6 C 357/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Stanislavou Kubištovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 33 227 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 3 795 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 21.1.2020 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 713,10 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci 13 698 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 21.1.2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 363,97 Kč, úrok 27 % z částky 10 902,28 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 7 506,22 Kč a dále ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 15 734 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 111,94 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 745,29 Kč, úrok ve výši 20,50 % ročně z částky 10 111,94 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 5 666,06 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí soudní poplatek ve výši 331 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši celkem 33 227 Kč s příslušenstvím ve výši smluveného úroku a zákonného úroku z prodlení. Uvedl, že předmětný požadavek je součtem dluhu, který vznikl žalované z důvodu řádného neplnění podmínek, ke kterým se zavázala podpisem smlouvy o půjčce dne [datum] a [datum].

2. Žalobní nárok odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ podmínky“). Na základě takto uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 16 721 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 633 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně sjednanou v článku 4 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 4 110 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 978 Kč Celkem se tak zavázala vrátit žalobci 36 721 Kč v 60 týdenních splátkách po 613 Kč měsíčně, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11.5.2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradila 12.1.2018. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině 10 111,94 Kč a na dlužném poplatku 5 622,06 Kč, celkem tedy 15 734 Kč. Žalobci rovněž vzniklo právo požadovat zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení.

3. Žalobce dále uvedl, že vzhledem k prodlení žalované se zaplacením více než jedné ze splátek má žalobce právo na základě smluvního ujednání obsaženého v článku 4 první věty smluvních podmínek právo na úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 20,50 % ročně z dlužné nesplacené jistiny. Ode dne uplynutí lhůty sjednaného pro úhradu poskytnuté splátky úvěru. Uvedl, že požaduje tento nárok od 12.5.2017.

4. Pohledávka z titulu shora označené smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobce dne 20.1.2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne. K tomuto datu žalobce také vyčíslil zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny částkou 1 745,29 Kč a rovněž úrok dohodnutý ve smlouvě částkou 5 666,06 Kč, tj. úrok ve výši 20,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny, tj. z částky 10 111,94 Kč od 12.5.201 do 20.1.2020. Do postoupení pohledávky žalovaná zaplatila celkem 20 987 Kč.

5. Ve druhém případě se jednalo o smlouvu o půjčce uzavřenou mezi stejnými účastníky dne [datum]. Žalobce uvedl, že druhá smlouva byla evidována pod [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Tuto skutečnost žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se podpisem smlouvy zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 13 698 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 832 Kč s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně sjednanou v článku 4 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 986 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 880 Kč Tyto platby žalobce nazval souhrnně jako„ poplatek“. Uvedl dále, že se žalovaná zavázala vrátit poskytnutou půjčku včetně poplatku v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 495 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16.7.2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena 13.9.2017. Na dluh z této smlouvy zaplatila celkem 12 205 Kč.

6. Uvedl také, že s ohledem na sjednaný termín zaplacení poslední splátky a špatnou platební morálku žalované vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině 10 902,28 Kč a na dlužném poplatku 6 590,72 Kč. Předchůdci žalobce vzniklo rovněž právo požadovat po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení a dále také úroku za půjčené peněžní prostředky ve výši 27 % ročně z dlužné nesplacené jistiny, když žalovaná byla v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek a nikoli pouze jedné nebo pouze poslední splátky. Toto právo vyplynulo pro žalobce ze smluvních podmínek článku 4 a, které jsou nedílnou součástí uzavřené smlouvy.

7. Stejně jako v případě první půjčky žalobce opřel svou procesní legitimaci o smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020, kterou uzavřel s právním předchůdcem žalobce, tj. se [právnická osoba]

8. K datu postoupení pohledávek žalobce vyčíslil zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny částkou 2 077,07 Kč a úrok za půjčené peníze částkou 7 506,22 Kč.

9. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez jeho účasti a s ohledem na nečinnost žalované, soud uzavřel, že i ona s takovým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4. o.s.ř.). Ve věci rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 115a) o.s.ř.).

10. Předně je třeba uvést, že pro právní hodnocení věci je nutné použít zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platný k datu uzavření smlouvy o půjčce, tj. k datu [datum] a [datum].

11. Podle § 2390 obč. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

12. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

14. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

15. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

16. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/ (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

17. Z ustanovení § 6 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění platném k datu uzavření smluv a přílohy č. 3 k tomuto zákonu, vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formou a musí obsahovat minimálně všechny informace, které stanoví příloha č. 3 k zákonu o spotřebitelském úvěru. Jedná se o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách, jak vyplývá z citovaného nálezu ústavního soudu. Informace ve smlouvě je třeba uvést jasným, výstižným a zřetelným způsobem a jedná se o požadavek, který je třeba vnímat jako kvalitativní doplněk obecných požadavků na srozumitelnost a určitost právního jednání. Tento požadavek má rovněž zajistit dostatečnou čitelnost, přehlednost a logické uspořádání textu tak, aby se v něm průměrný spotřebitel bez potíží orientoval. Ne každé právní jednání, které je srozumitelné a určité je zároveň učiněné jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

18. Z § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. vyplývá, že pokud smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje informace vyplývající z přílohy č. 3 k tomuto zákonu jasným, výstižným a zřetelným způsobem, neznamená to neplatnost smlouvy jako celku.

19. V případě, kdy smlouva neobsahuje potřebné informace o poskytnutém úvěru, nastávají důsledky zakotvené v § 8 zákona o spotřebitelském úvěru. Sankcí za náležité nesplnění informační povinnosti stanovených v § 6 zákona o spotřebitelském úvěru je to, že se spotřebitelský úvěr od počátku považuje za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách za spotřebitelský úvěr jsou neplatná.

20. Jediným plněním, které může věřitel požadovat kromě splátky jistiny, je úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. Žádné další poplatky ani jakékoliv jiné platby není spotřebitel povinen platit. V případě, že je spotřebitel již zaplatil, má nárok na jejich vrácení, popř. započtení proti nesplacené části jistiny.

21. V projednávané věci žalobce prokázal svou aktivní věcnou legitimaci předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek. Prokázal rovněž, že žalované oznámil postoupení pohledávky dopisem ze dne 20.1.2020. Soud má tak za to, že žalobce náležitě splnil svou oznamovací povinnost vůči žalované o postoupení pohledávky a o tom, že svůj nárok z titulu nezaplacené půjčky uplatní podáním žaloby u soudu.

22. Žalobce dále prokázal, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce tak, jak je v žalobě tvrzeno. Smlouvou o zápůjčce ze dne [datum] evidovanou pod [číslo] bylo žalované půjčeno 20 000 Kč. K předání půjčky došlo v den podpisu smlouvy. Tuto skutečnost stvrdila žalovaná svým podpisem připojeným na smlouvě. Z označené smlouvy bylo dále zjištěno, že celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala podpisem smlouvy splatit, byla představována částkou [částka], tj. 20 000 Kč jako půjčka a 16 721 Kč jako tzv. poplatek, který je tvořen úrokem ve výši 2 633 Kč, sumou za administrativní činnost ve výši 4 110 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 9 978 Kč. Uvedenou sumu se zavázala splácet v 60 týdenních splátkách po 613 Kč Poslední z nich měla být představována částkou 554 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou smlouvu, kde jsou údaje o žalované a výši půjčených peněž i dohodnutých splátek vypsány rukou. Smlouva v záhlavní odkazuje na Smluvní podmínky, které jsou její nedílnou součástí s uvedením, že se jedná o smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Zadní strana formuláře však obsahuje pouze další ustanovení týkající se ochrany osobních údajů, dále údaj o číslu smlouvy a připravenou část formuláře pro možnost odstoupení od smlouvy. Na zadní straně je připojen podpis žalované a datum, kdy byl uskutečněn. Smluvní podmínky jsou připojeny k uvedené smlouvě. Nejsou však opatřeny podpisem žalované ani právního předchůdce žalobce. Jedná se o samostatnou listinu, která mimo jiné v článku 3 obsahuje údaj o výši roční procentní sazby nákladů („ RPSN“) a to v několika variantách podle dohodnutého počtu splátek. V článku 4 obsahuje údaj o výši výpůjční úrokové sazby. Smluvní podmínky dále obsahují v článku 12 právo věřitele požadovat uhrazení celé zbývající neuhrazené dlužné částky v případě nedodržení splátek. V článku 20 obsahují údaj o tom, že se smlouva uzavírá na dobu určitou. V dalších článcích jsou obsaženy údaje zejména vysvětlujícího charakteru.

23. S ohledem na shora uvedené vzal soud za zjištěné, že žalovaná převzala od právního předchůdce žalobce půjčku ve výši 20 000 Kč. Dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě zaplatila žalovaná ve prospěch této půjčky částku 20 987 Kč.

24. Pro vyhodnocení nároku žalobce na zaplacení částky uplatněné žalobou je však nutné zabývat se platností uzavřené smlouvy o zápůjčce, a to s přihlédnutím ke shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovením občanského zákoníku.

25. S ohledem na ustanovení § 1814 písm. f) obč. z. se soud zabýval přípustností sjednaného poplatku ze smlouvy, když zvláště se zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

26. Jak již bylo shora uvedeno, předmětná smlouva o zápůjčce byla žalovanou řádně podepsána. Žalovaná tedy v době podpisu věděla, že celková dlužná částka bude činit 36 721 Kč. Ze smlouvy samotné však nelze dovodit, jakým způsobem věřitel, tj. právní předchůdce žalobce, stanovil výši jednotlivých položek poplatku, zejména úroku z půjčených peněz. Tato smlouva tedy v rozporu s ustanovením § 6 zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., neboť neobsahuje informace stanovené přílohou č. 3 k tomuto zákonu, tedy povinné informace ke spotřebitelské smlouvě. Jednou z těchto povinných informací je stanovení výpůjční úrokové sazby, podmínek upravujících použití této sazby a případně údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu úrokové sazby. Dále také neobsahuje údaj o roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr (viz příloha č. 3 odst. 1 písmeno e), f) k zákonu č. 145/2010 Sb.). Smlouva rovněž neobsahuje informace o právu na odstoupení od smlouvy a podmínek, za kterých tak lze učinit. Tuto skutečnost nemůže zhojit tvrzení žalobce o tom, že takové údaje jsou obsahem smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy. V této souvislosti lze připomenout nález Ústavního soudu České republiky I. ÚS 3512/11 ze dne 11. listopadu 2013, v němž Ústavní soud uzavřel, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Pokud tak i přesto učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.

27. S ohledem na učiněný závěr a s přihlédnutím k ustanovení § 6 zákona č. 145/2010 Sb., s přihlédnutím k závěrům vyslovených v nálezu Ústavního soudu citovanému shora a § 8 zákona č. 145/2010 Sb. soud uzavřel, že smlouva o půjčce je v části ujednání o výši poplatku neplatná, a to podle § 1813 obč. z., a žalobci tak pohledávka na zaplacení uvedeného poplatku nevznikla. Jediným plněním, kterého by se mohlo žalobci jako věřiteli dostat, je plnění splátky jistiny s úrokem ve výši diskontní sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. Požadavek na zaplacení takového úroku však žalobce neuplatnil.

28. V souzené věci nelze přehlédnout, že na smlouvu o půjčce žalovaná zaplatila 20 987 Kč. Pokud si žalovaná půjčila 20 000 Kč, nezbývá jí doplatit na jistinu již nic. Soud proto neshledal žalobu v tomto rozsahu důvodnou.

29. Ohledně plnění z druhé smlouvy shledal soud žalobu důvodnou z části, neboť bylo zjištěno, že žalovaná převzala od právního předchůdce žalobce půjčku ve výši 16 000 Kč. Dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě zaplatila žalovaná ve prospěch této půjčky částku 12 205 Kč.

30. S ohledem na právní hodnocení věci je žalovaná povinna zaplatit žalobci dluh na jistině ve výši 3 795 Kč a to včetně požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, když je zjevné, že se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Soud přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši od 21.9.2017 do zaplacení, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty k úhradě poslední splátky žalovanou až do zaplacení (§ 1970 obč. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil v žalobě nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši z jistiny 10 902,28 Kč a soud dospěl k závěru, že žalovaná je povinna doplatit jistinu pouze ve výši 3 795 Kč, zamítl zčásti jeho nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení za dobu od 21.9.2017 do 20.1.2020 ve výši 1 363,97 Kč. Žalobce uplatnil za toto období kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 077,07 Kč. S ohledem na shora uvedené mu však náleží úrok nižší počítaný z nižší nezaplacené jistiny.

31. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou jistinu ze smlouvy o zápůjčce s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši (výrok I. rozsudku), a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 o.s.ř.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce měl úspěch ve věci pouze částečný a žalované náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

33. Soud uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí soudní poplatek ve výši 331 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce současně s podanou žalobou zaplatil soudní poplatek ve výši 1 330 Kč. Učinil tak podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, sazebník poplatků položka 2 bod první písmeno c). Soud však v projednávané věci nevydal platební rozkaz a pokračoval v řízení. Doměřil proto soudní poplatek do výše položky 1 podle sazebníku poplatků položka 2 bod druhý a položka 1 bod první písmeno b). Soud tak doměřil k doplacení soudní poplatek ve výši 331 Kč. Žalobce je povinen zaplatit doměřený soudní poplatek do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.