7 C 151/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 426 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 426 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00% p. a. z částky 426 Kč od 14.2.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí soudní poplatek ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 426 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že dne 3.10.2019 v čase 22.30hod až 23.30hod byl na základě podezření z protiprávního jednání u žalovaného proveden jeho převoz z [obec] do Protialkoholní záchytné stanice v [obec], kdy služební vozidlo najelo celkem 65km. Na základě provedených dechových zkoušek bylo prokázáno, že žalovaný byl pod vlivem alkoholu, kdy mu byla naměřena hladina alkoholu v organismu ve výši 1,22 promile. Žalobci vznikly náklady na dopravu žalovaného na záchytnou stanici služebním vozem dle vyhl. č. 333/2018 Sb. ve výši 426 Kč.

2. Usneseními ze dne 20.5.2021, č. j. 7C 151/2020-35 a č. j. 7C 151/2020-36 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud žalovaného poručil o tom, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

3. Na základě provedeného dokazování soud vzal v řízení za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce provedl dne 3.10.2019 převoz žalovaného z [obec] na záchytnou protialkoholní stanici do [obec], kdy přítomnost alkoholu byla u žalovaného prokázána ve výši 1,22 promile (záznam protialkoholní záchytné stanice). Náklady na dopravu činily 426 Kč a žalobce vyzval žalovaného k jejich zaplacení, což neučinil (vyčíslení náhrad, technický průkaz, výzva k zaplacení, doručenka).

4. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 65/2017 Sb.. Dle § 24 odst. 1 citovaného zákona náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle odst. 2 prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle odst. 3 náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

5. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce provedl převoz žalovaného na záchytnou stanici, přítomnost alkoholu byla u žalovaného prokázána. Soud proto uložil žalovanému nahradit žalobci náklady na dopravu na záchytnou stanici dle § 24 z.č. 65/2017 Sb., tedy uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 426 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů činí celkem 200 Kč a je představována dvěma paušálními náhradami po 100 Kč dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu.

7. Výrok III. je pak odůvodněn ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. Navrhovatel byl v řízení od poplatku osvobozen, v řízení byl plně úspěšný. Soud proto uložil žalovanému zaplatit soudní poplatek z podané žaloby.