5 C 9/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 18 736,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 10 736,77 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 654,16 Kč od 16.8.2024 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 18 736,77 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený spotřebitelský úvěr. Tvrdila, že byla mezi ní a žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na webových stránkách , Anonymizováno, .cz uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla revolvingový úvěr až do výše 43 500 Kč a žalovaná se jí zavázala poskytnuté plnění vrátit formou pravidelných denních splátek spolu se smluvním úrokem 1,02% denně z jistiny, poplatkem za tranši ve výši 1,99% z vyplacené tranše a poplatkem za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 495 Kč, první splátka byla sjednána na 16.5.2024 a konec kreditového rámce na 7.10.2025. na základě této smlouvy pak žalobkyně žalované poskytla dne 16.4.2024 formou 3 plateb celkem 8 000 Kč. Před uzavřením předmětné smlouvy přitom žalobkyně posoudila její úvěruschopnost, když vycházela z údajů poskytnutých žalovanou co do jejích poměrů a z lustrace z ISIR, CEE, neplatných dokladů, z registru hledaných osob, z registru politicky aktivních osob, z katastrálního rejstříku, registr „sankční seznamy“ a interního registru. Žalovaná však nehradila dohodnuté splátky řádně a včas, když neuhradila již první denní splátku, žalobkyně proto danou smlouvu ke dni 15.8.2024 vypověděla, žalovaná jí však ani poté ničeho neuhradila, žalobkyně se tak po ní nyní domáhá zaplacení dlužné jistiny, poplatku za vyplacení tranší úvěru 159,20 Kč, smluvního úroku 9 713,28 Kč, poplatku za službu presto 495 Kč a smluvní pokuty 369,33 Kč s příslušným úrokem z prodlení.

2. Žalovaná se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřila.

3. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila, o odročení nepožádala. Předvolání k jednání jí bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

5. Podle autorizace ověření totožnosti a listiny označené jako BankID výpis disponuje žalobkyně svými inertními záznamy, že dne 16.4.2024 došlo k ověření totožnosti žalované přes BankID.

6. Z Identifikovaných příjmů plyne, že žalobkyně má eviduje ve svých interních záznamech ověření čistého měsíčního příjmu žalované prostřednictvím bankovního výpisu ve výši 22 927 Kč.

7. Dle Obecných principů posuzování a filozofie společnosti a výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . vede žalobkyně inertní záznam o tom, že úspěšně posoudila úvěruschopnost žalované, když vycházela z toho, že má žalovaná ověřený příjem 22 927 kč čistého měsíčně, kdy sama uvedla příjem 22 000 Kč, na bydlení vynaloží 5 000 Kč měsíčně, pravidelně nehradí žádné půjčky, žije ve společné domácnosti s dalšími 3 lidmi, z čehož jsou 2 bez příjmů, má rezervu 700 Kč na výdaje a disponibilní příjem 13 400 Kč.

8. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalobkyně dne 16.4.2024 sestavila smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, v níž jsou jako strany označeny ona v pozici věřitele a žalovaná v pozici dlužníka. Ve smlouvě je uvedeno, že se touto smlouvou žalobkyně zavazuje poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský revolvingový úvěr až do výše 43 500 Kč a žalovaná se jí naopak zavázala jí poskytnuté plnění vrátit formou denních splátek počínaje 30. dnem od příslušné tranše spolu s úrokem 1,016 % a poplatkem za tranši 1,99% z čerpané částky denně při RPSN 1826,90% s tím, že první splátka je splatná 16.5.2024 a konec úvěrového rámce připadá na 8.10.2025. Smlouva je přitom v elektronické verzi podepsána toliko zástupcem žalobkyně.

9. Podle výpisu z ARAD dosahoval v dubnu r. 2024 dosahoval průměrný úrok u revolvingových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR 15,31% ročně.

10. Z přehledu bankovních transakcí a ze zprávy banky soud zjistil, že dne 16.4.2024 poskytla žalobkyně žalované třemi bezhotovostními platbami na bankovní účet žalované celkem 8 000 Kč s poznámkou 20025746 Váš , Anonymizováno, úvěr.

11. Dle emailu z čl. 42 žalobkyně na emailovou adresu , e-mail, vystavila dne 15.8.2024 výpověď shora specifikované smlouvy s tím, že je žalovaná 91 dní v prodlení.

12. Podle předžalobní výzvy a příslušného podacího lístku zaslala žalobkyně žalované dne 27.11.2024 předžalobní výzvu, v níž žalovanou vyzvala k úhradě dluhu plynoucího ze shora specifikované smlouvy do 3 dnů.

13. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

14. Žalobkyně disponuje interními záznamy o tom, že dne 16.4.2024 došlo k ověření totožnosti žalované přes bankID, že byl ověřen její měsíční příjem 22 927 Kč a že byla úspěšně ověřena její úvěruschopnost, má žalovaná ověřený příjem 22 927 kč čistého měsíčně, kdy sama uvedla příjem 22 000 Kč, na bydlení vynaloží 5 000 Kč měsíčně, pravidelně nehradí žádné půjčky, žije ve společné domácnosti s dalšími 3 lidmi, z čehož jsou 2 bez příjmů, má rezervu 700 Kč na výdaje a disponibilní příjem 13 400 Kč.

15. Žalobkyně dne 16.4.2024 sestavila smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v níž jsou jako strany označeny ona v pozici věřitele a žalovaná v pozici dlužníka. Ve smlouvě je uvedeno, že se touto smlouvou žalobkyně zavazuje poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský revolvingový úvěr až do výše 43 500 Kč a žalovaná se jí naopak zavázala jí poskytnuté plnění vrátit formou denních splátek počínaje 30. dnem od příslušné tranše spolu s úrokem 1,016 % a poplatkem za tranši 1,99% z čerpané částky denně při RPSN 1826,90% s tím, že první splátka je splatná 16.5.2024 a konec úvěrového rámce připadá na 8.10.2025. Smlouva je přitom v elektronické verzi podepsána toliko zástupcem žalobkyně s poznámkou 20025746 Váš FlexiFin úvěr. V dubnu r. 2024 přitom dosahoval průměrný úrok u revolvingových úvěrů 15,31% ročně.

16. Dne 16.4.2024 žalobkyně na bankovní účet žalované odeslala částku celkem 8 000 Kč.

17. Dne 15.8.2024 žalobkyně vyhotovila na emailovou adresu , e-mail, výpověď shora specifikované smlouvy s tím, že je žalovaná 91 dní v prodlení.

18. Dne 27.11.2024 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu, v níž žalovanou vyzvala k úhradě dluhu plynoucího ze shora specifikované smlouvy do 3 dnů.

19. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ).

20. Ust. § 570 odst. 1 o.z. uvádí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

21. Dle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

22. Ust. § 561 odst. 1 o. z. uvádí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

23. Dle § 562 odst. 1 a 2 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

24. Ust. § 2395 o. z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Ust. § 1724 a § 1725 o.z. uvádí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy, přičemž je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

26. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

27. Podle § 3 odst. 1 písm. c/ ZSÚ se pro účely tohoto zákona se rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

28. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

29. Dle § 84 odst. 1 – 3 ZSÚ § 84 poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, včetně možnosti využití automatizovaných modelů, a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Sdělené nebo zveřejněné informace podle odstavce 1 obsahují upozornění, že pokud spotřebitel nesplní povinnost podle odstavce 2 a poskytovatel proto nebude schopen posoudit jeho úvěruschopnost, poskytovatel spotřebitelský úvěr neposkytne.

30. Podle § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

31. Ust. § 87 ZSÚ stanoví, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

32. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

34. Ust. § 1958 odst. 2 o. z. stanoví, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

35. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

36. Ust. § 1970 o.z. poté uvádí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

37. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně.

38. Smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, přičemž se nejedná o smlouvu, jež by musela být uzavřena v písemné formě, musí však obsahovat esenciální náležitosti (označení stran, závazku poskytnout a vrátit, příp. doba vrácení a úroky) a splňovat zákonem stanovené požadavky na právní jednání (osoba, vůle, projev vůle). Žalobkyně v řízení tvrdila, že byla tato smlouva mezi ní a žalovanou uzavřena v písemné formě dne 16.4.2024 prostředky komunikace na dálku, na jejích webových stránkách. Písemná forma je však u právních jednání učiněných elektronicky bez užití autorizovaného elektronického podpisu, o což se v tomto případě jedná, zachována pouze v tom případě, kdy dané použité prostředky komunikace na dálku umožňují zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby. Totožnost žalované v pozici dlužníka přitom nebyla dle názoru soudu v tomto případě řádně ověřena, když žalobkyně o ověření totožnosti žalované jednak ničeho netvrdila, jednak ničeho neodložila, resp. soudu předložila toliko své interní záznamy o ověření totožnosti žalované prostřednictvím služby BanID. Nadto pak podle názoru soudu nebylo ani řádně tvrzeno a prokázáno, že by byla daná smlouva ze strany žalované řádně podepsána. Dle názoru zdejšího soudu tak nebyly splněny zákonem stanovené podmínky zachování písemnosti daného právního jednání, přičemž nebylo ani prokázáno, že by v tomto případě žalovaná právně jednala, tj. že by projevila svou vůli s žalobkyní tuto smlouvu za daných podmínek, danou formou a s daným obsahem uzavřít. Žalobkyně tak v těchto otázkách neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, přičemž se svou neúčastí na jednání dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Vzhledem k uvedenému tedy soud uzavřel, že se jedná o právní jednání nicotné, které nezpůsobuje právní následky, a strany tudíž nejsou povinny se jím řídit, resp. žalovaná nemá povinnost žalobkyni z titulu dané smlouvy cokoli hradit.

39. I kdyby pak byla daná smlouva mezi stranami žalobkyní tvrzeným způsobem uzavřena, má soud za to, že by se jednalo o smlouvu absolutně neplatnou pro absenci řádného posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně před uzavřením dané smlouvy žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytovala žalované tuto částku právě v pozici spotřebitele v rámci poskytnutí spotřebitelského úvěru, měla zákonnou povinnost před vlastním uzavřením dané smlouvy zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Žalobkyně přitom tvrdila, že v rámci posouzení její úvěruschopnosti vycházela z informací od žalované a z jednotlivých lustrací (např. ISIR, CEE - zcela zde však absentuje tvrzení o tom, s jakým výsledkem dané lustrace byly), k tomuto svému tvrzení však soudu nepředložila žádné důkazy, vyjma svého inertního záznamu. Z uvedených tvrzení nadto nelze podle soudu ani dovodit, že žalobkyně měla k dispozici základní údaje poskytnuté žalovanou co do jejích osobních a majetkových poměrů (výdaje, závazky, počet vyživovacích povinností apod.), resp. toto nebylo v řízení nikterak řádně tvrzeno, ani prokázáno, které by následně podrobila ověření, přičemž řádně netvrdila ani konečné vyhodnocení tohoto ověření. Žalobkyně tak podle názoru soudu v tomto bodu neunesla břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní, přičemž se z jednání soudu omluvila, takže se svou neúčastí dobrovolně zbavila možnosti poučení ze strany soudu dle § 118 odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007).

40. Soud tak nemá za řádně tvrzené, ani za prokázané, že by žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je přitom především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry (před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet). Primárním chráněným zájmem je tak zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (srovnej: Komentář k zákonu o spotřebitelském úvěru. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele pak rovněž představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Dalším smyslem zakotvení této povinnosti je pak řešení problému rostoucí zadluženosti domácností, kdy tato úprava v konečném důsledku chrání společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je pak i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozsudek NS ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Následkem absence tohoto posouzení je poté absolutní neplatnost dané smlouvy o úvěru, jak je uvedeno výše.

41. Pro úplnost pak soud uvádí, že by smlouva byla dle jeho názoru absolutně neplatnou rovněž pro rozpor s dobrými mravy s ohledem na výši sjednaného úroku, resp. RPSN, které mnohonásobně převyšují obvyklé sazby úroku/RPSN v rozhodné době.

42. S ohledem na vše výše uvedené tak nejsou strany povinné si na základě tohoto právního titulu v podobě nicotné, resp. absolutně neplatné smlouvy o úvěru ničeho plnit. Na druhou stranu však bylo v řízení prokázáno, jak je uvedeno výše, že žalobkyně poskytla na základě této smlouvy žalované plnění ve výši 8 000 Kč, čímž se na její úkor žalovaná bezdůvodně obohatila (došlo k poskytnutí plnění bez právního důvodu), a je tak povinen toto obohacení žalobkyni vydat, doposud jí však nezaplatila ničeho. Zbývá tak vydat 8 000 Kč.

43. S ohledem na výše uvedené tedy soud žalované uložil ve výroku I tohoto rozhodnutí povinnost zaplatit žalobkyni 8 000 Kč (a to bez úroků z prodlení s ohledem na absenci řádného posouzení úvěruschopnosti, viz výše) a ve zbytku žalobu zamítl (výrok II).

44. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když měla žalovaná převažující úspěch ve věci, má tedy právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, žádné jí však nevznikly.

45. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalované stanovena podle §160 odst. 1 o. s. ř. v základní pariční lhůtě 3 dnů.