5 C 7/2019

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Anderovou ve věci žalobkyně: a) Jméno žalobkyně A , narozená dne Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A b) Jméno žalobkyně B , narozená dne Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B obě zastoupeny Jméno Zástupce ., advokátem, se sídlem Anonymizováno – Jméno advokáta proti žalovanému: Anonymizováno - Jméno žalovaného A , IČO IČO žalovaného A se sídlem Adresa žalovaného A zastoupený Jméno žalovaného B ., advokátem, se sídlem Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno za účasti: Anonymizováno Anonymizováno se sídlem Anonymizováno jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného o nahrazení projevu vůle žalovaného při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s oprávněnou osobou , Jméno žalobkyně A, , narozenou , Datum narození žalobkyně A, , bytem , adresa, , tuto smlouvu o převodu pozemků dle zákona o půdě:, Anonymizováno, – , Jméno žalovaného A, , IČ , IČO, ,se sídlem , adresa(dále jen převodce)a, Jméno žalobkyně A, , narozená , Datum narození žalobkyně Abytem , adresa(dále jen nabyvatel)uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků podle zákona o půdě:I., Anonymizováno, – , Jméno žalovaného A, má jako převodce v příslušnosti hospodaření pozemkové parcely č. , Anonymizováno, , vše v obci a katastrálním území , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště v , adresa, .

II. Převodce tímto převádí do vlastnictví nabyvatele nemovité věci uvedené v článku I. této smlouvy, včetně všech jejich součástí a příslušenství a nabyvatel předmětné nemovité věci přejímá do svého výlučného vlastnictví.

III. Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně všech součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí.

II. Ve zbývající části se řízení o nároku žalobkyň , Jméno žalobkyně A, a , Jméno žalobkyně B, vůči žalovanému podle zákona o půdě zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou soudu 7. 1. 2019 se žalobkyně domáhaly nahrazení projevů vůle žalovaného uzavřít s oprávněnými osobami – žalobkyněmi smlouvu o převodu pozemků dle zákona o půdě, a to pozemků nacházejících se v obci a Katastrálním území , adresa, , a to celkem 71 pozemků. Podanou žalobou se domáhaly uspokojení svých restitučních nároků vyplývajících z rozhodnutí pozemkového úřadu č. j. , Anonymizováno, který ke dni podání žaloby byl představován částkou , částka, . Žalobkyně v žalobě zdůraznily, že pozemky jejich matky – právní předchůdkyně byly vykupovány za účelem výstavby sídliště , adresa, , které bylo na odňatých pozemcích skutečně vybudováno. Při výkupu pozemků byl zdůrazňován vysoký společenský zájem na panelové výstavbě na jejich pozemcích. Právní předchůdce žalovaného i žalovaný sám postupovali při uspokojování restitučních nároků žalobkyň svévolně, liknavě a mnohdy i diskriminačně tak, že ani po více než 26 letech není restituční nárok žalobkyň řádně oceněn ani řádně vypořádán, a proto se musejí oprávněné osoby řádného vypořádání a ocenění svého restitučního nároku domáhat soudní cestou, tedy touto žalobou. Ke dni podání žaloby žalovaný stále vedl výši restitučního nároku žalobkyň v nesprávné výši, ačkoliv měl k dispozici vlastní znalecké posudky, kterými byly nevydané pozemky žalobkyň samotným znalcem žalovaného oceněny správně jako stavební parcely. Žalobkyně, ev. jejich matka byly vlastníky v rozhodnutí pozemkových úřadů specifikovaných nevydaných pozemků. Tyto pozemky nebyly původním vlastníkům vráceny z důvodu jejich zastavěnosti. Žalobkyně se až s odstupem mnoha let dověděly, že původní ocenění jejich restitučních nároků dle sdělení žalovaného je nesprávné. Během celé doby se nemohly řádně zúčastňovat veřejných soutěží na vydání náhradních pozemků, když měly k dispozici pouze nesprávné ocenění od žalovaného. Žalobkyně se staly dědičkami po zemřelé matce v roce 2017 a začaly se aktivně zajímat a řešit svůj restituční nárok po zemřelé matce. Za tímto účelem byly nuceny vlastním nákladem zajistit zejména správné ocenění svých restitučních nároků, dohledat dostatek důkazů o tom, že nevydané pozemky matky žalobkyň byly skutečně vykupovány za účelem výstavby, včetně snahy o zajištění správné výše evidence jejich restitučních nároků u žalovaného. Ke dni podání žaloby nebyly žalobkyně jako oprávněné osoby ze strany žalovaného řádně naturálně saturovány. Žalovaný nadále dlouhodobě při převodech státního majetku upřednostňuje třetí osoby před restituenty a majetek, který by měl primárně sloužit k uspokojování oprávněných osob dle zákona o půdě, převádí např. na obce nebo komerční nezemědělské subjekty. Žalobkyně se nemohou tak vůči žalovanému domoci převodu náhradních pozemků v rámci veřejných nabídek, a to také z toho důvodu, že žalovaný protiprávně snižuje výši jejich restitučního nároku. Žalobkyně č. 2 se v roce 2018 zúčastnila první veřejné nabídky a požádala o převod pozemku v , adresa, , neboť žalovaný žádné pozemky v , Anonymizováno, , odkud žalobkyně odvozuje svoje restituční nároky v této nabídce, nenabízel, a to přesto, že žalovaný disponuje velkým množstvím náhradních pozemků. V této veřejné nabídce bylo nabízeno 449 pozemků, z toho 65 pozemků typu svah a skála. Žalovaný přitom např. v Katastrálním území , adresa, , odkud žalobkyně odvozují svoje restituční nároky, stále spravuje pozemky, které jsou vypsány v žalobě. Ani jeden z pozemků zde uvedených žalovaný ve veřejné nabídce oprávněným osobám nenabízí.

2. Podáním doručeným soudu 21. 10. 2019 žalobkyně soudu sdělily, že se převodu náhradních pozemků domáhají v dalších soudních řízeních v rámci celé České republiky (celkem 25) s tím, že u některých soudů již byly úspěšné a upřesnily, že v tomto soudním řízení budou uplatňovat svoje restituční nároky ze dvou rozhodnutí žalovaného, a to , Anonymizováno, , u něhož činí výši nároků úhrnem částku 3 426 000 Kč a , Anonymizováno, , u něhož činí výše nároků úhrnem částku 2 536 750 Kč (celkem 5 962 750 Kč). Podáním doručeným soudu 7. 7. 2022 vzaly žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně vyjmenovaných pozemkových parcel (19) a řízení v této části bylo usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 3. 8. 2022,, Anonymizováno, č. j. , spisová značka, zastaveno a toto usnesení nabylo právní moci 1. 9. 2022. Podáním doručeným soudu 14. 3. 2024 sdělily žalobkyně, že v případě nabytí právní moci rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, , č. j. , spisová značka, ze dne 4. 12. 2023 bude činit zůstatek nároků žalobkyň u restitučních nároků v režimu ustanovení § 11a zákona o půdě u žalobkyně a) částku 1 642,34 Kč a u žalobkyně b) částku 21 220,40 Kč. Dále žalobkyně uvedly, že žalovaný vede v evidenci restituční nároky pro každou ze žalobkyň dle ustanovení § 18a zákona o půdě v rozsahu 260 016,50 Kč. Tato skutečnost vyplývá z přiloženého výpisu žalovaného ze dne 11. 3. 2024. Při jednání 12. 12. 2024 všichni účastníci učinili nesporným, že u pozemkových parcel, které žádají žalobkyně k vydání č. 555/4, 186/3, 359/29, 368/2 v obci a Katastrálním území , adresa, nejsou překážky převoditelnosti a shodli se také na cenách za tyto pozemkové parcely. Žalobce navrhl, aby tyto pozemkové parcely byly použity k uhrazení restitučního nároku žalobkyně a) , Jméno žalobkyně A, a ve zbývající části žalobkyně vzaly žalobu zpět, a to i ohledně dodatečně uplatněných nároků na náhradní pozemky.

3. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok žalobkyň v rámci tohoto řízení neuznává, a to ani z části. Žalovaný nesmí uspokojovat nároky oprávněných osob jiným způsobem než formou vyhlášování veřejných nabídek. Žalovaný po vydání rozhodnutí o nároku žalobkyň, resp. jejich právní předchůdkyně v roce 2008 vyhlašoval veřejné nabídky, a to v takové kvalitě a kvantitě, že by nároky žalobkyň, pokud by se veřejných nabídek aktivně zúčastňovaly, mohly být uspokojeny v plném rozsahu. Samotná právní předchůdkyně žalobkyň paní , jméno FO, se nezúčastnila z počtu pro ni možných 35 kol veřejných nabídek ani jednoho kola, ani jedné veřejné nabídky. Žalobkyně a) se nezúčastnila ani jedné veřejné nabídky od nabytí nároku a žalobkyně b) se zúčastnila pouze jedné veřejné nabídky, a to až v roce 2018, a to na pozemek, jehož vyhlášková cena převyšuje nárok této žalobkyně, a proto byla přihláška neplatná. Žalovaný tedy dospěl k závěru, že žalobkyně nebyly dostatečně aktivní a žalovanému neposkytly k uspokojení svých nároků řádnou součinnost. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že nároky z rozhodnutí pozemkového úřadu činí celkem 7 229 750 Kč. S tím však žalovaný nesouhlasí. Nároky právní předchůdkyně žalobkyň činily z rozhodnutí pozemkového úřadu , Anonymizováno, celkem 127 447,20 Kč, z rozhodnutí 984/93/4 celkem 103 499,40 Kč a přímý nárok žalobkyň z rozhodnutí pozemkového úřadu , Anonymizováno, činil pro každou z žalobkyň 259 875 Kč. K tomu žalovaný dokládá seznam veřejných nabídek vyhlášených od 25. 6. 2021 do 10. 11. 2014.

4. Soud vzal za prokázané tyto skutečnosti:Ze soudu předložených rozhodnutí pozemkových úřadů vzal soud za prokázané, že oprávněná osoba podle § 4 odst. 1 zákona o půdě, , jméno FO, byla původních vlastníkem pozemků, které přešly na Československý stát, zastoupený investorem pozemních staveb Hlavního města Prahy kupní smlouvou s tím, že , jméno FO, uplatnila svůj restituční nárok a pozemkový úřad shledal za prokázané, že kupní smlouva byla uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek a pozemky nelze vydat pro překážku zastavěnosti. Z posledně uvedeného rozhodnutí pozemkového úřadu vzal soud za prokázané, že bylo rozhodnuto, že každá ze žalobkyň není jako dědička po oprávněné osobě vlastníkem uvedeného pozemku (statek , Anonymizováno, ), když matka žalobkyň uzavřela kupní smlouvy v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, celý soubor hospodářských budov i pozemků ztratil svůj původní stavebně technický charakter, je součástí areálu sídliště , adresa, a nelze je vydat. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 26. 3. 2018, č. j. , spisová značka, má soud za prokázané, že každá ze žalobkyň nabyla v řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , zemřelé , datum, rovným dílem do podílového spoluvlastnictví, mj. restituční nárok z rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, a , AnonymizovánoZ přehledu nároků vedených žalovaným ke dni 26. 11. 2018 a ke dni 21. 2. 2019 ve vztahu k žalobkyni a) má soud za prokázané, že žalovaný k tomuto datu vedl u žalobkyně a) nárok z rozhodnutí , Anonymizováno, ve výši 63 723,60 Kč a z rozhodnutí , Anonymizováno, ve výši 51 749,70 Kč. Ve shodné výši vedl k tomuto dni nárok ve vztahu k žalobkyni b). V únoru 2019 došlo k úpravě restitučního nároku z rozhodnutí , Anonymizováno, , když žalovaný chybně vedl postoupení části tohoto nároku žalobkyň na jinou osobu. Ze sdělení Pozemkového fondu ČR ze dne 8. 12. 2008 bylo zjištěno, že , jméno FO, bylo sděleno, že byly oceněny a zaregistrovány pozemky ze dvou prvně uvedených rozhodnutí v Katastrálním území , adresa, s tím, že za nevydané pozemky přísluší dle zákona o půdě náhradní pozemky, příp. peněžitá náhrada. Pozemky z rozhodnutí , Anonymizováno, byly oceněny v celkové výši 127 447,20 Kč a pozemky z rozhodnutí , Anonymizováno, byly oceněny v celkové výši 103 499,40 Kč.Ze znaleckých posudků vypracovaných , tituly před jménem, , jméno FO, , z územního rozhodnutí o umístění stavby z 21. 12. 1970, ze stavebně technické dokumentace k rozhodnutí č. , Anonymizováno, vypracované v květnu 2019, ze stavebně technické dokumentace k rozhodnutím č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , z opatření , Anonymizováno, ze dne 20. 7. 1989, z žádosti doručené žalovanému 14. 5. 2018, ve které žádaly žalobkyně o přecenění nároků za pozemky nevydané a zejména ze znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyním nevrácené pozemky byly odňaty pro účely výstavby sídlišť , adresa, , které stavebně srostly s , Anonymizováno, městem , Anonymizováno, a byly napojeny na veškeré inženýrské sítě. V době odnětí dotčených pozemků byly vedeny jako pozemky zemědělské. S ohledem na účel jejich odnětí – stavba sídlišť, která zde byla v následujících letech zbudována, včetně napojení na inženýrské sítě v dostatečné kapacitě, včetně občanské vybavenosti, přičemž v době jejich odnětí byl územně plánovací dokumentaci (schválený územní plán, územní rozhodnutí) tento záměr vyjádřen, není důvod pro aplikaci srážek, jak to učinil , tituly před jménem, , jméno FO, v jím vypracovaném znaleckém posudku a je třeba vycházet ze závěrů znaleckého posudku znaleckého ústavu , právnická osoba, ., tedy z ceny pozemků v souhrnné výši 7 229 750 Kč. Odňaté pozemky je třeba hodnotit jako pozemky určené pro výstavbu. Z tohoto důvodu bylo nutné všechny ocenit jako stavební.

5. K ocenění náhradních pozemků žalobkyně předložily znalecký posudek společnosti , právnická osoba, ., kterým byla zjištěna hodnota pozemku pro restituční nároky dle cenové úrovně k datu 24. 6. 1991. Z této cenové úrovně však soud nevycházel, a to s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu III ÚS 63/24 ze dne 11. 6. 2024, podle kterého při určování výše finanční náhrady za odňaté a nevydané pozemky musí správní orgány i obecné soudy vycházet ze třech podmínek:1. přiměřená a rozumná výše náhrady2. náhrada nemusí být nutně ekvivalentem aktuální tržní ceny3. výše náhrady musí naplňovat účel restitučního zákonodárství, tj. odčinění nebo zmírnění majetkových křivd tak, jako by tomu bylo při vydání věci. Ačkoliv nemusí být finanční náhrada nezbytně ekvivalentem aktuální tržní ceny pozemku, musí příslušné orgány při dodržení ústavně právních požadavků poskytování náhrad zohlednit také růst cen nemovitostí jako specifického druhu věci a svou kalkulaci podrobně odůvodnit. Pokud toto příslušné orgány nezohlední, jedná se o porušení článku 11 odst. 1 a článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.Soud při zjišťování ceny náhradních pozemků vycházel tedy ze shodného prohlášení všech zúčastněných účastníků, tedy z ceny za pozemkovou parcelu č. , Anonymizováno, ve výši 75 850 Kč, pozemkové parcely , Anonymizováno, ve výši 30 543,40 Kč, pozemkové parcely č. , Anonymizováno, ve výši 75 876,80 Kč a pozemkové parcely , Anonymizováno, ve výši 44 269,60 Kč. Celková hodnota vydávaných pozemků tak i dle shodného vyjádření všech stran činí 226 539,80 Kč.Po provedeném dokazování lze dospět k závěru, že žalobkyně jsou dědičkami po oprávněné osobě dle zákona o půdě paní , jméno FO, , která zemřela , datum, , a to na základě rozhodnutí pozemkového úřadu č. j. , Anonymizováno, a č. j. , Anonymizováno, a taktéž oprávněnými osobami dle zákona o půdě přímo z rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, . Na matku žalobkyň byl činěn ze strany tehdejších státních funkcionářů nátlak, nejprve byla část statku obsazena rodinou , Anonymizováno, , aniž bylo za užívání pozemku něčeho placeno, poté v 60. a 70. letech minulého století byla matka žalobkyň nucena prodat nemovitosti za účelem výstavby sídlišť , adresa, . Žalovaný sporoval hodnotu odňatých pozemků, bylo však prokázáno, že předmětné pozemky byly vykoupeny za účelem výstavby sídliště, která byla následně realizována, a proto dotčené pozemky je třeba ocenit jako stavební. Proto soud vycházel ze závěru znaleckého posudku znaleckého ústavu , právnická osoba, ., tedy z ceny pozemků v souhrnné výši 7 229 750 Kč. Původní pozemky nelze oprávněným osobám vydat.Po právní stránce žalobní nárok soud posoudil podle ustanovení § 11a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., podle kterého oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b) se pro účely tohoto zákonu považují za oprávněné osoby. Proto aby žalobkyně byly úspěšné, je nutné, aby byly oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 zákona o půdě, aby ve vztahu k nim byl postup žalovaného shledán liknavým či svévolným, aby náhradní pozemky dosud nezařazené ve veřejné nabídce byly způsobilé k vydání, a aby cena náhradních pozemků významným způsobem nepřekračovala aktuální hodnotu restitučního nároku žalobkyň.Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami podle § 11 zákona o půdě, a to ve vztahu k rozhodnutí pozemkového úřadu č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, jako dědičky své matky , jméno FO, a dle názoru soudu byl prokázáni liknavý i svévolný postup žalovaného, neboť žalovaný nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením ceny odňatých pozemků ztížil uspokojení nároku, neboť žalobkyně tak nemohou ve veřejných nabídkách uplatnit svůj nárok v celém rozsahu a jsou tak limitovány i ve svém právu získat náhradní pozemky, které by svým charakterem a hodnotou odpovídaly hodnotě nevydaných pozemků. Přestože měl žalovaný k dispozici znalecké posudky (, tituly před jménem, , jméno FO, , tj. znalce, kterého si žalovaný sám k ocenění restitučního nároku žalobkyň, resp. jejich právní předchůdkyně zvolil), zaslal matce žalobkyň zprávu o tom, že výše jejího restitučního nároku činí pouhých 230 000 Kč a také nároky žalobkyň samotných nebyly odpovídající.

6. Dále se soud zabýval otázkou převoditelnosti pozemků, tedy tím, zda převodu nebrání zákonné výluky, uvedené v ustanoveních § 11 odst. 1 zákona o půdě a § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 4185/2019). V tomto směru se žalovaný vyjádřil tak, že všechny žalobkyněmi žádané pozemky jsou nepřevoditelné. Navrhl místní šetření. Při místním šetření konaném 16. 8. 2024 v obci , adresa, při zhlédnutí všech požadovaných pozemků soud zjistil, že nikoliv všechny pozemkové parcely žádané žalobkyněmi jsou nepřevoditelné s přihlédnutím ke shora uvedené zákonné úpravě. Poté, co obě strany tohoto sporu navrhly vydání pozemkových parcel , Anonymizováno, a , Anonymizováno, za nesporné ceny a ve zbývající části vzaly žalobkyně žalobu zpět, soud dovodil, že vydání těchto pozemkových parcel ničeho nebrání. Pozemková parcela č. , Anonymizováno, tvoří trávou zarostlou plochu s dřevěnou ohradou beze stavby, pozemková parcela č. , Anonymizováno, je pozemek s porostem zarostlý náletovými dřevinami, pozemková parcela č. , Anonymizováno, je porostlá dřevinami, jedná se o sráz beze stavby a , Anonymizováno, plocha zarostlá stromy a keři.

7. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl, když uzavřel, že žalobkyně respektive po zpětvzetí žaloby žalobkyně a) je oprávněnou osobou dle zákona o půdě, jejíž nárok nebyl dosud vypořádán (včetně nároku žalobkyně a) podle ustanovení § 18a zákona o půdě ve výši 260 016,50 Kč, prokázaný přehledem nároků oprávněných osob), s ohledem na nesprávně vedenou výši restitučních nároků byla žalobkyně a) fakticky vyloučena z veřejných nabídek. Pozemky, které jako náhradní byly k vydání označeny (posledně uvedené čtyři pozemkové parcely) jsou k vydání vhodné, resp. jejich vydání nebrání žádná zákonná překážka. Proto ve vztahu k žalobkyni a) bylo žalobě vyhověno, když ve zbývající části bylo řízení zastaveno v souladu s ustanovením § 96 o. s. ř. a ve vztahu žalobkyni b) soud postupoval dle § 96 o. s. ř. zastavením řízení.

8. S přihlédnutím k ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb. soud zdůrazňuje, že i další soudy, rozhodující restituční věci na základě žalob žalobkyň, posoudily shodné rozhodné body totožně jako zdejší soud a dospěly ke stejným skutkovým závěrům jako tento soud, tj. mimo jiné, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami, postup žalovaného vůči žalobkyním i matce žalobkyň byl liknavý a svévolný a hodnota restitučního nároku žalobkyň činí částku přibližně 7,2 miliony korun.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 150 o. s. ř., a to ve prospěch strany žalobkyň, když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Ve věci nelze přehlédnout, že žalobkyně v tomto řízení uplatnily podanou žalobou nárok na vydání náhradních pozemků, kdy původně požadovaly vydání celkem 71 pozemků, z části v průběhu řízení vzaly žalobu zpět a nakonec požadovaly vydání čtyřech pozemků, když v tomto rozsahu bylo žalobě vyhověno. Při hodnocení úspěchu a neúspěchu žalobkyň je nutné zohlednit, že ke zpětvzetím žaloby došlo zaviněným chováním žalobkyň, které podaly i v rámci celé České republiky dalších více než 20 žalob, ve kterých se domáhaly vydání náhradních pozemků. Přestože se dá říci, že žalovaný v této věci byl více úspěšný než žalobkyně, když svým chováním žalovaný nezpůsobil zpětvzetí žaloby a zastavení řízení, soud nepřiznal straně žalované právo na náhradu nákladů řízení. Soud shledal důvody vhodné zvláštního zřetele, neboť žaloba byla zjevně k soudu podána důvodně pro liknavý a svévolný přístup žalované, který byl shora popsán. S ohledem na okolnosti případu a skutečnost, že žalobkyně nemohly při podání žaloby předpokládat existenci zákonných překážek svědčících pro nevydání pozemků, je soud přesvědčen, že po žalobkyních nelze spravedlivě žádat, aby hradily straně žalované náklady řízení. Právě žalovaná strana svým jednáním, spočívajícím v nesprávném ocenění restitučních nároků žalobkyň zapříčinila podání žaloby. Soud proto z uvedených důvodů ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř. žalované straně náhradu nákladů řízení nepřiznal.