6 C 371/2019

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Stanislavou Kubištovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem právnická osoba jméno příjmení číslo E101, příjmení jméno, Malta zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, a částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částka zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru, který byl poskytnut na základě smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalobce právnická osoba Uvedl, že se jedná o smlouvu ze dne datum registrovanou pod číslo. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru a sazebník. Uvedl, že původní věřitel (právnická osoba) poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Podpisem smlouvy se žalovaný zavázal vrátit žalobci půjčenou jistinu ve výši částka a příslušenstvím do datum Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, tím mu vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,25 % ze splatné, avšak nezaplacené, částky a to za každý den prodlení. Dále povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním podle sazebníku.

2. Žalobce uvedl, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k datu datum na žalobce. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum.

3. Předmětnou žalobou žalobce uplatnil po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši částka, nesplacené smluvní pokuty ve výši částka a nákladů spojených s upomínáním ve výši částka. Upřesnil, že částka paušální náhrady za upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného. Podle sazebníků nákladů je stanoven poplatek za každou upomínku částkou částka. Původní věřitel zaslal žalovanému 3 upomínky, uplatňuje proto náklady ve výši částka.

4. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, to je od datum, z jistiny ve výši částka.

5. Usnesením ze dne 11. září 2020, číslo jednací 6 C 371/2019-34 a číslo jednací 6 C 371/2019-35 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud poučil žalovaného o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) občanského soudního řádu. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobce prokázal svou aktivní věcnou legitimaci.

8. Smlouvou o úvěru ze dne datum, číslo bylo prokázáno tvrzení žalobce obsažené v žalobě o tom, že mezi původním věřitelem právnická osoba a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, podle které žalovaný obdržel úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal splatit úvěr do datum. Pro případ prodlení byl vyrozuměn o tom, že je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně ze splatné, avšak nezaplacené částky. Tím však není dotčeno právo věřitele požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že se podrobně seznámil s obsahem smlouvy samotné, obchodními podmínkami a sazebníkem, které tvoří nedílnou součást této smlouvy.

9. S ohledem na datum uzavřením smlouvy o úvěru soud posoudil věc podle zákona číslo 89/2012 Sbí, občanský zákoník, a § 2395. S přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, také podle zákona číslo Sbírky, o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy.

10. Předloženými listinami (smlouva o úvěru ze dne datum) vzal soud za prokázané tvrzení žalobce obsažené v žalobě o tom, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši částka. Dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě bylo na poskytnutý úvěr zaplaceno částka, když se žalobce domáhá nesplacené jistiny ve výši částka. Dle přesvědčení soudu byl žalovaný jako účastník smlouvy a spotřebitel při uzavření smlouvy náležitě seznámen se smluvními podmínkami pro poskytnutí úvěru. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru platnou, vznikla žalovanému povinnost úvěr žalobci vrátit. V daném případě se jedná o povinnost vrátit jistinu ve výši částka. V důsledku řádného nezaplacení úvěru v dohodnutém termínu se žalovaný ocitl v prodlení s vrácením poskytnuté částky a žalobci tak vzniklo právo požadovat dnem následujícím po splatnosti po žalovaném zaplacení úroku z prodlení. Žalobce uplatnil právo na zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky, a to důvodně, soud proto jeho požadavku vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou jistinu spolu s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši od datum do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora. Zákonný úrok z prodlení byl uplatněn v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády číslo 351/2013 Sbí § 2.

11. Soud zamítl požadavek žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka. Jedná se o požadavek nepřiměřený, když žalobce uplatňuje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,25 % denně z nesplacené částky.

12. Smluvní pokuta zakládá povinnost dlužníka pro případ, že řádně a včas nesplní smluvně stanovenou povinnost, jak vyplývá z ustanovení § 2048 občanského zákoníku Smluvní pokuta je institut právně nezávislý na institutu úroku z prodlení. Je-li dlužník povinen zaplatit smluvní pokutu, není tím dotčena případná povinnost dlužníka uhradit (vedle smluvní pokuty) též úrok z prodlení a to i v případech, kdy smluvní pokuta je vyjádřena procentuální částkou za každý den prodlení, resp. když smluvní pokuta utvrzuje dluh, v důsledku jehož řádného nesplnění je dlužník povinen hradit též úrok z prodlení.

13. S ohledem na postavení účastníků, kdy na straně žalobce vystupuje podnikatel a žalovaný je fyzickou osobou spotřebitelem, je nutné v důsledku posouzení platnosti ujednání o smluvní pokutě aplikovat ustanovení § 1810 a následujících občanského zákoníku.

14. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně. Pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V ustanovení § číslo a následujících je provedena směrnice Rady číslo ze dne datum, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání podnikatele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze významná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

15. V dané věci lze dovodit, že ujednání o smluvní pokutě nebylo individuálně sjednáno, když žalovaný neměl reálnou možnost ovlivnit jeho obsah. Ujednání o smluvní pokutě bylo připraveno stranou žalobce ve smlouvě o úvěru. To však neznamená, že takové ujednání musí být vždy v rozporu s požadavkem přiměřenosti. V souzené věci představuje smluvní pokuta nepřiměřený požadavek sjednaný pro případ porušení smluvních povinností. S ohledem na výše poskytnutého úvěru a s přihlédnutím k tomu, že se jedná o úvěr krátkodobý, nelze považovat toto ujednání za přiměřené.

16. Podle § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Soud zkoumá, zda se k ujednání nepřihlíží z úřední moci, neboť opačný přístup by potíral význam ochrany spotřebitele.

17. Ve shora označené věci má soud za to, že ujednání o smluvní pokutě je nepřiměřené a proto se jedná o ujednání zdánlivé (§ 551 občanského zákoníku). Žalobci tak pohledávka na zaplacení smluvní pokuty nevznikla.

18. Soud ovšem přiznal žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného jako spotřebitele a to uplatněnou částku ve výši částka, neboť bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému 3 upomínky k zaplacení dluhu. Podle sazebníku, který je nedílnou součástí smlouvy o úvěru, tak vzniklo žalobci právo požadovat za každou upomínku zaplacení částka. Soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu a žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou stran byl téměř shodný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v obec. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.