7 C 3/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného O zaplacení 26 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 4 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % p.a. z částky 4 600 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně nároku žalobce na zaplacení 12 000 Kč, dále co do nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku 4 948,61 Kč, dále co do nároku na zaplacení úroku 23,79 % p.a. z částky 12 911,11 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a dále, co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení 8,5 % p.a. z částky 12 911,11 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení v rozsahu převyšujícím zákonný úrok z prodlení 8,5 % p.a. z částky 4 600 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá ohledně nároku žalobce na zaplacení 10 200 Kč, na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 290,60 Kč, kapitalizovaného úroku 3 161,21 Kč, zákonného úroku z prodlení 8,5 % p.a. z částky 7 933,33 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a úroku 20,82 % p.a. z částky 7 933,33 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 16 600 Kč s příslušenstvím v podobě úroků a úroků z prodlení s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Uvedl, že spolu žalovaný a právní předchůdce žalobce, , právnická osoba, /dále předchůdce/, uzavřeli dne 4.9.2020 smlouvu o spotřebitelském úvěr č. , hodnota, . Na jejím základě předchůdce žalovanému poskytl 15 000 Kč a žalovaný se je zavázal předchůdci vrátit formou 60 týdenních splátek po 450 Kč do 29.10.2021 spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč za dobu řádného splácení úvěru, odměny za administrativní zpracování úvěru 3 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso 6 000 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, kdy uhradil pouze 10 400 Kč - zbývá tak uhradit dlužnou jistinu 12 911,11 Kč, dlužný poplatek hotovostní splácení 3 688,89 Kč, kapitalizovaný úrok 4 948,61 Kč (za dobu od 30.10.2021 do 1.6.2023) a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 768,10 Kč (za dobu od 30.10.2021 do 1.6.2023). Ke dni 1.6.2023 předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobce.

2. Dále se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 10 200 Kč s příslušenstvím v podobě úroků a úroků z prodlení s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Uvedl, že spolu žalovaný a právní předchůdce žalobce, spol. , právnická osoba, /dále předchůdce/, uzavřeli dne 18.5.2020 smlouvu o spotřebitelském úvěr č. , hodnota, . Na jejím základě předchůdce žalovanému poskytl 15 000 Kč a žalovaný se je zavázal předchůdci vrátit formou 60 týdenních splátek po 450 Kč do 12.7.2021 spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč za dobu řádného splácení úvěru, odměny za administrativní zpracování úvěru 3 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso 6 000 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, kdy uhradil pouze 16 800 Kč - zbývá tak uhradit dlužnou jistinu 7 933,33 Kč, dlužný poplatek hotovostní splácení 2 266,67 Kč, kapitalizovaný úrok 3 161,21 Kč (za dobu od 13.7.2021 do 1.6.2023) a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 290,60 Kč (za dobu od 13.7.2021 do 1.6.2023). Ke dni 1.6.2023 předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobce.

3. V případě obou úvěrových smluv žalobce uvedl, že předchůdcem byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného a to zejména na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného, které jsou obsahem karty zákazníka. Tyto údaje byly poté zaslány do obchodního informačního systému předchůdce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat a který schopnost žalovaného úvěr splácet hodnotil. Předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, kdy současně poukazuje na ustanovení čl. 7.2 smlouvy, §§ 6 a 7 o.z. a § 211 z.č. 40/2009 Sb..

4. Žalovaný se po celou dobu řízení k věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se ač řádně a včas předvolán nedostavil. Jelikož žalobce se z nařízeného jednání omluvil, bylo soudem jednáno v nepřítomnosti účastníků a rozhodnuto na základě předložených listinných důkazů.

5. Ve vztahu k prvému nároku bylo zjištěno následující : Podle listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti (č. , hodnota, ) spolu předchůdce s žalovaným dne 4.9.2020 uzavřeli smlouvu, jíž se předchůdce zavázal poskytnou žalovanému 15 000 Kč (resp. v hotovosti poskytl) a žalovaný se mu zavázal úvěr 15 000 Kč vrátit spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč za dobu řádného splácení úvěru (sjednaný úrok 32,15% p.a.), s odměnou za administrativní zpracování úvěru 3 000 Kč a s náklady za hotovostní inkaso 6 000 Kč ve formě 60ti týdenních splátek po 450 Kč. Smlouva byla uzavřena na žádost žalovaného – viz. Karta zákazníka, Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 3.9.2020. Tato listina obsahuje základní identifikační údaje žalovaného, prohlášení a souhlasy žalovaného a konečně bližší údaje o žalovaném/žadateli. Z těchto údajů vepsaných ručně do formuláře bylo zjištěno, že žalovaný bydlí s rodiči, nemá žádnou vyživovací povinnost, od 8/2017 je zaměstnán v HP při měsíčním čistém příjmu 35 000 Kč s tím, že jeho výdaje na bydlení činní 3 000 Kč, osobní výdaje 4 000 Kč a splátky úvěrů u předchůdce 2 100 Kč s tím, že jiné zápůjčky/úvěry nemá sjednány.

6. Ve vztahu k druhému nároku bylo zjištěno následující : Podle listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti (č. , hodnota, ) spolu předchůdce s žalovaným dne 18.5.2020 uzavřeli smlouvu, jíž se předchůdce zavázal poskytnou žalovanému 15 000 Kč (resp. v hotovosti poskytl) a žalovaný se mu zavázal úvěr 15 000 Kč vrátit spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč za dobu řádného splácení úvěru (sjednaný úrok 32,15% p.a.), s odměnou za administrativní zpracování úvěru 3 000 Kč a s náklady za hotovostní inkaso 6 000 Kč ve formě 60ti týdenních splátek po 450 Kč. Smlouva byla uzavřena na žádost žalovaného – viz. Karta zákazníka, Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 18.5.2020. Tato listina obsahuje základní identifikační údaje žalovaného, prohlášení a souhlasy žalovaného a konečně bližší údaje o žalovaném/žadateli. Z těchto údajů vepsaných ručně do formuláře bylo zjištěno, že žalovaný bydlí s rodiči, nemá žádnou vyživovací povinnost, od 8/2017 je zaměstnán v HP při měsíčním čistém příjmu 27 000 Kč s tím, že jeho výdaje na bydlení činní 3 000 Kč, osobní výdaje 4 000 Kč s tím, že jiné zápůjčky/úvěry nemá sjednány.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1.6.2023, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23.6.2023 vč. podacího lístku žalobce doložil, že na něho řádně přešla pohledávka předchůdce za žalovaným, resp. byly postoupeny oba v tomto řízení projednávané nároky na peněžitá plnění z titulu shora citovaných úvěrových smluv.

8. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Ačkoliv by mohlo z ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývat, že se jedná o neplatnost relativní, která se uplatí pouze v důsledku námitky spotřebitele, není tomu tak. Jedná se o neplatnost absolutní a soud je z úřední povinnosti povinen zkoumat, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy řádně posoudil a zhodnotil úvěruschopnost spotřebitele. Uvedené vyplývá z ust. § 588 věty první o. z., judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) či judikatury Ústavního soudu (např. Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), jakož i ze směrnic Evropského parlamentu a Rady a konstantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (ke konkrétním směrnicím a rozhodnutím viz odůvodnění shora uvedených rozhodnutí).

12. Soud má za to, že žalobce, resp. předchůdce při uzavírání ani jedné ze smluv s žalovaným neprověřil jeho úvěruschopnost řádným způsobem. Žalobce k prokázání o tvrzeném zjišťování (prověřování) úvěruschopnosti žalovaného předložil pouze listinu označenou jako Karta zákazníka. Tato listina je zcela očividně pouze interní listinou předchůdce žalobce, formulářového typu, vyplňovanou na základě údajů sdělovaných samotným žalovaným, kdy údaje jsou do ní vypisovány ručně. Taková sama o sobě nevyhovuje požadavkům na řádné prověření úvěruschopnosti spotřebitele. Žádný jiný důkaz žalobce nepředložil, což zcela koresponduje s jeho žalobními tvrzeními, že vycházel pouze z údajů žalovaného. Podle § 5 odst. 1 o.z. platí, že kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

13. Předchůdce žalobce požadoval spolu se splacením jistiny, úroku mimo jiné také poplatek 3 000 Kč za administrativní činnost. Je otázkou, jaká činnost byla předchůdcem za poplatek ve výši 1/5 poskytnutého úvěru poskytnuta. Kdyby totiž předchůdce vykonával činnosti řádně, jak mu ukládá ustanovení § 5 o.z. a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, pak by zcela jistě zjistil skutečnosti známé soudu z jeho úřední činnosti, tj. minimálně to, že žalovaný uzavřel s poskytovatelem bankovního úvěru v době cca. půl roku předcházejícího smlouvu, na základě které mu bylo poskytnuto finanční plnění v řádech statisíců, které se zavázal hradit formou měsíčních splátek po 7 649 Kč.

14. Za další nelze přehlédnout údaj na kartě zákazníka v případě úvěru č. , hodnota, , kde je uvedena jako celková měsíční splátka jiného úvěru u předchůdce ve výši 2 100 Kč. Z údaje samotného plyne, že žalovaný měl u předchůdce buď více úvěrových případů než dva projednávané v této věci a docházelo tak k řetězení smluv a nebo se týkalo úvěru č. , hodnota, (viz. údaj o výši úvěru 15 000 Kč). Tak či tak obě možnosti značí problémy žalovaného s řádným plněním (splácením) – v prvém případě riziko značí samotné řetězení smluv, v druhém případě, že již v době uzavírání druhého úvěru se žalovaný ocitl v prodlení s plněním předchozího (dosud nesplaceného) úvěru, kdy udávaná výše splátek dle karty činí 2 100 Kč, avšak dle smlouvy činila měsíční splátka pouze 450 Kč. Již zde měl předchůdce zpozornět a nespokojit se pouze s údaji sdělovanými žalovaným a měl provést lustraci databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, případně využít jiné relevantní vnitřní a vnější zdroje.

15. Obě ve věci projednávané smlouvy o úvěru jsou proto dle ust. § 588 o.z. absolutně neplatné a žalovaný je povinen v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru.

16. Mimo to předmětné úvěrové smlouvy odporují ustanovení § 1813 o.z., resp. směrnici rady č. 93/13/EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. V této souvislosti soud poukazuje zejména na zcela nepřiměřené a nikterak neodůvodněné náklady spojené se sjednáváním spotřebitelského úvěru 3 000 Kč, kdy tyto tvoří prakticky 1/5 poskytnuté jistiny. Dále pak na sjednaný poplatek za hotovostní splácení ve výši 6 000 Kč, tj. 40 % poskytnuté jistiny.

17. Z důvodů shora uvedených (závěr o absolutní neplatnosti smluv o úvěru), pak soud ve výroku I. rozhodl pouze o částečném vyhovění návrhu (ve vztahu ke smlouvě č. , hodnota, ) a to s poukazem na ustanovení § 2991 odst. 1 o.z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, ve spojení s ustanovením § 2991 odst. 2 o.z., podle kterého bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalobce v řízení prokázal, že jeho předchůdce žalovanému poskytl finanční plnění ve výši 15 000 Kč, na které žalovaný uhradil 10 400 Kč. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení 4 600 Kč a dále dle § 1970 o.z. nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení. Ve zbývajícím nárok (ze smlouvy č. , hodnota, ) zamítl (výrok II).

18. O nároku plynoucím ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud rozhodl ve výroku III. rozsudku, kdy celý tento nárok zamítl, neboť žalovanému bylo poskytnuto plnění ve výši 15 000 Kč na které však předchůdci/žalobci již uhradil 16 800 Kč.

19. Jelikož v řízení byl v převážné míře úspěšný žalovaný, kterému však z důvodu jeho absolutní pasivity žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku.

20. Lhůty k úhradě přisouzené částky byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř.