7 C 109/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 17 256,56 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 17 256,56 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. z částky 17 256,56 Kč od 11.2.2017 do zaplacení a s úrokem 19,90% p. a. z částky 17 256,56 Kč od 11.2.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně nároku žalobce na zaplacení úroku 29% ročně z částky 17 256,56 Kč od 11.2.2017 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok 19,90% p. a. z částky 17 256,56 Kč od 11.2.2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 4 817,20 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 17 256,56 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. z částky 17 256,56 Kč od 11.2.2017 do zaplacení a s úrokem 29% p. a. z částky 17 256,56 Kč od 11.2.2017 do zaplacení. Uvedl, že spolu žalovaná a právní předchůdce žalobce, spol. právnická osoba (říve právnická osoba nebo právnická osoba) /dále předchůdce/, uzavřeli dne 17.10.2011 Smlouvu o bankovních produktech a službách, v rámci níž sjednali vedení běžného účtu pro žalovanou a rovněž vedení kontokorentního úvěru Flecikredit k běžnému účtu. Na základě smlouvy a Dispozic ke kontokorentnímu účtu (nedílná součást smlouvy) byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se mimo jiné zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek alespoň 1x za 180 dnů a dále, že na běžném účtu bude kreditní příjem alespoň 50% poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaná však v rozporu se smlouvou překročila povolený úvěrový limit a vznikl jí tak nepovolený debetní zůstatek. V důsledku uvedeného proto předchůdce ke dni 4.2.2017 zrušila poskytování kontokorentního úvěru a vyzvala jí k úhradě dlužné částky 33 227 Kč. Jelikož žalovaná úvěr neuhradila, předchůdce ke dni 10.2.2017 převedl nepovolený debetní zůstatek na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet, kde se debet úročil sazbou 29%. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce dne 12.3.2019 pohledávky bylo žalované oznámeno dne 4.4.2019. Žalovaná na dluh poté nic neuhradila, proto byla zástupcem žalobce vyzvána ještě před podáním žaloby k uhrazení dluhu.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. K nařízenému jednání se ač řádně a včas předvolána nedostavila. Proto bylo rozhodnuto o konání jednání v její nepřítomnosti. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Z listiny označené jako Smlouva o bankovních produktech a službách má soud za prokázané, že spolu předchůdce s žalovanou dne 17.10.2011 uzavřeli smlouvu, jíž předchůdce zřídil žalované běžný účet s poskytnutím kontokorentního úvěru Flexi povolením debetního zůstatku do výše povoleného limitu. Dle Dispozic je smlouvě (které byly smlouvou označeny za nedílnou součást s tím, že s těmito se žalovaná seznámila) byl žalované veden běžný účet č. bankovní účet, kdy k tomuto účtu byl povolen limit 30 000 Kč a to od 26.8.2004. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,90% p.a. s tím, že úroková sazba nepovoleného debetního zůstatku je vedena v aktuálním úrokovém lístku. Dopisem ze dne 4.2.2017 oznámil předchůdce žalované, že pro opakované porušování smluvních podmínek produktu Flexikredit vypovídá Smlouvu o poskytnutí Flexikreditu. Dle výpisu z úvěrového účtu ke dni 18.2.2017 činil dluh žalované 33 727 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené mezi předchůdcem a žalobcem dne 12.3.2019, seznamu postoupených pohledávek, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22.3.2019 včetně podacího lístku bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce, který je v tomto řízení aktivně legitimován. Předžalobní výzvou ze dne 4.3.2020 vč. podacího lístku žalobce prokázal, že žalovanou před podáním žaloby upomenul o zaplacení dluhu.

3. Z provedeného dokazování soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce zřídil žalované účet a umožnil jí za podmínek sjednaných smlouvou čerpat prostředky jako povolený debetní zůstatek až do výše 30 000 Kč. Žalovaná však poskytnuté finanční prostředky způsobem uvedeným ve smlouvě nevrátila, proto banka prohlásila celý úvěr za splatný. Soud podané žalobě vyhověl v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I rozsudku a zavázal žalovanou povinností zaplatit zbývající dlužnou částku. Soud uložil žalované za povinnost zaplatit i požadovaný úrok a úrok z prodlení, neboť bylo prokázáno, že žalovaná je se splněním závazku vyplývajícím ze smlouvy v prodlení.

4. Po právní stránce soud věc kvalifikoval dle ustanovení § 708 odst. 1 z.č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 (dále též OBZ), podle kterého smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.

5. Dále pak dle § 497 OBZ, podle kterého smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky – s ohledem na předpokládaný termín čerpání eventuálně dle § 2395 o.z., podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Žalobce v řízení prokázal, že žalované vedl běžný účet a umožnil žalované čerpat finanční prostředky až do výše úvěrového limitu. Žalovaná však v rozporu se smlouvou nehradila povolený debet, ocitla se v prodlení a proto má žalobce právo na úhradu dlužné jistiny, prokazatelně sjednaného úroku ve výši 19,90% a zákonného úroku z prodlení. S ohledem na okamžik prodlení, řídí se úprava zákonného úroku z prodlení ustanovením § 1970 o.z., podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Pohledávka byla na žalobce řádně postoupena dle § 1879 o.z.

8. Soud zamítl žalobu pouze co do nároku žalobce na zaplacení úroku 29% ročně z částky 17 256,56 Kč od 11.2.2017 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok 19,90% p. a. z částky 17 256,56 Kč od 11.2.2017 do zaplacení, neboť v řízení ani k výzvě soudu žalobce neprokázal, oprávněnost svého nároku v požadované výši, kdy jím označené listiny tvrzené skutečnosti neobsahovaly. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku.

9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142a odst. 1 a § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalobci přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 900 Kč za 3 úkony (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka) dle §11 písm. a/, d/ a §14b odst. 1 bod 2/ vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) + odměna za jeden úkon 1 820 Kč dle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (účast na jednání soudu) + 1 x paušální náhrada 300 Kč dle § 14b odst. 3 ve spojení s § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.. Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 697,20 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobci přiznal náklady v celkové výši 4 817,20 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobce.

10. Lhůty k úhradě byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.