5 C 305/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Netkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 173 941,38 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 832 Kč od 30. 6. 2024 do 1. 7. 2024 a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 5 832 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni- částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení,- částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 16. 4. 2024 do zaplacení,- částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 16. 5. 2024 do zaplacení,- částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 16. 6. 2024 do zaplacení a- částku 22 605 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22 605 Kč od 12. 8. 2024 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem 173 941,38 Kč s příslušenstvím, a to dlužného nájemného za srpen a září 2022 ve výši dvakrát 12 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a smluvní pokutou ve výši 23 376 Kč a 22 632 Kč, dlužného nájemného za březen až červen 2024 ve výši čtyřikrát 12 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a smluvní pokutou ve výši 4 464 Kč, 3 720 Kč, 3 000 Kč a 2 256 Kč a dále částky 17 498 Kč se zákonným úrokem z prodlení jako elektřiny odebrané v období 2022/2023 a částky 24 995,38 Kč jako elektřiny odebrané v období 2023/2024. Uvedla, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 1. 8. 2022 smlouvu o pronájmu nebytových prostor na adrese , adresa, , přičemž žalovaná nehradila nájemné a cenu odebrané elektřiny řádně a včas. Žalobkyně hradila zálohy za spotřebovanou elektřinu v pronajímaném prostoru, o přepis elektřiny žalovanou žádala opakovaně, z důvodu hrozícího odnětí elektroměru vzala žalobkyně odhlášení odběru zpět. Iniciativa k tomu, aby účinnost smlouvy byla od 1. 8. 2022 vyšla ze strany žalované, jednání žalované je účelové a rozporné s dobrými mravy, neboť , jméno FO, je nemajetný. Žalovaná převzala provoz e-shopu nejpozději od 15. 8. 2022.Žalovaná uvedla, že mezi ní a žalobkyní neexistoval závazek mezi podnikateli, žalobkyně nezaslala žalované předžalobní výzvu. Žalobkyně jí nikdy nežádala o přepis elektřiny, ani jí nedodala přílohy 1, 2 a 5 smlouvy, probíhala tam rekonstrukce, prostor se stavebně odděloval, nikdo jí neřekl, kde jsou odečtové hodiny. Pro nájemné za srpen a září 2022 namítla promlčení. Smlouvu podepisovali poté, co proběhla domluva po telefonu, někdy v květnu nebo červnu 2023, když končil nájem jejímu partnerovi. S obsahem smlouvy souhlasila, některé přílohy jí dodány nebyly. Od srpna 2022 do května 2023 tam byla výroba pana , jméno FO, . Živnostenský list si zařizovala v srpnu 2022, když jí končila rodičovská dovolená.Žalobkyně vzala žalobu v části dlužných plateb za elektřinu a příslušné části zákonného úroku z prodlení zpět, řízení bylo zastaveno usnesením ze dne 13. 6. 2025, č. j. , spisová značka, , ve kterém však nebylo reflektováno rozšíření žaloby v části zákonného úroku z prodlení (co do dne, od kterého je úrok požadován i co do výše požadovaného úroku) žalobkyní, které bylo připuštěno usnesením ze dne 12. 5. 2025, č. j. , spisová značka, , proto bylo řízení i v této části dodatečně zastaveno, a to dle ust. § 96 odst. 1 – 4 o.s.ř.Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav.Žalobkyně uzavřela s žalovanou nájemní smlouvu, na základě které poskytla žalované do užívání prostor sloužící k podnikání o celkové rozloze 100 m2 v prvním nadzemním podlaží budovy na adrese , adresa, , dle smluvních ujednání měla být smlouva uzavřena na období od 1. 8. 2022 do 31. 5. 2025, jako datum sepisu smlouvy je označen den 1. 8. 2022. Dle přílohy č. 4 činilo měsíční nájemné 12 000 Kč a bylo splatné vždy do 15. dne v měsíci, za který mělo být hrazeno. Dle smlouvy se poplatky za spotřebovanou elektrickou energii zavázala hradit žalovaná. Pro případ prodlení s plněním se žalovaná zavázala zaplatit „smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % dlužné částky denně“. Součástí smlouvy byl i protokol o předání a převzetí předmětu nájmu, který je též datován dnem 1. 8. 2022 (smlouva datovaná dnem 1. 8. 2022 s přílohami). Protokol o předání a převzetí nebytového prostoru při ukončení nájmu nebyl vyplněn v části stavu měřících přístrojů (protokol ze dne 30. 6. 2024).Předmět nájmu (prostory k podnikání) byl do konce května 2023 skutečně užíván , jméno FO, (čestné prohlášení ze dne 25. 6. 2025), a to na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, a žalobkyní dne 30. 3. 2018, dle které trvala doba nájmu od 1. 6. 2018 do 31. 5. 2023 (nájemní smlouva ze dne 30. 3. 2018). Nájemní smlouva uzavřená mezi účastnicemi byla sepsána po dni 23. 5. 2023 a byla antidatována z důvodu možnosti uplatnění nájemného tzv. „do nákladů“ (otisk komunikace ze dne 23. 5. 2023 a vizitka), žalovaná byla nejpozději od 15. 8. 2022 provozovatelkou e-shopu na adrese www., Anonymizováno, .com (screenshoty části těchto internetových stránek).Žalovaná uhradila nájemné za říjen až prosinec 2022, za celý rok 2023 a za leden 2024 (otisky plateb, pro prosinec 2023 a leden 2024 také dle potvrzení o platbě) a také za únor 2024 (potvrzení o provedené platbě). Dluh za nájemné za období od listopadu 2023 do února 2024 žalovaná uznala (uznání dluhu ze dne 24. 2. 2024). Smluvní strany sjednaly, že nájemné bude hrazeno na účet č. , č. účtu, (nájemní smlouva datovaná dnem 1. 8. 2022), tento účet je veden pro osobu , jméno FO, (výpis z účtu žalované).Komerční jednotka na adrese , adresa, je samostatným odběrným místem s elektroměrem č. , hodnota, (záznam o měření elektrické energie s přílohou). Žalobkyně žádala o ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a na dodávku elektřiny v odběrném místě (žádost o ukončení smlouvy ze dne 28. 8. 2023, e-mail ze dne 27. 8. 2023). V období od 18. 5. 2021 do 27. 4. 2022 byla v odběrném místě na adrese , adresa, , na elektroměru č. , hodnota, odebrána elektřina (a přidružené služby) v částce 23 999,91 Kč, zákazníkem byla žalobkyně (vyúčtování za elektřinu splatné dne 12. 5. 2022). V období od 28. 4. 2022 do 26. 4. 2023 byla v odběrném místě na adrese , adresa, , na elektroměru č. , hodnota, odebrána elektřina (a přidružené služby) v částce 25 390,17 Kč, zákazníkem byla žalobkyně (vyúčtování za elektřinu splatné dne 16. 5. 2023), žalobkyně uhradila též vzniklý nedoplatek (otisk platby). V období od 27. 4. 2023 do 26. 4. 2024 byla v odběrném místě na adrese , adresa, , na elektroměru č. , hodnota, odebrána elektřina (a přidružené služby) v částce 24 995,38 Kč, zákazníkem byla žalobkyně (vyúčtování za elektřinu splatné dne 15. 5. 2024), žalobkyně uhradila též vzniklý nedoplatek (otisk platby).Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne 6. 8. 2024, téhož dne byla žalované doručena (poslední upomínka před podáním žaloby a doručenka).Pravost a správnost listiny ze dne 30. 6. 2024, jejímž předmětem mělo být uznání dluhu, žalovaná sporovala. Žalobkyně pravost a správnost této listiny ani přes výzvu neprokázala, proto soud k této listině dále nepřihlížel.Protože skutkový stav byl zjištěn v rozsahu adekvátním pro právní posouzení věci (jak bude odůvodněno i níže), soud zamítl návrhy žalované na doplnění dokazování znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví k posouzení podpisu smlouvy, důkazem z účtu žalobkyně, výslechem , jméno FO, a záznamy na sociálních sítích a videokanálech. Jednalo by se o dokazování nadbytečné, v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Žalovaná namítala, že je žalována odlišnou osobou od žalobkyně. Nicméně je právem každého účastníka zvolit si pro účast v řízení zástupce a neúčastnit se řízení osobně, soud se proto touto námitkou dále nezabýval. Co se týká námitky, že mezi účastníky nebyl sjednán podnikatelský závazek, tato byla ze strany žalobkyně reflektována částečným zpětvzetím žaloby co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky, proto se v dalším řízení stala lichou.Žalovaná navrhovala provedení důkazu písmoznaleckým posudkem ohledně posouzení podpisu žalobkyně na smlouvě, namítala, že podpisy na různých vyhotoveních smlouvy jsou odlišné. Této námitce lze přisvědčit, podpisy skutečně vizuálně jsou odlišné. Nicméně, jak bylo v řízení zjištěno, smluvní vztahy mezi účastnicemi probíhaly spíše organicky, nikoliv rigidně. Domluva účastnic byla často zprostředkována třetími osobami (, jméno FO, na straně žalované, , jméno FO, na straně žalobkyně). Avšak z provedeného dokazování bylo také zjištěno, že pravou vůlí účastnic bylo umožnit žalované (a jí určeným osobám) užívat prostory žalobkyně, a to za úplatu ve výši 12 000 Kč (což vlastně žalovaná ani nesporovala), přičemž tuto úplatu žalovaná na určený účet často hradila. Proto soud nepřistoupil k přezkumu písemných vyhotovení smlouvy, když vůle účastnic byla v řízení náležitě zjištěna.S ohledem na to, že žalobkyně požadovala nájemné (a smluvní pokutu) také za srpen a září 2022, soud dále zjišťoval skutečnou vůli účastnic ohledně trvání nájmu. V řízení bylo zjištěno, že písemné vyhotovení smlouvy bylo mezi účastnicemi antidatováno, bylo sepsáno se zpětným datem účinnosti. Proto se soud zabýval tím, kdo byl v srpnu a září 2022 skutečným uživatelem prostor. Jak bylo zjištěno z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a , jméno FO, (datované dnem 30. 3. 2018), doba trvání nájmu byla mezi žalobkyní a , jméno FO, sjednána do 31. 5. 2023. Soud má z provedeného dokazování za to, že skutečným uživatelem prostor v období od srpna a září 2022 byl v souladu s touto předcházející smlouvou , jméno FO, , nikoliv žalovaná. Vyplývá to nejenom z této původní nájemní smlouvy, ale také z ostatních provedených důkazů. Dle otisků přijatých plateb nájemného byly platby nájemného činěné do června 2023 sice hrazeny z účtu vedeného na jméno žalované, avšak vždy s poznámkou „, jméno FO, – nájem dílna“ a označením příslušného měsíce. Až od srpna 2023 je v poznámce k platbě uvedeno také jméno a příjmení žalované. Stejně tak žádost o přepis energie, respektive žádost o ukončení smlouvy je datována až srpnem 2023. To vše je pak vysvětleno v otisku komunikace s osobou „, Anonymizováno, “, kde je žádáno, jestli by smlouva „sla napsat na , Anonymizováno, , aby si to mohla dat do nakladu“, „Kdyby tam slo napsat zpetné datum treba k zari, aby si mohla dat do lonskych nakladu 09-12/22“. Z těchto provedených důkazů proto vyplynulo, že skutečným uživatelem prostor byl do 31. 5. 2023 , jméno FO, na základě smlouvy uzavřené s žalobkyní a datované dnem 30. 3. 2018. Žalovaná se stala nájemkyní prostor až po skončení této původní smlouvy, tedy od 1. 6. 2023. A jestliže žalobkyně namítala, že se na adrese nacházely prostory spojené s e-shopem žalované, pak k tomu soud uvádí, že je zřejmé, že činnost e-shopu byla zajišťována oběma partnery, žalovanou i , jméno FO, (tedy původním nájemcem), a je nerozhodné, kdo byl provozovatelem e-shopu, když tato skutečnost nemá přímou vazbu na smluvní vztahy k předmětu nájmu. Stejně tak na trvání smluvních vztahů nemá vliv, kdy žalovaná získala živnostenské oprávnění. Žalobkyně dále namítala, že žalobkyni nemůže být antidatace k tíži, neboť vzešla z podnětu žalované. Nicméně žalovaná neskrývala před žalobkyní své skutečné úmysly, že smlouva má být datována zpětně z daňových důvodů. Žalovaná neuvedla žalobkyni v omyl ohledně skutečného uživatele prostor, kterým byl , jméno FO, , a žalobkyně to musela vědět, neboť to byla právě ona, kdo s ním uzavíral předchozí nájemní smlouvu. A naopak z oné antidatace se v současné době snaží těžit žalobkyně, je-li žalovaná domněle solventnější než , jméno FO, , proti kterému je vedeno více exekucí (jak bylo v řízení tvrzeno). Protože žalovaná předmět nájmu v období srpna a září 2022 neužívala, a není tak povinna platit nájemné, nezabýval se soud ani vznesenou námitkou promlčení.S ohledem na to, že takto zjištěné rozhodné skutečnosti byly zjištěny z několika různých provedených důkazů (a to důkazů objektivních, také předložených žalobkyní, například otisků plateb), soud neprováděl svědecký výslech , jméno FO, a při hodnocení skutkového stavu bral v úvahu jeho čestné prohlášení pouze okrajově.Protože skutečným uživatelem prostor byl v období srpna a září 2022 , jméno FO, , nikoliv žalovaná, kdy právní jednání žalobkyně a žalované pro období 1. 8. 2022 až 31. 5. 2023 bylo pouze zastírající, soud žalobu zamítl v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení nájemného za srpen a září 2022, zákonného úroku z prodlení z těchto částek a smluvní pokuty k nájemnému za srpen a září 2022. Stejně tak byla žaloba zamítnuta v části spotřebované elektřiny v období 2022/2023 (zcela) a v období 2023/2024 zčásti, když skutečným uživatelem prostor byl , jméno FO, a nikoliv žalovaná, tudíž se žalovaná nemohla na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatit o spotřebovanou elektřinu.Ve zbývající části byl nárok žalobkyně shledán důvodným. Žalobkyně prokázala, že žalovaná prostory v období od 1. 6. 2023 užívala a nehradila nájemné řádně a včas, a naopak žalovaná neprokázala, že by nájemné za březen až červen 2024 uhradila. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni dlužné nájemné za toto období, tedy čtyřikrát částku 12 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaná s úhradou této části nájemného v prodlení.Konečně se pak žalobkyně domáhala zaplacení elektřiny odebrané v odběrném místě. Ač se žalovaná v nájemní smlouvě zavázala, že si zajistí přepis energií, žalobkyně prokázala (vyúčtováním elektřiny a žádostí o ukončení smlouvy), že žalovaná přepis nezajistila, přestože jí k tomu žalobkyně poskytla součinnost. V odběrném místě tak byla smluvním odběratelem stále žalobkyně. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila tím, že za ní bylo plněno, co měla plnit sama, a proto je povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení spočívající v ceně elektřiny žalovanou spotřebované a žalobkyní uhrazené. Žalobkyně zprávou z oboru elektroinstalace prokázala, že pro odběrné místo nacházející se v předmětu nájmu je samostatný elektroměr (čímž bylo vyvráceno tvrzení žalované, že elektroměr je pro více prostor), žalobkyně také prokázala, že elektřinu pro toto odběrné místo hradila (zálohově i doplatky). Za období od 27. 4. 2023 do 26. 4. 2024 žalobkyně za spotřebu elektřiny v odběrném místě uhradila celkem 24 995,38 Kč. Protože z ostatních předložených důkazů (vyúčtování za dvě předcházející období) vyplynulo, že spotřeba elektřiny je v odběrném místě vcelku konstantní, a protože výši konkrétního nároku z titulu odebrané elektřiny v části rozhodného období by bylo možné zjistit pouze s obtížemi nepoměrnými uplatněnému nároku (a s nepoměrnými náklady), určil soud výši nároku žalobkyně v části spotřebované elektrické energie v souladu s ust. § 136 o.s.ř. podle své úvahy, a to poměrem celého období a období, ve kterém prostory užívala žalovaná. Období od 27. 4. 2023 do 26. 4. 2024 čítá celkem 366 dní, od 1. 6. 2023 je to 331 dní, celková spotřeba byla přepočtena pro jeden den (24 995,38 Kč děleno 366 dní činí přibližně 68,293 Kč) a následně vynásobena dny skutečné spotřeby (68,293 Kč násobeno 331 dny), a proto bylo bezdůvodné obohacení žalované určeno částkou 22 605 Kč. Žalované tedy bylo uloženo zaplatit žalobkyni za spotřebovanou elektřinu celkem 22 605 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., když žalovaná je s úhradou této částky v prodlení. Protože u bezdůvodného obohacení zákon splatnost takového dluhu výslovně nenormuje, vycházel soud z ust. § 1958 odst. 2 o.z. a uložil žalované zaplatit zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě poskytnuté žalobkyní žalované v předžalobní výzvě (a také v příslušné výši určené tímto dnem). Ve zbývající části požadovaného nároku i poměrné části zákonného úroku z prodlení pak byla žaloba zamítnuta, neboť skutečným uživatelem prostor nebyla žalovaná, a proto se nemohla o spotřebu elektřiny bezdůvodně obohatit na úkor žalobkyně.Žaloba byla zamítnuta také v části požadované smluvní pokuty z dlužného nájemného, když má soud za to, že smluvní pokuta ve výši 0,2 % denně neodpovídá významu zajištěné povinnosti (jímž je toliko zajištění úhrady peněžité částky), a proto se jedná o ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a je dle ust. § 588 o.z. absolutně neplatné. Nad to je třeba uvést i to, že by bylo předmětem bližšího dokazování, vykládání vůle stran, zda smluvní strany skutečně sjednaly smluvní pokutu či smluvní úrok z prodlení (jak je tento nárok ve smlouvě označen, a jednalo by se tedy jiný nárok, než je požadováno), avšak s ohledem na nepřiměřenou výši tohoto nároku se soud výkladem vůle stran dále nezabýval.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení úspěšná přibližně ze dvou třetin, když i částečná zastavení řízení byla zaviněna ze strany žalobkyně (žaloba nebyla brána zpět pro chování žalované po zahájení řízení), a proto by žalované náležela poměrná část nákladů řízení ve výši jedné třetiny nákladů žalované. Protože se však žalovaná náhrady nákladů řízení vzdala, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.