostí o zařazení žalované do zařízení sociálních služeb, nicméně pro naplněnou kapacitu a zdravotní stav žalované nebyla do zařízení umístěna. Dále jí byl nabídnut obecní byt v centru města, nicméně žalovaná byt odmítala;- z e-mailové zprávy opatrovníka (město , adresa, ) ze dne 10. 1. 2024 adresované insolvenčnímu správci (č. l. 75v) bylo zjištěno, že městu se podařilo žalované zajistit jiné, vhodné bydlení, aby mohlo dojít ke zpeněžení majetkové podstaty žalované (vypořádacího podílu z předmětného družstevního bytu);- z podání žalobce ze dne 31. 1. 2024 (č. l. 61) a přehledu předpisu a plateb soud zjistil, že žalovaná na nákladech bydlení dluží žalobci 28 286 Kč za rok 2013; dle e-mailové zprávy opatrovníka (město , adresa, ) ze dne 4. 8. 2023 adresované insolvenčnímu správci (č. l. 74) bylo zjištěno, že celková výše dluhu žalované vůči žalobci měla činit 62 115 Kč;- ze sdělení města , adresa, ze dne 22. 4. 2024 bylo zjištěno, že zástupce opatrovníka společně s pracovnicí péče o duševní zdraví se opakovaně snažil žalovanou poučit o nutnosti vystěhování se z předmětného družstevního bytu, nicméně žalovaná nechce za žádných okolností byt opustit. Opatrovník vyloučil možnost, že by žalovaná byt opustila dobrovolně;- z oznámení , právnická osoba, ze dne 29. 12. 2023 (č. l. 76) plyne, že žalované je od ledna 2024 vyplácen důchod ve výši 14 489 Kč měsíčně.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav. Žalovaná obývá předmětný družstevní byt, přestože v insolvenčním řízení byl zjištěn úpadek žalované a schváleno oddlužení žalované splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty. Žalovaná minimálně v roce 2023 nehradila náklady spojené s užíváním družstevního bytu. Žalovaná byla opakovaně vyzvána k vyklizení bytu, a to i ze strany opatrovníka města , adresa, , který jí zprostředkoval možnost bydlení v tzv. obecním bytě, avšak žalovaná není připravena byt dobrovolně opustit.

5. Podle § 610 písm. i) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZoK“) členství v družstvu zaniká okamžikem, kdy nastávají účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty člena, jestliže v rozhodnutí o schválení oddlužení insolvenční soud uložil členu vydat družstevní podíl, který slouží jako jeho obydlí, insolvenčnímu správci ke zpeněžení, anebo okamžikem, kdy o zpeněžení družstevního podílu požádal zajištěný věřitel.

6. Podle § 734 odst. 3 věta prvá ZoK zánikem členství v bytovém družstvu zaniká také právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, nebo nájem družstevního bytu.

7. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o. z.) – kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

8. Po právní stránce soud věc posoudil dle výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

9. Předně je třeba zdůraznit specifičnost řízení o vyklizení družstevního bytu, kdy soud se v tomto řízení může zabývat toliko otázkou, zda ke dni rozhodnutí soudu je družstevní byt obýván bez právního důvodu, resp. zda nájemní vztah skončil a nikoliv tím, proč se tak stalo. Z výše citovaných ustanovení je zřejmé, že členství žalované v bytovém družstvu a s tím spojená práva a povinnosti zaniklo rozhodnutím insolvenčního soudu o schválení oddlužení plněním splátkové kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, neboť v insolvenční soud uložil žalované povinnost vydat družstevní podíl, který slouží jako její obydlí [členství zaniklo i podle čl. 17 odst. 1 písm. i) stanov bytového družstva]. Tím zanikl také nájem předmětného družstevního bytu, který tak žalovaná od 26. 1. 2022 (kdy výše uvedené usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nabylo právní moci) obývá bez právního důvodu.

10. Soud dále neshledal žádnou skutečnost, která by odůvodňovala zamítnutí žaloby pro rozpor s dobrými mravy podle §§ 2, 3 a 8 o. z. Žalobce se zcela legitimně domáhá ochrany svého vlastnického práva, žalovanou se opakovaně snažil kontaktovat a vyzval ji k vyklizení bytu. Na tyto výzvy žalovaná dlouhodobě nereaguje. Také je třeba zdůraznit, že i v případě, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu (nebo nemovitosti sloužící k bydlení) je uplatňován v rozporu s dobrými mravy může soud buď určit delší než zákonnou lhůtu k vyklizení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), vázat vyklizení na poskytnutí přístřeší či jiného druhu bytové náhrady, nebo v krajním případě i zamítnout žalobu (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 6/2009). Soud zde s přihlédnutím zdravotního stavu žalované stanovil lhůtu k vyklizení bytu delší, aby co možná nejvíce usnadnil žalované a jejímu opatrovníkovi přechod žalované do zajištěného bydlení, tedy aby vyklizení žalované mělo co možná nejmenší dopad do psychické sféry žalované a aby se její zdravotní stav nezhoršil. Soud dále uvážil, že i se zohledněním plnění splátkového kalendáře v rámci insolvenčního řízení by žalované měl stačit její příjem ze starobního důchodu na to, aby byla schopna uhradit náklady na bydlení (např. v obecním bytě opatrovníka) a další náklady na živobytí (viz měsíční náklady žalované, jak jsou uvedeny ve zprávě o přezkumu, č. l. 56). Soud se však neztotožnil s tvrzením zástupkyně žalované, že by výkon práva byl v rozporu s dobrými mravy. Naopak soud mj. přihlédnul k tomu, že žalobce žalobu podal až 3. 1. 2023, tedy téměř rok poté, co žalované zanikl podíl v družstvu a snažil se s ní komunikovat. Dále je třeba konstatovat, že vyklizení bytu je jak v oprávněném zájmu žalobce, tak i ve společném zájmu (insolvenčních) věřitelů žalované. Nadto je soud toho názoru, že město , adresa, v případě žalované dostálo povinnosti obce postarat se o své sociálně slabé občany, když s žalovanou opakovaně vyklizení nemovitosti probíral, podal jménem žalované žádosti o zařazení do sociálního bydlení i zprostředkoval alternativní bydlení v jednom ze svých obecních bytů.

11. Soud, s ohledem na vše výše uvedené, proto žalobě, kterou se žalobce v souladu s § 1040 odst. 1 o. z. domáhal ochrany svého vlastnického práva k předmětnému družstevnímu bytu, v plném rozsahu vyhověl, když žalovaná v rozporu s § 2292 věta prvá o. z. nepředala žalobci předmětný družstevní byt ke dni skončení nájmu, tj. 26. 1. 2022. Lhůtu k vyklizení předmětného družstevního bytu soud stanovil tříměsíční vzhledem k okolnostem případu (viz výše).

12. K výroku o nákladech řízení soud uvádí, že ač byl žalobce ve věci úspěšný, soud bral do úvahy osobní poměry žalované, která je starobní důchodkyní, je v úpadku a má zdravotní problémy zejm. psychického rázu. V souhrnu se tak jedná o situaci podřaditelnou pod hypotézu ustanovení § 150 o. s. ř., čímž je nákladový výrok dostatečně odůvodněn. Je zřejmé, že žalovaná není zcela schopna chápat podstatu řízení ani se v něm smysluplně bránit, případně zcela pochopit předžalobní výzvu, a proto soud považoval za nespravedlivé jí ukládat náhradu nákladů řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2082/2017). Soud také zhodnotil, že zásah do majetkové sféry žalobce (nenavýšení majetku o náklady řízení) není natolik významný.