6 C 346/2020
č. j. 6 C 346/2020-177
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 § 142 § 149 § 160
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 7
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 8 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2002 § 2004 § 2586 § 2604 § 2605 § 2608 § 2610
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Stanislavou Kubištovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizována dvě slova jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalované oba zastoupeni anonymizována dvě slova jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 110 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaní 1., 2. jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně 106 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 19. 9. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se ohledně povinnosti žalovaných 1., 2. zaplatit žalobci společně a nerozdílně 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 19. 9. 2020 do zaplacení zamítá.
III. Řízení se ohledně povinnosti žalovaných 1., 2. zaplatit žalobci společně a nerozdílně 1 200 Kč zastavuje.
IV. Vzájemný návrh žalovaných ohledně povinnosti žalobce zaplatit žalovaným 1., 2. 27 269 Kč se zamítá.
V. Žalovaní 1., 2. jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí společně a nerozdílně soudní poplatek ve výši 1 363,50 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
VI. Žalovaní 1., 2. jsou povinni nahradit žalobci náklady řízení ve výši 87 223 Kč k rukám advokáta žalobce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 30. 9. 2020 domáhal po žalovaných 1., 2. doplacení ceny díla, které bylo v jejich prospěch provedeno na základě smlouvy o dílo uzavřeno dne 31. 1. 2016. Předmětem smlouvy bylo zhotovení výstavby vodovodní přípojky, kanalizační přípojky a přípojky elektrické energie a plynu. Žalovaní se zavázali uhradit žalobci částku ve výši 220 000 Kč včetně DPH. Část ceny za dílo ve výši 110 000 Kč byla zaplacena do 10 dnů od podpisu smlouvy. Zbývající cena díla měla být uhrazena po kolaudaci inženýrských sítí. Žalovaní 1., 2. uhradili první část ceny díla v souladu se smlouvou. Druhou část ceny ve výši 110 000 Kč neuhradili, ačkoliv bylo dílo řádně dokončeno a zkolaudováno. Cena díla se stala splatnou po kolaudaci v souladu s článkem IV. odst. 4.1 smlouvy o dílo. Žalobce dále uvedl, že žalovaným byl 27. 5. 2020 zaslán e-mail společně s přiloženou fakturou [číslo] ze dne 26. 5. 2020 na částku 110 000 Kč. Současně byli informováni o dokončení díla a naplnění podmínek pro úhradu dlužné částky. Žalovaní dlužnou částku neuhradili ani po opakovaných výzvách. Neučinili tak ani na základě předžalobní upomínky. Žalobce proto uplatnil po žalovaných k zaplacení zbývající cenu díla ve výši 110 000 Kč a úroku z prodlení v zákonem stanovené výši od 19. 9. 2020 do zaplacení.
2. Žalobce dále požadoval po žalovaných zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Svým podáním ze dne 25. května 2021 vzal ohledně tohoto nároku žalobu zpět. Soud proto řízení následně v tomto rozsahu zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku III. shora podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř.
3. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili. Nesporovali tvrzení žalobce o tom, že mezi účastníky sporu byla uzavřena smlouva o dílo dne 31. 1. 2016. Jejím předmětem bylo zhotovení vodovodní přípojky, kanalizační přípojky, přípojky elektrické energie a plynu. Nesporovali rovněž, že dílo mělo být zhotoveno za částku 220 000 Kč. Na dílo zaplatili ve prospěch žalobce 110 000 Kč. Jednalo se o vybudování páteřní sítě k hranici pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], který je ve vlastnictví žalovaných 1., 2. Namítli však, že předmětné dílo nebylo řádně a včas dokončeno, nedošlo k protokolárnímu předání díla ze strany žalobce. Mailem zaslaný předávací protokol nelze vnímat jako dokument dokládající předání vybudované přípojky. Žalobce rovněž nedoložil žalovaným veškerou dokumentaci a doklady podle podmínek vyplývajících z článku V. smlouvy o dílo. Žalovaní neobdrželi od žalobce kopii revizní zprávy a kopii dokladu o tlakové zkoušce. Namítli dále, že dílo řádně nevyúčtoval. Namítli také, že žalobce nedoložil žalovaným souhlas s užíváním stavby plynovodní přípojky k pozemku parcela [číslo] stejně tak souhlas s užíváním vodovodní a kanalizační přípojky. Vzhledem k neustálému protahování termínu dokončení plynové přípojky došlo ze strany žalovaných k odstoupení od citované smlouvy o dílo a to v části vybudování plynové přípojky dne 9. 1. 2020.
4. Žalovaní 1., 2. nesporovali tvrzení žalobce o tom, že žalobce vybudoval páteřní síť přípojek vedoucí k hranici jejich pozemku. Žalovaní užívají přípojku elektriky, vody a kanalizace. Závazek podle smlouvy o dílo měl být splněn nejpozději do 30. 9. 2016. Tento termín ze strany žalobce nebyl dodržen. Vybudování a kolaudace těchto sítí bylo nutným předpokladem k vydání stavebních povolení na výstavbu rodinného domu žalovaným. Vzhledem k tomu, že žalobce řádně nedodržel termín dokončení díla. Nebylo možné požádat o stavební povolení na výstavbu rodinného domu, který měl být vystavěn a financován podle úvěrové smlouvy uzavřené dne 25. 2. 2016 se společností [právnická osoba] pod [číslo]. Podle této smlouvy měl být úvěr vyčerpán do 18 měsíců od akceptace smlouvy, tedy do 25. 8. 2017. Čerpání úvěru bylo vázáno na splnění podmínky, a to vybudování a zkolaudování inženýrských sítí. V důsledku porušení smluvních ujednání ze strany žalobce nebylo možné požádat o stavební povolení dříve než v dubnu 2018 a za účelem čerpání úvěru bylo nutné provést změnu úvěrové smlouvy. Za tím účelem byl vyhotoven dodatek k čerpání hypotečního úvěru [číslo] za který banka účtovala poplatek ve výši 4 000 Kč. Banka dále podmínila další čerpání úvěru zastavením další nemovitosti (dům rodičů). Za tím účelem bylo nutné vyhotovit posudek znalce za 2 500 Kč. Následně byly sepsány zástavní smlouvy a dodatek ke smlouvě o hypotečním úvěru za částku 4 000 Kč. Zástavní smlouvy byly poté vloženy na katastrální úřad se správním poplatkem 1 000 Kč Celkem tak žalovaní 1., 2. zaplatili 7 500 Kč.
5. Žalovaní 1., 2. dále uvedli, že v důsledku prodlení žalobce se zhotovením díla byli nuceni zakoupit elektrocentrálu k výstavbě rodinného domu v hodnotě 12 629 Kč a žalovaní 1., 2. museli bydlet v podnájmu u příbuzných, kde za období od 1. 1. 2018 do 30. 9. 2019 zaplatili nájemné ve výši 113 140 Kč. Pokud by žalobce dodržel řádně termín a vybudoval inženýrské sítě do 30. 9. 2016, bydleli by žalovaní 1., 2. ve svém novém domě do konce roku 2017.
6. V důsledku nedodržení termínu výstavby inženýrských sítí ze strany žalobce vznikla žalovaným 1., 2. škoda v celkové výši 137 269 Kč. Vzájemným návrhem proto uplatnili nárok na zaplacení této částky po žalobci.
7. Z nesporných tvrzení účastníků a předložené smlouvy o dílo ze dne 31. 1. 2016 vzal soud za zjištěné, že mezi účastníky sporu byla platně uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Předmětem smlouvy bylo zhotovení inženýrských sítí, tj. realizace vodovodní, kanalizační přípojky, přípojky elektrické energie a plynu k hranici pozemku ve vlastnictví žalovaných 1., 2. Jednalo se o pozemek [číslo] v [katastrální uzemí] Cena díla byla dohodnuta částkou 220 000 Kč. Soud dále zjistil, že žalovaní 1., 2. zaplatili cenu díla ve výši 110 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu dílo zaplaceno nebylo z důvodu prodlení žalobce jako zhotovitele s výstavbou plynovodní přípojky. Žalovaní užívají vodovodní, kanalizační přípojku i přípojku elektrické energie. Cenu za přípojku plynu odmítli zaplatit s poukazem na to, že odstoupili od smlouvy o dílo v části vybudování plynové přípojky.
8. S ohledem na shora uvedené se soud nejprve zabýval tím, zda žalobci vzniklo právo na doplacení ceny za dílo ve výši 110 000 Kč, tj. za kompletní vybudování všech označených přípojek, případně zda má nárok na zaplacení vybudování vodovodní přípojky, kanalizační přípojky a přípojky elektrické energie, tj. zda žalovaní 1., 2. důvodně odstoupili od smlouvy o dílo ohledně vybudování plynové přípojky dopisem ze dne 7. 1. 2020.
9. Podle § 2610 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vzniká právo na zaplacení ceny díla jeho provedením. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad. Podle § 2608 o. z. ve spojení s ustanovením § 2087 a § 2094, je-li předmětem díla věc, řídí se předání věci obdobně ustanoveními o kupní smlouvě, tj. zhotovitel odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní objednateli nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou. Zhotovitel splní povinnost odevzdat věc, umožní-li mu nakládat s věcí v místě plnění a včas mu to oznámí.
10. Jak již bylo shora uvedeno, pro zaplacení díla je nutné jeho provedení, tj. dokončení a předání. V projednávané věci bylo prokázáno, že v doba plnění díla nebyla dodržena. Zhotovitel nedokončil sjednané dílo do 30. 9.2016 podle článku III. bod 3.1 smlouvy.
11. Předloženými listinnými důkazy žalobce prokázal, že kolaudace inženýrských sítí (tj. páteřních sítí) byla pro jednotlivé přípojky provedena. Přípojka elektrické energie byla kolaudována souhlasem s užíváním stavby [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] ze dne 15. 3. 2019. Její kolaudační souhlas s užíváním stavby pro část VN a část NN byl vydán 8. 2. 2019. Tato skutečnost byla prokázána i zprávou [stát. instituce] – [ulice] úřad ze dne 15. 10. 2020. Oba kolaudační souhlasy obdržel žalobce a kolaudační souhlas ze dne 15. 3. 2019 obdrželi i žalovaní č. 1, 2.
12. Souhlas s užíváním vodovodní přípojky a kanalizace byl vydán na základě rozhodnutí Městského úřadu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Odbor životního prostředí dne 5. 6. 2019 pod [číslo jednací] [číslo jednací]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci 27. 6. 2019.
13. Kolaudační souhlas s užíváním plynové přípojky byl vydán 18. 5. 2020. Ze strany [stát. instituce] – [ulice] úřad pod [číslo jednací] [anonymizováno]. Tomuto rozhodnutí předcházelo vydání rozhodnutí téhož úřadu ze dne 13. 11. 2019 o předčasném užívání plynovodu včetně plynovodních přípojek. Předčasné užívání plynovodních přípojek bylo povoleno do 31. 12. 2019. Toto rozhodnutí nabylo právní moci 3. 12. 2019. Zpráva o revizi plynového zařízení byla vydána 28. 6. 2019 a zápis o tlakové zkoušce téhož dne, tj. 28. 6. 2019.
14. Z předložené e-mailové komunikace bylo zjištěno, že dopisem ze dne 28. 12. 2017 informoval žalobce žalované 1., 2. o tom, že se změnila situace a podmínky pro připojení předmětné lokality pro plyn. V konečném důsledku došlo k navýšení ceny plynové přípojky za celou lokalitu. Z tohoto důvodu byli žalovaní 1., 2. vyzváni, aby sdělili žalobci, zda mají skutečně zájem o vybudování plynové přípojky. Žalovaní 1., 2. odpověděli na tento e-mail 8. ledna 2018 žalobci, že konečné rozhodnutí o tom, zda budou požadovat plynovou přípojku, sdělí po konzultaci se svým právníkem následující týden.
15. Z předloženého e-mailu ze dne 30. 11. 2017 bylo zjištěno, že za žalované 1., 2. podal stanovisko pan [jméno] [příjmení] žalobci a uvedl, že nadále trvají na zřízení plynové přípojky v souladu se smlouvou o dílo. Namítli, že nesouhlasí s navýšením ceny za dílo. Tento e-mail byl zaslán žalobci více jak rok po uplynutí doby, kdy mělo být dílo původně splněno.
16. E-mailem ze dne 4. dubna 2019 bylo prokázáno, že žalovaný č. 1 sdělil žalobci, že trvají na vybudování plynové přípojky.
17. E-mailem ze dne 23. května 2019 žalobce sdělil žalovaným 1., 2., že realizace rozvodů plynu proběhne po dokončení komunikací v dané lokalitě. Je tedy zjevné, že k tomu datu, tj. 23. května 2019, plynová přípojka vybudovaná ještě nebyla.
18. E-mailem ze dne 12. června 2019 žalobce prokázal, že žalovanou stranu informoval o dokončení plynových rozvodů s tím, že 13. 6. bude provedeno zaměření stávajících výkopů a plynových rozvodů a ve dnech 14. 6. - 16. 6. bude provedeno zavezení výkopů. Hlavní práce by měly být ukončeny do 26. 6. 2019.
19. Dopisem ze dne 30. 7. 2019 bylo prokázáno, že žalobce účtoval žalovaným doplatek za dokončené dílo. Stalo se tak fakturou č.
1. Faktura byla vystavena 20. 7. 2019. Dopisem ze dne 20. 7. 2019 žalovaní 1., 2. požadovali její stornování vzhledem k tomu, že nebyla vystavena v souladu se smlouvou o dílo. Žalovaní namítli, že vyúčtování doplatku proběhne až po úplném a řádném dokončení díla včetně kolaudace. Jejich námitka byla respektována a předmětná faktura stornována daňovým dokladem č.
1. Faktura byla stornována z důvodu jejího vystavení před kolaudací páteřních sítí.
20. E-mailem ze dne 15. června 2020 bylo prokázáno, že žalobce zaslal žalovaným 1., 2. předávací protokol k inženýrským sítím v předmětné lokalitě s tím, že žádal o doplnění potřebných údajů, podpis a zaslání zpět. Z připojeného předávacího protokolu bylo zjištěno, že byl vyhotoven ze strany žalobce a zaslán žalovaným 1., 2. s tím, aby doplnili údaje o své osobě a připojili k němu podpis. Obsahem předávajícího protokolu bylo sdělení zhotovitele o tom, že přípojky (vodovodní, kanalizační, přípojka elektrické energie a plynu) byly vybudovány a zkolaudovány. Kolaudační souhlasy byly zaslány e-mailem 27. 5. 2020 E-mailem ze dne 27. 5. 2020 bylo prokázáno, že žalobce zaslal žalovaným 1., 2. veškeré potřebné doklady k doplatku a kolaudaci inženýrských sítí v předmětné lokalitě. Přílohou byl dopis ze dne 26. 5. 2020, kde žalobce informoval žalované o tom, že byla dokončena kolaudace inženýrských sítí včetně plynu. Tím považuje žalobce dílo za dokončené. Žalobce rovněž informoval žalovanou stranu o tom, že si je vědom prodlení při zhotovení díla, proto nebude účtovat vícenáklady spojené se změnou obchodní politiky a smluvních podmínek provozovatele plynovodu. Současně zaslal žalovaným fakturaci doplatku inženýrských sítí. Učinil tak zálohovým listem [číslo] ze dne 26. 5. 2020.
21. Z předložené fotografické dokumentace a shodného tvrzení účastníků vzal soud za zjištěné, že přípojky označené ve smlouvě o dílo ze dne 31. 1. 2016 byly v předmětné lokalitě vybudovány.
22. Shora označenými důkazy vzal soud za prokázané, že mezi účastníky sporu byla platně uzavřena smlouva o dílo. Toto dílo nebylo dokončeno ve sjednaném termínu do 30. 9. 2016. Bylo však dokončeno a předáno objednateli – žalovaným 1., 2. Soud je přesvědčen o tom, že dílo bylo předáno řádně podle protokolu, který tvořil přílohu mailu žalobce ze dne 15. 6. 2020. Stalo se tak v souladu s článkem V. smlouvy o dílo. Podpisem smlouvy se zhotovitel zavázal k protokolárnímu předání díla nejpozději do 10 dnů ode dne dokončení díla. Objednatel se zavázal převzít dílo v dohodnutý termín. Dále bylo ujednáno, že pokud objednatel v dohodnuté lhůtě dílo nepřevezme, má se za to, že dílo bez výhrad převzal ke dni marného uplynutí lhůty, tj. do 15 dnů od informování objednatele. Ve smlouvě nebylo dohodnuto, jakou formou má být dílo předáno. Pokud tak žalobce učinil e-mailem, splnil dle přesvědčení soudu svou smluvní povinnost a dílo náležitě žalovaným předal. Žalobce rovněž splnil svou povinnost, když o předání sepsal protokolu. Skutečnost, že žalovaní 1., 2. neposkytli žalobci součinnost a neodeslali vyplněný předávací protokol se svým podpisem zpět, nemůže být k tíži žalobce. Ze závěru rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 416/2001 vyplývá, že nepodepsaný protokol neznamená, že dílo nebylo předáno podle smlouvy o dílo. Žalobce jako zhotovitel si splnil svou povinnost vyplývající z článku V. bod 5.4, když předal objednateli spolu s dílem veškerou dokumentaci a doklady podle podmínek této smlouvy. Takovou dokumentací se rozumí zejména kolaudační souhlas k užívání přípojek podle článku I. bod 1.3 smlouvy o dílo. Ze shora citované korespondence je zjevné, že žalovaní 1., 2. takové listiny obdrželi. Nelze přisvědčit jejich námitce o tom, že bylo povinností žalobce předložit jim revizní zprávy a zprávy o tlakových zkouškách. Takové ujednání nebylo předmětem smlouvy. Nelze také přehlédnout, že ve smlouvě v článku IV. bod 4.1 bylo dohodnuto, že žalovaní zaplatí cenu díla po kolaudaci inženýrských sítí, nikoli po předání díla. Pokud by tedy soud přisvědčil jejich námitce, že nedošlo k řádnému předání díla, splatnost ceny nastala okamžikem, kdy obdrželi kolaudační souhlasy s užíváním díla.
23. Cena za doplacení díla byla vyúčtována zálohovým listem [číslo] ze dne 10. 6. 2020. Splatnost nastala 10. 6. 2020. Dnem následujícím se tak žalovaní 1., 2. ocitli v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Pokud žalobce požaduje po žalovaných zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši od 19. 9. 2020, je jeho požadavek důvodný.
24. Soud uzavřel, že žalobci vzniklo právo na zaplacení celého doplatku za dílo ve výši 110 000 Kč a uzavřel, že žalovaní 1., 2. neodstoupili od smlouvy důvodně. Toto jejich právní jednání je vůči žalobci neúčinné, neboť nebylo učiněno bez zbytečného odkladu ve smyslu ustanovení § 2002 o. z. Tvrzení žalovaných 1., 2. o tom, že měli právo odstoupit od smlouvy pro případ nedodržení termínu zhotovení díla ze strany žalobce, je pravdivé. Tato skutečnost byla prokázána předloženou smlouvou o dílo ze dne 31. 1. 2016, v níž bylo pod článkem VI. bod 6.1 ujednáno právo od smlouvy odstoupit z důvodu nedodržení termínu dokončení díla. Takovým odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Plní-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění (§ 2004 odst. 1, 2 o. z.). Odstoupení od smlouvy je jednostranné adresované jednání, jehož formu zákon nepředepisuje. Právo odstoupit od smlouvy však oprávněná strana ztrácí, pokud je v uvedené lhůtě, tj. bez zbytečného odkladu, nevyužije. Tím se rozumí bez zbytečného odkladu poté, kdy se o prodlení dozvěděla. Znamená to, že pokud dotčená strana chce od smlouvy odstoupit, musí to učinit v rozumném čase. Pasivita toho, komu je plnění určeno, může vést u porušující strany k přesvědčení, že její plnění, byť opožděné, nikoli řádné, bude přijato.
25. V souzené věci bylo prokázáno, že dílo mělo být dokončeno do 30. 9. 2016. Žalobce oznámil žalovaným 1., 2. dopisem ze dne 28. 12. 2017, že zhotovení plynové přípojky nebude včas provedeno. 8. ledna 2018 žalovaný 1. sdělil žalobci, že následující týden sdělí, zda bude požadovat plynovou přípojku. Dne 4. dubna 2019 žalovaný sdělil žalobci, že požaduje vybudování plynové přípojky k pozemku [číslo]. Dopisem ze dne 12. 6. 2019 oznámil žalobce termín dokončení plynových přípojek. Žalovaní 1., 2. byli vyrozuměni o tom, že práce budou dokončeny do 26. 6. 2019. Teprve dopisem ze dne 7. 1. 2020, tj. více než půl roku po tomto oznámení, odstoupili od smlouvy. S přihlédnutím k citovanému ustanovení § 2002 o. z. nelze považovat jejich jednání za učiněné bez zbytečného odkladu. Ke zrušení části závazku tak nedošlo. Žalovaným 1., 2. tak vznikla povinnost doplatit žalobci cenu díla ve výši 110 000 Kč.
26. Jak již bylo shora uvedeno, žalovaný se zjevně ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Žalobce proto důvodně uplatnil po žalovaných zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2.
27. V souzené věci se soud dále zabýval nárokem uplatněným ze strany žalovaných 1., 2. ve formě vzájemného návrhu, tedy tím, zda vznikla v důsledku prodlení žalobce žalovaným škoda ve výši 137 269 Kč, a to za nájem, který hradili v souvislosti se svým bydlením za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 9. 2019, tedy za dobu, kdy žalovaní museli bydlet v podnájmu u příbuzných a nemohli řešit svou bytovou situaci v nově vystavěném domě, kde měli bydlet do konce roku 2017. Dále za nákup elektrocentrály k výstavbě rodinného domu v hodnotě 12 629 Kč a nákladů za změnu smlouvy o čerpání úvěru ve výši celkem 7 500 Kč.
28. Smlouvou o nájmu bytu ze dne 1. 1. 2017, čestným prohlášením o nájmu a výpisem z účtu pana [jméno] [příjmení] za období od 1. 12. 2016 do 31. 10. 2019 bylo prokázáno, že žalovaní bydleli v pronajatém bytě [anonymizováno] [jméno] [příjmení] od 1. 1. 2017 a tento nájem byl sjednán nejprve na dobu do 31. 12. 2017 a dále na dobu neurčitou počínaje od 1. 1. 2018. Nájemné bylo sjednáno částkou 5 500 Kč měsíčně. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] učinil čestné prohlášení o tom, že v období od 1. 1. 2017 do 30. 9. 2019 pobývali žalovaní 1., 2. společně s nimi v jedné domácnosti. Podíleli se na nákladech částkou zasílanou ve prospěch účtu č. [bankovní účet]. Výpisem z označeného účtu bylo prokázáno, že za období od 1. 1. 2018 do 30. 9. 2019 žalovaní 1., 2. zaplatili ve prospěch [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 113 140 Kč.
29. Smlouvou o dílo ze dne 13. 4. 2018 (č. l. 144 spisu) bylo prokázáno, že novostavba rodinného domu žalovaných 1., 2. na parcele [číslo], [obec], měla být dokončena do konce roku 2018.
30. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že částka, kterou žalovaní 1., 2. zaplatili za podnájem, není újmou, která by jim vznikla v důsledku prodlení žalobce se zhotovením plynové přípojky. Ze žádného důkazu nevyplývá, že v období od 1. 1. 2018 žalovaní mohli bydlet v novostavbě rodinného domu. Naopak z předložené smlouvy o dílo vyplývá, že dům měl být postaven do konce roku 2018. Nemohli tedy počítat s tím, že od 1. ledna 2018 bude dům dostaven a nebudou muset vynakládat částky za bydlení v jiné nemovitosti. Nelze také odhlédnout od toho, že žalovaným 1., 2. by náklady na bydlení vznikly, ať už by bydleli kdekoliv. Pokud měsíčně vynaložili v souvislosti s bydlením částku 5 500 Kč, nejedná se o nepřiměřeně vysokou částku, která by znamenala újmu na straně žalovaných 1., 2. I pokud by bydleli v novostavbě rodinného domu, museli by minimálně takovou částku na bydlení vynaložit. V tomto rozsahu dle přesvědčení soudu žalovaným žádná škoda nevznikla.
31. Dokladem o nákupu elektrocentrály žalovaní 1., 2. prokázali, že koupili elektrocentrálu za částku 12 629 Kč. Učinili tak 26. 11. 2018. Ve věci bylo prokázáno, že kolaudační souhlas s užíváním stavby – přípojky elektrické energie byl vydán 15. 3. 2019, tedy po nákupu zmíněné elektrocentrály. Žalovaní 1., 2. však neposkytli soudu žádné tvrzení o tom, z jakého důvodu byla elektrocentrála zakoupena, k čemu sloužila a zda měla nahradit nevybudovanou přípojku elektrické energie. Žalovaní 1., 2. soudu neposkytli žádné tvrzení v tomto směru, ani nepředložili žádný důkaz na jeho podporu. Soud proto v tomto rozsahu nárok neshledal důvodný. Žalovaní netvrdili ani nedoložili jakoukoliv příčinnou souvislost mezi tvrzeným zakoupením elektrocentrály a vedeným sporem.
32. Pokud jde o vynaložené náklady na dodatek k hypoteční smlouvě, bylo ze strany žalovaných 1., 2. prokázáno, zejména e-mailem ze dne 20. 4. 2018 a smlouvou o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] že žalovaní 1., 2. podepsali s Modrou pyramidou [právnická osoba] smlouvu o úvěru ze stavebního spoření. Smlouva byla uzavřena 25. února 2016 za účelem koupě pozemku a následnou výstavbu. Z dopisu stavební spořitelny ze dne 20. dubna 2018 bylo zjištěno, že žalovaní 1., 2. byli informováni ze strany finančního ústavu o tom, že pro čerpání úvěru je nutné upravit podmínky ve smlouvě, neboť dosavadní čerpání úvěru bylo podmíněno dokončením sítí a právním přístupem k pozemku. Tato podmínka nebyla ze strany developera [právnická osoba] dosud splněna. Do doby vyřešení této situace je nutné úvěr zajistit dočasně jinou nemovitostí tak, aby mohl být čerpán.
33. Žalovaní 1., 2. prokázali, že v důsledku porušení smluvní povinnosti ze strany žalobce, tj. nedodržení termínu výstavby inženýrských sítí, byli žalovaní 1., 2. nuceni pro možnost řádného čerpání úvěru změnit úvěrové podmínky. Za tím účelem byl vyhotoven dodatek č. 5 ke smlouvě o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření dne 25. 2. 2019. Z předloženého dodatku bylo zjištěno, že podmínkou dalšího čerpání úvěru je doložení dokladu potvrzujícího vybudování a kolaudaci inženýrských sítí. Před podpisem dodatku č. 5 zaslal finanční ústav – Modrá pyramida [právnická osoba] žalovanému č. 1 dopis ze dne 14. 2. 2019, ve kterém byl vyrozuměn o tom, že v souladu s uzavřeným dodatkem je povinen zaplatit náklady ve výši 4 000 Kč. Dokladem o zaplacení částky 4 000 Kč ze dne 19. 2. 2019 žalovaní 1., 2. prokázali, že zaplatili poplatek za vyhotovení pátého dodatku ke smlouvě částkou 4 000 Kč. Tuto částku zaplatili ve prospěch účtu označeného stavební spořitelnou. Soud přisvědčil právu žalovaných 1., 2. na zaplacení částky 4 000 Kč ze strany žalobce, neboť je zjevné, že v důsledku porušení smluvní povinnosti ze strany žalobce (nedodržení termínu vybudování inženýrských sítí) došlo ke změně podmínek čerpání úvěru poskytnutého žalovaným 1., 2. a žalovaní v této souvislosti museli zaplatit poplatek ve výši 4 000 Kč. Provedenou platbou vznikla žalovaným 1., 2. škoda k tíži žalobce. Žalovaní 1., 2. dále uvedli, že v souvislosti se změnou podmínek čerpání úvěru bylo nutné zatížit další nemovitosti – rodičů žalovaných zástavním právem a provést jejich ocenění. Za vyhotovený znalecký posudek v této souvislosti zaplatili 2 500 Kč a návrh na vklad ke katastrálnímu úřadu částku 1 000 Kč. K tomuto tvrzení žalovaní 1., 2. předložili soudu oznámení o provedení příkazu k úhradě ve výši 2 500 Kč ze dne 20. 4. 2018. Z tohoto dokladu nelze dovodit účel platby. Nelze vzít za prokázané, že se jedná o poplatek za vyhotovený znalecký posudek. Žalovaní 1., 2. v této souvislosti ani neprokázali, že znalecký posudek vyhotoven byl, jaká částka za jeho vyhotovení byla účtována. Rovněž nebylo prokázáno, že důvodem pro jeho vyhotovení by bylo porušení povinnosti ze strany žalobce. Ohledně zaplacení částky 2 500 Kč soud rovněž nárok žalovaných 1., 2. neshledal důvodný. Soud dále nepřesvědčil právu žalovaných 1., 2. na zaplacení částky ve výši 1 000 Kč za povolený vklad zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí, neboť z předloženého paragonu ze dne 20. 5. 2018 bylo zjištěno, že tento poplatek byl uhrazen ve výši 1 000 Kč uvedeného data. S ohledem na datum uzavření dodatku č. 5 smlouvy o úvěru (tj. 25. 2. 2019) nelze dovodit, že se jednalo o zaplacení správního poplatku v souvislosti s uzavřením dodatku č. 5 smlouvy o úvěru. Z předloženého návrhu na vklad do katastru nemovitostí ze dne 22. 5. 2018 bylo zjištěno, že se jednalo o vklad zástavního práva k zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo]. Žádným důkazem však nebylo prokázáno, že se jednalo o vznik zástavního práva v důsledku prodlení žalobce se zhotovením inženýrských sítí. Tato skutečnost nebyla prokázána ani předloženým dodatkem č. 2 ke smlouvě o překlenovacím úvěru ze dne 27. 7. 2017.
34. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že vzájemný návrh žalovaných 1., 2. je důvodný pouze ohledně částky 4 000 Kč za zaplacený poplatek za změnu úvěrové smlouvy. V tomto rozsahu proto započetl jejich nárok oproti nároku žalobce na zaplacení ceny za dílo. Pokud žalobce požadoval po žalovaných zaplacení částky 110 000 Kč a soud shledal důvodnou námitku žalovaných 1., 2. na zaplacení částky 4 000 Kč, započetl tento nárok oproti žalobnímu požadavku a přiznal ve prospěch žalobce právo na zaplacení částky 106 000 Kč s požadovaným příslušenstvím. Ohledně práva na zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. shora.
35. Vzájemný návrh žalovaných ohledně povinnosti žalobce zaplatit v jejich prospěch částku 27 269 Kč soud zamítl jako nedůvodný. Soud zamítl návrh žalovaných 1., 2. ohledně částky 27 269 Kč, neboť v tomto rozsahu převyšuje pohledávka žalovaných pohledávku žalobce. Pohledávka žalovaných se tak skládá ze svou částí. Do výše žalobou uplatněného nároku jde o procesní obranu a nad žalovanou částku jde o vzájemnou žalobu. Kompenzační námitka žalovaných 1., 2. byla uznána důvodnou pouze zčásti, tj. ohledně částky 4 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu nebyla shledána námitka k započtení důvodnou, stejně tak jako vzájemný návrh žalovaných 1., 2. přesahující žalovanou částku, tj. 27 269 Kč. Soud rozhodl o vzájemném nároku žalovaných 1., 2. v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 33 Cdo 1177/2009.
36. Ve výroku V. soud uložil žalovaným 1., 2. povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí společně a nerozdílně soudní poplatek ve výši 1 363,50 Kč, tj. soudní poplatek ze vzájemného návrhu (tj. z částky 27 269 Kč). Soud tak učinil podle § 4 dost. 1 písmeno j), § 7 odst. 1 a sazebníku poplatků položka 1 bod 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění.
37. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 4609/2017 uzavřel, že návrhem a vzájemným návrhem se každý z účastníků domáhá svého vlastního nároku. Občanský soudní řád pouze z důvodu hospodárnosti připouští, aby o těchto dvou uplatněných nárocích bylo rozhodnuto ve stejném řízení. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že i když soud projedná nároky uplatněné žalobou a vzájemnou žalobou ve stejném (společném řízení), považuje se při rozhodování o náhradě nákladů řízení každá věc, tj. věc uplatněná žalobou a věc uplatněná vzájemnou žalobou, za samostatnou věc, tudíž u každé věci je třeba samostatně posoudit míru úspěchu a neúspěchu účastníků a ve vztahu ke každé jednotlivé věci, tj. jak k věci uplatněné žalobou, tak k věci uplatněné vzájemným návrhem, stanovit, zda je v každé jednotlivé věci dána povinnost k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1, 2, a 3 o. s. ř., a kdo z účastníků má podle pravidel daných v těchto ustanoveních právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce měl převážný úspěch ve věci uplatněné žalobou i vzájemným návrhem. Soud proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalovaným 1., 2. povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 87 223 Kč. Soud přiznal žalobci právo na zaplacení soudního poplatku ve výši 4 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Advokát žalobce má právo na odměnu za jeden úkon právní služby za řízení o žalobě, kdy je vycházeno z tarifní hodnoty 110 000 Kč, podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu a podle § 7 odst. 5 advokátního tarifu, ve výši 5 500 Kč. Do doby uplatnění vzájemného návrhu učinil 8 úkonů právní služby (podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu, tj. převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby k soudu, zaslání předžalobní upomínky, vyjádření ze dne 26. 2. 2021, doplnění tvrzení ze dne 25. 5. 2021, dále účast na jednání soudu 27. 4. 2021, 12. 10. 2021 a 31. 5. 2022, za které mu náleží odměna ve výši 44 000 Kč Tarifní hodnotou pro stanovení odměny advokáta ze vzájemného návrhu je částka ve výši 137 269 Kč podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Advokát žalobce učinil po uplatnění vzájemného návrhu dva úkony právní služby tj. replika k vyjádření žalovaných ze dne 3. 12. 2021 a účast na jednání soudu dne 31. 5. 2022 podle § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu. Za každý tento provedený úkon mu náleží odměna ve výši 6 620 Kč, celkem 13 240 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátovi žalobce paušální náhrada ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši celkem 3 000 Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že advokát žalobce je plátcem DPH, náleží mu z přiznané odměny a paušální náhrady výdajů 21 % DPH, tj. 12 650,40 Kč, tj. celkem 72 890,40 Kč. Advokátovi soud dále přiznal náhradu za promeškaný čas za 24 půlhodin po 100 Kč za cesty k jednáním soudu. Jednalo se o tři cesty, přičemž jedna cesta trvá dvě hodiny. Ve směru zpět další dvě hodiny tj. celkem osm půlhodin za jedno jednání. Celkem 24 půlhodin ztráty času ve výši 2 400 Kč a k tomu DPH 21 % ve výši 504 Kč. Advokátovi žalobce náleží také právo na náhradu cestovného ve směru Praha – Ústí nad Orlicí a zpět při vzdálenosti celkem 340 km. Za cestu k jednání dne 27. 4. 2021 mu náleží cestovné ve výši 1 875,17 Kč za užití osobního automobilu Citroen C4 Picasso s průměrnou spotřebou 4,10 l na 100 km, ceně pohonných hmot 27,20 Kč a náhrady za opotřebení vozidla ve výši 4,40 Kč podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Ve stejné výši mu náleží náhrada za cestu k soudu dne 12. 10. 2021. Za cestu dne 31. 5. 2022 mu náleží cestovné za užití stejného automobilu ve výši 2 058,37 Kč při zohlednění průměrné ceny pohonných hmot a náhrady za použití vozidla podle vyhlášky č. 511/2021. Cestovné činí celkem 5 808,71 Kč a k tomu DPH 21 % tj. 1 219,82 Kč Celkem cestovné s DPH 7 028,54 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem se jedná o částku 87 223 Kč a žalovaní jsou povinni zaplatit ji k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.