5 C 47/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 51 475,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 18 371 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 33 104,80 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 565,28 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 904,45 Kč, úroku z prodlení z částky 13 582 Kč od 22.10.2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně, úroku 15 % ročně z částky 13 582 Kč od 22.10.2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 268,9 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 915,89 Kč, úroku z prodlení z částky 12 452,97 Kč od 22.10.2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně a úroku 15 % ročně z částky 12 452,97 Kč od 22.10.2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 51 475,80 Kč s příslušenstvím v podobě běžného úroku a úroku z prodlení s tím, že se jedná o neuhrazené spotřebitelské úvěry. Tvrdila, že spolu žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, spol. , právnická osoba, (dále předchůdce), po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany předchůdce (předchůdce přitom vycházel z informací od žalované, předložených dokladů a výpisu z insolvenčního rejstříku), uzavřeli dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru.

2. První smlouva byla uzavřena dne 13.7.2022, její nedílnou součástí byly Smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na jejím základě předchůdce žalované poskytl v hotovosti 15 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit do 10.1.2024 formou 78 týdenních splátek po 444 Kč spolu s poplatkem v celkové výši 19 594 Kč odpovídajícím součtu 11 770 Kč jako kapitalizovaného úroku ve výši 15 % ročně za dobu řádného splácení zápůjčky, 1 500 Kč jako odměny za zpracování a 3 438 Kč jako odměny za službu komfortní a flexibilní splácení. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, když uhradil toliko 9 786 Kč. Ke dni 21.10.2024 poté předchůdce postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, která tak po žalované požaduje zaplacení dlužné jistiny 12 452,97 Kč, poplatku 10 362,03 Kč, kapitalizovaného úroku 1 915,89 Kč (úrok ve výši 15 % z jistiny od 11.1.2024 do 21.10.2024), úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 22.10.2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení 3 268,90 Kč (úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 31.1.2023 do 21.10.2024) a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 22.10.2024 do zaplacení.

3. Druhá smlouva byla uzavřena dne 6.12.2022, její nedílnou součástí byly Smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na jejím základě předchůdce žalované poskytl v hotovosti 14 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit do 4.6.2024 formou 78 týdenních splátek po 418 Kč spolu s poplatkem v celkové výši 18 580 Kč odpovídajícím součtu 10 985 Kč jako kapitalizovaného úroku ve výši 15 % ročně za dobu řádného splácení zápůjčky, 1 500 Kč jako odměny za zpracování a 3 209 Kč jako odměny za službu komfortní a flexibilní splácení. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, když uhradil toliko 843 Kč. Ke dni 21.10.2024 poté předchůdce postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, která tak po žalované požaduje zaplacení dlužné jistiny 13 582 Kč, poplatku 15 078,80 Kč, kapitalizovaného úroku 904,45 Kč (úrok ve výši 15 % z jistiny od 5.6.2024 do 21.10.2024), úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 22.10.2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení 3 565,28 Kč (úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 31.1.2023 do 21.10.2024) a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 22.10.2024 do zaplacení.

4. Žalovaná se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřila. K jednání soudu se žalovaná bez omluvy nedostavila, o odročení nepožádala. Předvolání k jednání jí bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

6. Dle zákaznické karty z čl. 14 žalovaná požádala dne 13.7.2022 předchůdce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč, přičemž v žádosti uvedla, že je svobodná, žije v nájmu, má základní vzdělání, pracuje na plný úvazek s průměrným čistým měsíčním příjmem 19 500 Kč, nemá kreditní kartu ani jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a její odhadované měsíční výdaje činí 3 500 Kč. Uvedené údaje pak byly ověřeny toliko výplatními páskami za květen a červen r. 2022.

7. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru z čl. 15 a zařazení zákazníka do pojistného programu má soud za prokázané, že spolu předchůdce a žalovaná v pozici klienta dne 13.7.2022 uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu této smlouvy částku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 78 týdenních splátek po 444 Kč, resp. 406 Kč u splátky poslední s dohodnutým poplatkem v celkové výši 16 708 Kč. Daný poplatek přitom sestával z úroku 11 770 Kč při úrokové sazbě 86 % ročně, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, doplňkovou službu komfortního splácení 1 638 Kč (poskytnutí zápůjčky v hotovosti s využitím služeb obchodního zástupce) a poplatku za doplňkovou službu flexibilní splácení 1 800 Kč (garance celkové ceny, garance neuplatnění pohledávky pro případ smrti, splátkové prázdniny), kdy byla žalovaná ze strany předchůdce poučena, že se v rámci doplňkových služeb jedná o služby, které nejsou povinné pro získání spotřebitelského úvěru s tím, že pokud si tyto služby zvolí, bude jí úvěr poskytnut v hotovosti, v opačném případě se použije bezhotovostní režim. Zároveň si žalovaná ve smlouvě zvolila přistoupení k volitelné službě doplňkové pojištění, kdy pojistné za sjednanou dobu pojištění dosahovalo 2 886 Kč. Celková dlužná částka tedy dosahovala 34 594 Kč a RPSN činilo 156,89 %. Za nedílnou součást této smlouvy poté byly označeny Smluvní podmínky uvedené ve formuláři smlouvy. Listina je přitom opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Na dalších stranách tohoto smluvního formuláře jsou poté vytištěny smluvní podmínky, které nejsou opatřeny podpisem žádného z účastníků smlouvy. V bodu 3 těchto podmínek je upraven postup pro hotovostní splácení a postup při započtení plateb, kdy se platby nejprve započtou na splatné náklady spojené s vymáháním, na splatné splátky pojistného, na splatný poplatek za spotřebitelský úvěr, na splatnou jistinu, na splatné sankční poplatky, na nesplatnou část jistiny a na nesplatnou část poplatku. V bodu 9 smlouvy je poté stanoveno, že je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, zároveň je zde uvedeno poučení o možnosti odstoupení od smlouvy.

8. Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR dostupných na internetových stránkách ČNB má soud za prokázané, že v březnu r. 2021 dosahovala obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně 9,68 % ročně.

9. Dle tabulky umoření z čl. 17 uhradila žalovaná v rámci shora specifikované smlouvy za dobu od 13.7.2022 do 23.1.2023 celkem 9 786 Kč.

10. Podle zákaznické karty z čl. 18 žalovaná požádala dne 6.12.2022 předchůdce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 12 000 Kč, přičemž v žádosti uvedla, že je svobodná, žije v nájmu, má základní vzdělání, pracuje na plný úvazek s průměrným čistým měsíčním příjmem 17 655 Kč, nemá kreditní kartu ani jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a její odhadované měsíční výdaje činí 3 500 Kč, přičemž předchůdci hradí splátky ve výši 1 954 Kč měsíčně. Uvedené údaje pak byly ověřeny toliko výplatními páskami za září a říjen r. 2022.

11. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru z čl. 19 a zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že spolu předchůdce a žalovaná v pozici klienta dne 6.12.2022 uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu této smlouvy částku ve výši 14 000 Kč a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 78 týdenních splátek po 418 Kč, resp. 394 Kč u splátky poslední s dohodnutým poplatkem v celkové výši 19 594 Kč. Daný poplatek přitom sestával z úroku 10985 Kč při úrokové sazbě 86 % ročně, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, doplňkovou službu komfortního splácení 1 529 Kč (poskytnutí zápůjčky v hotovosti s využitím služeb obchodního zástupce) a poplatku za doplňkovou službu flexibilní splácení 1 680 Kč (garance celkové ceny, garance neuplatnění pohledávky pro případ smrti, splátkové prázdniny), kdy byla žalovaná ze strany předchůdce poučena, že se v rámci doplňkových služeb jedná o služby, které nejsou povinné pro získání spotřebitelského úvěru s tím, že pokud si tyto služby zvolí, bude jí úvěr poskytnut v hotovosti, v opačném případě se použije bezhotovostní režim. Zároveň si žalovaná ve smlouvě zvolila přistoupení k volitelné službě doplňkové pojištění, kdy pojistné za sjednanou dobu pojištění dosahovalo 2 886 Kč. Celková dlužná částka tedy dosahovala 32580 Kč a RPSN činilo 158,49 %. Za nedílnou součást této smlouvy poté byly označeny Smluvní podmínky uvedené ve formuláři smlouvy. Listina je přitom opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Na dalších stranách tohoto smluvního formuláře jsou poté vytištěny smluvní podmínky, které nejsou opatřeny podpisem žádného z účastníků smlouvy. V bodu 3 těchto podmínek je upraven postup pro hotovostní splácení a postup při započtení plateb, kdy se platby nejprve započtou na splatné náklady spojené s vymáháním, na splatné splátky pojistného, na splatný poplatek za spotřebitelský úvěr, na splatnou jistinu, na splatné sankční poplatky, na nesplatnou část jistiny a na nesplatnou část poplatku. V bodu 9 smlouvy je poté stanoveno, že je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, zároveň je zde uvedeno poučení o možnosti odstoupení od smlouvy.

12. Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR dostupných na internetových stránkách ČNB má soud za prokázané, že v prosinci r. 2022 dosahovala obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně 10,26 % ročně.

13. Dle tabulky umoření z čl. 22 uhradila žalovaná v rámci shora specifikované smlouvy za dobu od 2.12.2022 do 23.1.2022 celkem 843 Kč.

14. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek, přílohy č. 1 a potvrzení o uhrazení úplaty má soud za prokázané, že předchůdce uzavřel se žalobkyní dne 21.10.2024 smlouvu, jíž se předchůdce zavázal postoupit své pohledávky za svými klienty, včetně obou pohledávek za žalovanou z titulu shora specifikovaných smluv, na žalobkyni. Přípisem ze dne 21.10.2024 odeslaným 11.11.2024 byla poté tato skutečnost žalované ze strany žalobkyně oznámena, přičemž žalobkyně žalovanou zároveň vyzvala k úhradě daného dluhu do 10 dnů (oznámení o postoupení pohledávky, příslušný podací lístek).

15. Podle výzvy ze dne 31.12.2024 a příslušného podacího lístku byla žalované žalobkyní zaslána dne 31.12.2024 v této věci předžalobní upomínka.

16. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

17. Dne 13.7.2022 žalovaná požádala předchůdce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši ve výši 10 000 Kč, přičemž v žádosti uvedla, že je svobodná, žije v nájmu, má základní vzdělání, pracuje na plný úvazek s průměrným čistým měsíčním příjmem 19 500 Kč, nemá kreditní kartu ani jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a její odhadované měsíční výdaje činí 3 500 Kč. Uvedené údaje pak byly ověřeny toliko výplatními páskami za květen a červen r. 2022.

18. Dne 13.7.2022 spolu předchůdce a žalovaná uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu této smlouvy částku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 78 týdenních splátek po 444 Kč, resp. 406 Kč u splátky poslední s dohodnutým poplatkem v celkové výši 16 708 Kč. Daný poplatek přitom sestával z úroku 11 770 Kč při úrokové sazbě 86 % ročně, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, doplňkovou službu komfortního splácení 1 638 Kč (poskytnutí zápůjčky v hotovosti s využitím služeb obchodního zástupce) a poplatku za doplňkovou službu flexibilní splácení 1 800 Kč (garance celkové ceny, garance neuplatnění pohledávky pro případ smrti, splátkové prázdniny), kdy byla žalovaná ze strany předchůdce poučena, že se v rámci doplňkových služeb jedná o služby, které nejsou povinné pro získání spotřebitelského úvěru s tím, že pokud si tyto služby zvolí, bude jí úvěr poskytnut v hotovosti, v opačném případě se použije bezhotovostní režim. Zároveň si žalovaná ve smlouvě zvolila přistoupení k volitelné službě doplňkové pojištění, kdy pojistné za sjednanou dobu pojištění dosahovalo 2 886 Kč. Celková dlužná částka tedy dosahovala 34 594 Kč a RPSN činilo 156,89 %. Za nedílnou součást této smlouvy poté byly označeny Smluvní podmínky uvedené ve formuláři smlouvy. Listina je přitom opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Na dalších stranách tohoto smluvního formuláře jsou poté vytištěny smluvní podmínky, které nejsou opatřeny podpisem žádného z účastníků smlouvy. V bodu 3 těchto podmínek je upraven postup pro hotovostní splácení a postup při započtení plateb, kdy se platby nejprve započtou na splatné náklady spojené s vymáháním, na splatné splátky pojistného, na splatný poplatek za spotřebitelský úvěr, na splatnou jistinu, na splatné sankční poplatky, na nesplatnou část jistiny a na nesplatnou část poplatku. V bodu 9 smlouvy je poté stanoveno, že je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, zároveň je zde uvedeno poučení o možnosti odstoupení od smlouvy.

19. V červenci r. 2022 dosahovala obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně 9,68 % ročně.

20. V rámci shora specifikované smlouvy žalovaná předchůdci za dobu od 13.7.2022 do 23.1.2023 uhradila celkem 9 786 Kč.

21. Dne 6.12.2022 žalovaná předchůdce požádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 12 000 Kč, přičemž v žádosti uvedla, že je svobodná, žije v nájmu, má základní vzdělání, pracuje na plný úvazek s průměrným čistým měsíčním příjmem 17 655 Kč, nemá kreditní kartu ani jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a její odhadované měsíční výdaje činí 3 500 Kč, přičemž předchůdci hradí splátky ve výši 1 954 Kč měsíčně. Uvedené údaje pak byly ověřeny toliko výplatními páskami za září a říjen r. 2022.

22. Dne 6.12.2022 spolu předchůdce a žalovaná uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu této smlouvy částku ve výši 14 000 Kč a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 78 týdenních splátek po 418 Kč, resp. 394 Kč u splátky poslední s dohodnutým poplatkem v celkové výši 19 594 Kč. Daný poplatek přitom sestával z úroku 10985 Kč při úrokové sazbě 86 % ročně, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, doplňkovou službu komfortního splácení 1 529 Kč (poskytnutí zápůjčky v hotovosti s využitím služeb obchodního zástupce) a poplatku za doplňkovou službu flexibilní splácení 1 680 Kč (garance celkové ceny, garance neuplatnění pohledávky pro případ smrti, splátkové prázdniny), kdy byla žalovaná ze strany předchůdce poučena, že se v rámci doplňkových služeb jedná o služby, které nejsou povinné pro získání spotřebitelského úvěru s tím, že pokud si tyto služby zvolí, bude jí úvěr poskytnut v hotovosti, v opačném případě se použije bezhotovostní režim. Zároveň si žalovaná ve smlouvě zvolila přistoupení k volitelné službě doplňkové pojištění, kdy pojistné za sjednanou dobu pojištění dosahovalo 2 886 Kč. Celková dlužná částka tedy dosahovala 32580 Kč a RPSN činilo 158,49 %. Za nedílnou součást této smlouvy poté byly označeny Smluvní podmínky uvedené ve formuláři smlouvy. Listina je přitom opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Na dalších stranách tohoto smluvního formuláře jsou poté vytištěny smluvní podmínky, které nejsou opatřeny podpisem žádného z účastníků smlouvy. V bodu 3 těchto podmínek je upraven postup pro hotovostní splácení a postup při započtení plateb, kdy se platby nejprve započtou na splatné náklady spojené s vymáháním, na splatné splátky pojistného, na splatný poplatek za spotřebitelský úvěr, na splatnou jistinu, na splatné sankční poplatky, na nesplatnou část jistiny a na nesplatnou část poplatku. V bodu 9 smlouvy je poté stanoveno, že je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, zároveň je zde uvedeno poučení o možnosti odstoupení od smlouvy.

23. V prosinci r. 2022 dosahovala obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně 10,26 % ročně.

24. Za dobu od 2.12.2022 do 23.1.2022 žalovaná na danou smlouvu uhradila celkem 843 Kč.

25. Dne 21.10.2024 předchůdce uzavřel se žalobkyní smlouvu, jíž se předchůdce zavázal postoupit své pohledávky za svými klienty, včetně pohledávek za žalovanou z titulu shora specifikované smlouvy, na žalobkyni. Žalobkyně přitom oznámila toto postoupení žalované přípisem odeslaným dne 11.11.2024 , v němž žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě předmětného dluhu ve lhůtě 10 dnů.

26. Dne 31.12.2024 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku.

27. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. ve znění do 30.6.2021 a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 30.9.2021 (dále ZSÚ) s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy.

28. Ust. § 419 o.z. stanoví, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

29. Podle § 2390 o. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

30. Dle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

31. Ust. § 547 o.z. stanoví, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

32. Ust. § 570 odst. 1 o.z. uvádí, že Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo33. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

34. Ust. § 580 odst. 1 stanoví, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

35. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

36. Podle § 3 odst. 1 písm. c/ ZSÚ se pro účely tohoto zákona se rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

37. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

38. Dle § 84 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

39. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

40. Ust. § 87 ZSÚ stanoví, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

41. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

42. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

43. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

44. Ust. § 1958 odst. 2 o. z. stanoví, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

45. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

46. Ust. § 1970 o.z. poté uvádí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

47. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

48. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně.

49. Žalobkyně se domáhala daného plnění po žalované z titulu smluv u zápůjčce, které byly mezi předchůdcem a žalovanou uzavřeny dne 13.7.2022 a 6.12.2022, přičemž je v této věci aktivně legitimována, protože na ni byly tyto pohledávky předchůdce za žalovanou platně a účinně postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek. V řízení přitom bylo prokázáno, že předchůdce poskytl žalované v pozici spotřebitele na základě daných smluv, 15 000 Kč u první a 14 000 Kč u druhé smlouvy. Vzhledem k tomu, že však předchůdce poskytoval žalované tyto částky právě v pozici spotřebitele v rámci poskytnutí spotřebitelského úvěru, měl zákonnou povinnost před vlastním uzavřením daných smluv zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (rozsudek NSS ze dne 1.4.2015, č. j. 1 As 30/2015-39) a prověřením jeho osoby i v rámci veřejných rejstříků jakými jsou evidence dlužníků (rozhodnutí NS ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018) či IR, CEE, SOLUS, BRKI a NRKI (rozhodnutí NS ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. 20 Cdo 1522/2020). Z uvedeného tedy plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při tomto posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit, a teprve na základě takového náležitého prověření učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná, či nikoli.

50. Žalobkyně v této věci tvrdila, že v rámci posouzení úvěruschopnosti předchůdce vycházel z informací získaných od žalované a ověřených z jí předložených dokladů a z výpisu z IR, zcela však i přes poučení ze strany soudu dle § 118a ods.t 1 a 3 o.s.ř. absentuje tvrzení, jaké doklady byly ze strany předchůdce vyžadovány, jaké doklady co do otázky výdajů žalované byly předloženy, kdy byl proveden výpis z IR, jaká zjištění byla učiněna, resp. jak byla ona tvrzení žalované ověřena a jaký závěr v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované byl na základě uvedeného ze strany předchůdce přijat. K doložení posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany předchůdce přitom byla soudu předložena toliko zákaznická karta, v této kartě jsou však zaznamenány toliko informace poskytnuté ze strany žalované, není zde však žádný záznam o jejich ověření doklady co do otázky jejích výdajů. Žalobkyně tak podle názoru soudu v tomto bodu neunesla břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní.

51. Soud tak nemá za řádně tvrzené, ani za prokázané, že by předchůdce před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, přičemž na uvedeném závěru ničeho nemění skutečnost, že žalovaný na základě předmětné smlouvy plnil, jelikož je smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry (před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet), kdy je primárním chráněným zájmem ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (srovnej: Komentář k zákonu o spotřebitelském úvěru. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele tedy představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Dalším smyslem zakotvení této povinnosti je pak řešení problému rostoucí zadluženosti domácností, kdy tato úprava v konečném důsledku chrání společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod.

52. Následkem absence tohoto posouzení je pak neplatnost daných smluv a to neplatnost absolutní, protože porušení této povinnosti odporuje zákonu (ZSÚ) a zároveň tím narušuje i veřejný pořádek, když by v opačném případě docházelo ke shora popsaným negativním důsledkům ve společnosti (rozsudek NS ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Uvedený závěr přitom podporuje rovněž rozhodnutí ÚS ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde je uvedeno, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Zároveň k tomu soud odkazuje na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 ve věci C-679/18 - OPR-FINANCE S.R.O. V. GK v rámci řešení předběžné otázky, kterou soudu předložil Okresní soud v Ostravě, kdy Soudní dvůr dospěl k závěru, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. Konečně je uvedený závěr podpořen i tím, že bylo předmětné ustanovení v r. 2022 novelizováno právě co do stanovení absolutní neplatnosti smlouvy pro řádné neposouzení úvěruschopnosti. Soud tedy dospěl k závěru, že je daná smlouva absolutně neplatná, strany, resp. žalobkyně a žalovaný s ohledem na předmětné postoupení pohledávky, tedy nejsou povinné si na základě tohoto právního titulu ničeho plnit.

53. Na druhou stranu však bylo v řízení prokázáno, že předchůdce poskytl na základě těchto neplatných smluv žalované plnění ve výši 15 000 Kč u první smlouvy a 14 000 Kč u druhé smlouvy, čímž se na jeho úkor bezdůvodně obohatila (došlo k poskytnutí plnění bez právního důvodu), a byla tak povinna toto obohacení předchůdci vydat. V rámci první smlouvy přitom žalovaná uhradila toliko 9 786 Kč a v rámci druhé toliko 843 Kč, zbývá tedy vydat 5 214 Kč u první a 13 157 Kč u druhé smlouvy, celkem tedy 18 371 Kč. S ohledem na uvedené soud žalované uložil ve výroku I povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku a ve zbytku žalobu výrokem II zamítl. Co se pak týče lhůty k plnění, stanovil ji soud v základní pariční lhůtě dle § 160 o.s.ř., jelikož má za to, že se jedná o lhůtu přiměřenou, když se žalovaná takto obohatila v r. 2022 a k vydání byla vyzvána již v rámci oznámení o postoupení daných pohledávek v listopadu r. 2024.

54. Žalovaná měla ve věci větší úspěch ve věci, vzniklo jí tak dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, žádné náklady v souvislosti s tímto soudním řízením jí však nevznikly, soud proto o jejich náhradě rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku.