5 C 318/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Anderovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zvýšení výživného na zletilé dítě

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně částkou 6.000 Kč měsíčně počínaje dnem 1.9.2021. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 21.6.2011 č.j. 0 Nc 207/2011-20.

II. Nedoplatek výživného za období od 1.9.2021 do 31.10.2022 ve výši 35.000 Kč je žalovaný povinen zaplatit do dne 30.11.2022.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Ve zbývající části se žaloba zamítá. Žalobkyně se domáhala, aby bylo žalovanému uloženo přispívat na výživu žalobkyně částkou 8 000 Kč měsíčně. Uvedla, že je studentkou druhého ročníku vysoké školy, v letošním roce nedostala koleje, bydlí v podnájmu a za pokoj, ve kterém bydlí sama, ve čtyřpokojovém bytě, platí 10 000 Kč, byt je vzdálen od školy pět zastávek. Ve volném čase se zajímá o jezdectví, jedná se o drahý koníček. Matka pracuje jako lymfoterapeutka, je omezena zdravotním stavem. Žalobkyně si občas přivydělá. Výživné bylo naposledy určeno částkou 3 500 Kč, v době kdy žalobkyně byla nezletilá. Žalovaný navrhl, aby soud zvýšil výživné na částku 6 000 Kč. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 21. 6. 2011, č. j. 0 Nc 207/2011 – 20, soud zjistil, že byla schválena dohoda rodičů, na základě které byla žalobkyně svěřena do výchovy matky a žalovaný se zavázal přispívat na výživu žalobkyně částkou 3 500 Kč měsíčně, v době rozhodování byla žalobkyně žákyní třetí třídy základní školy. Z potvrzení o studiu soud zjistil, že žalobkyně je studentkou prezenční formy studia bakalářského studijního programu Chov zájmových zvířat specializace anonymizována dvě slova. Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že zaměstnavatelem žalovaného je od 2. 6. 2008 právnická osoba obec spol. s r. o. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční výdělek žalovaného v období od září 2021 do února 2022 činil 27 160 Kč, v období od března 2022 do srpna 2022 činil 30 345 Kč. Z protokolu o jednání ze dne 13. 10. 2022 ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 4 P 137/2011 bylo zjištěno, že byla schválena dohoda rodičů, na základě které se žalovaný zavázal přispívat na výživu sestry žalobkyně částkou 5 000 Kč měsíčně, žalovaný při výslechu uvedl, že zdědil finanční hotovost kolem 500 000 Kč. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 25. 5. 2022, č. j. 20 D 24/2022 – 20, bylo zjištěno, že žalovaný nabyl z pozůstalosti po jméno celé jméno žalobkyně spoluvlastnický podíl na pozemcích p. číslo v obci a katastrálním území Ústí nad Orlicí, zůstatek na účtu ve výši 506 085,40 Kč, peněžní hotovost ve výši 2 000 Kč a osobní automobil Škoda Fabia. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 17. 6. 2022, č. j. 20 D 403/2022 – 21, soud zjistil, že řízení o pozůstalosti po jméno celé jméno žalovaného bylo zastaveno a majetek nepatrné hodnoty byl vydán žalovanému. Z potvrzení zaměstnavatele anonymizováno územní celek, anonymizováno, bylo zjištěno, že matka žalobkyně dosáhla v období od září 2021 do srpna 2022 průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 9 803 Kč. Ze sdělení České správy sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že matka žalobkyně pobírá invalidní důchod prvního stupně ve výši 9 056 Kč měsíčně. Z výpisu z internetových stránek Reality.IDNES.cz bylo zjištěno, že nájemné nabízených bytů v Praze činí od 5 000 Kč měsíčně do 10 000 Kč měsíčně. Ze sdělení Úřadu práce ČR soud zjistil, že žalobkyně ani žalovaný nejsou příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi, od 1. 9. 2021 nebyli ani příjemci dávek státní sociální podpory či pěstounské péče. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle ust. § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle ust. § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. Dle ust. § 915 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. V době posledního rozhodování o výživném pro žalobkyni byla žalobkyně žákyní základní školy, v současné době studuje vysokoškolské studium. Okolnosti, ze kterých se při rozhodování o výživném vycházelo, se z tohoto důvodu a též plynutím času podstatně změnily, soud proto změnil původní rozsudek dle ust. § 163 o. s. ř. Žalobkyně je studentkou vysokoškolského studia v prezenční formě, řádně studuje a nelze po ní spravedlivě žádat, aby se sama zcela živila. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni proto trvá. Vyživovací povinnost k žalobkyni mají zásadně oba rodiče, matka žalobkyně dosahuje průměrných příjmů ve výši necelých 20 000 Kč a výživu žalobkyni poskytuje. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činí asi 30 000 Kč, žalovaný má jednu další vyživovací povinnost ke své druhé dceři ve výši 5 000 Kč měsíčně. Žalovaný sice zdědil peníze a nemovité věci, avšak to se prozatím nijak nepromítá do jeho pravidelných příjmů. Soud proto k těmto hodnotám přihlížel pouze omezeně tak, že částečně zvyšují životní úroveň a majetkové poměry žalovaného. Žalobkyně požadovala měsíční výživné ve výši 8 000 Kč, tato výše je zcela nepřiměřená a neodpovídá výdělkovým schopnostem a majetkovým poměrům žalovaného. Žalobkyně má standardní potřeby přiměřené svému věku, navyšovány jsou dražší zájmovou činností žalobkyně a výdaji na studentské ubytování v letošním školním roce. Nelze však po žalovaném spravedlivě požadovat, aby se podílel na každém výdaji žalobkyně, zvláště jedná-li se o výdaj zcela nepřiměřený, kterým nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně je. Je samozřejmé, že žalobkyně musela své dočasné bydlení v místě studia vyřešit jiným způsobem, když jí nebyly přiděleny koleje. Žalobkyně sice sdílí byt s dalšími osobami (užívá-li jeden pokoj ve čtyřpokojovém bytě, je tomu tak z podstaty věci), avšak jak bylo z inzerátů zjištěno, jedná se o nájemné ve vysoké cenové hladině. Stejně tak co se týká zájmové činnosti žalobkyně. Žalobkyně studuje obor chov koní, což se odráží i v její zájmové činnosti, avšak náklady na tuto zájmovou činnost musí odpovídat též možnostem osob povinných výživou k žalobkyni. Lze pak po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby si na některé své zájmy v rámci svých možností přivydělala. Odůvodněným potřebám a majetkovým poměrům žalobkyně, jakož i schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaného proto odpovídá částka 6 000 Kč měsíčně. S ohledem na další též poměrně vysokou vyživovací povinnost bylo lze uvažovat i o částce nižší, zde se však do úvah o konkrétní výši promítla ochota žalovaného platit tuto částku a zároveň hodnoty nabyté v pozůstalosti. Soud proto uložil žalovanému přispívat na výživu žalobkyně částkou 6 000 Kč a ve zbývající části žalobu zamítl. Žalobkyně požadovala zvýšení výživného zpětně ke dni nástupu na vysokou školu. Vzhledem k tomu, že poměry účastníků odpovídaly výživnému ve výši 6 000 Kč měsíčně již k tomuto datu a dle ust. § 922 odst. 1 o. z. lze výživné pro děti přiznat i zpětně, uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni za období od září 2021 do října 2022 nedoplatek na výživném ve výši 35 000 Kč (tedy rozdíl mezi hrazeným výživným ve výši 3 500 Kč a novou výší 6 000 Kč), a to ve standardní třídenní lhůtě k plnění dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Oba účastníci byli v řízení poměrně stejně úspěšní, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.