Okresní soud v Ústí nad Orlicí · Rozsudek

5 C 320/2020

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-05-06 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSUO:2021:5.C.320.2020.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr Danou Anderovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného t. č. stát. instituce zastoupený obecnou zmocněnkyní jméno příjmení bytem adresa o zaplacení částky 8.484 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8.484 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8.484 Kč od 27.1.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč k rukám zástupkyně žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky, se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 8.484 Kč s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť žalovaný jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka] neměl v období od 19. 7. 2019 do 14. 10. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Částka sestává ze základu příspěvku ve výši 8.184 Kč (88 dní x 93 Kč) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Výzva k zaplacení i upomínka žalovanému byly zaslány, námitka žalovaného je irelevantní, povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je dána objektivní odpovědností žalovaného za protiprávní stav.

2. Žalovaný uvedl, že je od [datum] ve výkonu trestu, a proto nemohl dostát svým závazkům vůči [anonymizováno] ani žalobci.

3. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný byl v období od 19. 7. 2019 do 14. 10. 2019 provozovatelem shora uvedeného vozidla, k vozidlu však v tomto období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V období od [datum] žalovaný vykonává trest odnětí svobody ve [stát. instituce] s předpokládaným koncem trestu [datum].

4. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle ust. § 4 odst. 1 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni zaplatit společně a nerozdílně [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 pak osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denní sazby a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je stanovena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.

5. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný byl v období od 19. 7. 2019 do 14. 10. 2019 (celkem tedy 88 dní) provozovatelem vozidla s denní sazbou dle shora uvedené vyhlášky ve výši 93 Kč, ke kterému nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Námitka žalovaného o tom, že byl v rozhodné době ve výkonu trestu, je nerozhodná, neboť každý vlastník motorového vozidla je dle ust. § 2 zákona č. 168/1999 Sb. povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a poruší-li tuto povinnost, pak je dle ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb., povinen zaplatit žalobci příspěvek za porušení této povinnosti. Vlastník vozidla je tedy povinen tyto povinnosti plnit vždy, zákon nestanoví žádné okolnosti, pro které by jej od takové povinnosti osvobodil. Žalovaný proto byl povinen sjednat povinné pojištění či zaplatit žalobci příspěvek za porušení této povinnosti, přestože je po celou dobu ve výkonu trestu odnětí svobody. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci příspěvek za porušení této povinnosti a nahradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci celkem 8.484 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z částky 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 189 Kč. Celková náhrada nákladů činí 1.489 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.