6 C 478/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Stanislavou Kubištovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 16 311,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 6 084 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 084 Kč od 20.7.2021 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 826,70 Kč, náklady na vymáhání pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 011,50 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci 4 826,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 20.7.2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 652,97 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 792,78 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 389,31 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí soudní poplatek ve výši 200 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení nesplaceného úvěru, který mu byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] Smlouva byla evidována pod [číslo]. Žalobce uvedl, že úvěr byl žalované poskytnut ze strany právního předchůdce žalobce, tj. společnosti [právnická osoba], [obec a číslo]. Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 20 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště a tuto skutečnost stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se zavázala vrátit věřiteli příslušenství úvěru za dobu jejího trvání ve výši 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatků. Celkově se zavázala uhradit částku 37 184 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících byla sjednána vždy v prvním odstavci první strany smlouvy. Splatnost poslední splátky připadala na 1.2.2020.

2. Žalobce uvedl, že smlouva byla uzavřena na základě vyplněné žádosti o úvěr, do které žalovaná uvedla základní údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o její finanční situaci. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Správnost údajů stvrdila vlastnoručním podpisem. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzována úvěruschopnost žalované. S ohledem na výši příjmu a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku žalovaná získala z dokumentu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“.

3. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Do sjednané doby splatnosti závazek nesplatila. Uhradila částku 17 700 Kč, která odpovídá 6 řádně hrazeným splátkám. Splátky byly věřitelem započteny poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávek. Na jistinu byla započtena částka 9 089,27 Kč a na příslušenství částka 8 610,73 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou částky 19 484 Kč, tj. součet zůstatku jistiny ve výši 10 910,73 Kč a zůstatek smluvního příslušenství pohledávky ve výši 8 573,27 Kč.

4. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn. Jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. 1.2.2020. Ode dne následujícího, tj. od 2.2.2020, je žalovaná v prodlení s úhradou uvedené částky. Žalobci proto vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení úroku z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení.

5. Pohledávka byla na žalobce postoupena z původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2021. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 5.8.2021.

6. Žalobce dále uvedl, že celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 37 508,61 Kč. Jedná se o nesplacenou jistinu ve výši 10 900,73 Kč, nesplacený smluvní úrok ve výši 577,95 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 135,09 Kč, nesplacené náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 973,87 Kč, nesplacený inkasní poplatek ve výši 1 886,36 Kč, postoupený sankční poplatek ve výši 3 000 Kč, postoupené paušální náklady na vymáhání pohledávky ve výši 500 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 519,91 Kč, postoupený kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 504,70 Kč a postoupená smluvní pokuta ve výši 8 500 Kč.

7. Žalobce dále uvedl, že po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalované učinil rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalované neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupený smluvní úrok po splatnosti úvěru, jakož i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Ve výsledku tak uplatnil po žalované následující pohledávku: -) nesplacená jistina 10 910,73 Kč, -) nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 577,95 Kč, -) nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 135,09 Kč, -) nesplacené náklady za vyhodnocení úvěru 973,87 Kč, -) nesplacený inkasní poplatek 1 886,36 Kč, -) postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 2 219,51 Kč za období od 2.2.2020 do 11.6.2021, kdy základem pro výpočet byla postoupená jistina pohledávky ve výši 10 910,73 Kč úročena smluvní úrokovou sazbou 15 % ročně, -) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 479,67 Kč, -) účelně vynaložené náklady ve výši 473 Kč, -) smluvní pokuta ve výši 5 400,81 Kč Smluvní pokuta byla uplatněna ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobce uplatnil nárok na smluvní pokutu z částky 10 910,73 Kč za období od 2.2.2020 do 10.6.2021.

8. Usnesením ze dne 8. prosince 2021, č. j. 6 C 478/2021-9 a č. j. 6 C 478/2021-10 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 3 týdnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

9. S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobce prokázal svou aktivní věcnou legitimaci.

11. Dopisem ze dne 17.8.2021 byla žalovaná vyrozuměna o postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouvou o úvěru ze dne 1.12.2018 bylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že mezi právním předchůdcem žalobce, tj. společnost [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Spolu s úvěrem se zavázala zaplatit související náklady, a to úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1 859 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 600 Kč, dále úrok z poskytnutého úvěru ve výši 15 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila převzetí částky 20 000 Kč a také závazek zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % ze splatné, avšak nezaplacené částky za každý den prodlení. Smlouva byla uzavřena poté, kdy žalovaná byla seznámena s podmínkami poskytnutí úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované požadovaný úvěr ve výši 20 000 Kč na základě žádosti žalované ze dne 1.12.2018 a to poté, kdy řádně prověřil její úvěruschopnost dluh splácet. V době podání žádosti o úvěr byla žalovaná zaměstnaná s pravidelným měsíčním příjmem ve výši 20 826 Kč. Při zohlednění měsíčních výdajů na bydlení, energie a ostatní náklady bylo vyhodnoceno, že zbývá žalované příjem ve výši 9 040 Kč a z tohoto příjmu je schopna úvěr splácet dohodnutými splátkami, tj. 2 656 Kč měsíčně.

12. Pro právní hodnocení věci je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy použít zákon č. 89/2012 Sbírky, občanský zákoník, a zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění platném k datu 1.12.2018.

13. V projednávané věci soud zjistil, že žalovaná podepsala smlouvu o úvěru. Jedná se o formulářovou smlouvu, kde údaje o žalované jsou vepsány rukou do předem připraveného formuláře. Smlouva byla opatřena podpisem žalované. Žalovaná svým podpisem stvrdila převzetí finanční částky od právního předchůdce žalobce ve výši 20 000 Kč. Zavázala se vrátit jej spolu s poplatkem ve výši 17 184 Kč. Celkovou sumu ve výši 37 184 Kč se zavázala vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč. Ze smlouvy samotné bylo zjištěno, že požadovaný úrok je uplatněn pevnou částkou ve výši 1 925 Kč a odpovídá zápůjční úrokové sazbě ve výši 15 % ročně.

14. Podle § 2390 obč. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

15. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

16. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

17. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

18. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

19. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

20. S ohledem na ustanovení § 1814 písm. f) obč. z. se soud zabýval přípustností sjednaného poplatku ze smlouvy, když zvláště se zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

21. V souzené věci dospěl soud k závěru, že ujednání o poplatku požadovaném k zaplacení ze strany žalované je nepřiměřené a to v části, kde žalobce uplatňoval požadavek na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru sjednaného ve výši 9 800 Kč a inkaso splátek ve výši 3 600 Kč. To by znamenalo inkaso za každou splátku ve výši 257 Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že inkaso splátek je svou podstatou obdobou poplatku za správu či sjednání úvěru. Dle přesvědčení soudu je nepřiměřené a nemorální požadovat po žalované zaplacení takového poplatku, kdy navíc je žalovaná povinna zaplatit věřiteli ještě poplatek za vyhodnocení úvěru částkou 1 859 Kč. Soud tedy shledal důvodný nárok žalobce na vrácení jistiny, přiměřeného úroku sjednaného ve smlouvě částkou 1 925 Kč a poplatků za vyhodnocení úvěru ve výši 1 859 Kč. V ostatním shledal poplatek za nepřiměřený, zakládající významnou nerovnováhu v právech a povinnostech účastníků. Při hodnocení jednotlivých ujednání smlouvy soud vycházel z ustanovení § 1813 a § 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V souzené věci je ujednání o požadovaných poplatcích sjednáno ve smlouvě, která byla připravena jako formulář ze strany žalobce. Takové ujednání není shledáno jako individuální, když žalovaná (spotřebitel) neměla reálnou možnost ovlivnit obsah tohoto ujednání. Ujednání spotřebitelských smluv musí být posuzována i z hlediska přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s požadavkem přiměřenosti.

22. Jak již bylo shora uvedeno, dospěl soud k závěru, že ujednání o požadovaných úrocích bylo sjednáno v souladu se zákonem a takové ujednání je přiměřené. Stejně tak považuje soud za přiměřené ujednání o poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 1 859 Kč. Ostatní poplatky však soud považuje za nepřiměřené a neplatné.

23. S ohledem na učiněný závěr soud přisvědčil nároku žalobce na vrácení zaplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, přiměřeného úroku ve výši 1 925 Kč a poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 1 859 Kč Celkem se jedná o částku 23 784 Kč. Žalovaná dle tvrzení žalobce zaplatila na předmětný dluh 17 700 Kč. Soud proto započetl tuto platbu na sjednaný úrok i poplatek a část jistiny. Žalované tak zbývá k doplacení částka 6 084 Kč (tj. 23 784 Kč – 17 700 Kč). Vzhledem k tomu, že se ocitla v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, přiznal soud ve prospěch žalobce i právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši, tj. 10 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 6 084 Kč. Za období od 2.2.2020 do 11.6.2021 se jedná o kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 826,70 Kč. Soud dále přiznal běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny dle požadavku žalobce od 20.7.2021 do zaplacení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2).

24. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. Soud uzavřel, že ujednání o požadavku žalobce na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč a inkaso splátek ve výši 3 600 Kč je neplatné pro nepřiměřenost. Toto ujednání je oddělitelnou částí smlouvy o úvěru a soud proto ohledně tohoto požadavku žalobě nevyhověl. Soud proto zamítl žalobu žalobce na zaplacení částky 4 826,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 20.7.2021 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 652,97 Kč. Žalobce uplatnil žalobou k zaplacení kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 479,67 Kč. Soud však dospěl k závěru, že má nárok pouze na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 826,70 Kč. Ve výši rozdílu proto žalobu zamítl. Soud dále zamítl požadavek žalobce na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 10 792,78 Kč, neboť jak již bylo shora uvedeno, soud přiznal právo žalobci na zaplacení sjednaného úroku ve výši 1 925 Kč a ten byl zaplacen splátkami poskytnutými ze strany žalované.

25. Soud přiznal ve prospěch žalobce dále právo na zaplacení nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 011,50 Kč. Jedná se o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 6 084 Kč od 2.2.2020 do 10.6.2021. Soud má za to, že ujednání o požadavku na zaplacení nákladů řízení a smluvní pokuty bylo učiněno ve smlouvě v souladu s ustanovením § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud však přiznal ve prospěch žalobce právo na zaplacení smluvní pokuty nižší než požadovanou výši, neboť dospěl k závěru, že dluh žalované na jistině je představován částkou 6 084 Kč. Pokud tedy žalobce uplatnil po žalované zaplacení vyšší smluvní pokuty, soud ve výši rozdílu žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. shora.

26. Ve výroku III. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Toto rozhodnutí soud učinil podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého poměr úspěchu a neúspěchu obou stran byl poměrně stejný.

27. Ve výroku IV. soud uložil žalobci povinnost doplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí soudní poplatek ve výši 200 Kč podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, sazebník poplatků, položka č. 2 odst. 2 a položka č. 1 odst. 1 písmeno b). Žalobce současně s podanou žalobou zaplatil soudní poplatek ve výši 800 Kč. Podle sazebníku soudních poplatků položka č. 1 je povinen doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč, neboť soud ve věci nevydal platební rozkaz a pokračoval v řízení. Soudní poplatek je povinen zaplatit ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 7.