6 C 353/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Stanislavou Kubištovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 38 240,52 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5 616,43 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od 21.1.2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 897,20 Kč, a dále je povinen zaplatit žalobci 7 448,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od 21.1.2020 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 155,10 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 8 917 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od 21.1.2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 507,81 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 966,19 Kč a úrok ve výši 29 % ročně z částky 8 674,41 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 16 259 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 221,55 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 235,27 Kč a úrok ve výši 29 % ročně z částky 15 113,85 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí soudní poplatek ve výši 382 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem 38 240,52 Kč s příslušenstvím ve výši smluveného úroku a zákonného úroku z prodlení. Uvedl, že předmětný požadavek je součtem dluhu, který vznikl žalovanému z důvodu řádného neplnění podmínek, ke kterým se zavázal podpisem smlouvy o zápůjčce dne 15.9.2017 a 16.5.2017.

2. Žalobní nárok odůvodnil tím, že dne 15.9.2017 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce (společnost [právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ podmínky“). Na základě takto uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 8 917 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2.5 smlouvy, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 4 208 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 920 Kč Celkem se tak zavázal vrátit žalobci 18 917 Kč v 60ti týdenních splátkách po 316 Kč měsíčně, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9.11.2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradil 25.9.2017. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině 8 674,41 Kč a na dlužném poplatku 5 859,02 Kč, celkem tedy 14 533,43 Kč. Žalobci rovněž vzniklo právo požadovat zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení.

3. Žalobce dále uvedl, že vzhledem k prodlení žalovaného se zaplacením více než jedné ze splátek má žalobce právo na základě smluvního ujednání obsaženého na straně 2 smlouvy právo na úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 29 % ročně z dlužné nesplacené jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poskytnuté splátky úvěru.

4. Pohledávka z titulu shora označené smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobce dne 20.1.2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. K tomuto datu žalobce také vyčíslil zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny částkou 1 405,01 Kč a rovněž úrok dohodnutý ve smlouvě částkou 8 966,19 Kč, tj. úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny, tj. z částky 8 674,41 Kč od 10.11.2018 do 20.1.2020.

5. Ve druhém případě se jednalo o smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi stejnými účastníky dne 16.5.2017. Žalobce uvedl, že druhá smlouva byla evidována pod [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Tuto skutečnost žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se podpisem smlouvy zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 16 259 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 901 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou ve smlouvě, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 6 418 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 940 Kč Tyto platby žalobce nazval souhrnně jako„ poplatek“. Uvedl dále, že se žalovaný zavázal vrátit poskytnutou půjčku včetně poplatku v hotovosti v 18ti měsíčních splátkách po 2 015 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16.11.2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena 13.9.2017.

6. Uvedl také, že s ohledem na sjednaný termín zaplacení poslední splátky a špatnou platební morálku žalovaného vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině 15 113,85 Kč a na dlužném poplatku 8 593,24 Kč. Předchůdci žalobce vzniklo rovněž právo požadovat po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a to od marného uplynutí í lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení a dále také úroku za půjčené peněžní prostředky ve výši 29 % ročně z dlužné nesplacené jistiny, když žalovaný byl v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek a nikoli pouze jedné nebo pouze poslední splátky.

7. Stejně jako v případě první půjčky žalobce opřel svou procesní legitimaci o smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020, kterou uzavřel s právním předchůdcem žalobce, tj. se společností [právnická osoba]

8. K datu postoupení pohledávek žalobce vyčíslil zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny částkou 2 376,65 Kč a úrok za půjčené peníze částkou 5 235,27 Kč.

9. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez jeho účasti a s ohledem na nečinnost žalovaného, soud uzavřel, že i on s takovým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4. o.s.ř.). S ohledem na nečinnost žalovaného soud ve věci rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 115a) o.s.ř.).

10. Předně je třeba uvést, že pro právní hodnocení věci je nutné použít zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platný k datu uzavření smlouvy o zápůjčce, tj. k datu 16.5.2017 a 15.9.2017.

11. Podle § 2390 obč. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

12. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

14. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

15. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

16. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/ (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

17. V projednávané věci žalobce prokázal svou aktivní věcnou legitimaci předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 a přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek. Prokázal rovněž, že žalovanému oznámil postoupení pohledávky dopisem ze dne 20.1.2020. Soud má tak za to, že žalobce náležitě splnil svou oznamovací povinnost vůči žalovanému o postoupení pohledávky a o tom, že svůj nárok z titulu nezaplacené půjčky uplatní podáním žaloby u soudu.

18. Žalobce dále prokázal, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce tak, jak je v žalobě tvrzeno. Smlouvou o zápůjčce ze dne 15.9.2017 evidovanou pod [číslo] bylo žalovanému půjčeno 10 000 Kč. K předání půjčky došlo v den podpisu smlouvy. Tuto skutečnost stvrdil žalovaný svým podpisem připojeným na smlouvě. Z označené smlouvy bylo dále zjištěno, že celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal podpisem smlouvy splatit, byla představována částkou 18 917 Kč, tj. 10 000 Kč jako půjčka a 8 917 Kč jako tzv. poplatek, který je tvořen úrokem ve výši 1 789 Kč, sumou za administrativní činnost ve výši 4 208 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 2 920 Kč. Uvedenou sumu se zavázal splácet ve 60ti týdenních splátkách po 316 Kč Poslední z nich měla být představována částkou 273 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou smlouvu, kde jsou údaje o žalované a výši půjčených peněž i dohodnutých splátek vypsány rukou. Smlouva v záhlavní odkazuje na Smluvní podmínky, které jsou její nedílnou součástí s uvedením, že se jedná o smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Zadní strana formuláře však obsahuje pouze další ustanovení týkající se ochrany osobních údajů, dále údaj o číslu smlouvy a připravenou část formuláře pro možnost odstoupení od smlouvy. Na zadní straně je připojen podpis žalovaného a datum, kdy byl uskutečněn. Smluvní podmínky jsou připojeny k uvedené smlouvě. Nejsou však opatřeny podpisem žalovaného ani právního předchůdce žalobce.

19. S ohledem na shora uvedené vzal soud za zjištěné, že žalovaný převzal od právního předchůdce žalobce půjčku ve výši 10 000 Kč. Dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě zaplatil ve prospěch této půjčky částku 4 383,57 Kč. K tomuto závěru lze dospět jednoduchým matematickým výpočtem, když sám žalobce tvrdí, že žalovaný měl celkem na půjčku zaplatit 18 917 Kč a zbývá zaplatit 14 533,43 Kč. Rozdíl mezi těmito položkami je představována částkou 4 383,57 Kč, tj. sumou, kterou musel žalovaný ve prospěch žalobce zaplatit.

20. Pro vyhodnocení nároku žalobce na zaplacení částky uplatněné žalobou je však nutné zabývat se platností uzavřené smlouvy o zápůjčce, a to s přihlédnutím ke shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovením občanského zákoníku.

21. S ohledem na ustanovení § 1814 písm. f) obč. z. se soud zabýval přípustností sjednaného poplatku ze smlouvy, když zvláště se zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

22. Jak již bylo shora uvedeno, předmětná smlouva o zápůjčce byla žalovaným řádně podepsána. Žalovaný tedy v době podpisu věděl, že celková dlužná částka bude činit 18 917 Kč. Ze smlouvy samotné však nelze dovodit, jakým způsobem věřitel, tj. právní předchůdce žalobce, stanovil výši jednotlivých položek poplatku, zejména úroku z půjčených peněz. Tato smlouva tedy v rozporu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., neboť neobsahuje informace stanovené v § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto zákona jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy (§ 104 z.č. 257/2016 Sb.) a žalobci se tak může dostat pouze vrácení poskytnuté jistiny s úrokem z prodlení v zákonné výši z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 1970 z. č. 89/2012 sb., občanský zákoník.

23. V souzené věci nelze přehlédnout, že na smlouvu o zápůjčce žalovaný zaplatil 4 383,57 Kč. Pokud si žalovaný půjčil 10 000 Kč, zbývá mu doplatit na jistinu 5 616,43. Soud proto shledal žalobu v tomto rozsahu důvodnou včetně zákonného úroku z prodlení, když je zjevné, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Soud přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši od 6.3.2018 do zaplacení, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty k úhradě poslední splátky žalovaným až do zaplacení (§ 1970 obč. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil v žalobě nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši z jistiny 8 674,41 Kč a soud dospěl k závěru, že žalovaný je povinen doplatit jistinu pouze ve výši 5 616,43 Kč, zamítl zčásti jeho nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení za dobu od 6.3.2018 do 20.1.2020 ve výši 507,81 Kč. Žalobce uplatnil za toto období kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 405,01 Kč. S ohledem na shora uvedené mu však náleží úrok nižší počítaný z nižší nezaplacené jistiny.

24. Ohledně plnění z druhé smlouvy shledal soud žalobu důvodnou z části, neboť bylo zjištěno, že žalovaný převzal od právního předchůdce žalobce půjčku ve výši 20 000 Kč. Dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě zaplatil žalovaný ve prospěch této půjčky částku 12 551,91 Kč. K tomuto závěru lze dospět jednoduchým matematickým výpočtem, když sám žalobce tvrdí, že žalovaný měl celkem na půjčku zaplatit 36 259 Kč a zbývá zaplatit 23 707,09 Kč. Rozdíl mezi těmito položkami je představována částkou 12 551,91 Kč, tj. sumou, kterou musel žalovaný ve prospěch žalobce zaplatit.

25. S ohledem na právní hodnocení věci je žalovaný povinen zaplatit žalobci dluh na jistině ve výši 7 448,09 Kč a to včetně požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, když je zjevné, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Soud přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši od 26.3.2018 do zaplacení, tj. od marného uplynutí lhůty k úhradě poslední splátky žalovaným až do zaplacení (§ 1970 obč. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil v žalobě nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši z jistiny 2 376,65 Kč a soud dospěl k závěru, že žalovaný je povinen doplatit jistinu pouze ve výši 7 448,09 Kč, zamítl zčásti jeho nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení za dobu od 26.3.2018 do 20.1.2020 ve výši 1 221,65 Kč. Žalobce uplatnil za toto období kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 376,65 Kč. S ohledem na shora uvedené mu však náleží úrok nižší počítaný z nižší nezaplacené jistiny.

26. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou jistinu ze smlouvy o zápůjčce s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši (výrok I. rozsudku), a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 o.s.ř.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce měl úspěch ve věci pouze částečný a žalované náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

28. Soud uložil žalobci povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 382 Kč podle z.č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, položka 2 odst. 2. a položka 1 písm. b) téhož zákona. Žalobce zaplatil s podanou žalobou soudní poplatek ve výši 1 530 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nerozhodl platebním rozkazem, vznikla mu povinnost doplatit soudní poplatek v uvedené výši, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, podle § 7 odst. 1) zákona o soudních poplatcích.