6 C 139/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr Stanislavou Kubištovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul . et titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená opatrovníkem: jméno příjmení , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 2 373 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci 2 373 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 16.2.2020 do zaplacení zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení dlužného pojistného, které nebylo z její strany řádně zaplaceno z titulu pojistné smlouvy„ [příjmení]“ [číslo] uzavřené dne 27.2.2019 Počátek pojištění byl sjednán na den 1.3.2019. Z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy k datu 15.2.2020 podle § 2804 zákona č. 89/2012 Sbírky, občanský zákoník. Žalobce uvedl, že na pojistném žalovaná dluží 2 373 Kč. Vzhledem k tomu, že se ocitla v prodlení se zaplacením dlužného pojistného, uplatnil také právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši.

2. V průběhu řízení bylo ze strany soudu zjištěno, že žalovaná je osobou omezenou ve svéprávnosti, a to na základě rozhodnutí Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 6.5.2020, číslo jednací 4 P 88/2009-150, kterému předcházelo rozhodnutí o omezení svéprávnosti žalované ze dne 25.10.2016, č. j. 4 P 88/2009-92. Z obou citovaných rozsudků bylo zjištěno, že žalovaná je omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá nakládat s majetkem a zavazovat se k majetkovému plnění nad rámec běžných záležitostí každodenního života, uzavírat smlouvy s opakujícím se plněním. Dále není způsobilá jednat ve věcech manželství a rodičovské odpovědnosti s výjimkou možnosti styku s dítětem a posuzování nutnosti poskytnutí specializovaných zdravotních služeb a udělení souhlasu se závažnými a zásadními zdravotními úkony. Dále není způsobilá uzavřít smlouvu o poskytnutí služeb sociální péče, podání žádosti o vydání občanského průkazu, cestovního dokladu a ke hlášení změn místa trvalého pobytu. Opatrovníkem žalované je pan [jméno] [příjmení]. Rozsudkem ze dne 6.5.2020 bylo rozhodnuto o prodloužení omezení svéprávnosti žalované na dobu 5 let od právní moci tohoto rozsudku. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že od posledního rozhodnutí o omezení svéprávnosti se zdravotní stav posuzované (žalovaná) nezměnil.

3. S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že k datu uzavření pojistné smlouvy, tj. 27.2.2019, nebyla žalovaná plně svéprávná. Byla omezena ve svéprávnosti tak, jak vyplývá ze shora citovaných rozsudků.

4. Opatrovník žalované uvedl, že žalovaná je jeho manželkou a v době uzavření smlouvy byla omezená ve svéprávnosti. Tento její stav trvá od roku 2009 dosud. Pojistné bylo hrazeno z prostředků manželky poté, kdy se dozvěděl o tom, že pojistnou smlouvu podepsala. Pojistné přestal platit v době, kdy neměl dostatek finančních prostředků.

5. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sbírky, občanský zákoník, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

6. S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že žalovaná nebyla v době uzavření předmětné smlouvy, tj. k datu 27.2.2019, plně svéprávná, nemohlo proto dojít k platnému uzavření takové smlouvy. V projednávané věci nelze dospět k závěru, že na základě takto uzavřené smlouvy se žalované dostalo jakéhokoliv plnění. Nevzniklo tedy na její straně ani bezdůvodné obohacení, které by byla povinna vydat podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Naopak lze uzavřít, že pokud bylo na základě takové smlouvy plněno ve prospěch žalobce, dostalo se jeho straně bezdůvodného obohacení, a to ve výši provedených plateb, v daném případě se jedná o částku 8 042 Kč. Žalobci proto na základě takového jednání vznikla povinnost obohacení žalované vydat.

7. S ohledem na shora uvedené soud neshledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora.

8. Soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).