7 C 249/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně nároku žalobce na zaplacení částka a dále kapitalizovaného úroku částka, dále co do úroku 19,98 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení 8,05 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení v rozsahu převyšujícím zákonný úrok z prodlení 8,05 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částka s příslušenstvím v podobě úroků a úroků z prodlení s tím, že se jedná o neuhrazenou zápůjčku. Uvedl, že spolu žalovaná a právní předchůdce žalobce, spol. právnická osoba (dále předchůdce), uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na jejím základě předchůdce žalované poskytl částka a žalovaná se je zavázala žalobci vrátit formou 60 týdenních splátek po částka do datum spolu s poplatkem v celkové výši částka odpovídající součtu kapitalizovaných úroků ve výši částka za dobu řádného splácení zápůjčky s úrokovou sazbou 19,98 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky částka a nákladů za hotovostní inkaso částka (dále inkaso). Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, poslední splátku uhradila datum. Ke dni datum dosahovala dlužná jistina částka a dlužný poplatek částka. Žalovaná na svůj dluh uhradilo toliko částka. Ke dni datum poté předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobce, který tak nyní požaduje nejen úhradu zbývající části jistiny a poplatku, ale i úroků z prodlení od datum.

2. Usneseními ze dne 21.12.2020, č.j. 7C 249/2020-9 a č.j. 7C 249/2020-10 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 15ti dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k žalobě, která je připojena. Současně, aby v téže lhůtě sdělila soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

3. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce má soud za prokázané, že spolu předchůdce s žalovanou dne datum uzavřeli smlouvu, jíž předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu této smlouvy částku ve výši částka a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 60 týdenních (sedmidenních) splátek po částka, resp. částka u splátky poslední spolu s dohodnutým poplatkem v celkové výši částka. Daný poplatek přitom sestával z úroku částka, poplatku za administrativní činnost částka a poplatku za hotovostní režim splátek částka. Za nedílnou součást smlouvy jsou označeny Smluvní podmínky s tím, že se nacházejí na její zadní straně. Listina (smlouva o zápůjčce) je přitom opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Na zadní straně této listiny jsou však vytištěna toliko Další ustanovení týkající se ochrany osobních údajů žalovaného, čísla smlouvy a připravený formulář pro oznámení odstoupení od smlouvy.

4. Ke smlouvě byly přiloženy Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Dle těchto podmínek dosahuje RPSN 63,93 % (čl.3) a úroková sazba 19,98 % (čl. 4). V čl. 12 je poté upraveno právo předchůdce na vyrovnání celého dluhu, pakliže by se žalovaný dostal do prodlení s plněním a v čl. 19 právo žalované na odstoupení od této smlouvy.

5. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek a přílohy číslo této smlouvy má soud za prokázané, že předchůdce uzavřel se žalobcem smlouvu, na jejímž základě došlo ke dni datum k postoupení pohledávky předchůdce za žalovanou z výše uvedené smlouvy na žalobce. Téhož dne byla poté tato skutečnost žalované oznámena (oznámení o postoupení pohledávky a příslušný podací lístek).

6. Podle výzvy ze dne datum a příslušného podacího lístku byla žalované žalobcem téhož dne zaslána předžalobní upomínka.

7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

8. Dne datum spolu předchůdce a žalovaná uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalované poskytl částka a žalovaná se mu jí zavázala vrátit formou 60 pravidelných týdenních splátek po částka, resp. částka spolu se smluveným poplatkem v celkové výši částka. Poplatek přitom sestával z kapitalizovaných úroků částka, administrativního poplatku částka a poplatku za hotovostní režim částka Smlouva přitom měla formulářovou podobu a byla podepsána žalovanou. Její nedílnou součástí byly Smluvní podmínky, které byly ke smlouvě přiloženy a nebyly podepsány žádnou ze stran. V podmínkách přitom byly obsaženy základní smluvní ujednání ohledně úroků, RPSN, možnosti zesplatnění a možnosti odstoupení od smlouvy. Žalovaná nehradila dohodnuté splátky řádně a včas, když uhradila toliko částka, předchůdce proto svou pohledávku zesplatnil a následně ji postoupil smlouvou o postoupení pohledávek na žalobce.

9. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do datum (dále ZSÚ).

10. Podle § 2390 o. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

11. Dle § číslo odst. 1 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

12. Ust. § 1813 o. z. stanoví, že se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ust. § 1815 o. z. uvádí, že se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V § 1813an. o.z. je provedena směrnice rady číslo ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranně formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady číslo je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

13. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

14. Podle § 1814 písm. f/ o.z. se poté zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

1. Dle § 6 ZSÚ a přílohy číslo k tomuto zákonu vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formou a musí obsahovat minimálně všechny informace, které stanoví příloha číslo k zákonu o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem (není-li však tento požadavek naplněn, neznamená to neplatnost smlouvy jako celku). Jedná se o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3512/11, v němž Ústavní soud uzavřel, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Pokud tak i přesto učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Informace ve smlouvě je tedy třeba uvést jasným, výstižným a zřetelným způsobem, přičemž se jedná o požadavek, který je třeba vnímat jako kvalitativní doplněk obecných požadavků na srozumitelnost a určitost právního jednání. Nadto má tento požadavek zajistit dostatečnou čitelnost, přehlednost a logické uspořádání textu tak, aby se v něm průměrný spotřebitel bez potíží orientoval. Ne každé právní jednání, které je srozumitelné a určité, je totiž zároveň učiněné jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

15. V případě, kdy smlouva neobsahuje potřebné informace o poskytnutém úvěru, nastávají důsledky zakotvené v § 8 ZSÚ. Sankcí za náležité nesplnění informační povinnosti stanovených v § 6 tohoto zákona je, že se spotřebitelský úvěr od počátku považuje za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy uveřejněné anonymizováno národní bankou a ujednání o jiných platbách za spotřebitelský úvěr jsou neplatná. Jediným plněním, které tak může věřitel požadovat kromě splátky jistiny, je úrok ve výši diskontní sazby obec národní banky platné v době uzavření smlouvy. příjmení další poplatky ani jakékoliv jiné platby není spotřebitel povinen platit. V případě, že je spotřebitel již zaplatil, má poté nárok na jejich vrácení, popř. započtení proti nesplacené části jistiny.

16. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 o.z.).

17. Ust. § 1970 o.z. poté stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že spolu žalovaná v pozici vydlužitele a předchůdce v pozici zapůjčitele uzavřeli smlouvu o zápůjčce, jíž předchůdce žalované poskytl částka, které se žalovaná zavázala předchůdci vrátit formou splátek spolu s poplatkem ve výši částka. Žalovaná však na tuto zápůjčku uhradila toliko částka.

19. Pro vyhodnocení nároku žalobce na zaplacení částky uplatněné žalobou je však nutné zabývat se platností uzavřené smlouvy o zápůjčce, a to s přihlédnutím ke shora citovaným ustanovením ZSÚ a ustanovením o.z. Soud se tedy nejprve zabýval přípustností sjednaného poplatku ze smlouvy. Jak již bylo shora uvedeno, předmětná smlouva o zápůjčce byla žalovanou řádně podepsána. Žalovaná tedy v době podpisu věděla, že celková dlužná částka bude činit částka. Ze smlouvy samotné však nelze dovodit, jakým způsobem věřitel/předchůdce stanovil výši jednotlivých položek poplatku, zejména úroku z půjčených peněz. V tomto bodě je tak smlouva v rozporu s § 6 ZSÚ, neboť neobsahuje informace stanovené přílohou číslo k tomuto zákonu. Jednou z těchto povinných informací je totiž právě stanovení výpůjční úrokové sazby, podmínek upravujících použití této sazby a případně údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu úrokové sazby. Dále také smlouva neobsahuje údaj o roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr a informace o právu na odstoupení od smlouvy a stanovení podmínek, za kterých tak lze učinit. Tuto skutečnost přitom nemůže zhojit tvrzení žalobce o tom, že takové údaje jsou obsahem smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy. V této souvislosti lze plně odkázat na shora citovaný nález Ústavního soudu.

20. S ohledem na uvedené proto soud uzavřel, že daná smlouva o zápůjčce je v části ujednání o výši poplatku neplatná dle § 1813 o. z., a předchůdci tak pohledávka na zaplacení uvedeného poplatku nevznikla. Jediným plněním, kterého by se tedy mohlo předchůdci, resp. žalobci, na něhož byla pohledávka předchůdce vůči žalované z dané smlouvy platně postoupena, a je tak ve věci aktivně legitimován, jako věřiteli dostat, je plnění splátky jistiny s úrokem ve výši diskontní sazby obec národní banky platné v době uzavření smlouvy. Požadavek na zaplacení takového úroku však žalobce neuplatnil.

21. Žalované bylo na základě dané smlouvy poskytnuto částka, přičemž na ni uhradila toliko částka, na jistinu tak zbývá doplatit částka. Soud proto ve výroku I tohoto rozsudku uložil žalované povinnost tuto částku žalobci uhradit, a to spolu s úroky z prodlení z této částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od datum, tj. od prvního dne, kdy se žalovaná dostala s plněním této částky do prodlení.

22. Ve zbývajícím rozsahu poté soud žalobu zamítl (výrok II).

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, jelikož žalobce měl úspěch ve věci pouze částečný a žalované žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

24. Výrok IV. soud učinil v souladu s položkou 2 bod 2 sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb. Žalobce podal ve věci návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatil příslušný soudní poplatek (částka), soud jej však nevydal z důvodu nepřiměřenosti nároků žalobce a pokračoval v řízení, proto nyní doměřil soudní poplatek do výše dle položky 1 Sazebníku (částka).

25. Lhůta k úhradě jednotlivých částek byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v obec. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.