5 C 80/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Anderovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 42.002 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.559 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8.559 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 42.002 Kč jako dluhu ze smluv o půjčce, které žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, právnická osoba, a to ze smlouvy o půjčce ze dne datum částky 14.362 Kč a ze smlouvy o půjčce ze dne datum částky 27.640 Kč.

2. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.

3. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, jejím předmětem byla půjčka ve výši 18.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem ve výši 15.049 Kč, který se skládá z úroku ve výši 2.299 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3.421 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 9.329 Kč, v pravidelných týdenních splátkách. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný na dluh uhradil celkem 5.409 Kč. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, jejím předmětem byla půjčka ve výši 22.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem ve výši 18.394 Kč, který se skládá z úroku ve výši 2.810 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 4.181 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 11.403 Kč, v pravidelných týdenních splátkách. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný na dluh uhradil celkem 26.032 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávek žalobci bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Výzvou ze dne datum vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu.

4. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (viz přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Dle ust. § 657 obč. zák. se smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

5. Dle Nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit hlavně k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě dodavatel skryl ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě, a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Soud má v souladu s uvedeným nálezem Ústavního soudu a ust. § 39 obč. zák. za to, že právní předchůdce žalobce si nepočínal poctivě, zneužil svého silnějšího postavení a jednal v rozporu s požadavky na ochranu spotřebitele, když skryl ujednání o smluvním úroku do smluvních podmínek smlouvy o půjčce. Soud proto žalobu žalobce co do nároku na zaplacení smluvních úroků zamítl.

6. Žalobce vedle dlužné jistiny požadoval po žalovaném zaplacení dlužné části poplatku za poskytnutí půjčky. Půjčky činily celkem 18.000 Kč a 22.000 Kč, za poskytnutí půjčky byl žalovaný povinen zaplatit poplatek v celkové výši 15.049 Kč a 18.394 Kč, tedy poplatky za poskytnutí půjček činily více jak 80 % jistiny. Dle ust. § 56 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Právní předchůdce žalobce vystupoval v souvislosti s uzavíráním smlouvy jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel, smlouvy byly tedy smlouvami spotřebitelskými. Právním předchůdce žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Smlouvy nadto byly uzavřeny jako smlouvy adhezní, ujednání byla jednostranně určena právním předchůdcem žalobce. Dle ust. § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Soud má za to, že ujednání o poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 80 % jistiny půjčky je, pro nepřiměřenost výše poplatku, ujednáním příčícím se dobrým mravům. Soud proto žalobu, co do nároků na zaplacení dlužné části poplatku a poměrné části zákonného úroku z prodlení, pro absolutní neplatnost ujednání pro rozpor s dobrými mravy a ustanoveními na ochranu spotřebitele zamítl.

7. Žalobce v řízení prokázal, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dvě smlouvy o půjčce, na základě kterých poskytl žalovanému půjčky ve výši 18.000 Kč a 22.000 Kč, žalovaný však půjčky řádně a včas nesplácel, na dluh uhradil 5.409 Kč a 26.032 Kč. Soud proto, vzhledem k neplatnosti ujednání o smluvním poplatku a smluvních úrocích, uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou část jistin poníženou o uhrazené platby, tedy uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 8.559 Kč ( (18.000 Kč + 22.000 Kč) – (5.409 Kč + 26.032 Kč)) se zákonným úrokem z prodlení, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný z 20 %, žalovaný z 80 %, žalovanému proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 60 % nákladů řízení žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.