5 C 52/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený dne Datum narození žalované A trvale bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený dne Datum narození žalované B trvale bytem Adresa žalované B o zaplacení 10 551 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 10 551 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 29.7.2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 551 Kč od 28.7.2022 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 29.7.2022 do zaplacení zamítá.III. Žalovaný 1/ je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 700 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalovaný 2/ je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 700 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaných zavázaných solidárně domáhala zaplacení 10 551 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o regresní náhradu. Tvrdila, že žalovaní úmyslně, společně fyzicky napadli dne 25.7.2021 v , adresa, p. , jméno FO, , roč. , Anonymizováno, (dále poškozený), kdy jej povalili na zem a způsobili mu zranění v obličeji a zhmoždění hrudníku. Toto zranění si vyžádalo lékařské ošetření. Žalobkyně přitom v příčinné souvislosti s tímto jednáním žalovaných, za jehož spáchání byli uznáni vinnými ze z přestupku dle § 7 odst. 1 písm. c/ zákona č. 251/2016 Sb., smluvním zdravotnickým zařízením uhradila náklady na zdravotnickou péči poskytnutou poškozenému v celkové výši 10 551 Kč. Žalobkyně má vůči žalovaným dle § 55 zákona č. 48/1997 Sb. právo na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s ošetřením poškozeného uhrazeným ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaných vůči poškozenému jako pojištěnci žalobkyně.

2. Žalovaní se ve věci po celou dobu nevyjádřili.

3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

4. Z předložených listin soud zjistil následující:

5. Podle hlášení o úrazu a příkazů obce , adresa, ze dne 13.12.2021 byli žalovaní pravomocně uznáni vinnými ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c/ bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., kterého se dopustili tím, že dne 25.7.2021 v , adresa, společně úmyslně povalili na zem poškozeného, čímž mu způsobili zranění v obličeji a zhmoždění hrudníku, za což jim byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč pro každého.

6. Z vyúčtování žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně na léčbu poškozeného v souvislosti s výše uvedeným zraněním uhradila celkem 10 551 Kč.

7. Podle výzev ze dne 23.6.2022 a příslušných dodejek zaslala žalobkyně žalovaným zavázaným solidárně daného dne výzvu k úhradě nákladů ve výši 10 551 Kč, které vynaložila na zdravotnické služby poskytnuté poškozenému v souvislosti s léčbou shora specifikovaného zranění, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy.

8. Dle upomínek ze dne 13.10.2022 a příslušných dodejek zaslala žalobkyně žalovaným zavázaným solidárně v této věci předžalobní upomínku.

9. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

10. Žalovaní byli pravomocně uznáni vinnými ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c/ bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., kterého se dopustili tím, že dne 25.7.2021 v , adresa, společně úmyslně povalili na zem poškozeného, čímž mu způsobili zranění v obličeji a zhmoždění hrudníku, za což jim byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč pro každého. V souvislosti s tímto jednáním žalovaných vynaložila žalobkyně za léčbu poškozeného celkem 10 551 Kč. Výzvami odeslanými dne 23.6.2022 žalobkyně vyzvala žalované zavázané solidárně k úhradě dané částky ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy a dne 13.10.2022 jim zaslala i výzvy předžalobní.

11. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále ZVZP).

12. Ust. § 2 písm. a/ a § 3 odst. 1 písm. a/ ZVZP stanoví, že pojištěncem podle tohoto zákona je osoba, která má trvalý pobyt na území České republiky, na vzniká dnem narození.

13. Podle § 11 odst. 1 písm. d/ a e/ ZVZP má pojištěnec právo na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu, na výdej předepsaných zdravotnických prostředků, léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, jde-li o zdravotnické prostředky, léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely plně nebo částečně hrazené ze zdravotního pojištění v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem; to platí i v případech, kdy poskytovatel lékárenské péče nemá se zdravotní pojišťovnou pojištěnce dosud uzavřenou smlouvu.

14. Dle § 55 odst. 1 ZVZP má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

15. Ust. § 2900 o.z. uvádí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

16. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

17. Ust. § 2910 o.z. stanoví, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

18. Podle § 2915 odst. 1 a 2 o.z. je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila. Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku; nelze-li účast přesně určit, přihlédne se k míře pravděpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi.

19. Dle § 2758 o.z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

20. Ust. § 1958 odst. 2 o.z. stanoví, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

21. Ust. § 573 o.z. uvádí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

22. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalovaní svým protiprávním jednáním způsobili poškozenému újmu (zásah do jeho zdraví, tj. jeho absolutního práva) - zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření, přičemž náklady s tím spojené nesla jeho zdravotní pojišťovna (žalobkyně) v rámci veřejného zdravotního pojištění. Žalobkyně má však vůči žalovaným v souladu s § 55 ZVZP právo na regresní náhradu těchto nákladů, když byly vynaloženy právě v souvislosti s výše specifikovaným protiprávním jednáním žalovaných na ošetření poškozeného. Žalobkyně tak má dle názoru soudu právo na úhradu částky ve výši 10 551 Kč vůči žalovaným zavázaným solidárně, když soud neshledal žádné okolnosti zvláštního zřetele hodné pro modifikaci způsobu tohoto závazku. Jelikož pak žalovaní neuhradili danou částku řádně a včas, má žalobkyně právo rovněž na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. plynoucí od prvního dne, kdy se žalovaní dostali s plněním do prodlení (tj. ode dne 29.7.2022, když byla výzva žalovaným doručena v rámci fikce doručení 28.6.2022 a žalobkyně jim poskytla 30denní lhůtu plnění, do prodlení se tak žalovaní dostali 31. dnem), žalobkyně přitom požaduje úrok z prodlení už od 28.7.2022. S ohledem na uvedené proto soud žalobě vyhověl co do požadované jistiny s příslušným úrokem z prodlení (výrok I) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II).

24. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soud jí proto přiznal dle § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, když měla neúspěch v poměrně nepatrné části. Náklady jsou přitom jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč a dále náhradou hotových výdajů ve výši 600 Kč za 2 úkony ve věci po 300 Kč (předžalobní upomínka, žaloba) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud přitom nepřiznal žalobkyni náhradu za DPH s ohledem na § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů ve výši 1 400 Kč, kdy tuto náhradu soud poměrně rozdělil mezi oba žalované v souladu s § 91 odst. 1 o.s.ř. (výrok III a IV).

25. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovaným stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.