6 C 181/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Stanislavou Kubištovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] s úrokem 21% od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 21% ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši [částka], zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ve výši [částka] ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru, který mu byl poskytnut právním předchůdcem žalobce, tj. [právnická osoba] Uvedl, že smlouva o zápůjčce [číslo] byla uzavřena [datum] poté, kdy právní předchůdce žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr (zápůjčku). Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátit tyto poskytnuté prostředky spolu s tzv. poplatkem v celkové výši [částka]. Jednalo se o kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] odpovídající úrokové sazbě 21 % ročně. Dále odměna za zpracování a doručení [částka] a administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši [částka]. Podpisem smlouvy se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce peněžní prostředky ve výši [částka] a poplatek ve výši [částka], celkem tedy šlo o vrácení částky ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18ti měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední byla stanovena na [datum]. Pohledávka vyplývající z titulu citované smlouvy o zápůjčce včetně příslušenství byla postoupena ze [právnická osoba] na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne.

2. Žalobce dále uvedl, že žalovaný řádně a včas neplnil své závazky vyplývající z uzavřené smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena z jeho strany [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka]. Celkový dluh je tak představován částkou [částka]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] úrokem ve výši 21 % ročně sjednaného ve smlouvě o zápůjčce, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, do zaplacení.

3. Uvedl dále, že od postoupení pohledávky ke dni podání žaloby k soudu žalovaný na dluh nic nezaplatil.

4. Žalobce uplatnil podanou žalobou po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného poplatku ve výši [částka], kapitalizované úroky ve výši [částka] (tj. 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum]), úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, dále úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka] (tj. 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]).

5. Usnesením ze dne 27. července 2020, č. j. [číslo jednací] a č. j. [číslo jednací] soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud poučil žalovaného o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

7. Pro právní hodnocení věci je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy použít zákon č. 89/2012 Sbí, občanský zákoník, a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr také zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, když s ohledem na povahu žalovaného jako klienta právního předchůdce žalobce lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kde na straně věřitele vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytnutí zápůjčky, a na straně druhé dlužník fyzická osoba. Pro posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810 a následujících občanského zákoníku.

8. Podle § 2390 o. z., přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

9. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

11. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

12. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

13. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/ (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

14. V projednávané věci žalobce prokázal svou aktivní věcnou legitimaci předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek. Prokázal rovněž, že žalovanému oznámil postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum]. Soud má tak za to, že žalobce náležitě splnil svou oznamovací povinnost vůči žalovanému o postoupení pohledávky a o tom, že svůj nárok z titulu nezaplacené půjčky uplatní podáním žaloby u soudu.

15. Žalobce dále prokázal, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce tak, jak je v žalobě tvrzeno. Smlouvou o zápůjčce ze dne [datum] bylo žalovanému půjčeno [částka]. K předání půjčky došlo v den podpisu smlouvy. Tuto skutečnost stvrdil žalovaný svým podpisem připojeným na smlouvě. Z označené smlouvy bylo dále zjištěno, že celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal podpisem smlouvy splatit, byla představována částkou [částka], tj. [částka] jako zápůjčka a [částka] jako tzv. poplatek, který je tvořen úrokem ve výši [částka], sumou za administrativní činnost ve výši [částka] a částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka]. Uvedenou sumu se zavázal splácet v 18ti měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední měla být představována částkou [částka]. Z předložené smlouvy bylo dále zjištěno, že se jedná o formulářovou smlouvu, kde jsou údaje o žalovaném a výši půjčených peněz i dohodnutých splátek vypsány rukou. Smlouva v záhlavní odkazuje na smluvní podmínky, které jsou její nedílnou součástí s uvedením, že se jedná o smluvní podmínky uvedené na zadní straně tohoto formuláře. Z předložených listin bylo dále zjištěno, že smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce nejsou opatřeny podpisem žádného z účastníků smlouvy. Ze smlouvy samotné dále bylo zjištěno, že ze zadní části smlouvy, která je opatřena podpisem obou zúčastněných stran, byl žalovaný vyrozuměn o tom, že úrok, který je po něm požadován ke splacení částkou [částka], odpovídá sazbě 21 % ročně.

16. S ohledem na shora uvedené vzal soud za zjištěné, že žalovaný převzal od právního předchůdce žalobce zápůjčku ve výši [částka]. Dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě zaplatil žalovaný ve prospěch této zápůjčky částku [částka]. K tomuto výpočtu soud dospěl, když zohlednil tvrzení žalobce obsažená v žalobě o tom, že celkem mělo být na předmětný závazek zaplaceno [částka] a zbývá zaplatit [částka]. Rozdíl představuje částku, která musela být ze strany žalovaného zaplacena ([částka] – [částka] = [částka]).

17. Pro vyhodnocení nároku žalobce na zaplacení částky uplatněné žalobou je však nutné zabývat se platností uzavřené smlouvy o zápůjčce, a to s přihlédnutím ke shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovením občanského zákoníku.

18. S ohledem na ustanovení § 1814 písm. f) o. z., se soud zabýval přípustností sjednaného poplatku ze smlouvy, když zvláště se zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

19. Jak již bylo shora uvedeno, předmětná smlouva o zápůjčce byla žalovaným řádně podepsána. Žalovaný tedy v době podpisu věděl, že celková dlužná částka bude činit [částka]. Ze smlouvy samotné však nelze dovodit, jakým způsobem věřitel, tj. právní předchůdce žalobce, stanovil výši jednotlivých položek poplatku, zejména částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka]. Žalobci lze přisvědčit pouze potud, že úrok sjednaný pevnou částkou [částka] odpovídá roční sazbě 21 % tak, jak vyplývá ze smlouvy samotné, a to z části opatřené podpisem žalovaného.

20. Soud shledal předmětnou smlouvu o zápůjčce za platně uzavřenou podle ustanovení § 2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nelze však přisvědčit tvrzení žalobce o tom, že se jedná o smlouvu platnou jako celek, a to zejména v části obsahující ujednání o vrácení sjednaného poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení. Soud tedy ohledně požadavku na zaplacení poplatku v této části, tj. sjednané ve výši [částka] považuje za neplatné, neboť se jedná o ujednání zakládající významnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Sjednání poplatku v této věci je dle přesvědčení soudu nepřiměřené. Soud proto uzavřel, že smlouva o zápůjčce je v této části ujednání o výši poplatku neplatná, a to podle § 1813 občanského zákoníku. Žalobci tak pohledávka na zaplacení uvedeného poplatku nevznikla. Jediným plněním, kterého se mohlo žalobci jako věřiteli dostat, je plnění nesplacené jistiny s dohodnutým úrokem a dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši.

21. V souzené věci nelze přehlédnout, že si žalovaný půjčil [částka]. Vzhledem k tomu, že zaplatil na dluh ve prospěch žalobce [částka], zbývá mu k doplacení [částka] (žalovaný měl vrátit půjčku [částka] a dohodnutý úrok [částka], tj. celkem [částka], pokud zaplatil [částka], tak rozdíl představuje jeho aktuální dluh k zaplacení). V tomto rozsahu soud shledal žalobu důvodnou, a to včetně požadavku na zaplacení dohodnutého úroku z prodlení 21 % od [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaného úroku ve výši [částka], tj. 21 % z dlužné jistiny [částka] od [datum] do [datum], dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, tj. 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], tj. 8,05 % ročně z [částka] od [datum] do [datum]. Úrok z prodlení v zákonem stanovené výši byl řádně uplatněn v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. § 2. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou stran byl téměř shodný.

23. Ve výroku IV. soud uložil žalobci povinnost doplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení částkou [částka] podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, sazebník poplatků položka 2 bod třetí ve spojení s položkou [číslo] bod 1 písmeno b). Žalobce spolu s podaným návrhem zaplatil soudní poplatek ve výši [částka]. Soud však doměřil soudní poplatek do částky [částka], tj. [částka], neboť žalobci nebylo vyhověno ve věci návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalobce je povinen doplatit soudní poplatek ve stanovené výši na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.