5 C 99/2026

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného,Anonymizováno narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 47 010 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 30 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 12 000 Kč, smluvní pokuty 5 010 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 42 000 Kč od 5.5.2025 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 665,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku ve výši 470 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 42 000 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený spotřebitelský úvěr a smluvní pokutu. Tvrdila, že dne 30.12.2024 byla mezi stranami prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na webových stránkách žalobkyně www.Anonymizováno.cz uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný podepsal verifikačním SMS kódem Anonymizováno, a na jejímž základě žalobkyně žalovanému, jehož totožnost byla ověřena kopií dokladu a ověřovací platbou, téhož dne poskytla úvěr a žalovaný se jí jej zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně formou pravidelných měsíčních splátek. Před uzavřením předmětné smlouvy přitom žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když ověřila jeho příjem výpisy z účtu, resp. výplatními páskami a provedla jeho lustraci ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni 4.5.2025 zesplatnila. Žalovaný však ani poté žalobkyni ničeho neuhradil, žalobkyně se tak po něm domáhá zaplacení jistiny 30 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 12 000 Kč za první měsíc čerpání úvěru splatného nejpozději 4.5.2025, smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z jistiny za dobu od 5.5.2025 do 19.10.2025 (celkem 5 010 Kč) a příslušného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

5. Žalobkyně disponuje kopiemi občanského průkazu a cestovního pasu žalovaného (kopie OP a pasu).

6. Dle výpisu z bankovního účtu žalovaného měl žalovaný v lednu - květnu r. 2024 příjem od cca 30 do cca 48 000 Kč, v dubnu mu přitom byly poskytnuty dvě zápůjčky ve výši 43 000 kč a v květnu rovněž dvě ve výši 14 000 Kč, je zde přitom patrné velké množství debetních položek na sázky (Anonymizováno a Anonymizováno).

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota vyplývá, že dne 30.12.2024 žalobkyně sestavila smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž jsou jako strany označeni žalobkyně v pozici úvěrujícího a žalovaný v pozici úvěrovaného. Ve smlouvě je uvedeno, že se touto smlouvou žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému na dobu neurčitou nezajištěný, bezhotovostní úvěr s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, tedy revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. Žalovaný se jí naopak měl zavázat splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období ve výši 40% měsíčně s tím, že jistinu mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. RPSN bylo sjednáno na 5 509,42 %. Pro případ prodlení zde přitom bylo obsaženo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaný v prodlení, a automatické zesplatnění úvěru pro případ prodlení žalovaného s plněním po dobu dvou kalendářních měsíců. Smlouva přitom měla být ze strany žalovaného podepsána SMS kódem Anonymizováno v žádosti o úvěr.

8. Podle výpisu z ARAD dosahovala průměrná úroková sazba u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v rámci revolvingových úvěrů 15,11% ročně, RPSN pak činilo 8,96%.

9. Z potvrzení o platbě a ze zprávy banky soud zjistil, že žalobkyně odeslala dne 30.12.2024 na bankovní účet žalovaného 30 000 Kč.

10. Podle listiny označené jako Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. hodnota vyhotovila žalobkyně dne 1.5.2025 na jméno žalovaného oznámení o zesplatnění předmětného spotřebitelského úvěru ke dni 1.5.2025.

11. Z předžalobní upomínky a příslušného potvrzení vyplývá, že žalobkyně zaslala dne 21.10.2025 v této věci žalovanému předžalobní upomínku.

12. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

13. Žalobkyně disponuje kopiemi občanského průkazu a cestovního pasu žalovaného.

14. V lednu - květnu r. 2024 dosahoval příjem žalovaného od cca 30 do cca 48 000 Kč, v dubnu mu přitom byly poskytnuty dvě zápůjčky ve výši 43 000 Kč a v květnu rovněž dvě ve výši 14 000 Kč, je zde přitom patrné velké množství debetních položek na sázky (Anonymizováno a Anonymizováno).

15. Dne 30.12.2024 žalobkyně sestavila smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž jsou jako strany označeni žalobkyně v pozici úvěrujícího a žalovaný v pozici úvěrovaného. Ve smlouvě je uvedeno, že se touto smlouvou žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému na dobu neurčitou nezajištěný, bezhotovostní úvěr s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, tedy revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. Žalovaný se jí naopak měl zavázat splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období ve výši 40% měsíčně s tím, že jistinu mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. RPSN bylo sjednáno na 5 509,42 %. Pro případ prodlení zde přitom bylo obsaženo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaný v prodlení, a automatické zesplatnění úvěru pro případ prodlení žalovaného s plněním po dobu dvou kalendářních měsíců. Smlouva přitom měla být ze strany žalovaného podepsána SMS kódem Anonymizováno v žádosti o úvěr. V této době dosahovala průměrná úroková sazba u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v rámci revolvingových úvěrů 15,11% ročně, RPSN pak činilo 8,96%.

16. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 30.12.2024 celkem 30 000 Kč.

17. Dne 1.5.2025 žalobkyně vyhotovila na jméno žalovaného oznámení o zesplatnění předmětného spotřebitelského úvěru ke dni 1.5.2025.

18. Dne 21.10.2025 žalobkyně zaslala žalovanému v této věci předžalobní upomínku.

19. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ).

20. Ust. § 547 o.z. stanoví, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

21. Ust. § 570 odst. 1 o.z. uvádí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

22. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

23. Dle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

24. Ust. § 561 odst. 1 o. z. uvádí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

25. Dle § 562 odst. 1 a 2 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

26. Ust. § 580 odst. 1 stanoví, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

27. Ust. § 2395 o. z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

28. Ust. § 1724 a § 1725 o.z. uvádí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy, přičemž je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

29. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

30. Podle § 3 odst. 1 písm. c/ ZSÚ se pro účely tohoto zákona se rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

31. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

32. Dle § 84 odst. 1 – 3 ZSÚ § 84 poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, včetně možnosti využití automatizovaných modelů, a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Sdělené nebo zveřejněné informace podle odstavce 1 obsahují upozornění, že pokud spotřebitel nesplní povinnost podle odstavce 2 a poskytovatel proto nebude schopen posoudit jeho úvěruschopnost, poskytovatel spotřebitelský úvěr neposkytne.

33. Podle § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

34. Ust. § 87 ZSÚ stanoví, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

35. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

36. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

37. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

38. Ust. § 1958 odst. 2 o. z. stanoví, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

39. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

40. Ust. § 1970 o.z. poté uvádí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

41. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně.

42. Smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, přičemž se nejedná o smlouvu, jež by musela být uzavřena v písemné formě, musí však obsahovat esenciální náležitosti (označení stran, závazku poskytnout a vrátit, příp. doba vrácení a úroky) a splňovat zákonem stanovené požadavky na právní jednání (osoba, vůle, projev vůle). Žalobkyně v řízení tvrdila, že byla tato smlouva mezi ní a žalovaným uzavřena v písemné formě dne 30.12.2024 prostředky komunikace na dálku, na jejích webových stránkách. Písemná forma je však u právních jednání učiněných elektronicky bez užití autorizovaného elektronického podpisu, o což se v tomto případě jedná, zachována pouze v tom případě, kdy dané použité prostředky komunikace na dálku umožňují zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby. Totožnost žalovaného v pozici dlužníka byla dle názoru soudu v tomto případě žalobkyní řádně ověřena kopiemi osobních dokladů a výpisem z bankovního účtu, v řízení však již nebylo podle názoru soudu řádně tvrzeno, ani prokázáno, že by byla daná smlouva ze strany žalovaného řádně podepsána verifikačním SMS kódem Anonymizováno (tj. že by se mělo jednat o verifikační kód přidělený žalovanému za účelem podepsání dané smlouvy, že byl tento kód žalovanému zaslán na jím uvedené telefonní číslo tel. číslo že jej žalovaný užil pro podpis dané smlouvy, čímž mělo dojít k její akceptaci ze strany žalovaného). Dle názoru zdejšího soudu tak nebyly splněny zákonem stanovené podmínky zachování písemnosti daného právního jednání, přičemž nebylo ani prokázáno, že by v tomto případě žalovaný právně jednal, tj. že by projevil svou vůli s žalobkyní tuto smlouvu za daných podmínek, danou formou a s daným obsahem uzavřít. Žalobkyně tak v těchto otázkách neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, přičemž se svou neúčastí na jednání dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Vzhledem k uvedenému tedy soud uzavřel, že se jedná o právní jednání nicotné, které nezpůsobuje právní následky, a strany tudíž nejsou povinny se jím řídit, resp. žalovaný nemá povinnost žalobkyni z titulu dané smlouvy cokoli hradit.

43. I kdyby pak byla daná smlouva mezi stranami žalobkyní tvrzeným způsobem uzavřena, má soud za to, že by se jednalo o smlouvu absolutně neplatnou pro absenci řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně před uzavřením dané smlouvy žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytovala žalovanému tuto částku právě v pozici spotřebitele v rámci poskytnutí spotřebitelského úvěru, měla zákonnou povinnost před vlastním uzavřením dané smlouvy zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně přitom tvrdila, že v rámci posouzení jeho úvěruschopnosti vycházela z výpisu z bankovního účtu žalovaného, či z jeho výplatních pásek a z lustrací v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI (zcela zde však absentuje tvrzení o tom, s jakým výsledkem dané lustrace byly), k tomuto svému tvrzení však soudu nepředložila vyjma výpisu z bankovního účtu žalovaného žádné důkazy, daný výpis je však toliko za dobu do května r. 2024, úvěr však byl sjednáván až v prosinci r. 2024. Z uvedených tvrzení nadto lze podle soudu dovodit, že žalobkyně neměla k dispozici ani základní údaje poskytnuté žalovaným co do jeho osobních a majetkových poměrů (výdaje, závazky, počet vyživovacích povinností apod.), resp. toto nebylo v řízení nikterak tvrzeno, ani prokázáno, které by následně podrobila ověření, přičemž řádně netvrdila ani konečné vyhodnocení tohoto ověření. Navíc pak žalobkyně soudu nenavrhla, resp. nepředložila ani žádný důkaz k prokázání onoho posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyni před uzavřením dané smlouvy (např. doklady o výdajích žalovaného, výpisy z daných registrů, výsledek posouzení pod.). Žalobkyně tak podle názoru soudu v tomto bodu neunesla břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní, přičemž se z jednání soudu omluvila, takže se svou neúčastí dobrovolně zbavila možnosti poučení ze strany soudu dle § 118 odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). nadto poté soud poukazuje na to, že je z předloženého výpisu z bankovního účtu žalovaného patrné, že měl v dané době několik půjček a velké množství výdajů na sázky.

44. Soud tak nemá za řádně tvrzené, ani za prokázané, že by žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je přitom především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry (před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet). Primárním chráněným zájmem je tak zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (srovnej: Komentář k zákonu o spotřebitelském úvěru. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele pak rovněž představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Dalším smyslem zakotvení této povinnosti je pak řešení problému rostoucí zadluženosti domácností, kdy tato úprava v konečném důsledku chrání společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je pak i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozsudek NS ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Následkem absence tohoto posouzení je poté absolutní neplatnost dané smlouvy o revolvingovém úvěru, jak je uvedeno výše.

45. S ohledem na vše výše uvedené tak nejsou strany povinné si na základě tohoto právního titulu v podobě nicotné, resp. absolutně neplatné smlouvy o úvěru ničeho plnit. Na druhou stranu však bylo v řízení prokázáno, jak je uvedeno výše, že žalobkyně poskytla na základě této smlouvy žalovanému plnění ve výši 30 000 Kč, čímž se na její úkor žalovaný bezdůvodně obohatil (došlo k poskytnutí plnění bez právního důvodu), a je tak povinen toto obohacení žalobkyni vydat. Soud tedy žalovanému uložil ve výroku I tohoto rozhodnutí povinnost zaplatit žalobkyni 30 000 Kč a ve zbytku, včetně úroku z prodlení s ohledem na absenci řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobu zamítl (výrok II).

46. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 57 % úspěch a žalovaný přibližně 43 % úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 14 % z částky, na kterou by měla nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 2 351 Kč (viz dále) a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 700 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 2 100 Kč za 3 úkony (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka) dle §11 písm. a/, d/ a §14b odst. 1 bod 3/ vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci nebyla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21%, když zástupce žalobkyně není plátcem DPH. Celkově tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 4 751 Kč a soud jí přiznal jejich náhradu ve výši 665,10 Kč (14 %) odpovídající poměru jejího úspěchu ve věci. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně.

47. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle §160 odst. 1 o. s. ř. v základní pariční lhůtě 3 dnů, když má soud za to, že se jedná o lhůtu přiměřenou možnostem žalovaného a zároveň o spravedlivé uspořádání práv a povinností smluvních stran, jelikož měl žalovaný danou částku v rámci předmětné smlouvy žalobkyni uhradit již v r. 2025, resp. byl k její úhradě vyzván již v říjnu r. 2025, do dnešního dne však žalobkyni ničeho neuhradil.

48. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala ve věci návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kdy zaplatila soudní poplatek dle položky 2 Sazebníku poplatků, ale elektronický platební rozkaz nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení, doměřil soud žalobkyni ve výroku IV soudní poplatek dle položky 1 Sazebníku poplatků (soudní poplatek dle položky 1 v tomto případě činí 2 351 Kč, přičemž bylo uhrazeno 1 881 Kč, zbývá tak doplatit 470 Kč). Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo návrh na zahájení exekuce.