7 C 258/2019

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 34 890,70 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34 890,70 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 34 890,70 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 996 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalovanému domáhal zaplacení 34 890,70 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že k žádosti obchodníka s elektřinou ([právnická osoba]), které žalovaný neuhradil své dluhy za odběr elektřiny v odběrném místě [číslo] na adrese [obec a číslo], přerušil dodávku elektřiny. [příjmení] elektřiny byla na odběrném místě ukončena [datum] – na elektroměru [číslo] činil stav VT [anonymizováno] a NT [číslo] kWh. Smlouva mezi zákazníkem a obchodníkem byla ukončena [datum]. Při demontáži elektroměru v předmětném odběrném místě dne [datum] byl zjištěn neoprávněný odběr z elektrifikační soustavy dle § 51 z.č. 458/2000 Sb., neboť uvedeného dne byl zjištěný stav elektroměru VT [číslo] kWh a NT [číslo] kWh. V důsledku uvedeného vznikl žalobci nárok na náhradu škody dle § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. Neoprávněný odběr je představován rozdílem v množství odebrané elektřiny mezi dny [datum] a [datum], tj. ([číslo]) + ([číslo]) x 5, [číslo] Kč/kWh = [částka]. Jelikož bylo zjištěno, že elektroměr je neoprávněně napojen na svorkovnici elektroměru, byl zaslán k přezkoušení do Autorizovaného metrologického střediska (AMS). Zde bylo zjištěno, že elektroměr [číslo] vyhovuje a je způsobilý. Za přezkoušení elektroměru žalobce uhradil AMS částku [částka]. Ekologická daň za neoprávněný odběr byly vyčíslena na 167,90 Kč. Žalovaný byl o popsaném informován dopisem ze dne [datum]. Dlužná částka byla následně žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou [datum] a znějící na částku 34 890,70 Kč. Žalovaný byl poté ještě upomínám dopisem ze dne [datum] a [datum]. Na dluh nic neuhradil.

2. Usneseními ze dne 26.11.2020, č.j. 7C 258/2019-41 a č.j. 7C 258/2019-42 soud nejprve vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k připojené žalobě ve lhůtě 15 dnů od doručení žaloby a následně v téže lhůtě, aby soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, bude soud předpokládat, že s takovým procesním postupem souhlasí. Žalovaný se k podané žalobě na výzvu soudu nevyjádřil. Nesdělil soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) občanského soudního řádu. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

3. Z provedeného dokazování bylo soudem zjištěno, že na odběrném místě [celé jméno žalovaného] [číslo] na adrese [obec a číslo], byla dne [datum] provozovatelem distribuční soustavy přerušena dodávka elektřiny a to z důvodu dlužné částky za dodávku elektřiny obchodníkovi. Dne [datum] byla ukončena obchodníkem smlouva na dodávku elektrické energie - stav elektroměru [číslo] činil stav VT [anonymizováno] a NT [číslo] kWh - při demontáži elektroměru dne [datum] byl zjištěn stav elektroměru VT [číslo] kWh a NT [číslo] kWh, tj. rozdíl celkem 5 933 kWh (protokol o kontrole odběrného místa). Elektroměr z důvodu zjištěného samopřipojení byl k žádosti ze dne [datum] zaslán k přezkoušení do Autorizovaného metrologického střediska (AMS) a to dne [datum] s výsledkem, že měřidlo splňuje metrologické a technické požadavky (žádost o přezkoušení elektroměru, zkušební protokol č. 2001, osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla). Za přezkoušení elektroměru žalobce uhradil AMS částku 1 756,92 Kč, ekologická daň za neoprávněný odběr byly vyčíslena na 167,90 Kč. Náhrada škody za neoprávněný odběr činil 5 933*4, [číslo] + DPH = 33 133,78 Kč (výpočet náhrady škody, věstník energetického regulačního úřadu, ceník služeb [anonymizováno]). Žalovaný byl o popsaném informován dopisem ze dne [datum] a dlužná částka byla následně žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou [datum] a znějící na částku 34 890,70 Kč (dopis ze dne [datum], faktura). Žalovaný byl poté ještě upomínám dopisem ze dne [datum] a [datum] (2 x dopis).

4. Podle § 51 odst. 1 písm. e/ bod 2 a 3 z.č. 458/2000 Sb. neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měřený měřicím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, resp. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení. Podle odst. 3 při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

5. Podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb. (ve znění účinném do 31.12.2020) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

6. Podle odst. 9 výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a právního hodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se ve svém odběrném místě, poté co s ním byla obchodníkem ukončena smlouva o dodávkách elektřiny a tyto byly přerušeny, dopustil dalšího odběru – neoprávněného ve smyslu § 51 z.č. 458/2000 Sb., kdy za dobu od [datum] do [datum] byl zjištěn rozdíl stavu měřidla (elektroměru) celkem 5 933 kWh. Elektroměr byl přitom po celou dobu funkční, jak bylo zjištěno odborným měřením. Žalobce pak řádně svůj nárok vůči žalovanému uplatnil a vyčíslil podle § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. (ve znění účinném do 31.12.2020). Soud proto žalovaného zavázal zaplatit žalobci 34 890,70 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 34 890,70 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I).

8. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 396 Kč a paušální náhradou nákladů řízení ve výši 600 Kč za dva úkony (předžalobní výzva, žalobní návrh) dle § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem náklady řízení činí 1 996 Kč.

9. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.