7 C 109/2018

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl předsedou senátu JUDr. Janem Morávkem jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa manžela a manželky zastoupen advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa manžela a manželky vypořádání společného jmění manželů

I. Nařizuje se prodej nemovitostí ve společném jmění manželů a to pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, stavby stojící na pozemku p.č. st. [číslo], dále pozemku p.č. 2035 a pozemku p.č. 2035, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] a to prodejem ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi každého z bývalých manželů v rozsahu každý ½.

II. Žalobci a žalované se přikazuje k doplacení: a) Závazek plynoucí ze Smlouvy o úvěru ze dne 21.3.2016, č. [bankovní účet], uzavřeného s [právnická osoba], v částce 430 533,60 Kč. b) Závazek, který mají vůči [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], plynoucí ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] uzavřeného s [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] v částce 133 890,41 Kč. c) Závazek, který mají vůči [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], plynoucí ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] uzavřeného s [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] v částce 1 623 473,38 Kč. d) Závazek, který mají vůči [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], plynoucí ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] uzavřeného s [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] v částce 442 038,28 Kč, a to každému v rozsahu ½.

III. Řízení se ohledně motorových vozidel značky Toyota [registrační značka] a [příjmení] [příjmení], ohledně zůstatku na běžném účtu vedeném na jméno žalované a ohledně hmotných movitých věcí tvořící vybavení nemovitostí, zastavuje.

IV. Návrh žalobce na vypořádání společného jmění ohledně vozidla Mitschubishi Lancer, [registrační značka] se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 500 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí na nákladech řízení státu částku 230,50 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Ústí and Orlicí na nákladech řízení státu částku 2 230,50 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 5.6.2018 domáhal vypořádání společného jmění manželů. Manželství účastníků bylo uzavřeno 27.10.1984 a rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 26.1.2017 čj. 5 C 312/2016-8, kdy rozsudek nabyl právní moci téhož dne. Za předmět vypořádání označil nemovitosti a to pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, stavby stojící na pozemku p.č. st. [číslo], dále pozemek p.č. 2035 a pozemek p.č. 2035, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí, dále pak smlouvy o úvěru uzavřené se [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], dále závazek ze smlouvy o úvěru uzavřenou s [právnická osoba], dále osobní vozidla Toyota [registrační značka], Mitschubishi Lancer RZ a [příjmení] [příjmení], dále zůstatek na bankovním účtu vedeném na jméno žalované a soubor hmotných věcí tvořící vybavení nemovitostí. Návrh odůvodnil tím, že se pokoušel se žalovanou věc vyřešit mimosoudně, avšak bezúspěšně. Veškeré movité i nemovité věci využívá žalovaná, proto navrhl, aby nemovité věci a movité věci byly přikázány do výlučného vlastnictví žalované a dále aby bylo žalované přikázáno k doplacení závazky ze smluv u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a dále aby mu byl vyplacen vypořádací podíl. Předmětné nemovitosti užívá žalovaná se svým partnerem a dětmi účastníků. Nemovitost je proto plně vytížena a žalobce tak nemá zájem na jejím reálném rozdělení. Žalobce rovněž nesouhlasil s přikázáním předmětných nemovitostí do podílového spoluvlastnictví účastníků.

2. V průběhu řízení pak žalobce svůj návrh modifikoval tak, že netrvá na vypořádání SJM ve vztahu k vozidlu Toyota [registrační značka] a [příjmení] [příjmení], dále že bere zpět návrh na vypořádání ohledně zůstatku bankovního účtu vedeného na žalovanou a dále již netrvá na vypořádání movitých věcí, tvořících vybavení nemovitosti. Rovněž navrhl, aby do masy SJM nebyly zahrnuty závazky vůči [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], resp. závazek vůči synovi žalované [jméno] [příjmení], neboť tyto závazky do SJM nepatří. Dle ústní dohody tyto závazky převzala výlučně žalovaná, mimo to nebylo prokázáno, že by tyto úvěry byly poskytnuty v plné výši ve prospěch společného jmění manželů.

3. Žalovaná s žalobou resp. způsobem vypořádání nesouhlasila s odůvodněním, že s manželem se již před rozvodem domluvili, že dům bude darován dětem, to mimo jiné vyplývá také z protokolu rozvodového soudu. Dům měl být převeden na dcery [jméno] a [jméno] [celé jméno manželky], které s ní v domě bydlí. Žalobce s žalovanou nijak nekomunikuje, vyjma dopisů od advokátů. Dále namítla, že syn účastníků [jméno] [celé jméno manžela] je zdravotně postižen a není schopen samostatně žít, péči o něho vždy zajišťovala a zajišťuje výhradně ona. Žalobce byl na syna zlý. Žalobce posledních osm let pracoval nepravidelně a na domácnost tak po dobu několika let nepřispíval, přičemž veškerá starost o rodinu a domácnost tak spočívala na ni. [adresa] byl pořízen v roce 1991, jednalo se o starší dům, vyžadující rekonstrukci a proto také v roce 2013 byly čerpány tři hypoteční úvěry. Konkrétně se jednalo o úvěry u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne 5.10.2017 [číslo]. Shora uvedené dcery účastníků si v domě na své náklady opravily každá z nich samostatný byt a tento i nadále užívají. Dle ocenění hypoteční banky činila hodnota domu v roce 2015 částku 3 200 000 Kč. Potvrdila, že do SJM náleží rovněž úvěr od [právnická osoba]. Osobní vozidlo Mitschubishi Lancer je ve spoluvlastnictví s dcerami [jméno] a [jméno], bylo pořízeno na úvěr, na jehož splácení se podílí společně s dcerami, každá jednou třetinou. Reálné rozdělení nemovitostí není možné, s tímto nesouhlasí, neboť v domě bydlí společné děti účastníků a zejména pak postižený syn. Dům by chtěla nabýt do svého výlučného vlastnictví s tím, že by ho převedla na svoje děti, avšak s ohledem na svoji osobní a ekonomickou situaci není schopna vyplatit žalobci na vypořádacím podílu ani 100 000 Kč, neboť sotva zvládá pokrývat veškeré splátky úvěrů a poplatky spojené s chodem domácnosti.

4. S částečným zpětvzetím žaloby ohledně vozidel Toyota [registrační značka] a [příjmení] [příjmení], dále ohledně zůstatku bankovního účtu vedeného na ni a ohledně movitých věcí, souhlasila. Nesouhlasila však s návrhem žalobce a i nadále trvá na tom, že součástí vypořádání SJM jsou tři úvěrové smlouvy uzavřené mezi [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a jejím synem [jméno] [příjmení]. Úvěrové smlouvy byly uzavřeny v souvislosti s refinancováním dřívějšího závazku, který účastníci měli u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jsou formálně vedeny na syna, neboť oni sami by na úvěr nedosáhli. Zavázali se přitom, že úvěr ve skutečnosti bude hrazen jimi.

5. Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. [spisová značka] zejména pak z rozsudku čj. [číslo jednací] ze dne 26.1.2017 bylo soudem zjištěno, že tímto bylo rozvedeno manželství účastníků, které spolu uzavřeli 27.10.1984, rozsudek nabyl právní moci 26.1.2017. Z protokolu o jednání pak bylo soudem zjištěno – z vyjádření právního zástupce manžela, že manželství bylo od počátku problematické, manžel připustil, že navazoval známosti s jinými ženami s tím, že domácnost v dubnu 2016 opustil, potvrdil také, že bylo domluveno, že dům bude darován dětem.

6. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 21.3.2016 uzavřené mezi [právnická osoba] jako úvěrující bankou a účastníky tohoto řízení jako úvěrovanými klienty bylo soudem zjištěno, že [právnická osoba] se zavázala poskytnout účastníkům úvěr v celkové výši 700 000 Kč při úrokové sazbě 6,9 % ročně, kdy měsíční splátka byla stanovena na částku 9 535 Kč. Jako účel úvěru byla sjednána konsolidace úvěrů nebo půjček, které byly účastníkům poskytnuty. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu číslo [bankovní účet].

7. Ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] ze dne 16.12.2013 bylo soudem zjištěno, že [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jako banka se zavázala poskytnout [jméno] [příjmení], [datum narození], úvěr ve výši 155 601 Kč a to na financování úhrady jednorázově placeného úvěrového pojištění [anonymizováno] v částce 4 533 Kč a na splácení neúčelové části úvěru [číslo] poskytnutého [právnická osoba] v částce 151 068 Kč Smlouva předpokládala vyřízení zástavního práva ve prospěch banky, ta byla také uzavřena, jak dokládá smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. ZS [číslo] ze dne 16.12.2013.

8. Ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] ze dne 16.12.2013 bylo soudem zjištěno, že [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jako banka se zavázala poskytnout [jméno] [příjmení], [datum narození], úvěr ve výši 1 886 094 Kč a to na financování úhrady jednorázově placeného úvěrového pojištění [anonymizováno] v částce 54 935 Kč a na splácení účelové části úvěru [číslo] poskytnutého [právnická osoba] v částce 1 831 159 Kč Smlouva předpokládala vyřízení zástavního práva ve prospěch banky, ta byla také uzavřena, jak dokládá smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. ZS [číslo] ze dne 16.12.2013.

9. Ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jako banka se zavázala poskytnout [jméno] [příjmení], [datum narození], úvěr ve výši 638 600 Kč a to na financování úhrady jednorázově placeného úvěrového pojištění [anonymizováno] v částce 18 600 Kč a na splácení neúčelové části úvěru [číslo] poskytnutého [právnická osoba] v částce 620 000 Kč Smlouva předpokládala vyřízení zástavního práva ve prospěch banky, ta byla také uzavřena, jak dokládá smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. ZS [číslo] ze dne 16.12.2013.

10. Ze Zástavní smlouvy k nemovitosti reg. [číslo] a reg. [číslo] bylo soudem zjištěno, že mezi [právnická osoba] jako zástavním věřitelem a účastníky řízení jako zástavci byla uzavřena zástavní smlouva k zajištění pohledávky zástavního věřitele za zástavci vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřené dne 19.11.2009 ve výši 2 230 000 Kč (reg. [číslo]) resp. 670 000 Kč (reg. [číslo]). Ze souhlasu s mimořádnou splátkou ze dne 12.2.2014 pak bylo soudem zjištěno, že na základě žádosti žalované bylo bankou umožněno ke dni 14.2.2014 uskutečnit mimořádnou platbu ve výši 1 885 575,13 Kč. Z oznámení o zániku zástavního práva ze dne 19.2.2014 pak bylo soudem zjištěno, že úvěr (reg. [číslo]) byl zcela splacen. Ze souhlasu s mimořádnou splátkou ze dne 12.2.2014 pak bylo soudem zjištěno, že na základě žádosti žalované bylo bankou umožněno ke dni 14.2.2014 uskutečnit mimořádnou platbu ve výši 621 049,82 Kč. Z oznámení o zániku zástavního práva ze dne 19.2.2014 pak bylo soudem zjištěno, že úvěr (reg. [číslo]) byl zcela splacen.

11. Z nesporných tvrzení účastníků a zprávy [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a zprávy [právnická osoba] ve spojení s výpisem z úvěrového účtu má soud za prokázané, že závazek u [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba] hradí žalovaná, kdy ke dni 26.1.2017 činil zůstatek na úvěr [číslo] částku 144 094,04 Kč, s tím, že ke dni 25.2.2020 činí zůstatek 133 890,41 Kč - na úvěr [číslo] částku 1 746 916,79 Kč, s tím, že ke dni 25.2.2020 činí zůstatek 1 623 473,38 Kč - na úvěr [číslo] částku 543 247,52 Kč, s tím, že ke dni 25.2.2020 činí zůstatek 442 038,28 Kč. Úvěr u [právnická osoba] hradí žalobce, kdy zůstatek na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] činil ke dni 26.1.2017 částku 645 286,74 Kč a ke dni 12.2.2020 činí 430 533,60 Kč. Aktuální výše měsíční splátky na první úvěrovou smlouvu u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] činí 755 Kč, na druhou úvěrovou smlouvu 9 149 Kč a na třetí úvěrovou smlouvu 5 473 Kč. Měsíční splátka úvěru u [právnická osoba] činí 9 059 Kč.

12. Z oznámení [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že účastníkům řízení bylo umožněno splácet závazky z hypotečních úvěrů [číslo] [číslo] [číslo] počínaje [datum] ve prospěch účtu č. [bankovní účet] pod specifickým symbolem [číslo]. Jmenovaná společnost tak učinila k žádosti žalované ze dne 3.10.2016. Z výpisu z účtu [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] vedeného na jméno [celé jméno manželky] bylo zjištěno, že na základě trvalého příkazu byla prováděna platby 12 700 Kč od ledna 2017 do dubna 2018, poté od května 2018 do července 2018 ve výši 13 225 Kč.

13. Žalobce v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že veškeré finanční záležitosti rodiny vyřizovala manžela a on nevěděl, co se s penězi děje. Nedomnívá se, že syn [jméno] vyžaduje nějakou zvláštní péči, má výuční list, nikde ale nepracuje, pobírá invalidní důchod. V domě bydlí dále dcera [jméno] spolu s vnukem, dcera [jméno], dále syn žalované [jméno] a další vnučka. Za dobu trvání manželství byly běžné výdaje na chod domácnosti hrazeny z běžných příjmů a úspor, dnes se již na chodu domácnosti a správě domu nepodílí, neboť zde nebydlí. Daň z nemovitosti hradí žalovaná. Není pravdou, že byl dlouhodobě nezaměstnaný, to trvalo maximálně pár měsíců, přičemž asi jeden a půl roku byl v pracovní neschopnosti kvůli poranění rukou, jeho příjem se pohyboval v rozmezí 15 000 – 19 000 Kč měsíčně. V současné době má nevelké úspory, maximálně v rámci desítek tisíc korun, bydlí u přítelkyně. V minulosti proběhla velká rekonstrukce domu, asi před patnácti až šestnácti lety. V době, kdy již v domě nežil, se rekonstruovala koupelna dceři. Veškeré úvěrové smlouvy zajišťovala žalovaná, co se s financemi dělo, nevěděl. Není reálné, aby se do domu nastěhoval, neboť ten je plně obsazen a mimo to jeho vztahy s žalovanou i dětmi jsou špatné.

14. Žalovaná v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že o domácnost se starala de facto ona sama, neboť manžel jezdil s kamionem nebo byl za ženskými. První velká rekonstrukce proběhla v roce 2004, druhá pak v roce 2009. Žalobce však u toho ani jednou nebyl, což vysvětluje také to, proč není schopen v rámci své výpovědi popsat, co se v domě dělalo. V souvislosti s rekonstrukcí domu si vzali hypotéku, na kterou hradili 23 700 Kč měsíčně, což bylo neúnosné. Proto na radu pana [příjmení] došlo k jejímu refinancování, kdy byly uzavřeny smlouvy se [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Jelikož oni včetně všech posuzovaných osob nesplňovali podmínky poskytnutí úvěru, vzal úvěr na sebe syn [jméno]. Všichni tři byli dohodnuti na tom, že úvěr budou i nadále splácet oni, bývalí manželé. Ona sama dnes pobírá důchod asi 12 000 Kč, k tomu si přivydělává ještě asi 8- 10 000 Kč měsíčně. Postižený syn pobírá invalidní důchod 4 200 Kč Zdravotní stav syna je vážnější, než jak popisuje bývalý manžel, kdy v důsledku toho, již podstoupil několik operací,„ ušní hnis rozežírá lebku“. V domě bydlí ona se synem, dcera [jméno] se svojí dcerou, dále další dcera [jméno] a v podkroví pak syn [jméno]. Všichni dle možností přispívají na chod domácnosti, dcery provedly rekonstrukce svých bytů, na což si braly půjčky. Vozidlo Mitschubishi Lancer kupovaly s dcerami každá na třetinu. Dcery např. nyní zakoupily zimní pneumatiky a zaplatily pojištění. Vozidlo je psáno na ni, neboť měla výhodnější pojištění. Úvěrem u [právnická osoba] byly zaplaceny předchozí úvěry na nákup vozidel Audi a Renault. Část úvěru byla dále použita na splátky půjčky od [jméno] [příjmení], část na zařízení dětského pokojíku a další část na splátky úvěru u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]

15. Ze svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno manželky] bylo zjištěno, že bydlí se svojí matkou, sestrou, dvěma bratry, synovcem a neteří v domě [adresa]. S otcem má spíše negativní vztah, což je způsobeno jeho chováním k rodině v minulosti. Ona i její sestra v domě prováděly rekonstrukce svých bytů, což financovali si samy. O běžný chod domácnosti se starala vždy matka, která vydělávala více než otec, který střídavě pracoval, střídavě byl na úřadě práce nebo v pracovní neschopnosti, býval také často celé týdny pryč. Její bratr [jméno] má zdravotní omezení spočívající v tom, že v 35 letech se chová jako patnáctiletý. [příjmení] o něho zajišťovala vždy matka, otec se k němu choval špatně. Vozidlo Mitschubishi Lancer si pořídila po dohodě se svojí sestrou, vozidlo užívají ony, financování vozu bylo zajištěno úvěrem, který si vzala matka, přičemž dle dohody úvěr splácí se sestrou každá 1 250 Kč měsíčně. Ona se sestrou se stará také o běžné náklady s vozidlem spojené jako pojištění, servis, nákup pneumatik.

16. Svědkyně [jméno] [celé jméno manželky] ve věci vypověděla, že ji otec naštval za to, jak se k ní poslední dobou chová. Ona bydlí v domě se svými dětmi, v dalším bytě v domě bydlí matka s bratrem, nahoře na půdě bratr a dole v bytě její sestra. Na domě se prováděly dvě větší rekonstrukce, asi před patnácti roky, spočívající v opravě střechy, omítek, výměn oken a elektroinstalace. V průběhu dalších let pak se prováděly další práce, kuchyň, koupelna. Vše okolo rekonstrukce, tj. zajišťování finančních prostředků a řemeslníky, zajišťovala matka. Veškerou péči o běžný chod domácnosti zajišťovala matka. Otec jezdil kamionem, nebýval často doma. Její bratr [jméno] je mentálně na úrovni patnáctiletého kluka, přičemž se o něho stará matka, otec k němu dobrý vztah neměl. Vozidlo Mitschubishi Lancer bylo kupováno z úvěru, který byl poskytnut matce, neboť ona by úvěr nedostala. Vozidlo užívá ona a její sestra. Ony také hradí splátky úvěru ve výši 2 500 Kč. Se sestrou také hradí běžné výdaje spojené s vlastnictvím vozidla, jako pojištění a pneumatiky. S rekonstrukcí jejího bytu jí pomáhal otec, to bylo v době, kdy ještě s nimi bydlel.

17. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že ten se se svojí matkou v současné době nebaví, neboť mu dluží peníze. Baví se pouze s otcem, ten je rozumný. Matka si od něho půjčovala již v letech 2007 2013. Pokud se týká hypotečních úvěrů u [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], ty byly sjednávány na jeho osobu, peníze byly v plné výši vyplaceny matce, ta mu slíbila, že to bude splácet. Peníze se braly v souvislosti s domem, kde matka bydlí. Pokud se týká finanční stránky domácnosti, tu vždy měla pod kontrolou jeho matka, ona také rozhodovala, co se bude dělat na baráku a jak se to bude financovat. Otec se v době, kdy byl v pracovní neschopnosti, staral o chod domácnosti a údržbu domu, podílel se také na menších opravách domu. Smlouvy u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] s otcem pouze podepsali, vše muselo být podle matky.

18. Podle výpisu katastru nemovitostí [list vlastnictví] k. ú. [obec] jsou ve společném jmění manželů zapsány: pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, stavby stojící na pozemku p.č. st. [číslo], dále pozemek p.č. [rok] a pozemek p.č. [rok], vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Lanškroun, vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Na předmětném listu vlastnictví jsou jako omezení vlastnického práva zapsány zástavní práva smluvní a to k zajištění pohledávek [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ve výši 1 886 094 Kč, dále částky 155 601 Kč a k zajištění pohledávky ve výši 638 600 Kč, kdy účinky vkladu práva jsou k [datum].

19. Z nesporných tvrzení účastníků bylo soudem zjištěno, že v předmětném domě se nachází jeden plynoměr, jeden elektroměr a jeden hlavní vodoměr, ke kterému náleží dva odpočtové vodoměry.

20. Dle vyjádření [jméno] [příjmení], realitní makléřky, ze dne 3.8.2017 činí reálná tržní cena uvedených nemovitostí 6 500 000 Kč.

21. Dle inzerce dostupné na portálu [webová adresa] byly ke dni 7.5.2019 nabízeny rodinné domy v [obec] obdobné velikosti za částky v rozmezí 4,6 mil Kč až 4,985 mil. Kč.

22. Dle znaleckého posudku [číslo] ze dne 27.9.2019 zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení] činí cena obvyklá nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] ke dni 26.1.2017 částku 5 350 000 Kč.

23. Dle znaleckého posudku [číslo] ze dne 28.6.2019 zpracovaného [celé jméno znalkyně], činí cena nemovitostí 3 241 830 Kč.

24. Dle doplňku znaleckého posudku zpracovaného [celé jméno znalkyně] dne 12.7.2019 lze rodinný dům [adresa] rozdělit na tři samostatné bytové jednotky při zachování užívání domu pro rodinné bydlení, předpokládané náklady na reálné rozdělení ocenila částkou 41 500 Kč. Pokud se týká vodovodní přípojky, její stávající dimenze je dostačující. [anonymizováno] [obec] nad [právnická osoba] stanovuje pro jeden dům jeden fakturační vodoměr. Spotřebu vody ve všech bytech by bylo možné stanovit podle počtu uživatelů bytových jednotek. V domě se rovněž nachází jeden fakturační elektroměr, přičemž do stávajícího rozvaděče lze osadit dva podružné elektroměry pro doplňkové měření spotřeby elektřiny. Tyto budou sloužit pouze pro orientační odpočet spotřeby, faktura za odběr bude vystavena dodavatelem dle spotřebovaných kWh z ověřeného fakturačního elektroměru. V domě se nachází rovněž jeden plynoměr, který by bylo možné rozsadit podružnými plynoměry pro každý byt.

25. Znalkyně v rámci svého výslechu při jednání soudu odkázala na závěry svého znaleckého posudku s tím, že při stanovení ceny obvyklé vycházela z aktuální nabídky realitní kanceláře pana [příjmení], se kterým rovněž konzultovala prodané nemovitosti v minulosti. Rovněž přihlížela k provedené rekonstrukci a k opotřebení základních konstrukčních prvků. Zhodnocovala tedy i do budoucna potřebné opravy. Byt v podkroví neposuzovala jako samostatný byt, neboť k takovému označení by bylo potřeba projektové dokumentace. Mimo to do sociálního zařízení se vchází přímo z obytné místnosti, což je z hlediska hygienických předpisů nepřípustné. Pokud cenu rodinného domu stanovila ve svém posudku v částce 2 587 953 Kč, jedná se o cenu zjištěnou nákladovým způsobem.

26. Ze zprávy [jméno] [příjmení] ze dne 2.4.2019 a smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo soudem zjištěno, že mezi žalovanou a citovanou společností byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ohledně financování koupě vozidla Mitschubishi Lancer a to dne 3.7.2016. Za účelem zajištění úvěru byla mezi stranami uzavřena dohoda na zřízení zajišťovacího převodu vlastnického práva k vozidlu. Z uvedeného důvodu proto žalovaná dne 3.7.2016 převedla vlastnické právo k vozidlu na společnost [právnická osoba] K předpokládanému řádnému ukončení úvěrové smlouvy a převedení vlastnického práva na žalovanou by mělo dojít 3.7.2021 a to úplným splacením financované částky. Dle splátkového kalendáře činí měsíční splátka úvěru 3 200 Kč.

27. Z kupní smlouvy č. [anonymizováno] ze dne 3.7.2016 bylo zjištěno, že žalovaná v pozici kupující u společnosti [právnická osoba] jako prodávajícího zakoupila motorové vozidlo Mitschubishi Lancer [registrační značka] a to za kupní cenu 159 999 Kč. Z kopie technického průkazu vozidla Mitschubishi Lancer [registrační značka] bylo soudem zjištěno, že jako vlastník vozidla je zapsána společnost [právnická osoba] a jako provozovatel [celé jméno manželky] [anonymizováno], [datum narození].

28. Ze zprávy ČSSZ ze dne 28.12.2018 bylo soudem zjištěno, že žalované je vyplácen důchod ve výši 12 855 Kč měsíčně.

29. Z informativního osobního listu důchodového pojištění žalobce bylo soudem zjištěno, že za dobu od 1.7.1975 do 31.3.2014 činí evidenční doba 37 roků a 17 dnů, z toho náhradní doba pojištění 2 roky a 129 dnů. Celkový počet neevidovaných dob činí 632 dnů.

30. Předžalobní výzva z 25.9.2017 dokládá, že žalovaná byla žalobcem vyzvána před podáním žaloby k mimosoudnímu vyřešení věci.

31. Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků bylo soudem zjištěno, že manželství účastníků trvalo od 27.10.1984 do 26.1.2017. Manžel společnou domácnost opustil v dubnu 2016. Z manželství se narodily dvě dcery a jeden syn. Všechny děti účastníků, včetně vnoučat žijí společně s žalovanou v domě [adresa] v [obec] O zdravotně postiženého syna se stará žalovaná. Předmětný dům včetně ostatních nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] byl pořízen za trvání manželství, po dobu manželství na něm byly prováděny rovněž rekonstrukční práce. Některé z těchto prací byly financovány z poskytnutých úvěrů, některé ze zdrojů třetích osob, resp. dcer účastníků. Účastníci za dobu trvání manželství uzavřeli několik úvěrových smluv – mimo jiné u [právnická osoba] dne 19.11.2009 ve výši 2 230 000 Kč (reg. [číslo]) resp. 670 000 Kč (reg. [číslo]). Tyto smlouvy byla refinancována třemi smlouvami o poskytnutí hypotečního úvěru poskytnutého [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] pro [jméno] [příjmení]. První Smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] ze dne 16.12.2013 na pojištění [anonymizováno] v částce 4 533 Kč a na splácení neúčelové části úvěru [číslo] poskytnutého [právnická osoba] v částce 151 068 Kč – dále Smlouvou o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] ze dne 16.12.2013 v částce 1 886 094 Kč na financování úhrady jednorázově placeného úvěrového pojištění [anonymizováno] v částce 54 935 Kč a na splácení účelové části úvěru [číslo] poskytnutého [právnická osoba] v částce 1 831 159 Kč a konečně Smlouvou o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] ze dne 16.12.2013 na financování úhrady jednorázově placeného úvěrového pojištění [anonymizováno] v částce 18 600 Kč a na splácení neúčelové části úvěru [číslo] poskytnutého [právnická osoba] v částce 620 000 Kč. Všechny posledně jmenované smlouvy předpokládaly vyřízení zástavního práva ve prospěch banky, ty byly také uzavřeny a předmětné nemovitosti jsou tak zatíženy ve prospěch zástavního práva banky. Hypoteční úvěry jsou formálně vedeny na syna žalované pana [jméno] [příjmení], kterému se žalovaná zavázala úvěr splácet. Dalším pasivem SJM jest závazek plynoucí ze Smlouvy uzavřené s [právnická osoba] výši 700 000 Kč při měsíční splátce 9 535 Kč (veden na úvěrovém účtu číslo [bankovní účet]). Závazek u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] v měsíční splátce 12 700 Kč (od ledna 2017 do dubna 2018), resp. 13 225 Kč (od května 2018), v současné době 15 377 Kč hradí žalovaná – závazek u [právnická osoba] ve výši 9 535 Kč hradí žalobce. Žalovaná v minulosti využila část závazku u [právnická osoba] na splátky hypotečních úvěrů u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]. Ke dni 26.1.2017 činil zůstatek úvěru u [právnická osoba] 645 286,74 Kč, k [datum] částku 430 555,60 Kč, tj. splaceno 214 753,14 Kč – výše úvěrů u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] činila ke dni [datum] částku 2 434 258,35 Kč a ke dni 25.2.2020 částku 2 199 402,07, tj. splaceno 234 856,80 Kč. Žalovaná za trvání manželství uzavřela s [jméno] [příjmení] smlouvu o spotřebitelském úvěru ohledně financování koupě vozidla Mitschubishi Lancer. Za účelem zajištění úvěru byla sjednána dohoda na zřízení zajišťovacího převodu vlastnického práva k vozidlu, proto také žalovaná dne 3.7.2016 (rovněž za trvání manželství) převedla vlastnické právo k vozidlu na společnost [právnická osoba] K předpokládanému řádnému ukončení úvěrové smlouvy a převedení vlastnického práva na žalovanou by mělo dojít 3.7.2021 a to úplným splacením financované částky. Jako vlastník vozidla je evidována společnost [právnická osoba].

32. Z dalších listinných důkazů předložených účastníky řízení soud pro učinění skutkových závěrů a rozhodnutí ve věci nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.

33. Podle § 709 odst. 1 o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

34. Podle § 710 o.z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

35. Podle § 736 o.z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

36. Podle § 765 odst. 2 o.z. nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

37. Podle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

38. Podle § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

39. Podle § 4 odst. 1 o.z. má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

40. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

41. Podle § 2040 odst. 1 o.z. smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo.

42. Podle § 2041 o.z. týká-li se zajišťovací převod práva věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zajištění zápisem do tohoto seznamu; do veřejného seznamu se zapíše i dočasná povaha zajišťovacího převodu práva.

43. Podle § 2042 o.z. je-li k zajištění převedeno vlastnické právo a byla-li věc věřiteli předána, je věřitel oprávněn mít ji u sebe po celou dobu trvání zajišťovacího převodu práva a je povinen vykonávat prostou správu věci. Má-li věc ve své moci ten, kdo věřiteli převodem práva jistotu zřídil, vykonává on prostou správu věci.

44. Na základě zjištěného skutkového stavu při aplikaci shora uvedené právní úpravy dospěl soud k následujícím závěrům.

45. Jediným aktivem tvořící SJM účastníků je pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, stavby stojící na pozemku p.č. st. [číslo], dále pozemek p.č. 2035 a pozemek p.č. 2035, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Ohledně ceny obvyklé bylo v řízení provedeno několik listinných důkazů včetně výslechu znalkyně. Takto zjištěná cena obvyklá oscilovala od částky 3 241 830 Kč určené znalkyní [celé jméno znalkyně] až po částku 6 500 000 Kč stanovenou realitní makléřkou [jméno] [příjmení]. Ve věci byl podán znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] se stanovením ceny obvyklé 5 350 000 Kč. Takto zjištěná cena se dle názoru soudu nejvíce blíží ceně, za kterou by bylo možné realizovat prodej předmětných nemovitostí. Posudek znalkyně [celé jméno znalkyně] je pokud se týká ceny obvyklé nepřesný, neboť jak znalkyně sama vypověděla, přihlížela mimo jiné také k provedené rekonstrukci a k opotřebení základních konstrukčních prvků, zhodnocovala tedy i do budoucna potřebné opravy a cenu samotného rodinného domu v částce 2 587 953 Kč stanovila nákladovým způsobem. Takové určení ceny nelze považovat za stanovení ceny obvyklé, tj. ceny, za kterou se obdobné nemovitosti v daném místě a čase na trhu s realitami prodávají, realizují. Pouhým nahlédnutím do inzerce nemovitostí rodinných domů provedené soudem jednoznačně závěry znalkyně [celé jméno znalkyně] vyvracejí. Současně soud nemohl bez dalšího přijmout ani závěry znalce [příjmení] [příjmení], který sice provedl určení ceny obvyklé porovnávací metodou realizovaných prodejů obdobných nemovitosti co do stáří a stavu se zohledněním koeficientu, avšak za kritérium určil jako porovnávací jednotku 1m2 započitatelné podlahové plochy. Ani takový postup není dle názoru soudu zcela správný, neboť prostý matematický výpočet komplexně nereflektuje všechna specifika posuzované nemovitosti. Takto určená cena je do jisté míry zkreslena stanoveným kritériem, kdy např. v případě lépe vybaveného, luxusněji zrekonstruovaného domu o menší ploše je prostým matematickým výpočtem dosaženo podstatně výší ceny za 1m2, než činí cena 1m2 posuzované nemovitosti o větší podlahové ploše, tj. poté prostým násobkem plochy a ceny 1m2 je výsledkem vyšší cena, která však není odrazem skutečné reálné ceny obvyklé. Použité koeficienty posuzující stav, stáří, polohu, velikost apod. jsou pouze podpůrným korekčním mechanizmem, který však nemůže reflektovat všechna specifika. Tím spíše, když znalec neprovedl ani vlastní ohledání na místě samém a vycházel pouze z podkladů předložených žalobcem.

46. Soud uzavřel, že dle jeho vlastního uvážení (§ 136 o.s.ř.) se současným přihlédnutím k předloženým listinným důkazům a jejich hodnocení činí cena obvyklá obdobných nemovitostí asi 5 mil. Kč.

47. Soud se dále zabýval nejprve možností reálného rozdělení nemovitostí, tj. zejména domu. Dle znalkyně [celé jméno znalkyně] lze rodinný dům [adresa] rozdělit na tři samostatné bytové jednotky při zachování užívání domu pro rodinné bydlení, přičemž předpokládané náklady na reálné rozdělení ocenila částkou 41 500 Kč. Pokud se týká vodovodní přípojky, její stávající dimenze je dostačující. VAK [obec] nad [právnická osoba] stanovuje pro jeden dům jeden fakturační vodoměr. Spotřebu vody ve všech bytech by bylo možné stanovit podle počtu uživatelů bytových jednotek. V domě se rovněž nachází jeden fakturační elektroměr, přičemž do stávajícího rozvaděče lze osadit dva podružné elektroměry pro doplňkové měření spotřeby elektřiny. Tyto budou sloužit pouze pro orientační odpočet spotřeby, faktura za odběr bude vystavena dodavatelem dle spotřebovaných kWh z ověřeného fakturačního elektroměru. V domě se nachází rovněž jeden plynoměr, který by bylo možné rozsadit podružnými plynoměry pro každý byt. Z provedeného dokazování bylo soudem zjištěno, že v domě se však nacházejí fakticky 4 bytové jednotky, kdy jednu užívá žalovaná se synem, další dcera [jméno], další dcera [jméno] a v podkroví další syn žalované. Znalkyně přitom byt v podkroví neposuzovala jako samostatný byt, neboť k takovému označení by bylo potřeba projektové dokumentace. Mimo to do sociálního zařízení se vchází přímo z obytné místnosti, což je z hlediska hygienických předpisů nepřípustné.

48. V této souvislosti soud dále podrobně posuzoval otázku majetkových a osobních poměrů účastníků. Zejména z účastnických výpovědí účastníků bylo soudem zjištěno, že jejich osobní a majetková situace je neutěšená. Žalobce dosahuje příjmů okolo 19tis. měsíčně, má nevelké úspory max. v řádech desítek tisíc korun. Žalobu na vypořádání nemovitosti podal i z toho důvodu, že musí řešit svoji bytovou situaci. [příjmení] to splácí úvěr u [právnická osoba] ve výši cca. 9 500 Kč měsíčně. Žalovaná pobírá důchod cca. 12 000 Kč a k tomu si přivydělává dalších cca. 10 000 Kč. Na chod domu ji přispívají děti účastníků, které s ní v domě bydlí. Jeden syn je však zdravotně omezený a je mu vyplácen invalidní důchod, dcery na tom rovněž nejsou po stránce finanční dobře. Žalovaná v současné době splácí úvěry ve výši cca. 15 000 Kč u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a podílí se na platbách úvěru v souvislosti s pořízením motorového vozidla u [právnická osoba]

49. Soud současně rovněž hodnotil kritéria stanovená v § 742 odst. 1 o.z.. V řízení nebylo nikým z účastníků tvrzeno, natož prokazováno, že by ze svého výlučného majetku některý z účastníků na majetek ve společném jmění přispěl, stejně tak ani to, že by něco bylo poskytnuto ze společného jmění na výlučný majetek jednoho z manželů. Z účastnických a svědeckých výpovědí soud zjistil, že to byla převážně žalovaná, která se starala o rodinu, zejména pak pečovala o děti a o rodinnou domácnost, zajišťovala financování a průběh rekonstrukcí domu. Nicméně i žalobce se na rekonstrukcích domu podílel svou osobní účastí, byť v menším rozsahu, tak jak vypověděly zejména dcery účastníků. Výpověď svědka [jméno] [příjmení] soud v této souvislosti považuje za nevěrohodnou. Především je jeho výpověď v rozporu s účastnickou výpovědí žalované a obou dcer účastníků. Značná zaujatost ve výpovědi svědka je dána jeho zcela očividně negativním postojem ke své matce. Mimo to svědek nebyl přímým„ pozorovatelem děje“, neboť v domácnosti účastníků dlouhodobě ani nežije. V neposlední řadě soud rovněž hodnotil i dobu a důvod, pro který žalobce opustil společnou domácnost, jak vyplývá z obsahu rozvodového spisu. Rovněž nelze přehlédnout, že je to žalovaná, která se svou osobní péčí stará o sice již zletilého, avšak zcela ne soběstačného syna účastníků. A konečně soud hodnotil i to, kdo a jak nemovitosti užívá.

50. V případě vypořádání nemovitého majetku, je možné toto učinit několika způsoby. Soud s ohledem na stanoviska účastníků a výsledky důkazního řízení hned úvodem vyloučil možnost přikázání nemovitých věcí do podílového spoluvlastnictví. Tento způsob vypořádání by nebyl vhodný, neboť by pro účastníky neřešil vůbec nic. Faktický stav účastníků by se nikterak nezměnil, pouze by se změnila forma vlastnictví. Dům je plně obsazený žalovanou a dětmi účastníků a žalobce by tak i nadále řešil svou bytovou situaci. Motivací žalobce pro podání žaloby bylo získání finančních prostředků pro své vlastní bydlení. Ani jeden z účastníků tento způsob nenavrhl – žalobce ho zamítl. Přikázání nemovitosti do podílového spoluvlastnictví by tak zcela jistě vedlo, i s přihlédnutím ke vztahům mezi účastníky, k zahájení dalšího soudního řízení, tentokráte o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

51. Soud se proto zabýval přednostně možností reálného rozdělen nemovitostí a za tímto účelem nechal také vypracovat znalecký posudek (viz. shora). K otázce reálného rozdělení nemovitosti se oba účastníci postavili negativně, což odůvodnili svými dlouhodobě neutěšenými osobními vztahy. Žalobce rovněž špatnými vztahy s dcerami v domě bydlícími, což ostatně vyplynulo i z jejich svědeckých výpovědí. Byť soud v rámci řízení o vypořádání SJM není vázán návrhy účastníků (ani těmi negativními), nemohl bez dalšího přehlédnout stanoviska účastníků a jejich důvody, stejně tak další rozhodné skutečnosti, které byly v průběhu řízení zjištěny.

52. Znalkyně [celé jméno znalkyně] uzavřela, že dům účastníků by bylo možné rozdělit na 3 samostatné bytové jednotky s předpokládaným nákladem cca. 41 000 Kč Tyto závěry žádný z účastníků nesporoval. Znalkyně přitom podrobně, řádně a přesvědčivě odůvodnila, proč nelze v domě bez dalšího vytvořit formálně 4 bytové jednotky, byť tyto fakticky v domě existují. Poukázala přitom na zákonnou úpravu, zejména stavebnětechnické a hygienické předpisy. Eventuálně lze připustit námitku žalobce, že na základě souhlasného prohlášení vlastníků by bylo možné 4 jednotky vymezit, to však považuje soud za vyloučené s ohledem na procesní návrhy (postoje) a vztahy mezi účastníky.

53. V případě vzniku tří jednotek by muselo zákonitě dojít k přikázání jednotek v poměru 2:

1. I s přihlédnutím k hodnocení kritérií dle § 742 odst. 1 o.z. shora, by bylo nutné stanovit vypořádací podíl pro druhého z manželů, který by tímto rozdělením získal pouze jednu jednotku. S ohledem na hodnotu domu by se tento vypořádací podíl pohyboval minimálně v rozsahu statisíců, což ovšem není v majetkových možnostech ani jednoho z účastníků řízení. Mimo to by reálné rozdělení sebou neslo potřebu realizace dílčích stavebních úprav, tj. dohody účastníků o těchto úpravách, kterou soud považuje za obtížně dosažitelnou s ohledem na vztahy mezi účastníky. Krom toho dále vynaložení nákladů v řádech desítek tisíc korun, kterými účastníci (minimálně pak žalovaná) rovněž nedisponují 54. Za další by takový způsob vypořádání předpokládal dohodu vlastníků nově vzniklých jednotek o správě společných prostor a dále úhradách za dodávky vody, elektrické energie a plynu. Znalkyně uzavřela, že stávající napojení sítí je dostatečné, nicméně dům je osazen pouze jedním hlavním – fakturačním plynoměrem, elektroměrem a vodoměrem s tím, že ke každému bytu by bylo třeba namontovat„ odpočtové“ měřidlo. Dodavatel by fakturoval na fakturační měřidlo s tím, že účastníci by si dle orientačních„ odpočtových“ měřidel dohodli poměr úhrady dodávek služeb. Rovněž dosažení této dohody považuje soud s ohledem na osobní vztahy účastníků za vyloučené.

55. S ohledem na uvedené skutečnosti, které soud hodnotil zvlášť a zejména v jejich vzájemných souvislostech soud uzavřel, že ani reálné rozdělené nemovitostí není pro danou věc přiléhající resp. vhodné, možné. Oba účastníci reálné rozdělení nemovitosti odmítli s poukazem na své špatné vztahy. Dům je v současné době plně obsazen dětmi účastníků, se kterými má žalobce rovněž špatné vztahy. Reálné rozdělení v poměru 2: 1 by rovněž znamenalo vyplacení vypořádacího podílu jednoho účastníka druhému, což neumožňuje zjištěná majetková a osobní situace obou účastníků. Obvyklá cena nemovitostí účastníků činí cca. 5 mil Kč. Eventuální souhlasné prohlášení účastníků o vymezení 4 bytových jednotek nelze s ohledem na vztahy mezi účastníky očekávat. Mimo to i tímto rozdělením by vznikly nestejné bytové jednotky o rozličné hodnotě, tj. i tak by vnikla potřeba uhrazení vypořádacího podílu. Mimo to reálné rozdělení by sebou neslo další náklady, resp. vynaložení finančních prostředků na nutné stavební úpravy v rámci desítek tisíc korun, kterými účastníci nedisponují. Stavební úpravy by vyžadovali rovněž dohodu účastníků ohledně realizace (jednání s orgány státní správy, výběr zhotovitele, financování stavebních prací), stejně jako dohodu o správě společných prostor a úhradě za odebrané služby (média), kdy lze důvodně předpokládat s ohledem na vztahy účastníků nemožnost dobrovolného uzavření těchto dohod. V konečném důsledku tak soud svým rozhodnutím předchází dalšímu zhoršení vztahu mezi účastníky a v budoucnu dalším soudním řízením (např. o nahrazení projevu vůle apod.).

56. Soud v této souvislosti uvažoval i o aplikaci tzv. disproporce majetkových podílů, když z provedeného dokazování vyplynulo, že to byla převážně žalovaná, která se starala o chod domácnosti a soustavně pečovala a pečuje o zdravotně postiženého syna. Byla to ona, která zajišťovala financování a realizaci zásadnějších rekonstrukcí domu prováděných v minulosti. Rovněž soud hodnotil i okolnosti a příčiny rozvratu manželství, resp. odchod žalobce ze společné domácnosti. Zjištěná„ disproporce“ však dle závěrů soudu neodůvodňuje její výraznější aplikaci ve vztahu k potencionálnímu postupu (reálnému rozdělení), neboť současně bylo v řízení prokázáno, že rovněž žalobce se podílel na dílčích rekonstrukcích bytu svých dcer v nemovitosti se nacházejících a to vlastní prací. To, že byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti, z důvodu poranění horní končetiny jistě nemůže být přičítáno k jeho tíži. Z provedených důkazů rovněž nebyla ani prokázána tvrzení žalované o tom, že žalobce byl dlouhodobě nezaměstnaný (viz. výpis informativního osobního listu důchodového pojištění žalobce, který má za dobu od 1.7.1975 do 31.3.2014 tedy evidenční doby 37 roků a 17 dnů, z toho náhradní doba pojištění 2 roky a 129 dnů, celkový počet neevidovaných dob 632 dnů.). Zjištěná disproporce nedosahuje takové míry, aby ji soud zohlednil (započetl) ve vztahu k dělení nemovitosti v poměru 2: 1, kde by jinak vznikl nárok jednomu z účastníků na vyplacení hodnoty jednoho z bytů, který by nepochybně měl hodnotu několikaset tisíc, resp. hodnotu přesahující milion korun. Mimo to zjištěná disproporce by svým významem neodůvodnila (nevyvážila) ani postup reálného rozdělení v poměru 2: 2, tedy nižší částky na vypořádání a to z důvodů uvedených shora (osobní vztahy účastníků, aktuální obsazení nemovitosti, nutnost dohod při realizaci stavebních úprav a následného fungování bytových jednotek a společných částí domu, nutnost vynaložení dalších nákladů atd.). Důležitou skutečností, kterou v této souvislosti soud hodnotil, je rovněž to, že žalobce od roku 2016 nemovitost neužívá a musí si náklady spojené s bydlením hradit sám, přičemž žalovaná má i nadále zajištěno bydlení v nemovitostech v SJM.

57. Za jediný možný způsob vypořádání SJM ve vztahu k nemovitostem účastníků tak soud považuje jejich prodej a to ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi každého z bývalých manželů v rozsahu každý ½. V této souvislosti k úvahám soudu vedlo rovněž to, že účastníci žádnými jinými aktivy SJM nedisponují, tedy soud v rámci úvah neměl možnost uvažovat o dalších variantách vypořádání nemovitostí při zohlednění jiných aktiv – s ohledem na majetkovou a osobní situaci účastníků ani zohlednění pasiv SJM.

58. V případě nařízeného prodeje soud posuzoval, zda prodej realizovat prodejem z volné ruky a nebo ve veřejné dražbě. I když si je soud vědom, že prodejem z volné ruky zpravidla účastníci mohou dosáhnout většího výtěžku zpeněžení nemovitostí, přesto rozhodl o prodeji ve veřejné dražbě. Třeba v této souvislosti poukázat opětovně na špatné vztahy mezi účastníky. Prodej nemovitosti je sám o sobě relativně složitým procesem jak po stránce faktické, tak po stránce právní. Základním předpokladem„ dobrovolného“ prodeje nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví a rovněž tak analogicky v SJM vyžaduje, souhlas všech vlastníků. Kategorický procesní postoj žalované v této věci, která jakékoliv jiné, než v rámci rozvodu předestřené vypořádání nemovitostí (darování dcerám), odmítá, zcela jasně deklaruje její nesouhlas. Jakkoliv soud důvody jejího nesouhlasu s ohledem na její osobní situaci, situaci dcer a zdravotně postiženého syna chápe, darování nemovitostí dcerám nelze v rámci řízení o vypořádání SJM realizovat. Žalobce navíc k takovému postupu vyjádřil nesouhlas s tím, že sám potřebuje získat finanční prostředky pro řešení své bytové situace. Dcery účastníků přitom ani nejsou účastníky řízní. Prodej z volné ruky tak soud považuje za prakticky nevykonatelný, resp. by eventuálně vyžadoval zahájení dalšího řízení o nahrazení projevu vůle.

59. Závazky účastníků k měsíci únoru činily celkem asi 2 630 000 Kč. Při soudem zjištěné hodnotě nemovitostí, při zohlednění plateb s prodejem spojených po realizaci a vyplacení zástavních práv, tak účastníkům každému zůstane dostatek finančních prostředků na zajištění nového vlastního bydlení.

60. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti proto soud ohledně nemovitostí rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

61. Pokud se týká závazků účastníků, konkrétně závazku plynoucího ze Smlouvy o úvěru ze dne 21.3.2016, č. [bankovní účet], uzavřeného s [právnická osoba], v částce 430 533,60 Kč, závazku vůči [jméno] [příjmení] plynoucího ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] uzavřeného s [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] v částce 133 890,41 Kč, závazku vůči [jméno] [příjmení] plynoucího ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] uzavřeného s [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] v částce 1 623 473,38 Kč a závazek vůči [jméno] [příjmení] plynoucí ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] uzavřeného s [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] v částce 442 038,28 Kč, pak z provedeného dokazování má soud za jednoznačně zjištěné, že ty byly pořízeny za trvání manželství a tudíž do SJM náleží v podobě pasiv (§ 910 o.z.).

62. Ve vztahu k závazku u [právnická osoba] tyto právní závěry soudu žádný z účastníků nesporoval – ve vztahu k závazkům vůči [jméno] [příjmení] tuto skutečnost činil spornou žalobce. Veškeré jeho námitky v tomto směru učiněné však soud odmítl jako nedůvodné a jednoznačně vyvrácené na základě provedených důkazů.

63. Ze smluv o poskytnutí hypotečních úvěrů [číslo] [číslo] [číslo] (všechny ze dne 16.12.2013) bylo soudem zjištěno, že [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jako banka se zavázala poskytnout [jméno] [příjmení], [datum narození], úvěr ve výši 155 601 Kč, resp. 1 886 094 Kč, resp. 638 600 Kč a to na financování úhrady jednorázově placeného úvěrového pojištění [anonymizováno] a na splácení neúčelové části úvěru [číslo] poskytnutého [právnická osoba] v částce 151 068 Kč, resp. 1 831 159 Kč a na financování úhrady splácení neúčelové části úvěru [číslo] poskytnutého [právnická osoba] v částce 620 000 Kč. Všechny citované smlouvy předpokládaly vyřízení zástavního práva ve prospěch banky, ta byla také uzavřena, jak dokládá smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. ZS [číslo] ze dne 16.12.2013 a výpis z katastru nemovitostí. Že uvedené finanční prostředky byly skutečně poskytnuty ve prospěch refinancování předchozího hypotečního úvěru pak prokazuje zástavní smlouva k nemovitosti reg. [číslo] a reg. [číslo] (zástavní smlouvy uzavřeny mezi [právnická osoba] jako zástavním věřitelem a účastníky řízení jako zástavci k zajištění pohledávky zástavního věřitele za zástavci vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřené dne 19.11.2009 ve výši 2 230 000 Kč -reg. [číslo], resp. 670 000 Kč reg. [číslo]). K žádosti žalované bylo bankou umožněno ke dni 14.2.2014 uskutečnit mimořádnou platbu ve výši 1 885 575,13 Kč. Dle oznámení o zániku zástavního práva ze dne 19.2.2014 byl úvěr (reg. [číslo]) zcela splacen. K žádosti žalované bylo bankou umožněno ke dni 14.2.2014 dále uskutečnit mimořádnou platbu ve výši 621 049,82 Kč. Dle oznámení o zániku zástavního práva ze dne 19.2.2014 byl úvěr (reg. [číslo]) zcela splacen. Rozdíl mezi refinancovanou částkou a částkou skutečně vyplacenou [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] činí 95 602 Kč. Ty byly dle výpovědi žalované použity ve prospěch rekonstrukce nemovitosti, přizpůsobení nemovitosti potřebám syna. Rovněž svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že peníze byly použity na dům účastníků.

64. Námitky žalobce, že o financích vždy rozhodovala žalovaná, že ona převzala závazek za [jméno] [příjmení], nemohou rovněž obstát. Z účastnické výpovědi žalované, i [jméno] [příjmení] a rovněž ze shora citovaných úvěrových a zástavních smluv jednoznačně vyplývá, že finanční prostředky byly skutečně použity ve prospěch nemovitosti, resp. na refinancování dřívějších závazků účastníků u [právnická osoba], který vznikly rovněž za trvání manželství, oba účastníci byli účastníky těchto smluv. Oba účastníci byli účastníci rovněž smluv o zřízení zástavních práv zatěžujících jejich nemovitosti. V této souvislosti dále soud poukazuje na ustanovení § 4 o.z., podle kterého se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Žalobce v průběhu řízení přitom netvrdil, že by byl postižen„ finanční negramotností“. To, že v rodině o finančních záležitostech rozhoduje jeden z manželů, bývá zcela obvyklé, nicméně to neznamená, že druhý z manželů není jednáním druhého z manželů vázán a to až na vyjímky dané ustanovením § 710 písm. b/ o.z., což ovšem není tento případ, neboť jak bylo uvedeno výše, žalobce byl účastníkem všech shora uvedených smluv u [právnická osoba], rovněž tak zástavních smluv u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], rovněž účastníkem vkladového řízení u příslušného katastrálního úřadu apod.

65. Soud zjistil aktuální výši zůstatku citovaných závazků a přikázal oběma účastníkům doplatit je rovným dílem (výrok II). Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že žalovaná závazek za [jméno] [příjmení] dle úvěrových smluv u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] pravidelně hradí v měsíční splátce vyšší o zhruba 3 000 Kč, aktuálně o 6 000 Kč, než žalobce závazek manželů u [právnická osoba] Bylo by proto možné uvažovat o stanovení určitého vypořádacího podílu ve prospěch žalované. K tomuto však soud nepřistoupil, neboť bylo třeba současně zohlednit, že žalovaná nemovitosti užívá, zatímco žalobce musí na uspokojování svých bytových potřeb vynakládat další finanční prostředky. Částku 3 000 – 6 000 Kč lze přitom považovat za obvyklý obecný náklad (nájemné) hrazené v daném čase a místě v pronajímaných nemovitostech (bytech) v [obec]. I s přihlédnutím k tomu, že řízení o vypořádání SJM není zúčtovacím sporem a k tomu jak bylo rozhodnuto stran nemovitých věcí účastníků, považuje soudu toto rozhodnutí za spravedlivé vypořádání vztahů mezi manželi, pokud se týká jejich závazků vzniklých za trvání SJM.

66. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odstavce 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.

67. Jelikož žalobce v průběhu řízení vzal zpět svůj nárok ohledně motorových vozidel značky Toyota [registrační značka] a [příjmení] [příjmení], ohledně zůstatku na běžném účtu vedeném na jméno žalované a ohledně hmotných movitých věcí tvořící vybavení nemovitostí a žalovaná s tímto souhlasila, rozhodl soud podle § 96 odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. a řízení ve vztahu k uvedeným věcem zastavil (výrok III).

68. Žalobce dále za předmět vypořádání SJM označil Mitschubishi Lancer, [registrační značka]. Ohledně tohoto vozidla bylo soudem zjištěno, že to zakoupila žalovaná dle kupní smlouvy z 3.7.2016, tedy za trvání manželství, od [právnická osoba] Esa a.s. Vozidlo bylo financováno prostřednictvím smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalovanou a společností [právnická osoba] uzavřené rovněž za trvání manželství. Ve smyslu § 2079 odst. 1 o.z. tak na žalovanou dle písemné kupní smlouvy přešlo vlastnické právo k předmětnému vozidlu. Týž den však došlo mezi účastníky úvěrové smlouvy k uzavření dohody o zřízení zajišťovacího převodu vlastnického práva k vozidlu v důsledku čehož žalovaná dne 3.7.2016 (rovněž za trvání manželství) převedla vlastnické právo k vozidlu na společnost [právnická osoba] K předpokládanému řádnému ukončení úvěrové smlouvy a převedení vlastnického práva na žalovanou by mělo dojít 3.7.2021 a to úplným splacením financované částky. Uvedenému stavu vlastnických práv odpovídá i zápis v registru vozidle, resp. velkém technickém průkaze předmětného vozidla. Podstatné pro rozhodnutí ve věci jest, že vozidlo nebylo ke dni rozvodu manželství ve vlastnictví manželky, tudíž toto vozidlo jako věc movitá, nemůže být předmětem vypořádání zaniklého SJM účastníků. Žalobce v této souvislosti nic nenamítal, vůči žalované se nedovolával neplatnosti jejího jednání, neučinil jiný procesní úkon ve věci. Proto byla žaloba v tomto rozsahu zamítnuta (výrok IV).

69. V této souvislosti třeba dále dodat, že žalobce v závěrečném návrhu předmětné vozidlo do rozsahu SJM již ani nezahrnul. Z provedeného dokazování bylo mimo jiné soudem zjištěno (výpověď žalované, a obou dcer), že kupní smlouvu a smlouvu o úvěru v pozici kupující (resp. úvěrované) pouze formálně uzavírala žalovaná – vozidlo měly v úmyslu od samého počátku nabýt do vlastnictví dcery žalované, které však nebyly schopny zajistit financování nákupu, žalované byla také poskytnuta výhodnější nabídka na pojištění vozidla. Skutečnou vůlí jmenovaných bylo od samého počátku pořízení motorového vozidla a nabytím do vlastnictví dcery [jméno] a [jméno], které také vozidlo po celou dobu fakticky drží a nakládají s ním jako s vlastním – v užívání se střídají, hradí servis, pojištění a např. i nákup pneumatik. Rovněž na základě dohody s žalovanou ve skutečnosti hradí podstatnou část poskytnutého úvěru (ten přitom za součást SJM neoznačil žádný z účastníků, byť formálně by se jednalo rovněž o závazek vzniklý za trávní SJM).

70. Jelikož ohledně aktiv SJM bylo rozhodnuto o jejich prodeji, řízení bylo částečně zastaveno, případně žaloba zamítnuta - a o společných pasivech tak, že byly přikázány k doplacení oběma účastníkům rovným dílem, při zohlednění skutečností uvedených výše, tj. že žalovaná na společné závazky doposud hradila o 3 000 – 6 000 Kč měsíčně více než žalobce, avšak to jí je kompenzováno skutečností, že nemovitosti v SJM užívá, zatímco žalobce si bytové potřeby je nucen zajistit jinak, soud nerozhodl samostatným výrokem o vypořádacím podílu mezi účastníky, neboť ten se rovná 0 Kč. Soud v této souvislosti opětovně připomíná, že řízení o vypořádání SJM není zúčtovacím sporem. Soud ke svým závěrům dospěl na základě úvah o spravedlivém vypořádání veškerých aktiv a pasiv SJM v nejširším slova smyslu, při současném zohlednění kritérií stanovených zejména v ustanovení § 742 odst. 1 o.z.

71. Výrok ohledně nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím ke specifikům řízení. Z čistě procesního hlediska byl v převážné míře ve věci úspěšný žalobce, neboť vyjma výroku III a IV bylo jeho návrhu vyhověno. Soud ve věci vypořádání SJM není vázán procesními návrhy účastníků stran způsobu vypořádání. Na základě provedeného dokazovaní, rozhodl soud o jiném, než účastníky navrženém způsobu vypořádání SJM, kdy rozhodnutí mimo jiné záleželo rovněž na znaleckém posudku a úvaze soudu. Soud tak dovodil, že spravedlivým řešením otázky nákladů řízení bude, pokud každý ponese náklady řízení ze svého, pokud se týká zaplaceného soudního poplatku ve výši ½. Byl to žalobce, který v souvislosti s podaným žalobním návrhem uhradil na soudním poplatku 7 000 Kč. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna mu polovinu soudního poplatku na náhradě nákladů řízení uhradit (výrok V).

72. Ohledně nákladů řízení státu (výrok VI a VII) soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. podle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu jsou představovány vyplaceným znalečným soudem ustanovené znalkyně [celé jméno znalkyně] ve výši 4 461 Kč. Rovněž pokud se týká nákladů řízení státu, rozhodl soud z důvodu uvedených výše stran nákladů řízení mezi účastníky, že každý z účastníků ponese náklady řízení z jedné poloviny. Jelikož žalobce uhradil na záloze na znalecké zkoumání již částku 2 000 Kč, uložil mu soud zaplatit na náhradě nákladů řízení státu 230,50 Kč (4 461/2 230,50 – 2 000) - žalované pak 2 230,50 Kč (4 461/2 230,50).

73. Lhůta k úhradě nákladu řízení účastníků a státu byla žalobci a žalované stanovena podle 160 odst. 1 o.s.ř.