7 C 242/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1 524 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,5% p.a. z částky 1 524 Kč od 24.07.2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 1489 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalobce je povinen doplatit na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí na soudní poplatek 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím jako náhrady za jízdné a přirážky k jízdnému za to, že dne 23.7.2021 užil k přepravě vozidlo MHD na žalobcem provozované tramvajové lince 10 bez platného jízdního dokladu. Usneseními ze dne 26.4.2022, č.j. 7C 242/2021-33 a č.j. 7C 242/2021-34 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě, která je připojena. Následně, aby v téže lhůtě sdělil soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný užil dne 23.7.2021 k přepravě vozidlo tramvaje MHD provozované žalobcem bez platného jízdního dokladu (zápis o provedené přepravní kontrole). Jízdné v této době činilo 24 Kč a přirážka za jízdu bez jízdního dokladu 1 500 Kč (tarif, smluvní přepravní podmínky, informace pro cestující). Žalovanému pak byla zaslána předžalobní upomínka (předžalobní upomínka, potvrzení o odeslání písemnosti). Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Dle § 2550 o.z. se dopravce smlouvou o přepravě osoby zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, přičemž se dopravce při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti pak upraví přepravní řády §2551 o.z.. Ust. § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách uvádí, že je pověřený pracovník dopravce oprávněn uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c/ je cestující takovou přirážku povinen zaplatit. Výši přirážky podle § 37 odst. 6 daného předpisu stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Strany mezi sebou platně uzavřely smlouvu o přepravě. Žalobce svou povinnost splnil, když žalovanému poskytl přepravu, žalovaný však řádně a včas nezaplatil stanovené jízdné. Je tak povinen zaplatit nejen toto jízdné (24 Kč), ale i stanovenou přirážku k jízdnému (1 500 Kč) a odpovídající úroky z prodlení dle § 1970 o.z. od 1. dne, kdy se dostal s plněním tohoto dluhu do prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 189 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud přiznal náklady v celkové výši 1 489 Kč. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalobce svůj nárok uplatnil formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a s tím uhradil na soudní poplatek dle položky 2 bod 1 písm. a/ částku 400 Kč. Návrhu nemohlo být vyhověno, neboť žalobce označil za osobu žalovaného osobu, která neprocházela žádnou evidencí obyvatel (anonymizováno). Totožnost žalovaného (správné příjmení žalovaného celé jméno žalovaného) se podařilo zjistit soudu až následným pátráním v součinnosti s Ministerstvem vnitra ČR. Soudem proto bylo postupováno dle znění položky 2 bodu 2 sazebníku z.č. 549/1991 Sb. a byl žalobci doměřen poplatek dle položky 1 sazebníku (výrok III). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.