6 C 48/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Stanislavou Kubištovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený anonymizována dvě slova jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 13 625 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 13 625 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 3. 2020 do zaplacení zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon“). Žalobní nárok byl uplatněn podle § 4 odst. 1 zákona. Žalobce uvedl, že obdržel od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník (provozovatel) vozidla [číslo jednací], [registrační značka], a k tomuto vozidlu neměl od 18. 2. 2019 do 10. 9. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobce proto v souladu se zákonem zaslal žalovanému písemnou výzvu podle § 4 odst. 6 zákona. Splatnost příspěvku nastala po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 15. 1. 2020. Výzva byla doručena 30. 1. 2020. Splatnost příspěvku tak nastala 29. 2. 2020.

2. Vzhledem k tomu, že předmětné vozidlo bylo provozováno v rozporu se zákonem v době od 18. 2. 2019 do 10. 9. 2019, tj. 205 dnů, vypočetl žalobce požadovaný příspěvek ve výši 13 325 Kč, tj. 65 Kč za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno. Výše příspěvku byla vypočtena podle § 2 odst. 1 písmeno h) vyhlášky Ministerstva finanční č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce dále uplatnil po žalovaném zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč podle § 4 odst. 4 zákona a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.

3. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, uplatnil po něm žalobce dále k zaplacení i zákonný úrok z prodlení z částky 13 325 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení.

4. Soud vyhověl žalobě vydáním elektronického platebního rozkazu ze dne 25. ledna 2023, č. j. EPR 14791/2023-5, proti kterému podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě odpor a vyjádření k žalobě. Žalovaný namítl, že v rozhodné době nebyl vlastníkem ani provozovatelem označeného vozidla. Předmětný automobil prodal na základě kupní smlouvy ze dne 9. 6. 2007 panu [jméno] [příjmení], bytem [adresa].

5. Označenému kupujícímu udělil plnou moc k veškerým úkonům na odboru dopravy spojených s odhlášením a přihlášením označeného motorového vozidla [registrační značka]. Na základě smlouvy o prodeji vozidla bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla řádně zrušeno. Od doby prodeje vozidla o něm nemá žádné informace. Nevěděl o tom, že vozidlo není dále pojištěno. Od žalobce neobdržel výzvu k zaplacení požadovaného příspěvku. Uvedl, že od 2. 5. 2019 je přestěhován na adrese [adresa žalovaného]. Původní adresa, tj. adresa v době prodeje vozu, byla [adresa žalovaného]. Ze strany žalobce nebylo na novou adresu žádným způsobem kontaktován. Dle jeho přesvědčení mohl žalobce přes údaje o rodném čísle zjistit jeho současnou adresu, případně jej mohl kontaktovat telefonicky, neboť na původní pojistné smlouvě je uvedeno i jeho telefonní číslo, které má osmnáct let stejné. Žalovaný dále namítl, že předmětný automobil patřil do společného jmění manželů a k prodeji došlo se souhlasem bývalé manželky. K tomuto tvrzení předložil soudu čestné prohlášení bývalé manželky [jméno] [příjmení].

6. Předloženými listinnými důkazy ze strany žalobce bylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že žalovaný je evidován jako vlastník (provozovatel) vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno]. Z registru silničních vozidel zjistil, že žalovaný bydlí na adrese [adresa žalovaného]. Žalobce dále prokázal, že na zjištěnou adresu žalovaného zaslal 16. 1. 2020 výzvu k zaplacení příspěvku za nepojištěné vozidlo. Uplatnil po žalovaném zaplacení příspěvku ve výši 13 325 Kč. Ve výzvě uvedl, že předmětné vozidlo nebylo pojištěno od 18. 2. 2019 do 10. 9. 2019, tj. celkem 205 dní. Při denní sazbě 65 Kč za den se jedná o dluh ve výši 13 325 Kč. Zprávou České pošty, s.p. bylo prokázáno, že výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu byla zaslána žalovanému doporučeně s podacím číslem [anonymizováno]. Tato zásilka nebyla adresátem převzata ve lhůtě 10 dnů od jejího uložení. Tato lhůta uplynula 27. ledna 2020. Následně byla vhozena do schránky adresáta, který se však z uvedené adresy odstěhoval.

7. Dopisem ze dne 2. 4. 2020 žalobce prokázal, že zasílal žalovanému na adresu [adresa žalovaného], upozornění na nedoplatek příspěvku do garančního fondu ve výši 13 724,80 Kč. Dopisem ze dne 8. 7. 2022 žalobce prokázal, že žalovaného vyzýval k zaplacení dlužné částky, tj. příspěvku za nepojištěné vozidlo ve výši 13 325 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč a úrok z prodlení ve výši 3 280 Kč, celkem požadoval zaplacení částky 16 905 Kč. Žalobce vyzval k zaplacení dlužné částky žalovaného prostřednictvím [právnická osoba], a.s. Výzva byla adresována žalovanému na adresu [adresa žalovaného].

8. Předžalobní upomínkou ze dne 4. října 2022 žalobce prokázal své tvrzení o tom, že žalovaného opakovaně vyzval k zaplacení dlužné částky ve výši 16 735 Kč, tj. příspěvek do garančního fondu za nepojištěné vozidlo ve výši 13 625 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 3 110 Kč. Žalovaný byl vyrozuměn o tom, že pokud nezaplatí dlužnou částku, bude tento požadavek vymáhán soudní cestou. Předžalobní upomínka byla zaslána žalovanému opět na adresu [adresa žalovaného]. Tato upomínka byla zasílána žalovanému doporučeně pod č. [anonymizováno] a dle sdělení pošty byla zásilka vrácena zpět odesílateli, neboť si adresát výzvu nevyzvedl ve stanovené lhůtě do 24. 10. 2022.

9. Z kupní smlouvy o prodeji automobilu ze dne 9. 6. 2017 bylo zjištěno, že uvedeného dne prodal žalovaný předmětný automobil panu [jméno] [příjmení], bytem [adresa], jako kupujícímu. Kupujícímu současně udělil plnou moc k přepisu vozidla v registru silničních vozidel. Tato skutečnost byla prokázána předloženou plnou mocí. Z předložené kupní smlouvy bylo zjištěno, že kupující převzal doklady od vozidla i plnou moc a zavázal se přepsáním vozidla do 10 dnů od podpisu smlouvy.

10. Z předloženého občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že je rozvedený a minimálně od 2. 5. 2019, kdy mu byl vydán nový občanský průkaz, bydlí na adrese [adresa žalovaného].

11. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 28. 3. 2023 bylo zjištěno, že společně se žalovaným jako bývalým manželem prodali předmětné vozidlo dne 9. 6. 2017 panu [jméno] [příjmení] Pan [anonymizováno] se zavázal kupní smlouvou i ústně, že do týdne přepíše vozidlo na své jméno a zařídí si pojištění vozidla taktéž na své jméno. K tomu obdržel veškeré potřebné doklady, tj. kupní smlouvu, plnou moc, doklady od vozidla, malý technický průkaz a velký technický průkaz.

12. Z ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla vyplývá, že příspěvky České kanceláři pojistitelů se hradí za porušení povinnosti stanovené v § 1 odst. 2 téhož zákona, tj. za vozidlo zapsané v registru silničních vozidel, ke kterému není splněna povinnost pojištění odpovědnosti a za provozování vozidla bez pojištění odpovědnosti na pozemní komunikaci. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku je vlastník tuzemského vozidla a provozovatel tuzemského vozidla. Vlastník vozidla a jeho provozovatel jsou k zaplacení příspěvku vázáni společně a nerozdílně za předpokladu, že se nejedná o osoby totožné. Příspěvek se hradí za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 citovaného zákona.

13. Povinnost k zaplacení příspěvku nevzniká v případě, že je vozidlo odcizeno. Příspěvek je příjmem garančního fondu. Povinnost hradit příspěvek se vztahuje pouze k vozidlům zapsaným v registru silničních vozidel. Za vlastníka vozidla je pro účely placení příspěvku považována osoba zapsaná jako vlastník vozidel v registru silničních vozidel. Domnělý provozovatel či vlastník vozidla se povinnosti zaplatit příspěvku zprostí, pokud prokáže, že v rozhodné době nebyl provozovatelem nebo vlastníkem vozidla a že zápis v registru silničních vozidel je chybný.

14. České kanceláři pojistitelů je stanovena jednoletá prekluzivní lhůta pro uplatnění práva na uhrazení příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva. Pokud je osobou povinou k zaplacení příspěvku vlastník nebo provozovatel vozidla zapsaný v registru silničních vozidel, počíná prekluzivní lhůta běžet ode dne porušení povinnosti podle § 1 odst.

2. V průběhu jednoleté lhůty musí Česká kancelář pojistitelů odeslat osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k úhradě s obsahovými náležitostmi podle § 4 odst. 7 zákona. Pokud je osobou povinnou k zaplacení příspěvku jiná osoba než vlastník nebo provozovatel vozidla zapsaný v registru silničních vozidel, počíná České kanceláři pojistitelů běžet jednoletá prekluzivní lhůta k odeslání výzvy k úhradě podle odst. 7 § 4 až od okamžiku, kdy se prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem nebo provozovatelem nepojištěného vozidla. Běh prekluzivní lhůty je vázán na odeslání výzvy Českou kanceláří pojistitelů. Lhůta ke splnění povinnosti nesmí být kratší než 30 od doručení výzvy adresátovi.

15. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaný je evidován jako vlastník vozidla označeného v žalobě, [registrační značka], [VIN kód]. Toto vozidlo nebylo pojištěno v období od 18. 2. 2019 do 10. 9. 2019. Na základě těchto zjištěných skutečností zaslal žalobce žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláři pojistitelů. Učinil tak v souladu s ustanovením § 4 citovaného zákona, a to výzvou ze dne 16. 1. 2020, která však nebyla žalovanému řádně doručena. Vzhledem k tomu, že nebyla řádně doručena, nemohla ani uplynout třicetidenní lhůta pro zaplacení takového příspěvku podle § 4 odst. 7 citovaného zákona. Ve věci bylo zjištěno, že v době doručování výzvy žalovaný nebydlel na adrese označené žalobcem, tj. [adresa žalovaného]. V té době bydlel na adrese [adresa žalovaného], jak bylo prokázáno předloženým občanským průkazem žalovaného.

16. Zprávou České pošty bylo rovněž prokázáno, že žalovanému nebyla výzva doručena na adresu [adresa žalovaného], neboť se žalovaný z této adresy odstěhoval. Žalobce tedy již v lednu 2020 věděl, že žalovaný nebydlí na adrese [adresa žalovaného]. Neučinil však žádný krok k tomu, aby zjistil jeho aktuální platnou adresu a zaslal mu výzvu k případnému zaplacení příspěvku. Naopak zasílal všechny další výzvy a upomínky žalovanému na adresu [adresa žalovaného]. Ve věci bylo dále prokázáno, že v době, kdy automobil nebyl pojištěn, nebyl žalovaný jeho vlastníkem ani provozovatelem. Tato skutečnost byla prokázána předloženou kupní smlouvou ze dne 9. 6. 2017 a plnou mocí, která byla udělena kupujícímu [jméno] [příjmení] pro přepis vlastníka vozidla v evidenci silničních vozidel. Tato skutečnost byla prokázána i čestným prohlášením bývalé manželky žalovaného.

17. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalovaný se zprostil povinnosti k zaplacení příspěvku, neboť prokázal, že v rozhodné době nebyl provozovatelem a vlastníkem označeného vozidla. Soud nepřisvědčil námitce žalobce o tom, že kupní smlouva není opatřena ověřeným podpisem kupujícího, neboť podle § 2085 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není náležitostí takové kupní smlouvy povinnost opatřit jí ověřenými podpisy účastníků. Lze tak přisvědčit žalovanému v tom, že k datu 9. 6. 2017 nastaly účinky kupní smlouvy a vlastnické právo k předmětnému vozidlu bylo převedeno na pana [jméno] [příjmení]. S ohledem na toto zjištění a zejména s přihlédnutím k tomu, že žalobce nesplnil řádně svou povinnost podle § 4 citovaného zákona a nezaslal k rukám evidovaného vlastníka vozidla výzvu k zaplacení příspěvku, neprováděl soud ve věci další dokazování, a to výslechem pana [jméno] [příjmení] k otázce, zda se stal skutečným vlastníkem označeného vozidla, neboť pokud by jeho svědeckou výpovědí vyšlo najevo, že se nestal vlastníkem označeného vozidla, nemohla by vzniknout zákonná povinnost žalovanému zaplatit příspěvek uplatněný žalobou, neboť mu nebyla řádně doručena výzva od žalobce. Ve věci bylo prokázáno, že se výzva odeslaná ze strany žalobce nedostala do sféry a dispozice žalovaného. Žalovaný se s ní nemohl objektivně seznámit. Žalovaný neměl ani objektivní možnost dozvědět se o takové zásilce a seznámit se s jejím obsahem, když tato zásilka byla dle předložených listinných důkazů od žalobce vždy zaslána na adresu [adresa žalovaného], a to v době, kdy zde žalovaný již nebydlel. Žalovanému se tak nedostala informace o tom, že má možnost zbavit se povinnosti uhradit příspěvek a doložit okolnosti vylučující vznik nároku na zaplacení příspěvku. Pro uplatnění nároku žalobce tak nebyla splněna jedna ze základních podmínek vyplývajících z ustanovení § 4 odst. 6 citovaného zákona. Doručením upomínky do sféry vlivu adresáta se zabýval i Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1415/2018, kde dospěl k závěru, že je nutné, aby se adresát měl možnost objektivně se seznámit s obsahem doručované zásilky.

18. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevnikly.