6 C 193/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Stanislavou Kubištovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalované b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně a žalované oba zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o odstranění věci

I. Žaloba se ohledně povinnosti žalované odstranit na vlastní náklady plot a porosty z pozemků parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v obci a [katastrální uzemí], zapsaných na listech vlastnictví [číslo] [číslo] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště v [obec] a uvést pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] do původního stavu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku zamítá.

II. Žalobci a), b) jsou povinni nahradit žalované společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 20 740,61 Kč k rukám advokáta žalované ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobci a), b) jsou povinni nahradit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení ve výši 2 521,70 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobci a), b) domáhali po žalované odstranění plotu a porostů z pozemků parcela [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v obci a [katastrální uzemí], zapsaných na [list vlastnictví] a [číslo] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště v [obec] a jejich uvedení do původního stavu to vše ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku.

2. Žalobci a), b) svůj požadavek uplatněný žalobou odůvodnili existencí vlastnického práva k označeným pozemkovým parcelám, které nabyli na základě kupních smluv. Uvedli, že žalobce a) je vlastníkem pozemku parcela [číslo] – ostatní plocha o výměře 440 m2 a pozemku parcela [číslo] – orná půda o výměře 3 422 m2, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Žalobci a), b) mají ve společném jmění manželů pozemek parcela [číslo] – zahrada o výměře 414 m2 a pozemek parcela [číslo] – zahrada o výměře 235 m2, které se nacházejí rovněž v obci a k. ú. [obec] a jsou zapsány na [list vlastnictví].

3. Žalovaná vlastní sousední pozemek parcela [číslo] – zahrada, pozemek parcela [číslo] – trvalý travní porost a pozemek parcela [číslo] – orná půda, které se nacházejí v obci a k. ú. [obec] a jsou zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí.

4. Žalobce a) koupil pozemek parcela [číslo] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od [územní celek], aby měl zajištěn přístup k pozemku parcela [číslo] neboť přístup na tyto pozemky není možný ze žádné jiné strany. Na všech výše uvedených pozemcích žalobců se však nachází porosty a plot, který zbudovala žalovaná. Uvedl, že se jedná pouze o drátěný plot složený z kolíků a betonových desek bez základů pevně spojených se zemí. Žalobci se proto domnívají, že po zakoupení pozemku parcela [číslo] se s žalovanou domluví, aby si plot posunula a umožnila pozemek [číslo] užívat jako přístupovou cestu, stejně tak i další pozemky parcela [číslo] v plném rozsahu. Z uvedeného důvodu předal žalobce a) dne [datum] žalované písemnou výzvu k odstranění překážky na uvedených pozemcích.

5. Žalovaná na výzvu žalobce a) reagovala tak, že si nechala vytyčit hranice pozemků vytyčovací náčrtem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2020 ze dne 10. 7. 2020. Tímto náčrtem bylo potvrzeno, že její plot a porosty skutečně stojí na pozemcích žalobců a že část těchto pozemků žalovaná neoprávněně užívá, čímž znemožňuje žalobcům příjezd a přístup k jejich pozemkům, zejména využití cesty na pozemku parcela [číslo] který v jeho polovině svým plotem žalovaná zcela zahradila. Kvůli plotu žalované, který stojí v cestě, se ke svému pozemku nedostane pěšky ani vozidlem. Žalobce má za to, že plot žalované byl postaven přibližně před 10 lety. V té době si musela být dobře vědoma toho, že staví plot na cizím pozemku, neboť pozemek parcela [číslo] sloužil vždy jako cesta. Žalovaná odmítla svůj plot posunout a porosty odstranit. Se stranou žalobců nekomunikuje. Požadavku žalobců nevyhověla ani na základě předžalobní výzvy ze dne 15. 3. 2022, která jí byla doručena 16. 3. 2022.

6. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, navrhla její zamítnutí. Nesporovala tvrzení žalobců o tom, že jsou vlastníky pozemků zapsaných na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] vedených u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště v [obec]. Nesporovala rovněž tvrzení žalobců a), b) o tom, že je vlastníkem pozemku parcely [číslo] [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště v [obec]. Namítla, že části pozemků žalobců a), b) v oploceném prostoru získala vydržením vlastnického práva a není povinna věci z nich odstranit, resp. pozemky vyklidit. Zaměřením geometra Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že oplocení žalované ohraničující parcelu [číslo] parcelu [číslo] parcelu [číslo] je mimo hranice a je posunuto v neprospěch žalobců přibližně o čtyři metry, když hraniční bod ve směru od silnice je umístěn na hranici a posunutí má trojúhelníkový (rozšiřující se) tvar. Předmětné pozemky získala v oplocené hranici od svých rodičů v roce 1988, a to podle notářského zápisu ze dne [datum], v případě parcely [číslo] v roce 2007, když bylo zjištěno, že omylem nebyla převedena s ostatními pozemky v roce 1988. Při darování nemovitosti žalované nebylo pořízeno žádné zaměření, protože pozemky byly oplocené, o čemž svědčí i posudek znalce [jméno] [příjmení] vyhotovený v srpnu roku 1988. Žalovaná užívá označené nemovitosti v dobré víře v oplocené hranici ve stejném rozsahu, jak je užívala její matka, která je získala v roce 1953. Délka držby svědčí mimořádnému vydržení.

7. Z nesporných tvrzení účastníků a předloženého vytyčovacího náčrtu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2020 ze dne [datum] a provedeného šetření na místě samém vzal soud za zjištěné, že strana žalobců vlastní pozemky zapsané na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] a žalovaná je vlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Jedná se o nemovitosti, které spolu bezprostředně sousedí. Pozemek parcela [číslo] je ve společném jmění manželů – žalobců a), b). Jedná se o zahradu, která je přilehlá k bytovému domu [adresa] a [adresa]. Na tyto pozemky, které tvoří zahradu, navazuje pozemek parcela [číslo] o výměře 3422 m2. Jedná se o ornou půdu. Tento pozemek je evidován ve výlučném vlastnictví žalobce a). Souběžně s těmito pozemky ve směru od hlavní komunikace vede pozemek [číslo] evidován na [list vlastnictví] jako ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 440 m2. [příjmení] je žalobce a). Žalovaná bydlí v domě [adresa], který stojí na pozemku st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří. Ve směru k nemovitosti žalobců a), b) přiléhá k domu žalované pozemek parcela [číslo] – zahrada o výměře 544 m2 a v zadní části rodinného domu pozemek [číslo] – trvalý travní porost o výměře 289 m2 a pozemek [číslo] o výměře 2164 m2 – orná půda. Označené pozemky ve vlastnictví žalované jsou ve směru k nemovitostem žalobců a), b) oploceny, a to na újmu nemovitostí žalobců, když oplocení zasahuje do parcely [číslo] [číslo].

8. Šetřením na místě samém bylo zjištěno, že parcela [číslo] u domu žalované je využívána jako okrasná předzahrádka se vzrostlými dřevinami. Na okrasnou zahradu navazuje užitková část zahrady – výběh pro slepice. Jednotlivé části jsou odděleny plotem. Při pohledu od hlavní komunikace je levá část pozemku parcela [číslo] osázena tújemi. V zadní části je drátěný plot s betonovou podezdívkou po celé šířce zahrady a vzdálenější strana je osázena živým plotem s tújemi o výšce 2,60 m. Další část zahrady u domu žalované je rozdělena vzrostlým živým plotem, který je udržován zástřihem. Další úsek je oddělen provizorním plotem. Oplocená část zahrady má na označených pozemcích obdélníkový tvar, plot je drátěný. Oplocení je ve směru k nemovitostem žalobců vedeno souběžně s domem žalované po celé jeho délce a dále pokračuje směrem k lesu po celé délce parcely [číslo] přibližně do poloviny [parcelní číslo]. Pozemek je oplocený pletivem a uvnitř osázený živým plotem (túje a jehličnany). V zadní části oploceného pozemku jsou osázeny listnaté stromy. Šetřením na místě samém bylo dále zjištěno, že parcela [číslo] nevykazuje charakter cesty, případně cestičky. Není zjevná hranice jakékoliv komunikace. Jedná se o travnatý neudržovaný povrch. Pozemek [číslo] je v zadní části využíván jako orná půda a dle sdělení účastníků je obhospodařován [právnická osoba] [obec] jako celek s ostatními sousedními pozemky.

9. S ohledem na výše uvedené zjištění soud uzavřel, že je pravdivé tvrzení žalobců o tom, že žalovaná užívá část nemovitosti v jejich vlastnictví. Jedná se o části pozemků žalobců, které jsou se připloceny k nemovitosti žalované, a ta je užívá jako zahradu k domu [adresa] O tom svědčí i vytyčovací náčrt Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] 2020 (zakázka [číslo] 2020).

10. Pro posouzení důvodnosti podané žaloby se soud zabýval námitkou žalovanou ohledně vydržení části pozemků žalobců a), b), které jsou připloceny k pozemku žalované (dále jen„ sporné pozemky“)

11. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

12. K řádnému vydržení se vyžaduje pravost držby a skutečnost, aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náležela převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou (§ 1090 odst. 1 o. z.).

13. Držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem (§ 991 o. z.).

14. Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží (§ 992 odst. 1 o. z.).

15. Neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně, nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu (§ 993 o. z.)

16. K řádnému vydržení vlastnického práva je potřeba nepřerušená držba trvající tři roky, pokud jde o movitou věc. K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřeba nepřerušená držba trvající 10 let (§ 1091 odst. 1 a 2 o. z.).

17. Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl (§ 1095 o. z. – mimořádné vydržení).

18. Do doby stanovené v § 1095 o. z. se započte i doba, po kterou měl držitel, popř. jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a 5 let, jde-li o věc nemovitou (§ 3066 o. z.).

19. Předpokladem řádného vydržení podle § 1089 a § 1090 odst. 1 o. z. a k předpokladu mimořádného vydržení podle § 1095 o. z. se podrobně vyjádřil i Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 19. 4. 2022, č. j. 22 Cdo 3387/2021 Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí mimo jiné uzavřel, že předpokladem řádného vydržení je poctivá a pravá držba opřená o řádný titul. Držba se tedy musí zakládat na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo pokud by bylo zřízeno oprávněnou osobou. Pro případ mimořádného vydržení Nejvyšší soud uzavřel, že zákon vyžaduje jen uplynutí vydržecí doby a dále, aby nebyl držiteli prokázán tzv.„ nepoctivý úmysl“. Uvedl, že při výkladu sousloví„ nepoctivý úmysl“ je třeba přihlédnout k principu poctivosti podle § 6 odst. 1 o. z., kdy poctivost vyjadřuje určitý standard chování v právních vztazích. Vyžaduje čestnost, otevřenost a povinnost brát ohled na zájmy druhé strany. Podmínkou mimořádného vydržení není poctivá držba, ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. Ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá.

20. Podle výsledného znění zákona platí, že při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího (§ 1096 odst. 2 o. z.). Vydržecí doba, jak pro řádné, tak mimořádné vydržení se ve prospěch vydržitele započte i doba držby jeho předchůdce, jen pokud předchůdce sám nesplnil podmínky vydržení a nestal se tak vlastníkem věci.

21. Z ustanovení § 3066 o. z. vyplývá, že vlastnické právo k věci nabude mimořádným vydržením držitel, který měl před 1. 1. 2019 věc po stanovenou dobu v držbě, nikoli v nepoctivém úmyslu, a to i se započtením stejně kvalifikované držby jako předchůdce, pokud ovšem ten sám vlastnické právo vydržením nenabyl. K započtení je způsobilá i doba držby před 1. 1. 2014 (tj. před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

22. V projednávané věci je ze strany žalované tvrzeno, že sporné pozemky vydržela, neboť se chopila jejich držby na základě darovací smlouvy uzavřené se svými rodiči v roce 1988, tedy za účinnosti občanského zákoníku [číslo]. K řádnému vydržení by pak mohlo dojít za předpokladu uplynutí 10 let držby sporné části pozemků a existence právního titulu, na jehož základě se žalovaná chopila držby sporných pozemků.

23. K mimořádnému vydržení by potřebovala držbu trvající 20 let za splnění podmínky, že tato doba neskončí dříve, než uplynutím 5 let ode dne nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tj. k datu [datum] (§ 3066 o. z.).

24. Kupní smlouvou ze dne 3. 10. 2014 žalobce prokázal své tvrzení o tom, že od [územní celek] koupil parcelu [číslo]. Prodej předmětného pozemku byl schválen usnesením obecního zastupitelstva ze dne 28. 2. 2014, [číslo] 2014, jak vyplývá ze zápisu zasedání zastupitelstva [územní celek] ze dne 28. 2. 2014 a usnesení [číslo] 2014. Z usnesení [číslo] 2014 ze dne 25.7.2014 a ze zápisu ze zasedání zastupitelstva [územní celek] konaného dne 25. 7. 2014 bylo zjištěno, že zastupitelstvo obce pověřilo místostarostu pana [jméno] [příjmení] k podpisu kupní smlouvy mezi Obcí [obec] jako prodávajícím a panem [celé jméno žalobce] jako kupujícím.

25. Smlouvou o prodeji nemovitostí ze dne 27. října 2009 bylo prokázáno tvrzení žalobce a) o tom, že koupil parcelu [číslo] v k. ú. a obci [obec] od [právnická osoba] [obec], akciová společnost.

26. Kupní smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno tvrzení žalobců a), b) o tom, že koupili mimo jiné od pana [jméno] [příjmení] pozemkovou parcelu [číslo] v obci a k. ú. [obec].

27. Z předložených listů vlastnictví [číslo] [číslo] pro obec a k.ú. [obec] bylo prokázáno, že shora označené kupní smlouvy se staly podkladem pro zápis vlastnického práva k označeným nemovitostem ve prospěch žalobců a), b).

28. Z notářského zápisu č. j. NZ 982/88, N 986/88 ze dne 17. listopadu 1988 bylo zjištěno, že na základě uzavřené darovací smlouvy získala žalovaná od své matky [jméno] [příjmení] darem nemovitosti zapsané tehdy na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Jednalo se o bývalou zemědělskou usedlost [adresa] a bývalou výměnkářskou budovu [adresa], dále stavební parcelu [číslo] dále pozemkovou parcelu [číslo] – zahrada, [číslo] – zahrada, [číslo] – role, [číslo] – zahrada a 582 – pastviny. [příjmení] [jméno] [příjmení] odevzdala touto darovací smlouvou darem své dceři – žalované do jejího vlastnictví všechny své nemovitosti se všemi stavbami a přístavbami, právy a povinnostmi, součástmi a příslušenstvím, tj. se všemi vedlejšími stavbami, oplocením, venkovními úpravami a trvalými porosty, a to podle stavu, jak byl oběma stranám ke dni podpisu darovací smlouvy dán. Z notářského zápisu bylo mimo jiné zjištěno, že paní [jméno] [příjmení] jako dárce získala převáděné nemovitosti na základě rozhodnutí Státního notářství ve [obec] ze dne 26. 4. 1953, č. j. D/ [číslo] a podle odevzdací listiny ze dne 21. 2. 1936, č. j. D 575/35, č. j. 515/37.

29. Z usnesení Státního notářství ve [obec] D/not [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že paní [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], je vnučkou po panu [jméno] [příjmení], který zemřel dne [datum] v [obec] u [obec] se zanecháním závěti. [příjmení] [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], zdědila veškerý nemovitý majetek po zesnulém [jméno] [příjmení].

30. Z výpisu z katastrální knihy bylo zjištěno, že na listu vlastnictví [číslo] bylo zapsáno vlastnické právo k domu [adresa] na polovic ve prospěch paní [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení]. Po úmrtí pana [jméno] [příjmení] přešla polovina vlastnického práva na těchto nemovitostech na paní [jméno] [příjmení]. Druhou polovinu těchto nemovitostí vlastnila paní [jméno] [příjmení] na základě odevzdací listiny z 21. 2. 1936. Výpisem z katastrální knihy vedené u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště v [obec] z roku 1980 bylo zjištěno, že pozemková parcela [číslo] v obci a k. ú. [obec], která byla předmětem převodu na základě darovací smlouvy z roku 1988 (viz notářský zápis ze dne [datum]), byla v roce 1913 sloučena s parcelou [číslo]. Dle sdělení žalované a pro provedeném šetření na katastrálním úřadu bylo vysvětleno, že parcela [číslo] v roce 1913 zanikla a měla být vymazána. Nadále však byla v číselné řadě vedena. Právě z toho důvodu byla označena v darovací smlouvě jako jedna z parcel, která byla převedena na žalovanou. [příjmení] [jméno] [příjmení] však již v roce 1988 měla v úmyslu převést na žalovanou všechny nemovitosti, které do té doby vlastnila. Předmětem převodu byla mimo jiné parcela [parcelní číslo] (od roku 1913 neexistující) a naopak předmětem nebyla parcela evidována jako [parcelní číslo], která ve vlastnictví paní [jméno] [příjmení] byla. Z kopie mapy usedlosti [adresa] zesnulého [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je zde zaspána [parcelní číslo]. Podle tvaru parcely odpovídá současné předzahrádce a výběhu pro slepice. Z předložené kopie katastrální knihy bylo zjištěno, že parcela [číslo] byla sloučena do parcely [číslo] již v roce 1980.

31. Z darovací smlouvy ze dne 11. 6. 2007 a návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí z téhož data bylo zjištěno, že parcela [číslo] o výměře 544 m2 byla darována žalované ze strany její matky paní [jméno] [příjmení] a návrh na vklad vlastnického práva k této nemovitosti byl povolen Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí dne [datum]. Právní účinky vkladu vznikly k datu [datum].

32. Ze zprávy Zahradnictví [obec] – [příjmení] zahrada ze dne [datum] bylo zjištěno, že na žádost žalované došlo k posouzení stáří porostů na sporných pozemcích. Na místě samém byla provedena prohlídka smrků a krajových modřínů, které tvoří živý plot na hranici pozemku parcela [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Šetřením bylo zjištěno, že stromy jsou neodborně tvarovány do živého plotu délky přibližně 20 m. Ve vzrůstu jednotlivých stromků jsou rozdíly dle toho, jak prospívají. Dle vzrůstu, šířky živého plotu a velikosti kmenů je odhadováno jejich stáří přibližně na 25 let. Zprávu podala paní [jméno] [příjmení], bytem [obec]

33. Z faktury č. [spisová značka] [číslo] ze dne 21. 2. 2004 bylo zjištěno, že žalovaná koupila u společnosti [právnická osoba] bazén s příslušenstvím 34. Měřením parcely [číslo] na stránkách [webová adresa] bylo zjištěno, že tato parcela je v nejužším místě široká 1,68 m. V přední části jde o šířku 1,89 m.

35. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], předložené nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a), b) a [jméno] [příjmení] a dohodou o ukončení nájemní smlouvy ze dne 31. 1. 2018 ([číslo] spisu) bylo zjištěno, že paní [jméno] [příjmení] bydlela v nemovitosti žalobců (sousední nemovitost s nemovitostí žalované [adresa]) od roku 2014 do roku 2018. Svědkyně bydlela v pronajatém bytě v bytovém domě [adresa] na pozemku parcele [číslo] v k. ú. [obec]. Mezi bytovým domem a domem paní žalované byl plot. U plotu byly vysázeny túje vysoké přibližně 50 cm. Na tuto část oplocené zahrady navazovala část s výběhem pro slepice. Svědkyně v té době chovala velké psy, proto do blízkosti tohoto výběhu umístila klec, do které psy zavírala. Svou výpověď podpořila předloženými fotografiemi (čl. 81-83 spisu). Z předložených fotografií bylo mimo zjištěno, že sousední nemovitosti jsou odděleny oplocením a vysázenými živými tújemi. Plot z vysázených tújí, který odděloval obě sousední nemovitosti, byl nižšího vzrůstu. Z přiložených fotografií pořízených v roce 2014 lze usuzovat, že šlo o výšku okolo 70 cm (viz fotografie čl. 81 spisu). Živý plot ze vzrostlých tújí navazoval kolmo na dům žalované a odděloval přední část zahrady žalované od výběhu pro slepice (viz fotografie čl. 82 spisu).

36. Z výpovědi svědkyně [příjmení] bylo dále zjištěno, že žalovaná v té době vlastnila bazén, který byl umístěn v zadnější části zahrady. Nevzpomíná si na to, zda byla oplocená zadní část zahrady. Nepamatuje se na to, zda zde byl živý plot ze smrků. Plot v přední části zahrady byl z pletiva.

37. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že od roku 2009 do roku 2012 bydlela v nemovitosti žalobců a), b). Tato nemovitost sousedila s nemovitostí žalované. Obě nemovitosti byly odděleny drátěným plotem. K bytovému domu, kde bydlela, se zajíždělo po příjezdové cestě. Obě nemovitosti byly po celé délce odděleny drátěným plotem. Ve výběhu u slepic byly jabloně a jiné stromy. V zadním rohu pozemku u bytového domu byla studna. Za studnou byl drátěný plot, který ohraničoval pozemek za bytovým domem. Za oplocenou částí pokračoval pozemek, který byl zarostlý, byly zde výmoly, nedal se náležitě sekat. Mezi pozemkem žalobce a žalovanou byly stromky. Kolmo k nemovitosti žalované byly vysázeny túje. Pozemek žalované nebyl ze zadní části ve směru k lesu oplocen. V přední části byla nemovitost žalované oplocena drátěným plotem, který pokračoval až do části, kde měla slepice. Takto popsaný stav byl zachycen na fotografii z roku 2010, kterou soudu předložila (viz fotografie na čl. 118-120 spisu).

38. Za dobu, kdy bydlela v nemovitosti žalobců, neviděla nikoho, že by posouval hranici plotu nebo plot opravoval. Po svém odstěhování z bytového domu navštívila nemovitost asi ještě dva až třikrát. V době své návštěvy si všimla, že mezi sousedními nemovitostmi byly vysázeny túje. Nepamatuje si však přesně, kdy to bylo a kde byly vysázené.

39. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že bydlela v bytovém domě, který je nyní ve vlastnictví žalobců. Bydlela tam však v době, kdy nemovitost patřila jinému vlastníkovi. Žalovaná byla jejich sousedkou. V té době svědkyně pracovala v družstvu a měla na starosti pozemky. Bytový dům, ve kterém bydlela, byl oplocený ve směru od silnice, kde byla i brána. [ulice] strany byly oplocené sousedními zahradami. Ve směru k lesu plot nebyl. Sousední nemovitost ve vlastnictví paní žalované byla od bytovky oddělena plotem, který probíhal do zadní části. Plot byl z pletiva. [ulice] pole byla obhospodařována ze zadní části lánu. Kolem bytového domu žádná cestička nevedla. Svědkyně si nevzpomněla, zda byl pozemek žalované oplocený okolo celé její zahrady. [příjmení] žalované měla rovný tvar a navazovala na její nemovitost. Bylo to tak i u ostatních sousedních nemovitostí. Plot žalované vedl rovně směrem k lesu. Přední část nemovitosti žalované byla lemovaná plotem, přes který bylo vidět.

40. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že v letech 1983 [číslo] až 94 bydlel v bytovce zemědělského družstva, která je nyní ve vlastnictví žalobců. Žalovaná byla jeho sousedkou. Žalobce byl v té době starostou obce. Mezi bytovkou zemědělského družstva a nemovitostí žalované byl plot na betonové podezdívce. Jednalo se o pletivový plot natažený mezi sloupky. Prostor okolo bytovky byl v zadní části oplocen a zhruba v té části byl zezadu oplocen i pozemek žalované. V tu dobu vysazovali živý plot ve směru dozadu k lesu. Jiný plot v zadní části nebyl. Živý plot navazoval na pletivo v přední části nemovitosti. Svědek znal i otce žalované. Občas mu pomáhal. Mezi bytovkou a nemovitostí žalované byl stále stejný plot. Vpředu byla zahrádka, vzadu slepice. Otec žalované vysazoval živý plot, který navazoval na plot v přední části tak, aby oddělil sousední pozemky.

41. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je bratrem žalované. V nemovitosti [adresa] bydlel od svého narození, tj. od roku 1958, do roku 1980. Od dětství byl dům celý oplocen v přední části. Poté, kdy rodiče darovali nemovitosti žalované, dělal se plot vzadu na zahradě. Bylo to kolem roku 1988. Jako dítě natíral drátěný plot v přední části domu ve směru k silnici a ve směru k sousední bytovce. Podél plotu ve směru k bytovce vedla cestička. Vstupovalo se na ní od silnice po třech schodech. Mohla být široká asi maximálně 1,5 m. [příjmení] rovnoběžně s plotem žalované směrem k lesu. Obyvatelé vesnice po ní chodili na vlak. Později byla cestička zrušena a to v době, kdy začala výstavba zemědělské bytovky. Svědkovi v té době mohlo být [číslo] let. Túje vysázela sestra po roce 1988. [příjmení] u domu [adresa] měla vždy obdélníkový tvar. K posunutí plotu nikdy nedošlo. Při stavbě zadní části plotu bylo zástupcem obce p. [příjmení] otci sděleno, aby udělal hranici rovně na sloup elektrického vedení. [příjmení] za domem bylo nejprve využíváno jako záhumenky a později zcelováno s okolními.

42. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je matkou žalované. V roce 1951 zdědila nemovitosti, které v roce 1988 darovala svojí dceři – žalované. Předala jí veškeré nemovitosti, které byly v jejím vlastnictví na základě darovací smlouvy a to tak, jak je do té doby užívala. Jednalo se o dům a zahradu v přední i zadní části. Přibližně od roku 1953 byla zahrada oplocená dřevěným plotem. Ten byl později vyměněn za plot z pletiva. Mohlo to být okolo roku 1988. Dcera obdržela nemovitosti oplocené. Z její výpovědi bylo dále zjištěno, že vedle plotu vedla cestička, která byla veřejně používána. Z hlavní komunikace vedly tři schůdky, poté pokračovala cestička podél plotu. Ta se užívala do doby, než byla postavena zemědělská bytovka. Po výstavbě byla cestička zrušena. Cestička lemovala plot žalované až k lesu. Ze strany rodiny žalované nikdy nebylo prováděno zaměření pozemku. Užívali nemovitosti tak, jak je převzali. Přibližně v době, kdy dělali plot, tj. kolem roku 1988, sázel manžel s dcerou – žalovaná túje a smrčky. Po celou dobu užívání nemovitosti nebyli ze strany jiného subjektu osloveni s tím, že by hranice pozemku nebyly správně vedené. Oplocená byla vždy přední část nemovitosti, tj. zahrada, v jejíž části je výběh pro slepice. Zadnější část pozemku byla oplocena až od roku 1988 postupně. Plot byl vždy ve stejných hranicích. S ohledem na uplynulou dobu si již nevzpomněla, kdy byla předmětem převodu parcela [číslo].

43. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je druhem žalované od roku 2010. Od doby, kdy začal docházet do nemovitosti žalované, je stav oplocení a okolních pozemků stále stejný. Nic se zde nezměnilo. Pravidelně se starají o živé ploty. Za dobu jeho působení v nemovitosti se nedělal nový plot ani se neposouvaly hranice. Přibližně v letech 2014 [číslo] vysazovali túje v části, kde jsou slepice. Nic jiného zde nedělali. Plot v přední části je starý přibližně 60 let. Na veřejně přístupném portále katastrálního úřadu získal fotografie a snímky předmětné nemovitosti z dřívějších let. Zjistil, že v roce 1937 bylo patrno, že cestička směrem k lesu vedla rovnoběžně s domem. Na snímku z roku 1968 je patrno, že už cestička neexistovala. Kolem roku 1970 byl pozemek zaplocen a proběhla výstavba. Žádná cesta zde již nevedla. Na pozdějších fotografiích z roku 2000 je patrná linie plotu, která vede v hranicích jako plot současný.

44. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že přibližně 25 let působil v zastupitelstvu [územní celek], a to přibližně do roku 1994. Pozemek [číslo] byl ve vlastnictví obce. Jednalo se o travnatou mez. Nebyla tam žádná zpevněná plocha ani asfaltka. Obec žádným způsobem nezajišťovala její údržbu. Nejezdilo se tam, ani nechodilo. Na základě žádosti pana [celé jméno žalobce] došlo k prodeji tohoto pozemku, a to po předchozím schválení ze strany zastupitelstva. Záměr prodeje byl zveřejněn na úřední desce. Do doby prodeje byla tato část nemovitosti užívána zemědělským družstvem [anonymizováno] [obec]. Družstvo zcelilo pozemky a obhospodařovalo je. Za tím účelem rozorali i cestu. Žalobce kupoval předmětný pozemek za tím účelem, aby se dostal ke svým pozemkům.

45. Ze znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že znalecký posudek byl vyhotoven za účelem ocenění nemovitostí, které byly darovány ze strany paní [jméno] [příjmení] ve prospěch žalované. Jednalo se o nemovitosti [adresa] v [obec] u [obec] a pozemků zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Jednalo se o pozemek parcelu [číslo] [číslo] [číslo]. Z posudku bylo zjištěno, že oceňované nemovitosti byly v době vyhotovení pozemku oploceny drátěným plotem. Oplocení bylo v posudku znalce na straně 13 označeno pod [číslo]. Z posudku však není zjevné, která část nemovitosti byla oplocena. Jednalo se však o plot drátěný. Natažený mezi ocelovými sloupky, oddělený betonovými prahy.

46. Zhlédnutím leteckých snímků pořízených na stránkách cuzk a předložených soudu na CD nosiči (viz přílohová obálka žalované) za období roku 1937 2022 bylo zjištěno, že podle snímků z roku 1937 byla nemovitost [adresa] oplocena a pěšinka vedla rovnoběžně s domem [adresa]. [příjmení] stav byl zachycen na snímku z roku 1950, z roku 1954 i z roku 1957. Oplocení domu [adresa] bylo částečné a rovnoběžné s dome [adresa]. Na snímku z roku 1960 je patrná vyšlapaná cestička, která vedla rovnoběžně s domem [adresa]. [příjmení] stav zachycuje snímek z roku 1962. Na tomto snímku jsou zachyceny i porosty vedle domu [adresa] v části současné předzahrádky a výběhu pro slepice. Letecký snímek z roku 1968 není dostatečně čitelný. Je z něho však zjevné, že polnosti byly rozorány jiným způsobem, než na snímcích předchozích. Na tomto snímku není žádná pěšina zřetelná. Na snímku z roku 2000 je zjevné, že vedle nemovitosti [adresa] přibyla další stavba. Jedná se o stavbu zemědělské bytovky. Není zde zjevná žádná pěšina oddělující obě tyto nemovitosti. Podle barevného rozlišení snímku lze rozpoznat oplocení domu [adresa]. Za ním je vidět i bazén. Jedná se o kruhovitý tvar. [příjmení] stav je zachycen na snímku z roku 2003. Zde jsou vidět porosty žalované, tj. živý plot v části zahrady. Není zde patrná žádná pěšina. Letecký snímek z roku 2006 zachycuje téměř totožný stav jako v roce 2003. Jsou zde patrny vzrostlejší dřeviny. Na tomto snímku je zjevné oplocení pozemku podle tvaru vyznačeného v katastrální mapě. Snímek z roku 2009 zachycuje zřetelně stav oplocení nemovitosti [adresa] i v části zahrady vzadu. Jedná se o neměnné oplocení jako na snímcích předchozích. Na snímku z roku 2012 je zjevný vzrostlý plot v části zahrady, který je udržovaný. Totéž je zachyceno v lepší kvalitě na snímku z roku 2014. Snímek z roku 2016 zachycuje stávající stav oplocení a vzrostlé dřeviny. Snímek z roku 2018 zachycuje opět stejný stav. Zřetelně lze vidět dřeviny v přední části domu. Snímek z roku 2020 zachycuje oplocení beze změny. Je zde vidět rychlý nárůst stromů v zadní části zahrady. Snímek z roku 2022 zachycuje stav nemovitosti tak, jak byl shledán při místním šetření.

47. Z předložených snímků katastrální mapy je zjevné, že linie vedeného plotu je rovná, není lomená podle tvaru parcely [číslo].

48. Po shora provedeném skutkovém zjištění dospěl soud k závěru, že na straně žalované byly naplněny předpoklady mimořádného vydržení podle § 1095 občanského zákoníku. Soud má ve věci prokázané, že se žalovaná chopila práva držby k označené sporné části pozemku v roce 1988 na základě uzavřené darovací smlouvy formou notářského zápisu. Sporné nemovitosti byly připloceny k nemovitosti žalované již ze strany jejích právních předchůdců, a to zejména v přední části nemovitosti ve směru od hlavní komunikace. O tom svědčí výpovědi slyšených svědků. Z jejich výpovědí bylo shodně zjištěno, že v přední části byla nemovitost žalované, tedy dům [adresa], oplocen, tj. v části, kde se nyní nachází předzahrádka a výběh pro slepice. Vždy byl oplocen drátěným plotem nataženým mezi ocelovými sloupky a tato skutečnost byla rovněž prokázána i znaleckým posudkem znalce [příjmení], který byl vyhotoven v roce 1988. [ulice] část zahrady u domu [adresa] byla oplocena až později po roce 1988. Výpovědí svědka [jméno] [jméno] bylo prokázáno, že v letech 1983 1994 byl vysazován živý plot ve směru dozadu k lesu. Jiný plot v zadní části nebyl. Tento vysazovaný plot vedl rovně směrem k lesu a navazoval na plot v přední části nemovitosti. Dle přesvědčení soudu nebyla zadní část nemovitosti žalované v té době oplocena. Nicméně bylo prokázáno svědkyní [jméno] [příjmení], že charakter pozemku, který byl užíván ze strany žalované, měl rovný tvar a navazoval na nemovitost žalované tak, jak to bylo u sousedních nemovitostí. O pravdivosti výpovědi svědka [jméno] [jméno] svědčí i zpráva ohledně stáří porostů, kde bylo zjištěno, že vysázený živý plot může mít stáří okolo 25 let. O tom, že žalovaná užívala tuto částí nemovitosti, svědčí i umístění bazénu, který byl v zadní části zahrady za výběhem pro slepice. Podle předložené fotografie z roku 2004, kdy byl bazén pořízen (čl. 136 spisu) je zjevné, že v roce 2004 již bylo vedeno oplocení i v zadní části této zahrady. Z předložených leteckých snímků bylo zjištěno, že užívaný tvar zahrady ze strany žalované měl obdélníkový tvar a ačkoliv není zcela zjevné, jaký plot vedl kolem zahrady žalované, lze z těchto leteckých snímků dovodit, že v části, kde je nyní veden plot, byla zahrada ze strany žalované udržována. Lze tak přisvědčit pravdivosti tvrzení žalované o tom, že se v roce 1988 chopila držby pozemků, které jsou v současné době v jejím vlastnictví a obklopují dům [adresa] ve stejném rozsahu, jak jej užívali její předkové a ve stejném rozsahu jej užívala v přesvědčení, že jde o pozemky v jejím vlastnictví, až do doby, kdy jí byla zaslána výzva ze strany žalobců k odstranění překážky. Jedná se o výzvu ze dne [datum]. Poté již následovalo zaměření hranic pozemků a na základě vytyčovacího náčrtu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo postaveno na jisto, že její plot a porosty skutečně stojí na pozemcích žalobců.

49. S ohledem na učiněné skutkové zjištění lze uzavřít, že od roku 1988, a to od 17. listopadu 1988, tj. od uzavření darovací smlouvy, užívala žalovaná sporné nemovitosti v dobré víře, že jí patří, až do 28. 5. 2020. Žalovaná vykonávala právo držby sporných pozemků nepřetržitě od roku 1988, a to včetně parcely [číslo] která na ní byla převedena darovací smlouvou až v roce 2007 v důsledku chybného zápisu provedeného katastrálním úřadem. Ve věci bylo prokázáno, že chybou v zápise do katastrální knihy byla předmětem převodu v roce 1988 i parcela [číslo] která však v té době již neexistovala. Naopak zde nebyla evidována parcela [číslo]. Tento chybný stav se promítl i na vyhotoveném znaleckém posudku znalce [jméno] [příjmení], který rovněž do ocenění zahrnul zahradu parcela [číslo] parcela [číslo] v jeho posudku uvedena nebyla. Tento nesoulad pak byl odstraněn novou darovací smlouvou ohledně parcely [číslo] z roku 2007. Tato později uzavřená darovací smlouva však pouze potvrdila faktický stav, který zde existoval od roku 1988, kdy žalovaná užívala předmětné nemovitosti a nevěděla o tom, že parcela [číslo] nebyla předmětem převodu v roce 1988. Z výpovědi [jméno] [příjmení] – matky žalované bylo zjištěno, že již v roce 1988 měla v úmyslu darovat veškeré své nemovitosti ve prospěch žalované, tedy i parcelu [číslo]. Lze tak uzavřít, že žalovaná k datu 1. 1. 2019 držela sporné nemovitosti více jak 20 let a naplnila tak podmínky mimořádného vydržení podle § 1095 o. z.

50. Jak již bylo shora uvedeno, držba sporných pozemků ze strany žalované začala již v roce 1988, tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Podle ustanovení § 134 tohoto zákona by byly naplněny i podmínky pro řádné vydržení podle předchozí právní úpravy, neboť bylo prokázáno, že od 17. listopadu 1988 držela žalovaná předmětné nemovitosti po dobu 10 let v nezměněném rozsahu v dobré víře, že jí patří. Žalovaná se uchopila držby předmětných nemovitostí v dobách, kdy nebyla vedena řádně evidence práv k nemovitostem. Nelze proto klást k její tíži, že převáděné pozemky nebyly řádně evidované a zaměřené. Její držba nebyla po celou dobu nikým zpochybňována. Stalo se tak až dopisem žalobce z 28. 5. 2020. Lze tak uzavřít, že vydržela vlastnické právo na základě ustanovení § 134 zákona č. 40/1964 Sb. Žalovaná nevěděla o přesahu plotu a chopila se držby sporné části pozemku, aniž by znala od počátku jejich výměru. Žalovaná se v roce 1988 chopila držby i sporných pozemků, které nezískala darem podle uzavřené darovací smlouvy. Byla však se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části pozemku, neboť byly v té době připloceny k nemovitosti žalované. Jedná se tak na její straně o omluvitelný omyl, když žalovaná po celou dobu neměla důvodné pochybnosti o tom, že jí vlastnické právo ke sporné části pozemků nepatří. Nemůže tím být zpochybněna dobrá víra žalované. K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 22 Cdo 1848/98, příp. 22 Cdo 2273/98. Běh desetileté lhůty proto skončil 17. listopadu 1998, tedy za účinnosti starého občanského zákoníku.

51. V projednávané věci lze uzavřít, že na straně žalované jsou naplněny podmínky pro vydržení sporné části pozemků, a to jak řádné, tak mimořádné. Z uvedeného důvodu byla žaloba žalobců zamítnuta.

52. Jak již bylo shora uvedeno, žalovaná naplnila předpoklady řádného vydržení podle § 134 zákona č. 40/1964 Sbírky, občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Její držba byla řádná, poctivá, opírající se o řádný titul. Žalovaná rovněž naplnila předpoklady mimořádného vydržení podle § 1095 o.z.. K mimořádnému vydržení zákon vyžaduje jen uplynutí vydržecí lhůty a skutečnost, aby držiteli nebyl prokázán nepoctivý úmysl. Nepoctivý úmysl žalované prokázán nebyl. Pokud bylo ze strany žalobců a), b) tvrzeno, že úmyslně posunula hranici plotu a oplotila tak část pozemků ve vlastnictví žalobců, tak takové tvrzení nebylo v projednávané věci prokázáno. Žalobci a), b) poukazovali na to, že na fotografiích předložených ze strany žalované je zjevné, že oplocení v části výběhu pro slepice bylo původně před vysázenými tújemi (viz fotografie na čl. 153 spisu). Jejich tvrzení však bylo vyvráceno další fotografií založenou na čl. 154 spisu a předloženou ze strany žalované, na které je zjevné, že oplocení s betonovou podezdívkou bylo umístěno za vzrostlými tújemi ve směru k nemovitosti žalobců a), b) a oplocení před těmito tújemi bylo pouze provizorní bez betonové podezdívky, lze přesvědčit tvrzení žalované o tom, že bylo umístěno do této části pozemku jako zábrana proto, aby slepice neničily túje. Plot žalované byl vybudován souběžně s jejím domem ve tvaru obdélníku tak, jak jsou vedeny i ploty okolních zahrad. Žalobce a) tvrdil, že pozemek parcela [číslo] byl koupen pro zajištění přístupu k ostatním pozemkům ve vlastnictví žalobců, a to parcela [číslo] když tento pozemek dříve sloužil jako cesta. Tuto funkci ztratil poté, kdy jej žalovaná zabrala. Rovněž toto tvrzení nebylo prokázáno. Ve věci bylo prokázáno, že žalobce a) koupil parcelu [číslo] dne [datum]. V té době nevedla po značené parcele žádná cesta ani vyšlapaná cestička (pěšina). Při místním šetření bylo zjištěno, že v terénu není žádná známka o tom, že by zde taková cesta vedla. Svědeckou výpovědí bratra žalované a její matky bylo prokázáno, že v minulosti vedla vyšlapaná cestička od hlavní komunikace rovnoběžně s plotem žalované směrem k lesu. Ta byla využívána místními obyvateli jako přístupová pěšinka k vlakovému nádraží. Svědeckými výpověď také bylo prokázáno, že tato pěšinka byla zcela zrušena okolo roku 1970, kdy došlo k výstavbě sousední zemědělské bytovky, která je nyní ve vlastnictví žalobců a), b). V době, kdy žalovaná získala předmětné nemovitosti do svého vlastnictví a užívala je tak, jak je shora popsáno, zde žádná pěšinka neexistovala. Lze tak uzavřít, že parcela [číslo] není stálá dopravní cesta naplňující účel stanovený v zákoně o pozemních komunikacích (tj. účelová komunikace). Cesta nenaplňuje nutnou komunikační potřebu. Pokud mělo jít o účelovou komunikaci ve smyslu § 7 zákona [číslo] o pozemních komunikacích, musely by být splněny 4 znaky, které charakterizují účelovou komunikaci v souladu s tímto zákonem. Jedná se o stálost a patrnost dopravní cesty v terénu, účel vymezený v zákoně, souhlas vlastníka s obecným užíváním cesty a naplňováním nutné komunikační potřeby. [příjmení] bylo možné tuto cestu označit za veřejně přístupnou účelovou komunikaci, musí se naplnit všechny tyto znaky společně. Jestliže nesplní byť i jen jediný z nich, o přístupovou účelovou komunikaci se jednat nemůže. Svědeckou výpovědí svědka [jméno] [příjmení] bylo rovněž prokázáno, že pozemek [číslo] tvořil dříve travnatou mez. Tento pozemek nesloužil pro pěší chůzi ani jízdu autem. V době koupě tohoto pozemku ze strany žalobce nesloužil pozemek jako cesta. V takovém případě nemůže ani obstát námitka žalobců a), b) o tom, že pozemek parcela [číslo] je jedinou možnou přístupovou komunikací k ostatním pozemkům v jejich vlastnictví. Šetřením na místě samém bylo naopak prokázáno, že ve směru od hlavní komunikace v obci lze vjet na pozemek [číslo] následně [číslo] a pokračovat k parcele [číslo] vždy po pozemcích ve vlastnictví žalobců a), b). Prostor vedle domu [adresa] i 99 je dostatečně široký pro umožnění průjezdu jakýmkoliv dopravním prostředkem na označené parcely.

53. Vzhledem k tomu, že žalobci a), b) neměli ve věci úspěch, přiznal soud ve prospěch žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 20 740,61 Kč. Toto rozhodnutí soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal ve prospěch žalované právo na náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem, a to odměnu za 8 úkonů právní pomoci po 1 500 Kč podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu a § 7 bod 4. advokátního tarifu. Advokát žalované učinil 8 úkonů právní služby, tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, zastoupení u jednání soudu dne 11. 10. 2022, 21. 10. 2022, 17. 1. 2023, 28. 2. 2023 a 11. 4. 2023, dále sepis doplňujícího vyjádření k žalobě dne 24. 10. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu). Advokátovi žalované pak náleží odměna ve výši 12 000 Kč. Ke každému úkonu právní služby soud přiznal advokátovi žalované náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem 2 400 Kč. Soud dále přiznal straně žalované právo na náhradu za cestovné advokáta ke čtyřem jednáním soudu ve směru [obec] – [obec] a zpět při vzdálenosti celkem 66 km za užití osobního automobilu Volkswagen Touran, [registrační značka], s průměrnou spotřebou 5,9 l [číslo] km nafty. Soud zohlednil vyhláškovou cenu nafty v roce 2022 podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., a to ve výši 47,10 Kč/litr nafty při pevné sazbě základní náhrady za použití silničního motorového vozidla ve výši 4,70 Kč. Za cestu uskutečněnou v roce 2023 soud zohlednil cenu nafty podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve výši 44,10 Kč za jeden litr a sazbu základní náhrady za použití vozidla ve výši 5,20 Kč. Cestovné uskutečněné v roce 2022 účtované za jednu cestu je představováno částkou 495 Kč, a to za cestu k jednání soudu dne [datum]. Za cesty k jednání soudu v roce 2023 se jedná o cestovné ve výši 1 544 Kč. Cestovné k místnímu šetření ve směru [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti celkem 90 km za užití stejného osobního automobilu s průměrnou spotřebou 5,9 l [číslo] km nafty se jedná o cestovné ve výši 702 Kč. Odměna za zastoupení advokátem, náhrada výdajů advokáta v paušální výši a cestovné je tvořeno částkou 17 141 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát žalované je plátcem DPH, přiznal soud v jeho prospěch ještě právo na zaplacení DPH ve výši 21 %, tj. 3 599,61 Kč, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a § 14a odst. 1 advokátního tarifu Celkem se jedná o náklady řízení ve výši 20 740,61 Kč a žalobci a), b) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit tyto náklady k rukám advokáta žalované podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

54. Vzhledem k tomu, že žalobci a), b) neměli ve věci úspěch, zavázal je soud současně povinností nahradit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení ve výši 2 521,70 Kč. Jedná se o svědečné, které bylo v této výši vyplaceno ze strany státu ve prospěch svědka [jméno] [jméno] částkou 2 288 Kč a svědkyně [jméno] [příjmení] částkou 233,70 Kč. Tato povinnost byla žalobcům uložena podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.