6 C 419/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Stanislavou Kubištovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 18,25 % ročně z částky 6 500 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení a nahradit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 3 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 18,25 % ročně z částky 3 500 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 071,02 Kč k rukám advokáta žalobce, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce a žalovaný jsou povinni nahradit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení ve výši 13 773 Kč, a to žalobce částkou 4 820,55 Kč a žalovaný částkou 8 952,45 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném doplacení ceny za dílo, které pro něho provedl na základě smlouvy o dílo uzavřené dne 1. 12. 2020 pod č. C93098A. Žalobce uvedl, že nedílnou součástí uzavřené smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky. Předmětem díla bylo dodat a namontovat ve prospěch žalovaného okna, dveře a další součásti oken a dveří podle položkových listů, které jsou součástí smlouvy o dílo. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci cenu předmětu díla ve výši 146 694,72 Kč. Žalovaný uhradil zálohu ve výši 110 000 Kč. Žalobce žalovanému předmět díla předal a žalovaný jej převzal na základě zápisu o předání a převzetí ze dne 30. 4. 2021. Žalovaný podepsal zápis, v němž bylo uvedeno, že dílo převzal v plném rozsahu bez vad a je možné předmět díla vyfakturovat. Žalobce proto vyfakturoval cenu předmětu díla fakturou [číslo] ze dne 3. 5. 2021 s datem splatnosti 13. 5. 2021. Žalovaný uvedenou částku nezaplatil a k datu 14. 5. 2021 se ocitl v prodlení. K úhradě dluhu byl opakovaně upomínán. Na upomínky však nereagoval. Žalobce se proto se svým nárokem obrátil na soud.

2. Předmětem žalobního nároku bylo dále zaplacení sjednaného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 18,25 % ročně od data prodlení, tj. od 14. 5. 2021, do zaplacení podle článku 41 všeobecných obchodních podmínek, v nichž bylo ujednáno, že pro případ prodlení žalovaného s úhradou vystavených faktur je žalobce oprávněn požadovat úrok z prodlení za každý započatý den prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky, tj. 18,25 % ročně. Žalobce dále uplatnil právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

3. Žalobce uplatnil předmětnou žalobou po žalovaném doplacení ceny díla ve výši 10 000 Kč se smluveným úrokem a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Uvedl, že žalovaný dluh nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky ze dne 17. 8. 2021.

4. Soud vyhověl žalobě vydáním elektronického platebního rozkazu ze dne 8. října 2021, č. j. EPR 227558/2021-5, proti kterému podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě odpor. Ve vyjádření k žalobě nesporoval tvrzení žalobce o tom, že mezi účastníky sporu byla uzavřena smlouva o dílo a částka požadovaná žalobcem nebyla z jeho strany zaplacena. Namítl, že tuto částku nedoplatil a ponechal si ji jako zádržné na opravu vad, které dílo vykazovalo. Namítl, že zástupce žalobce pan [příjmení] uvedl špatný rozměr stavebního otvoru u pozice č. 6 (článek VII. smlouvy o dílo), když u tohoto stavebního otvoru uvedl chybně výšku. Správně měla být výška stavebního otvoru o 30 mm více, než byla nejvyšší svislá kóta u této položky, tj. správně mělo být 1 660 mm. Pan [anonymizováno] však uvedl výšku tohoto stavebního otvoru v rozměru 1 700 mm. Stavebníci žalovaného následně připravili stavební otvor podle poznámky uvedené v propozici č.

6. V důsledku pochybení žalobce došlo ze znehodnocení díla. Vznikl zde tepelný most. Okno nebylo usazeno na plastové podložky. Dělníci od žalobce použili zbylý materiál (dřevo), které našli na stavbě. Nesporoval tvrzení žalobce o tom, že dne 3. 4. 2021 proběhla částečná montáž sjednaných položek dveří a oken. Při předání nebyly zjištěny žádné vady. Dne 2. 5. 2021 při zalepování oken a dveří ochrannou fólií proti poškození bylo na pozici č. 6 zjištěno, že páska červené barvy, která je součástí okna, se odlepuje. Celkem se jednalo o dvě pásky červené barvy, které byly nalepeny, dvě z interiéru, a dále dvě bíle z exteriéru. Žalovaný zjistil, že pod páskami je skrytá montážní spára o 35 mm vyšší. Tato spára nebyla celkově vyplněna montážní pěnou. V montážní pěně jsou díry, kterými je vidět ven. V důsledku zjištěné skutečnosti reklamoval vadu díla 3. 5. 2021 mailem zaslaným paní [jméno] [příjmení]. Ta postoupila věc k dalšímu řešení. Po dobu asi 20 dnů se snažil popsanou vadu vyřešit smírem. 25. 5. 2021 bylo vše zamítnuto a reklamace nebyla uznána důvodnou.

5. Žalovaný v rámci smírného řešení navrhl, aby žalobce okno odmontoval, žalovaný si sám upraví stavební otvor do potřebných rozměrů a žalobce okno opět nainstaluje. Poté žalovaný doplatí částku 10 000 Kč. Nesouhlasil s nárokem žalobce na zaplacení požadovaného úroku z prodlení.

6. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za zjištěné, že uzavřeli dne 1. 12. 2020 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla dodávka a montáž výplní stavebních otvorů a další příslušenství přesně definované ve výpisu zboží, a to za podmínek sjednaných ve smlouvě. Tato skutečnost byla rovněž prokázána i předloženou smlouvou o dílo C93098A, z níž bylo dále zjištěno, že dodávkou zboží podle této smlouvy bylo zhotovení a montáž oken a dveří popsaných ve smlouvě pod pozicí [číslo] Cena díla byla dohodnuta částkou 146 694,72 Kč včetně DPH.

7. Ze zápisu o předání a převzetí výrobku a prací bylo zjištěno, že dne 30. 4. 2021 žalovaný převzal od žalobce provedené dílo dle shora citované smlouvy. Podpisem zápisu žalovaný stvrdil, že dílo zkontroloval a převzal bez vad. Souhlasil s fakturací zakázky.

8. Fakturou ze dne 30. dubna 2021, [číslo] splatné 13. 5. 2021, bylo prokázáno, že žalobce fakturoval žalovanému k doplacení cenu za dílo podle smlouvy uzavřené dne 1. 12. 2020. Z předložené faktury bylo zjištěno, že dílo bylo fakturováno částkou dohodnutou ve smlouvě, tj. 146 694,72 Kč, po odečtení poskytnutých záloh ze strany žalovaného. Žalobce odečetl zálohy zaplacené žalovaným ve výši 110 000 Kč a požadoval doplatit 36 695 Kč. Od této částky pak odečetl zaplacenou částku 26 695 Kč Celkem tak zbývalo k úhradě 10 000 Kč E-mailovou komunikací mezi účastníky bylo prokázáno tvrzení žalovaného o tom, že u žalobce reklamoval vady díla, a to na počátku měsíce května 2021, když dne 3. 5. 2021 odpověděl žalobce žalovanému, že potvrzuje přijetí jeho reklamace. Reklamace byla zaevidována u žalobce pod [číslo]. Reklamace byla označena jako špatná otvíravost VD + špatně zadán stavební otvor na zakázce č. C93098A.

9. E-mailem ze dne 25. 5. 2021 bylo žalovanému sděleno, že ze strany žalobce nedošlo k žádnému pochybení, neboť stavební otvory oken, které jsou zapsány ve smlouvě o dílo u každé pozice, jsou rozměry, které byly na stavbě naměřeny při finálním zaměření. Po vzájemné dohodě účastníků se okna výškově sjednotila na stejnou výšku 1 630 mm. Zapravení stavebních otvorů nebylo obsahem smlouvy o dílo. Reklamace byla proto zamítnuta a žalovaný byl vyzván k doplacení částky 10 000 Kč.

10. E-mailem ze dne 27. května 2021 žalovaný sdělil žalobci, že nesouhlasí s posouzením reklamace a dlužnou částku neuhradí. Uplatňuje jí jako zápočet na reklamované vady.

11. Žalobce reagoval na vyjádření žalovaného e-mailem ze dne 9. června 2021 a odmítl jeho návrh na úpravu stavebního otvoru. Z předloženého e-mailu bylo zjištěno, že žalobce neshledal námitku žalovaného (špatně připravený stavební otvor) za důvodnou. Vyvrátil také jeho obavy z tepelného mostu. Uvedl, že připojovací spára je vyplněna stavební pěnou, která má izolační vlastnosti a k takovým obavám není důvod. Naopak se zlepší izolační vlastnosti.

12. Po shora provedeném skutkovém zjištění soud uzavřel, že mezi účastníky sporu byla platně uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dílo bylo provedeno a předáno žalovanému na základě zápisu ze dne 30. 4. 2021 Cena dohodnutá za provedené dílo ve výši 146 694,72 Kč nebyla zcela zaplacena. Žalovaný nedoplatil částku 10 000 Kč, ačkoliv k tomu byl vyzván fakturou ze dne 3. 5. 2021 splatnou dne 13. 5. 2021. Soud dále uzavřel, že žalovaný včas oznámil žalobci vadu díla spočívající ve špatně připraveném stavebním otvoru u pozice č. 6 a jeho chybnou montáž. Dle přesvědčení soudu reklamoval v tomto rozsahu vadu díla, když e-mailem ze dne 9. června 2021 bylo ze strany žalobce reagováno na výtky žalovaného a sám žalobce se v tomto e-mailu vyjadřoval ke špatně připravenému stavebnímu otvoru i montáži okna, v jehož důsledku vznikla obava z tepelného mostu.

13. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že dílo bylo ze strany žalobce pro žalovaného provedeno, tj. dokončeno a předáno ve smyslu ustanovení § 2604 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ve smyslu § 2605 téhož zákona žalovaný dílo převzal bez výhrad (viz zápis ze dne 30. 4. 2021). Bez zbytečného odkladu však uplatnil právo z vadného plnění, jak vyplývá z předložené e-mailové korespondence. Nemůže tak obstát námitka žalobce o tom, že žalovaný neoznámil žalobci vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil, případně že je neuplatnil vůbec. Dle přesvědčení soudu není důvod nepřiznat žalovanému právo z vadného plnění podle § 2618 občanského zákoníku.

14. S ohledem na shora uvedené se soud dále zabýval otázkou, zda žalobci vzniklo právo na zaplacení ceny díla, tj. zda dílo bylo dokončeno takovým způsobem, že je schopné sloužit svému účelu, případně vykazuje vady popsané žalovaným, tyto vady brání užívání díla a žalovanému vzniká právo z vadného plnění.

15. Pro odstranění sporných tvrzení mezi účastníky řízení soud přibral do řízení znalce, jehož úkolem bylo posouzení, zda dílo provedené žalobcem pro žalovaného na základě smlouvy o dílo ze dne 1. 12. 2020 a popsané v položce„ pozice č. 6“ bylo provedeno řádně, případně vykazuje vady spočívající v chybně provedené montáži (ukotvení okna), zda taková montáž snižuje životnost okna, způsobuje vznik tepelného mostu. Úkolem znalce bylo dále odpovědět, zda popsaný nedostatek byl zjevný již při převzetí díla a jakou hodnotu má vadné plnění a plnění bez vad.

16. Z posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne 6. 5. 2022, [číslo] bylo zjištěno, že montáž předmětného okna nebyla provedena dle standardů. Mezera pod parapetní částí rámu je 75 mm. V takovém případě musí být stavební otvor dozděn vhodným materiálem, nejlépe shodným s danou zdí. Otvor byl vypěněn PUR pěnou a provedeným šetřením (viz výstup termokamery) bylo zjištěno, že okno není řádně dopěněné a jsou zde otvory skrz. Spára musí být ošetřena kontaktní páskou. Venkovní paropropustnou a vnitřní parotěsnou. V daném případě je okenní rám opatřen parotěsnou zábranou kromě spodní parapetní strany. Tento způsob ukotvení okna nesnižuje jeho životnost. Tepelný most vzniká v nedopěněných místech PUR pěnou. Tato vada byla zjistitelná po odlepení venkovní paropropustné a vnitřní parotěsné pásky.

17. Na základě dokazování provedeného znaleckým posudkem soud uzavřel, že vada spočívající v chybné montáži okna na pozici č. 6 podle smlouvy o dílo. Znamená zjevnou odstranitelnou vadu, když za zjevnou vadu je možno považovat jen takovou, jejíž existence je objednateli zřejmá na pohled, případně je to taková vada, kterou lze zjistit běžně prováděnými zkouškami. Za zjevné vady nelze považovat ty vady, jejichž existenci by musel objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popř. vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla (viz rozhodnutí Nejvyšší soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1040/2009). V projednávané věci bylo zjištěno, že při převzetí díla byly spáry u okna zakryté venkovní paropropustnou a vnitřní parotěsnou páskou. Žalobce vadu zjistil až po jejich odlepení. Popsaná vada tedy nebyla zřejmá na pohled při zápisu o převzetí díla dne 30. dubna 2021. Jednoduchým odstraněním pásků následně vada odhalena byla. Jedná se tedy z pohledu soudu o vadu zjevnou.

18. Podle § 2617 občanského zákoníku věta první má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnost zhotovitele z vadného plnění. Žalovanému tak vzniklo právo z vadného plnění podle § 2615 odst. 2 a § 2107 občanského zákoníku. Dle přesvědčení soudu jde o vadné plnění, které představuje nepodstatné porušení smlouvy. V takovém případě má žalovaný jako objednatel právo na odstranění vady anebo na nepřiměřenou slevu z kupní slevy. Z chování žalovaného je zjevné, že uplatnil vůči žalobci právo na slevu z kupní ceny poté, kdy byla odmítnuta jeho reklamace. Zadržel platbu ve výši 10 000 Kč, která měla představovat slevu z ceny díla.

19. Soud ve věci uzavřel, že žalovanému vzniklo právo požadovat slevu z ceny díla, ovšem nikoli ve výši 10 000 Kč, neboť bylo prokázáno, že ačkoliv byla montáž okna provedena nestandardně (špatným vypěněním otvorů), nebrání tato vada účelnému využití díla a hodnotu díla snížila o částku 3 500 Kč. Podle konstantní judikatury je výše slevy určována rozdílem hodnoty díla bez vad a hodnotou vadného díla v době plnění. Soud proto přisvědčil nároku žalovaného a vyhověl jeho požadavku na slevu ve výši 3 500 Kč. Ve zbývajícím rozsahu soud neshledal námitku žalovaného důvodnou. Žalovaný namítal, že vadné plnění spočívalo ze strany žalobce také v tom, že špatně vymezil velikost stavebního otvoru pro montáž okna na pozici č.

6. Žalovaný nemůže být úspěšný s touto námitkou, neboť z předložené smlouvy o dílo a všeobecných obchodních podmínek (článek VI. smlouvy o dílo a článek 14 všeobecných obchodních podmínek) jednoznačně vyplývá, že bylo povinností žalovaného připravit stavební otvory na požadovaný rozměr. E-mailem žalobce ze dne 25. 11. 2020 (č. l. 14 spisu a přílohová obálka žalobce) bylo žalovanému sděleno ještě před uzavřením smlouvy o dílo, jak mají být stavební otvory upraveny. Každý stavební otvor měl být na šířku o 30 mm větší, než je největší vodorovná kóta u obrázku příslušné položky ve smlouvě o dílo a o 30 mm větší než je největší svislá kóta u obrázku příslušné položky ve smlouvě o dílo. Ze smlouvy o dílo v článku VII. je uvedený položkový seznam výplní – oken. U každé položky je dole v sekci„ poznámka k pozici“ uvedena velikost stavebního otvoru tak, jak byla naměřena na stavbě. V žádném případě to neznamená, že tento údaj zavazoval žalovaného k přípravě stavebního otvoru v uvedeném rozměru. Ze strany žalobce tak ohledně přípravy stavebního otvoru nemohlo dojít k žádnému pochybení a porušení smlouvy. Ohledně této skutečnosti žalovanému nevzniklo právo z vadného plnění.

20. Ve věci bylo prokázáno, že ze strany žalobce bylo dílo dokončeno a předáno, když i přes vytknutou vadu mohlo sloužit svému účelu. V takovém případě vzniklo žalobci jako zhotoviteli právo na jeho zaplacení podle § 2610 občanského zákoníku. Z důvodu včas uplatněné vady spočívající ve špatné montáži okna soud uzavřel, že žalobci vzniklo právo na doplacení ceny za dílo v rozsahu nikoli 10 000 Kč ale 6 500 Kč tak, jak je uvedeno shora.

21. Z výše uvedených důvodů soud vyhověl žalobě ohledně povinnosti žalovaného zaplatit v jeho prospěch částku 6 500 Kč při zohlednění slevy, na kterou žalovanému vzniklo právo z vadného plnění. Dle přesvědčení soudu se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením této částky od 14. 5. 2021, tj. ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury. Je tak povinen zaplatit žalobci i smluvní pokutu ve výši 18,25 % ročně tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora. Tento nárok byl sjednán mezi účastníky sporu v článku 41 všeobecných obchodních podmínek. Zde bylo uvedeno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou vystavených faktur je žalobce oprávněn požadovat úrok z prodlení za každý započatý den prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky, tj. v přepočtu 18,25 % ročně. Dle přesvědčení soudu jde svou povahou o smluvní pokutu podle § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jejíž výše je s ohledem na konstantní judikaturu přiměřená, odpovídá povaze závazku. Soud dále přiznal žalobci právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v projednávané věci jde o vzájemný závazek podnikatelů a v takovém případě činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 200 Kč. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. Výrok o náhradě nákladů řízen mezi účastníky učinil podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 65 %, přiznal soud v jeho prospěch právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v poměrné výši odpovídající rozdílu úspěchu a neúspěchu ve věci. Úspěch žalobce byl představován v rozsahu 65 %, jeho neúspěch 35 %. Ve výši rozdílu, tj. 30 %, soud přiznal v jeho prospěch právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením.

23. Žalobce uplatnil právo na náhradu nákladů řízení ve výši 26 903,40 Kč. Jedná se o odměnu za zastoupení advokátem podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Advokát žalobce učinil 7 úkonů právní služby po 1 500 Kč, tj. převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu, replika žalobce ze dne 8. 12. 2021 a účast na jednání soudu dne 14. 12. 2021, 22. 2. 2022 a 1. 9. 2022. Za tyto úkony vyčíslil odměnu ve výši celkem 10 500 Kč. Ke každému úkonu právní služby pak uplatnil právo na zaplacení paušální náhrady výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, celkem 2 100 Kč. Za promeškaný čas vyčíslil náhradu podle § 14 advokátního tarifu a to za 4 půlhodiny tam a zpět, tj. 100 Kč x 8, celkem 800 Kč za cestu k jednání soudu. Dále uplatnil právo na cestovní náklady vynaložené za cestu k jednání soudu dne 4. 12. 2021 ve výši 2 024,90 Kč za užití osobního automobilu Škoda Superb při průměrné spotřebě pohonných hmot 6,8 l /100 km dle přiloženého technického průkazu a zohlednění základní sazby 4,40 Kč za ujetý kilometr a ceně motorové nafty 27,20 Kč za litr dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Za jednání dne 22. 2. 2022 vyčíslil cestovné ve výši 2 318,20 Kč při užití stejného osobního automobilu a sazbě za kilometr ve výši 4,70 Kč a ceny motorové nafty 36,10 Kč podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. Za účast na jednání soudu dne 1. 9. 2022 uplatnil nárok na cestovné ve výši 2 560,50 Kč, když vycházel ze základní sazby za ujetý kilometr ve výši 4,70 Kč a ceně motorové nafty ve výši 47,10 Kč/litr vše podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění platném k datu 1. 9. 2022. Ve všech případech se jednalo o vzdálenost [obec] - [obec], celkem 324 km.

24. Jak již bylo shora uvedeno, s ohledem na poměrný úspěch žalobce ve věci soud přiznal v jeho prospěch právo na zaplacení 30 % z celkově vzniklých nákladů řízení, tj. 8 071,02 Kč. Žalovaný je povinen nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

25. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu obou zúčastněných stran v projednávané věci soud rozhodl o povinnosti žalobce i žalovaného nahradit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení, které stát platil za vypracovaný znalecký posudek, tj. 13 773 Kč, a to žalobci částkou 4 820,55 Kč (tedy ve výši jeho neúspěchu, tj. 35 %) a žalovanému částkou 8 952,45 Kč (65 % neúspěch žalovaného) podle § 148 odst. 1 o.s.ř. V tomto případě jsou účastníci povinni zaplatit náklady státu ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.