7 C 11/2026

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta, sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 197 119 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 25 429,39 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 11,50 % p.a. z částky 25 429,39 Kč od 13. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně nároku žalobce na zaplacení částky 37 121 Kč, kapitalizovaného úroku 8 687,96 Kč, úroku 25,26 % p.a. z částky 30 347,77 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení 8,25 % p.a. z částky 30 347,77 Kč od 23. 1. 2021 do zaplacení v rozsahu převyšujícím zákonný úrok z prodlení 11,50 % p.a. z částky 25 429,39 Kč od 13. 3. 2026 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 41 536,61 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % p.a. z částky 41 536,61 Kč od 13. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se ohledně nároku žalobce na zaplacení částky 93 029 Kč, kapitalizovaného úroku 37 103,58 Kč, úroku 14 % p.a. z částky 82 994,96 Kč od 13. 6. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení 8,25 % p.a. z částky 82 994,96 Kč od 13. 6. 2025 do zaplacení v rozsahu převyšujícím zákonný úrok z prodlení 11,50 % p.a. z částky 41 536,61 Kč od 13. 3. 2026 do zaplacení zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobce je povinen doplatit na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí na soudním poplatku částku 1 971 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se po žalované návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení 62 553,39 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku 4 805,70 Kč (8,25% p.a. z 30 347,77 Kč od 23.1.2021 do 14.12.2022), kapitalizovaného úroku 8 687,96 Kč (25,26% p.a. z 30 347,77 od 2.11.2021 do 14.12.2022), zákonného úroku z prodlení 8,25% p.a. z částky 30 347,77 Kč od 15.12.2022 do zaplacení a úroku 25,26% p.a. z částky 30 347,77 Kč od 15.12.2022 do zaplacení s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr (pohledávka 1). Uvedl, že právní předchůdce žalobce (společnost právnická osoba) spolu s žalovanou uzavřeli dne 1.11.2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na jejím základě žalobce žalované poskytl 36 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit spolu s částkou 38 414 Kč zahrnující úrok 21 152 Kč (při sazbě 25,26% p.a.), poplatek za zpracování 14 166 Kč. Úvěr spolu s poplatky, úrokem a pojištěním se žalovaná zavázala hradit formou 24 měsíčních splátek po 3 101 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení s řádným splácením úvěru, kdy poslední úhrada byla provedena 17.1.2020. Ke dni 23.12.2020 činila dlužná jistina 30 347,77 Kč a dlužný poplatek 34 066,23 Kč. Žalovaná do postoupení pohledávek uhradila 570,61 Kč. K postoupení pohledávky na žalobce pak došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2022, kdy tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná po postoupení pohledávky ani přes zaslanou předžalobní výzvu již neuhradila ničeho.

2. Žalobce se dále po žalované domáhal zaplacení 134 565,61 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku 30 555,50 Kč (8,25% p.a. z 82 994,96 Kč od 23.1.2021 do 14.12.2022 a dále z aktualizované dlužné částky od 15.12.2022 do 12.6.2025), kapitalizovaného úroku 37 103,58 Kč (14% p.a. z 82 994,96 Kč od 21.4.2022 do 14.12.2022 a dále z aktualizované dlužné částky od 15.12.2022 do 12.6.2025), zákonného úroku z prodlení 8,25% p.a. z částky 82 994,96 Kč od 13.6.2025 do zaplacení a úroku 14% p.a. z částky 82 994,96 Kč od 13.6.2025 do zaplacení s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Uvedl, že právní předchůdce žalobce (společnost právnická osoba) spolu s žalovanou uzavřeli dne 15.4.2019 Smlouvu o zápůjčce č. hodnota (pohledávka 2). Na jejím základě žalobce žalované poskytl 100 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit spolu s částkou 93 029 Kč zahrnující úrok 23 039 Kč (při sazbě 14% p.a.), poplatek za zpracování 48 030 Kč a poplatek za vedení účtu 21 960 Kč. Úvěr spolu s poplatky, úrokem a pojištěním se žalovaná zavázala hradit formou 36 měsíčních splátek po 5 362 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení s řádným splácením úvěru, kdy poslední úhrada byla provedena 14.8.2020. Ke dni 23.12.2020 činila dlužná jistina 83 176,86 Kč a dlužný poplatek 70 118,14 Kč. Žalovaná do postoupení pohledávek uhradila 1 429,39 Kč. K postoupení pohledávky na žalobce pak došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2022, kdy tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná po postoupení pohledávky uhradila dále 17 300 Kč.

3. Žalobce uvedl, že předchůdcem byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované a to zejména na základě informací požadovaných a získaných od žalované (dotazována na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry), které jsou obsahem zákaznické karty. Informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované (zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce). Předchůdce vycházel rovněž z výpisu z předložených bankovních účtů (1, 2, 8 a 9/2019) a negativní lustrace v insolvenčním rejstříku. Byly hodnoceny příjmy žalované od společnosti právnická osoba. ve výši 44 367 Kč, resp. 54 693 Kč a dále skutečnost, že žalovaná žije ve vlastním bytě, nemá úvěr ani zápůjčku u jiné společnosti – na základě toho učinil předchůdce závěr o úvěruschopnosti žalované. Předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, kdy současně poukazuje na ustanovení § 211 z.č. 40/2009 Sb..

4. Soud návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevyhověl.

5. Žalovaná se po celou dobu řízení k věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se, ač řádně a včas předvolána nedostavila. Proto bylo soudem jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti žalované na základě předložených listinných důkazů.

6. K pohledávce 1 : Podle listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota spolu předchůdce s žalovanou dne 1.11.2019 uzavřeli smlouvu, jíž se předchůdce zavázal poskytnou žalované 36 000 Kč a žalovaná se mu zavázala úvěr vrátit v 24 měsíčních splátkách po 3 101 Kč spolu s částkou 35 318 Kč zahrnující úrok 21 152 Kč (při sazbě 49% p.a.), poplatek za zpracování 14 166 Kč a pojištěním 3 096 Kč. Sjednaná RPSN činila 110,21%. Spotřebitelský úvěr byl vyplacen v hotovosti. Smlouva byla uzavřena na žádost žalované viz. zákaznická karta - tato listina obsahuje základní identifikační údaje žalované, prohlášení a souhlasy žalované a konečně bližší údaje o žalované/žadateli. Z těchto údajů vepsaných ručně do formuláře bylo zjištěno, že žalovaná žije ve vlastním bydlení, je vdaná, učňovské vzdělání, je zaměstnána u společnosti právnická osoba. s příjmem 21 917 Kč s tím, že další příjmy domácnosti činí 22 450 Kč, odhadované měsíční výdaje 10 000 Kč, nemá jiné zápůjčky, externí ani interní splátky.

7. K pohledávce 2 : K pohledávce 1 : Podle listiny označené jako Smlouva o zápůjčce č. hodnota spolu předchůdce s žalovanou dne 15.4.2019 uzavřeli smlouvu, jíž se předchůdce zavázal poskytnou žalované 100 000 Kč a žalovaná se mu zavázala úvěr vrátit v 36 měsíčních splátkách po 5 362 Kč spolu s částkou 93 029 Kč zahrnující úrok 23 039 Kč (při sazbě 14% p.a.), poplatek za zpracování 48 030 Kč a poplatek za vedení účtu 21 960 Kč. Sjednaná RPSN činila 61,96%. Spotřebitelský úvěr byl vyplacen na účet č. účtu a to ve výši 95 779 Kč, kdy částka 4 221 Kč byla užita na splacení dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce. Smlouva byla uzavřena na žádost žalované viz. zákaznická karta - tato listina obsahuje základní identifikační údaje žalované, prohlášení a souhlasy žalované a konečně bližší údaje o žalované/žadateli. Z těchto údajů vepsaných ručně do formuláře bylo zjištěno, že žalovaná žije ve vlastním bydlení, je vdaná, učňovské vzdělání, je zaměstnána u společnosti právnická osoba. s příjmem 25 733 Kč s tím, že další příjmy domácnosti činí 28 960 Kč, odhadované měsíční výdaje 10 000 Kč, nemá jiné zápůjčky, externí ani interní splátky.

8. Potvrzení o provedené úhradě žalobce doložil, že žalované byla dne 15.4.2019 na její účet č. č. účtu poskytnuta zápůjčka 95 779 Kč.

9. Dle předložených výplatných pásek za období 1-3/2019 žalovaná pobírala čistou mzdu v rozmezí 25 153 Kč až 26 313 Kč (v každém měsíci prováděna srážka 7 000 Kč). Výpisy z účtu žalované č. č. účtu za měsíc 1, 3 a 4/2019 dokládají, že vyjma posledního měsíce byly příjmy a výdaje žalované takřka vyrovnané. V březnu 2019 a dubnu 2019 činil počáteční zůstatek cca. 16 000 Kč – v lednu 2019 zůstatek cca. 1 400 Kč. Za měsíc duben 2019 činil rozdíl příjmů a výdajů cca. – 8 000 Kč. Srážená částka 7 000 Kč byla dle výpisů z účtu žalované poté opětovně vyplacena společností právnická osoba.

10. K pohledávkám 1 a 2 : Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2022, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16.12.2022 vč. podacího lístku žalobce doložil, že na něho řádně přešla pohledávka předchůdce za žalovanou.

11. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Ačkoliv by mohlo z ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývat, že se jedná o neplatnost relativní, která se uplatí pouze v důsledku námitky spotřebitele, není tomu tak. Jedná se o neplatnost absolutní a soud je z úřední povinnosti povinen zkoumat, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy řádně posoudil a zhodnotil úvěruschopnost spotřebitele. Uvedené vyplývá z ust. § 588 věty první o. z., judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) či judikatury Ústavního soudu (např. Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), jakož i ze směrnic Evropského parlamentu a Rady a konstantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (ke konkrétním směrnicím a rozhodnutím viz odůvodnění shora uvedených rozhodnutí).

16. K pohledávce 1 : Soud má za to, že žalobce, resp. předchůdce při uzavírání smlouvy s žalovanou neprověřil její úvěruschopnost řádným způsobem. Žalobce k prokázání o tvrzeném zjišťování (prověřování) úvěruschopnosti žalované předložil pouze listinu označenou jako Zákaznická karta. Tato listina je zcela očividně pouze interní listinou předchůdce žalobce, formulářového typu, vyplňovanou na základě údajů sdělovaných samotnou žalovanou, kdy údaje jsou do ní vypisovány ručně. Taková sama o sobě nevyhovuje požadavkům na řádné prověření úvěruschopnosti spotřebitele. Žádný jiný důkaz žalobce nepředložil – předložené výplatní pásky a výpisy z účtu se však váží k pohledávce 2 a pro posouzení pohledávky 1 nebyly zcela aktuální. Mimo to, žalobce v rámci svých tvrzení označil za příjem žalované částku 44 367 Kč, což neodpovídá realitě, resp. žalobce sečetl rovněž příjem manžela. Dále má soud za to, že předchůdce provedl posouzení úvěruschopnosti žalované pouze „pro formu“. O tom svědčí skutečnost, že v kartě klienta nikterak nefiguruje interní splátka ve výši 5 362 Kč, kterou žalovaná byla povinna hradit v souvislosti se smlouvou o zápůjčce (pohledávka 2).

17. Smlouva o úvěru je proto dle ust. § 588 o.z. absolutně neplatná a žalovaná je povinna v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru.

18. Předmětnou smlouvu o úvěru (pohledávka 1) soud současně kvalifikoval jako neplatnou dle ust. § 588 o.z., neboť odporuje ustanovení § 1813 o.z., resp. směrnici rady č. 93/13/EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Soud jako nepřiměřený shledává sjednaný úrok ve výši 49 % p.a. (při sazbě RPSN 110,21%), kdy tento mnohonásobně přesahuje běžný bankovní úrok.

19. Z § 1813 občanského zákoníku vyplývá, že při zkoumání výrazné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, které za ně podnikatel požaduje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytoval, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám, nemělo by být zneužíváno.

20. Podle § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolává. Soud zkoumá, zda se k ujednání nepřihlíží z úřední moci (občanský zákoník), resp. nezbytnost zajistit ochranu spotřebitele nezávisle na jeho námitce, když se nepřiměřenost zkoumá z úřední moci. Opačný přístup potírá význam ochrany spotřebitele.

21. V dané věci lze dovodit, že ujednání o úrocích nebylo individuálně sjednáno, když žalovaná neměla reálnou možnost ovlivnit jeho obsah. Toto ujednání bylo připraveno stranou žalobce, resp. předchůdce v citované smlouvě o úvěru, která je formulářového charakteru a mnohé údaje jsou do ní vypisovány rukou. To však ještě neznamená, že takové ujednání musí být vždy v rozporu s požadavkem přiměřenosti. V dané věci však výše úroků 49 % p.a. představuje značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele, neboť je nepřiměřené, značně převyšuje obvyklou hranici výše úrokové sazby poskytované jinými ústavy. Vyjma toho jako nepřiměřené ujednání nutno hodnotit rovněž souhrnný poplatek zahrnující rovněž pojistné ve výši 3 096 Kč, které spolu s nepřiměřeným poplatkem za zpracování úvěru 14 166 Kč představuje prakticky 50% poskytnuté jistiny.

22. K pohledávce 2 : Soud má za to, že žalobce, resp. předchůdce při uzavírání smlouvy s žalovanou neprověřil její úvěruschopnost řádným způsobem, resp. z provedeného pověření učinil nesprávné závěry. Žalobce k prokázání o tvrzeném zjišťování (prověřování) úvěruschopnosti žalované předložil listinu označenou jako Zákaznická karta. Tato listina je zcela očividně pouze interní listinou předchůdce žalobce, formulářového typu, vyplňovanou na základě údajů sdělovaných samotnou žalovanou, kdy údaje jsou do ní vypisovány ručně. Taková sama o sobě nevyhovuje požadavkům na řádné prověření úvěruschopnosti spotřebitel a v projednávané věci ani ve spojení s předloženými výplatními páskami a výpisy z účtu. Soud předně poukazuje na nesprávný závěr žalobce, že žalovaná dosahovala příjmu z pracovního poměru 54 693 Kč – opětovně žalobce za příjem žalované vydával rovněž v součtu příjem jejího manžela.

23. Dále z předložených výpisů z účtu žalované č. č. účtu za měsíc 1, 3 a 4/2019 nelze učinit bez dalšího závěr o řádném posouzení úvěruschopnosti. Tyto sice dokládají, že vyjma posledního měsíce byly příjmy a výdaje žalované takřka vyrovnané - za měsíc duben 2019 však činil rozdíl příjmů a výdajů cca. – 8 000 Kč. Dále, v březnu 2019 a dubnu 2019 činil počáteční zůstatek účtu cca. 16 000 Kč – v lednu 2019 však činil zůstatek cca. 1 400 Kč. Žalobce nepředložil výpis z účtu za měsíc 2/2019, který by pravděpodobně vysvětlil zdroj nárůstu zůstatku na účtu. Konečně nelze přehlédnout, že předchůdce posuzoval účet žalované č. č. účtu, nikoliv však účet, kam byla zápůjčka poskytnuta, tj. č. účtu.

24. Smlouva o zápůjčce je proto dle ust. § 588 o.z. absolutně neplatná a žalovaná je povinna v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru.

25. Předmětnou smlouvu o zápůjčce (pohledávka 2) soud současně kvalifikoval jako neplatnou dle ust. § 588 o.z., neboť odporuje ustanovení § 1813 o.z., resp. směrnici rady č. 93/13/EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Soud jako nepřiměřený shledává sjednaný úhrnný poplatek 93 029 Kč, kdy z této částky činí poplatek za zpracování 48 030 Kč a poplatek za vedení účtu 21 960 Kč. Pouze tyto dva poplatky odpovídají cca. 70 000 Kč, tj. 70% poskytnuté jistiny.

26. Z § 1813 občanského zákoníku vyplývá, že při zkoumání výrazné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, které za ně podnikatel požaduje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytoval, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám, nemělo by být zneužíváno.

27. Podle § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolává. Soud zkoumá, zda se k ujednání nepřihlíží z úřední moci (občanský zákoník), resp. nezbytnost zajistit ochranu spotřebitele nezávisle na jeho námitce, když se nepřiměřenost zkoumá z úřední moci. Opačný přístup potírá význam ochrany spotřebitele.

28. V dané věci lze dovodit, že ujednání o poplatku za zpracování a vedení účtu nebylo individuálně sjednáno, když žalovaná neměla reálnou možnost ovlivnit jeho obsah. Toto ujednání bylo připraveno stranou žalobce, resp. předchůdce v citované smlouvě o zápůjčce, která je formulářového charakteru a mnohé údaje jsou do ní vypisovány rukou. To však ještě neznamená, že takové ujednání musí být vždy v rozporu s požadavkem přiměřenosti. V dané věci však poplatky ve výši 70% poskytnuté jistiny představují značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele, neboť jsou nepřiměřené, značně převyšuje obvyklou hranici obdobných poplatků účtovanými jinými ústavy.

29. Z důvodů shora uvedených, pak soud ve výroku I. a III. rozhodl pouze o částečném vyhovění návrhu, a to s poukazem na ustanovení § 2991 odst. 1 o.z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, ve spojení s ustanovením § 2991 odst. 2 o.z., podle kterého bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

30. Žalobce v řízení ve vztahu k pohledávce 1 prokázal, že žalované poskytl finanční plnění ve výši 36 000 Kč. Dle tvrzení žalobce žalovaná na pohledávku uhradila 10 570,61 Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení 25 429,39 Kč.

31. Ve vztahu k pohledávce 2 žalobce prokázal, že žalované poskytl finanční plnění ve výši 100 000 Kč. Dle tvrzení žalobce žalovaná na pohledávku uhradila 58 463,39 Kč. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení 41 536,61 Kč.

32. Dále dle § 1970 o.z. má žalobce nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z.. S ohledem na skutečnost, že žalobci bylo přiznáno právo z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení a nikoliv z titulu dluhu z úvěrové smlouvy/zápůjčky, prodlení žalované, tj. požadovaný úrok z prodlení soud stanovil od rozhodnutí soudu.

33. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. a IV.).

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy v řízení byla v převážné míře procesně úspěšná žalovaná, které však s poukazem na její pasivitu v řízení, žádné náklady řízení nevznikly (výrok V.).

35. Výrok VI. Je odůvodněn ustanovením položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. b) sazebníku z.č. 549/1991 Sb.. Soudní poplatek dle položky 1 činí 9 856 Kč – žalobcem byl uhrazen za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (nebyl vydán) 7 885 Kč.

36. Lhůty k úhradě byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu písemného vyhotovení, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.