6 C 277/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Stanislavou Kubištovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 47 987 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) 12 905 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 16.1.2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 919,20 Kč, úrok 19,07% ročně z dlužné jistiny 12 905 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 1 753 Kč, b) 7 622 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 16.1.2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 724,60 Kč, úrok 18,96% ročně z dlužné jistiny 7 622 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 1 373,80 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci a) 12 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 095 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 146,72 Kč, úrok 19,07% ročně z částky 2 095 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 312,92 Kč, b) 14 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 9 062,13 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 883,56 Kč, úrok 18,96% ročně z částky 9 062,13 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 1 675,28 Kč, <b>zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí soudní poplatek ve výši 479 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení nesplaceného úvěru, který jí byl poskytnut právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] se sídlem [obec]. Na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 7.3.2019 a smlouvy [číslo] ze dne 10.12.2018.

2. Před uzavřením každé smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované úvěr splácet.

3. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 7.3.2019 poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Dále za zvolené doplňkové služby se zavázala zaplatit poplatek ve výši 360 Kč za životní pojištění a 540 Kč za asistenční služby. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškeré poplatky žalobce souhrnně nazývá jako tzv.„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala zaplatit v 60ti týdeních splátkách po 465 Kč, počínaje 14.3.2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30.4.2020. Ode dne následujícího uplatnil po žalované zaplacení úroku ve výši 19,07 % ročně sjednaného v článku 1.4 smlouvy, resp. na základě rozhodnutí žalobce úrokem v nižší sazbě, než byla mezi smluvními stranami sjednána. Dála také uplatnil právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonem stanovené výši.

4. Žalobce dále uvedl, že předmětná pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 a tato skutečnost byla žalované písemně oznámena dopisem z téhož data.

5. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalobci uhradila pouze 2 095 Kč. Po postoupení pohledávky nezaplatila ničeho. Ke dni postoupení pohledávky činila výše dluhu 28 305 Kč a skládá se z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 480 Kč a dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, dlužného oplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 500, dlužný poplatek za životní pojištění ve výši 330 Kč a poplatek za asistenční služby ve výši 495 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobce uvedl, že součástí částky 28 305 Kč je navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje.

6. Žalobce požadoval po žalované zaplacení celkového dluhu ve výši 25 805 Kč, tj. dlužná jistina ve výši 15 000 Kč, a dlužné úhrady za služby ve výši 10 805 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 065,92 Kč, tj. úrok ve výši 19,07 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 1.5.2020 do 15.1.2021, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 083,33 Kč, tj. zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny 15 000 Kč od 1.5.2020 do data postoupení, tj. 15.1.2021, úrok ve výši 19,07 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení.

7. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru č. smlouvy [číslo] ze dne 10.12.2018 poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 400 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč. Dále za zvolené doplňkové služby se zavázala zaplatit poplatek ve výši 420 Kč za životní pojištění a 540 Kč za asistenční služby. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškeré poplatky žalobce souhrnně nazývá jako tzv.„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala zaplatit v 60ti týdenních splátkách po 526 Kč, počínaje 17.12.2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3.2.2020. Ode dne následujícího uplatnil po žalované zaplacení úroku ve výši 18,96 % ročně sjednaného v článku 1.4 smlouvy, resp. na základě rozhodnutí žalobce úrokem v nižší sazbě, než byla mezi smluvními stranami sjednána. Dále také uplatnil právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonem stanovené výši.

8. Žalobce dále uvedl, že předmětná pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 a tato skutečnost byla žalované písemně oznámena dopisem z téhož data.

9. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalobci uhradila pouze 9 378 Kč. Po postoupení pohledávky nezaplatila ničeho. Ke dni postoupení pohledávky činila výše dluhu 24 682 Kč a skládá se z dlužné jistiny ve výši 16 684,13 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 0,00 Kč a dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 56,61 Kč, dlužného oplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 768,12 Kč, dlužný poplatek za životní pojištění ve výši 294,50 Kč a poplatek za asistenční služby ve výši 378,64 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobce uvedl, že součástí částky 24 682 Kč je navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje.

10. Žalobce požadoval po žalované zaplacení celkového dluhu ve výši 22 182 Kč, tj. dlužná jistina ve výši 16 684,13 Kč, a dlužné úhrady za služby ve výši 5 497,87 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 049,08 Kč, tj. úrok ve výši 18,96% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 16 684,13 Kč od 4.2.2020 do 15.1.2021, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 608,16 Kč, tj. zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny 16 684,13 Kč od 4.2.2020 do data postoupení, tj. 15.1.2021, úrok ve výši 18,96 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16 684,13 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 16.1.2021 do zaplacení.

11. Usnesením ze dne 15. července 2021, č. j. 6 C 277/2021-10 a č. j. 6 C 277/2021-11 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud poučil žalovanou o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

12. Žalovaná se k věci nevyjádřila. S ohledem na její nečinnost a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce.

13. Podle § 153a) odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

14. Pro právní hodnocení věci je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy použít zákon č. 89/2012 Sbírky, občanský zákoník (dále jen obč. z.), a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr také zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, když s ohledem na povahu žalované jako klienta právního předchůdce žalobce soud dospěl k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kde na straně věřitele vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytnutí zápůjčky, a na straně druhé dlužník - fyzická osoba. Pro posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810 a následujících občanského zákoníku.

15. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

17. Podle § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne 15.4.1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli, především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze jen ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

18. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, která spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

19. Soudní dvůr EU dovazuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumět očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

20. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 7.3.2019 a 10.12.2018 žalobce prokázal svá tvrzení o tom, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Předloženou kartou zákazníka bylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že před poskytnutím úvěru byla prověřována úvěruschopnost žalované. V den podpisu smlouvy byla žalovaná seznámena s výší splátky úvěru stanovené podle splátkového kalendáře smlouvy o spotřebitelském úvěru.

21. Ze smlouvy [číslo] ze dne 7.3.2019 bylo dále zjištěno, že se žalovaná zavázala podpisem smlouvy vrátit jistinu 15 000 Kč, zaplatit úrok ve výši 32,15 % za celou dobu trvání smlouvy, tj. 60 týdnů ve výši 3 000 Kč a shora uvedené poplatky. Celková částka k zaplacení byla stanovena ve výši 27 900 Kč. Dle přiložené smlouvy byla stanovena výše týdenní splátky částkou 465 Kč.

22. Ze smlouvy [číslo] ze dne 10.12.2018 bylo dále zjištěno, že se žalovaná zavázala podpisem smlouvy zaplatit jistinu 17 000 úrok ve výši 32,15 % za celou dobu trvání smlouvy, tj. 60 týdnů ve výši 3 400 Kč a shora uvedené poplatky. Celková částka k zaplacení byla stanovena ve výši 31 560 Kč. Dle přiložené smlouvy byla stanovena výše týdenní splátky částkou 526 Kč.

23. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 žalobce prokázal, že je ve věci aktivně legitimován. Tato skutečnost byla oznámena žalované dopisem z téhož dne.

24. Pro posouzení důvodnosti uplatněného nároku se soud zabýval platností jednotlivých ujednání smlouvy o úvěru. Soud přitom vycházel z ustanovení § 1813 a § 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud v této souvislosti dospěl k závěru, že úrok z úvěru sjednaný ve smlouvě je nepřiměřený zakládající významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, neboť ujednání o výši úroku neodpovídá obvyklé úrokové sazbě, kterou peněžní ústavy poskytovaly svým klientům v době uzavření smlouvy, a toto ujednání bylo navíc sjednáno ve smlouvě, která byla připravena jako formulář ze strany žalobce. Žalovaná neměla reálnou možnost ovlivnit obsah tohoto ujednání. Jedná se o nepřiměřenou podmínku ve spotřebitelské smlouvě tak, jak vyplývá ze směrnice Rady 93/13 EHS ze dne [datum], která je promítnuta v ustanovení § 1813 občanského zákoníku.

25. Soud shledal ujednání o zaplacení úroku ve smlouvách o úvěru za nemravné – rozporné s dobrými mravy, tudíž neplatné. To však neznamená, že žalobce nemá právo na žádný úrok z poskytnutých peněžních prostředků dle smlouvy o úvěru, neboť smlouva o úvěru v ustanovení § 2395 občanského zákoníku stanoví, že žalovaná se ve smlouvě zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit také úroky. Pokud tak sjednané úroky byly neplatné v rozporu s dobrými mravy, nastupuje ustanovení o úrocích podle § 1802 občanského zákoníku, dle něhož nebyly-li úroky sjednány, platí se úroky ve výši stanovené právním předpisem (což v daném případě není) a nejsou-li takto úroky stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

26. Žalobce uplatnil předmětnou žalobou po žalované k zaplacení úrok ve výši 19,07 % ročně u první smlouvy a úrok 18,96 % u druhé smlouvy, když uvedl, že se jedná o úrok sjednaný ve smlouvě pod bodem 1.

4. Jeho tvrzení však v tomto směru není pravdivé. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 32,15 % na 60 týdnů. Soud však vyhodnotil požadavek žalobce za důvodný, pokud požaduje úrok ve výši 19,07 % ročně a úrok 18,96 % ročně, neboť v této výši se jedná o úrok obvykle poskytovaný jinými peněžními ústavy v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

27. Žalobce uvedl, že žalovaná, v případě smlouvy ze dne 7.3.2019, do postoupení pohledávky na dluh zaplatila 2 095 Kč. Tuto platbu soud započetl na jistinu a s ohledem na shora uvedené uzavřel, že žalobce má právo na vrácení jistiny ve výši 12 905 Kč s úrokem ve výši 19,07 % ročně z částky 12 905 Kč (tj. 15 000 Kč – 2 905 Kč) ode dne následujícího po splatnosti poslední platby tj. 1.5.2020 do 15.1.2021 a stejný úrok z úvěru z částky 12 905 Kč od 16.1.2021 do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Soud dále vyhověl požadavku žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky dlužné jistiny 12 905 Kč od 1.5.2020 do 15.1.2021 v kapitalizované výši 919,20 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 12 905 Kč ode dne následujícího po postoupení pohledávky tj. od 16.1.2021 do zaplacení. Tento nárok byl shledán důvodný podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení i úrok z úvěru z vyšší než přiznané jistiny.

28. Soud dále neshledal důvodný nárok žalobce na zaplacení úhrady za služby ve výši 10 805 Kč. Žalobce uvedl, že se jedná o dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 480 Kč. Dále se jedná o administrativní poplatek pouze ve výši 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 500 Kč, poplatek za životní pojištění 330 Kč a asistenční služby ve výši 495 Kč. Žalobce žádným způsobem nespecifikoval, jak dospěl k výpočtu této částky. Žalobce pouze uvedl, že se jedná o úrok, který měl být zaplacen do data zesplatnění dluhu. Takto však měl být zaplacen úrok sjednaný v nepřiměřené výši 32,15 % na dobu 60ti týdnů. Pokud jde o požadavek na zaplacení administrativního poplatku ve výši 3 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek, životní pojištění a asistenční služby, tak ani v tomto rozsahu nebyla žaloba shledána důvodnou, neboť ze smlouvy samotné nelze dovodit, jakým způsobem byla stanovena výše takového poplatku. Soud jej považuje za nepřiměřený, sjednaný v rozporu s dobrými mravy. Takové ujednání je neplatné.

29. V případě smlouvy ze dne 10.12.2018 žalovaná zaplatila 9 378 Kč, do postoupení pohledávky. Tato částka byla započtena na jistinu. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalobce má v tomto případě právo na vrácení jistiny ve výši 7 622 Kč s obvyklým úrokem ve výši 18,96 % ročně z částky 7 622 Kč (tj. 17 000 Kč – 9 378 Kč) ode dne následujícího po splatnosti poslední platby tj. 4.2..2020 do 15.1.2021 ve výši 1 373,80 Kč a stejný úrok z úvěru z částky 7 622 Kč od 16.1.2021 do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Soud dále vyhověl požadavku žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky dlužné jistiny 7 622 Kč od 4.2.2020 do 15.1.2021 v kapitalizované výši 724,60 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 7 622 Kč ode dne následujícího po postoupení pohledávky tj. od 16.1.2021 do zaplacení. Tento nárok byl shledán důvodný podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení i úrok z úvěru z vyšší než přiznané jistiny.

30. Soud dále neshledal důvodný nárok žalobce na zaplacení úhrady za služby ve výši 5 497,87 Kč. Žalobce uvedl, že se jedná o administrativní poplatek pouze ve výši 56,61 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 768,12 Kč, poplatek za životní pojištění 294,50 Kč a asistenční služby ve výši 378,64 Kč. Žalobce žádným způsobem nespecifikoval, jak dospěl k výpočtu této částky. Pokud jde o požadavek na zaplacení administrativního poplatku, poplatku za hotovostní inkaso splátek, životní pojištění a asistenční služby, tak ani v tomto rozsahu nebyla žaloba shledána důvodnou, neboť ze smlouvy samotné nelze dovodit, jakým způsobem byla stanovena výše takového poplatku. Soud jej považuje za nepřiměřený, sjednaný v rozporu s dobrými mravy. Takové ujednání je neplatné.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, neboť větší úspěch ve věci měla žalovaná a té náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

32. Soud uložil žalobci povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 479 Kč podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, sazebník poplatků, položka 2 odst. 2. a položka 1. písm. b), neboť soud ve věci nevydal platební rozkaz a pokračoval v řízení. Lhůta k jeho zaplacení byla stanovena podle § 7 citovaného zákona.