7 C 19/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 9 881,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6 381,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % p. a. z částky 6 381,50 Kč od [datum] do zaplacení a dále smluvní pokutu 2 500 Kč, a to vše formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 000 Kč, splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci, počínaje měsícem po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se ohledně nároku žalobce na zaplacení 1 000 Kč a zákonného úroku z prodlení 9 % p. a. z částky 1 000 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru, který mu byl poskytnut na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] ve výši 5 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit do 21 dnů spolu s administrativním poplatkem 1 200 Kč a sjednaným úrokem ve výši 31,50 Kč. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného a ten byl také informován ve smyslu § 95 a § 99 z.č. 257/2016 Sb. K čerpání předmětného úvěru došlo [datum] a to vyplacením na účet žalovaného. Žalovaný však úvěr ve lhůtě splatnosti [datum] neuhradil a ocitl se v prodlení. Žalovaný byl o zaplacení upomínán. V souvislosti s upomínáním žalobce po žalovaném dále nárokuje uhrazení poplatku za upomínku [číslo] ve výši 150 Kč, za upomínku [číslo] ve výši 250 Kč, za upomínku [číslo] ve výši 350 Kč a za upomínku [číslo] ve výši [částka] – v souladu s čl. 5 smlouvy a § 122 odst. 1 písm. a) z.č. 257/2016 Sb. Upomínka [číslo] představuje současně předžalobní upomínku. Žalovaný tak dluží žalobci na jistině 5 000 Kč, na poplatku 1 200 Kč, na úroku 31,50 Kč, na poplatcích za upomínání částku 1 150 Kč. Žalobce se dále vůči žalovanému domáhá s odkazem na čl. 5 a § 122 odst. 3 z.č. 257/2016 Sb. zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč, tj. 0,1% denně z částky 6 231,50 Kč od [datum] do [datum] (podání žaloby).

2. Soud návrhu vyhověl a vydal dne 10.12.2020 elektronický platební rozkaz [číslo jednací]. Proti tomuto podal žalovaný včasný odpor. V něm uvedl, že částku 7 381,50 Kč nerozporuje – rozporoval však nárok na zaplacení 2 500 Kč, kdy tento považoval za nepřiměřený. Současně požádal o stanovení splátkového kalendáře.

3. Žalobce podáním ze dne [datum] souhlasil s úhradou dluhu ve formě splátek ve výši 2 000 Kč.

4. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil. Jelikož žalovaný se k jednání bez omluvy, ač řádně a včas předvolán, nedostavil, rozhodl soud o konání jednání v nepřítomnosti účastníků a ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

5. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] žalobce prokázal své tvrzení o tom, že uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr žalobci spolu s úrokem 31,50 Kč a administrativním poplatkem 1 200 Kč jednorázově nejpozději do [datum]. V čl. 5 byl účastníky sjednán poplatek za upomínání - za upomínku [číslo] ve výši 150 Kč, za upomínku [číslo] ve výši 250 Kč, za upomínku [číslo] ve výši 350 Kč a za upomínku [číslo] ve výši [částka]. Dále v čl. 5 byla pro případ prodlení sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Žalovanému byly poskytnuty základní informace o spotřebitelském úvěru (popis základních podmínek spotřebitelského úvěru). Žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, jak bylo soudem zjištěno z celkové bilance, výpisu centrální evidence exekucí, výplatních pásek. Totožnost žalovaného byla potvrzena občanským průkazem a rovněž jeho řidičským průkazem. Úvěr byl čerpán dne [datum] a to vyplacením na účet žalovaného (doklad o výplatě). Žalovaný se ocitl v prodlení se splátkou úvěru, proto mu žalobce ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] zaslal upomínku k úhradě dluhu – poslední upomínka je zároveň předžalobní výzvou.

6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Podle § 122 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

9. Podle § 122 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

10. Ust. § 1970 o.z. poté stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

12. Na základě provedeného dokazování a nesporného tvrzení účastníků dospěl soud k závěru, že žaloba je v převážné části důvodná. Soud ve věci nerozhodl částečným rozsudkem pro uznání v části nároku, který žalovaný uznal, neboť žalobce jeho vydání nenavrhl. Nicméně v řízení bylo zjištěno a mezi účastníky nesporné, že mezi nimi byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutý úvěr dle podmínek sjednaných ve smlouvě a ocitl se tak v prodlení. Žalobci vzniklo právo na zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč, dlužného úroku 31,50 Kč a administrativního poplatku 1 200 Kč. Ve smyslu § 122 odst. 1 písm. a) z.č. 257/2016 Sb. mu vznikl rovněž nárok na zaplacení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 150 Kč a to za první upomínku. Žalobci dále vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč dle § 2048 o.z. ve spojení s čl. 5 smlouvy, kdy výše smluvní pokuty a její vyčíslení bylo provedeno v souladu s ustanovením § 122 odst. 2 a 3 z.č. 257/2016 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, vzniklo žalobci rovněž právo požadovat po žalovaném zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši podle § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2. Soud proto žalobě v daném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného povinností k zaplacení dlužné částky tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

13. Lhůtu k zaplacení soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. věta za středníkem, kdy žalovaný požádal o možnost úhrady dluhu ve formě splátek a žalobce s tímto postupem souhlasil s tím, aby výše splátek byla stanovena ve výši 2 000 Kč. Jelikož soud neměl k dispozici žádné bližší aktuální informace ohledně osobní a majetkové situace žalovaného (listiny ohledně úvěruschopnosti spadají do období [číslo]), rozhodl soud dle návrhu žalobce. I tak bude dána žalovanému možnost uhradit dluh ve splátkách, kdy tímto mu bude dán delší časový prostor na vyrovnání dluhu a vyhnutí se případně exekučnímu řízení a dalšímu nárůstu dluhu.

14. Soud naproti tomu zamítl nárok žalobce co do částky 1 000 Kč spočívající v nákladech na upomínání (upomínka [číslo]), včetně příslušného zákonného úroku z prodlení z této částky. Žalobce sice prokázal, že mezi účastníky bylo sjednáno, že dlužník je pro případ prodlení, resp. v souvislosti s tím, povinen nést náklady na upomínání (250 Kč, 350 Kč a 400 Kč), nicméně soud v daném případě neshledal jejich vynaložení účelným ve smyslu § 122 odst. 1 písm. a) z.č. 257/2016 Sb.. Jednotlivé upomínky byly činěny v rychlém sledu a to vždy v týdenních intervalech. S ohledem na krátkodobost úvěru a absolutní pasivitu žalovaného považuje soud upomínku [číslo] [číslo] za zcela nadbytečnou. Mimo to nelze přehlédnout, že upomínky zcela zřejmě nemají charakter předžalobního vyřešení věci, nýbrž spíše odpovídají sankci s úmyslem dalšího navyšování pohledávky. Sankce přitom byla mezi účastníky sjednána již smluvní pokutou. Za první upomínku je požadován poplatek 150 Kč, za druhou 250 Kč a za třetí již 350 Kč a za čtvrtou [částka] – není přitom zřejmé, v čem spočívá rozdílnost v administrativní a časové nákladnosti jednotlivých upomínek, tím spíše, kdy znění jednotlivých upomínek je prakticky totožné. Pokud se týká nákladů na upomínání za upomínku [číslo] pak tuto soud nepřiznal, neboť se fakticky jedná o předžalobní výzvu a tato bude zohledněna v nákladech řízení účastníků. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku.

15. Žalobce byl ve věci v převážné míře úspěšný a soud mu přiznal dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a paušální náhradou nákladů řízení ve výši 500 Kč za dva úkony po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 (předžalobní výzva, žalobní návrh) + 1 úkon po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (vyjádření k odporu ze dne [datum]). Celkem náklady řízení činí 900 Kč Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.