7 C 151/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 426 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 426 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00% p. a. z částky 426 Kč od 14.2.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí soudní poplatek ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 426 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že dne 3.10.2019 v čase 22.30hod až 23.30hod byl na základě podezření z protiprávního jednání u žalovaného proveden jeho převoz z obec do Protialkoholní záchytné stanice v obec, kdy služební vozidlo najelo celkem 65km. Na základě provedených dechových zkoušek bylo prokázáno, že žalovaný byl pod vlivem alkoholu, kdy mu byla naměřena hladina alkoholu v organismu ve výši 1,22 promile. Žalobci vznikly náklady na dopravu žalovaného na záchytnou stanici služebním vozem dle vyhl. č. 333/2018 Sb. ve výši 426 Kč.

2. Usneseními ze dne 20.5.2021, č. j. 7C 151/2020-35 a č. j. 7C 151/2020-36 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud žalovaného poručil o tom, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

3. Na základě provedeného dokazování soud vzal v řízení za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce provedl dne 3.10.2019 převoz žalovaného z obec na záchytnou protialkoholní stanici do obec, kdy přítomnost alkoholu byla u žalovaného prokázána ve výši 1,22 promile (záznam protialkoholní záchytné stanice). Náklady na dopravu činily 426 Kč a žalobce vyzval žalovaného k jejich zaplacení, což neučinil (vyčíslení náhrad, technický průkaz, výzva k zaplacení, doručenka).

4. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 65/2017 Sb.. Dle § 24 odst. 1 citovaného zákona náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle odst. 2 prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle odst. 3 náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

5. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce provedl převoz žalovaného na záchytnou stanici, přítomnost alkoholu byla u žalovaného prokázána. Soud proto uložil žalovanému nahradit žalobci náklady na dopravu na záchytnou stanici dle § 24 z.č. 65/2017 Sb., tedy uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 426 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů činí celkem 200 Kč a je představována dvěma paušálními náhradami po 100 Kč dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu.

7. Výrok III. je pak odůvodněn ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. Navrhovatel byl v řízení od poplatku osvobozen, v řízení byl plně úspěšný. Soud proto uložil žalovanému zaplatit soudní poplatek z podané žaloby. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.