7 C 255/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 000 Kč <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 3 000 Kč, kdy návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] (dále též předchůdce) uzavřel prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které se zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku 3 000 Kč. Zápůjčka byla poukázána na účet žalovaného dne 8.12.2015. Žalovaný však zápůjčku nevrátil řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 27.6.2017 následně předchůdce pohledávku postoupil na žalobce.

2. Usneseními ze dne 11.5.2021, č. j. 7C 255/2020-26 a č. j. 7C 255/2020-27 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud žalovaného poručil o tom, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

3. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] přílohy [číslo] (formulář pro standartní informace) bylo soudem zjištěno, že mezi předchůdcem a žalovaným probíhala v elektronickém rozhraní komunikace o sjednání smlouvy o zápůjčce ve výši 3 000 Kč. Dle výpisu z účtu [právnická osoba] [číslo] byla dne 8.12.2015 provedena platba z účtu předchůdce ve výši 3 000 Kč ve prospěch účtu [bankovní účet]. Dle smluvních ujednání činila výpůjční úroková sazba 308,3% a RPSN 1 514,8%. Byl rovněž sjednán poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 200 Kč.

5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 27.6.2017 uzavřené mezi předchůdcem a žalobcem a předžalobní výzvy zástupce žalobce ze dne 2.11.2018 má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce, kdy tato skutečnost mu byla oznámena spolu s výzvou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky. Tím má soud za prokázanou aktivní žalobní legitimaci žalobce.

6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 1820 o.z. směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran (dále jen„ prostředek komunikace na dálku“) nebo směřuje-li takové jednání k uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku také zde uvedené údaje.

8. Dle § 561odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

9. Ust. § 562 odst. 1 a 2 o.z. poté stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

10. Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. K nepřiměřenému ujednání se přitom nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá (§ 1815 o.z.).

11. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu má soud za to, že je žaloba důvodná, nikoliv však z titulu vrácení poskytnuté zápůjčky, nýbrž co do nároku žalobce na vydaní bezdůvodného obohacení. Soud totiž hodnotí smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 580 a § 588 o.z. ve spojení s § 1813 o.z. jako neplatnou. Soud totiž hodnotí jako nepřiměřenou nerovnováhu práv a povinností ujednání o smluvním úroku a poplatku za poskytnutí finančních prostředků, která ve svém důsledku představuje RPSN 1514,8%. Předmětná smlouva je formulářového typu a žalovaný, tak jako slabší smluvní strana – spotřebitel, neměl možnost její obsah ovlivnit.

15. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 189 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud přiznal náklady v celkové výši 1 489 Kč. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.

16. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.