7 C 40/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno ., sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 399 083,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 399 083,90 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 9 587,64 Kč, zákonný úrok z prodlení 15 % p.a. z částky 399 083,90 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení, úrok 6,99 % p.a. z částky 390 006,70 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení, úrok 6,99 % p.a. z částky 4 619,20 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náhradu nákladů řízení 65 332 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 399 083,90 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 9 587,64 Kč, zákonného úroku z prodlení 15 % p.a. z částky 399 083,90 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení, úrok 6,99 % p.a. z částky 390 006,70 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení, úroku 6,99 % p.a. z částky 4 619,20 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení. Uvedl, že spolu žalovaný a právní předchůdce žalobce, spol. , právnická osoba, . /dále předchůdce/, uzavřeli dne 29.10.2021 Smlouvu o úvěru, kdy součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytl předchůdce žalovanému 411 339 Kč a ten se je zavázal vrátit spolu s poplatky a úrokem 6,99% v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však nehradil úvěr řádně a včas a v důsledku tohoto prodlení proto předchůdce úvěr ke dni 1.10.2022 zesplatnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2022 přešla pohledávka za žalovaným na žalobce. Žalovaný dlužil na jistině 390 006,70 Kč, na kapitalizovaném úroku z úvěru 4 619,20 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení 9 587,64 Kč a na poplatcích 4 458 Kč. Žalovaný na svůj dluh nic neuhradil ani poté, co mu byla dne 21.3.2023 zaslána předžalobní výzva.

2. V průběhu řízení k výzvě soudu žalobce upřesnil podáním ze dne 21.12.2023, že částka 4 458 Kč představuje smluvní pokutu/náklady spojené s prodlením dle čl. 8.3 smlouvy a 2.4. ceníku ve výši 2 100 Kč a neuhrazených poplatků za pojištění dle čl. 7.1 smlouvy (4 * 585 Kč + 18 Kč – vše v důsledku prodlení žalovaného se splátkou splatnou 6/2022, 7/2022 a 8/2022. Úvěruschopnost žalovaného byla předchůdcem zjišťována z údajů sdělených žalovaným, kdy tyto byly následně předchůdcem ověřovány ve veřejných i interních databázích.

3. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil. Žalovaný se k jednáním soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. do jeho datové schránky. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

5. Ze smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že spolu dne 29.10.2021 předchůdce v pozici úvěrujícího a žalovaný v pozici úvěrovaného uzavřeli smlouvu, jíž se předchůdce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši v celkové výši 411 339 Kč, žalovaný se naopak zavázal mu tuto částku vrátit formou 108 měsíčních splátek po 5 184 Kč spolu s poplatky za pojištění. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 6,99% a RPSN ve výši 7,33 %. V čl. 8.3 bylo ujednání o smluvní pokutě a nákladech pro případ prodlení dle ceníku předchůdce. Ujednání o pojištění žalovaného jsem obsažena v článku 7. Úvěr byl částečně konsolidační, kdy poskytnutým úvěrem došlo k vyrovnání celkem 8 jiných úvěrových případů žalovaného v celkové výši 179 298 Kč s tím, že další čerpání úvěru bylo již bezúčelné.

6. Listina označená jako Podklady pre súdne konanie dokládá čerpání úvěru, průběh splácení a prodlení žalovaného. Prodlení žalovaného a snahu předchůdce o mimosoudní řešení věci dokládá rovněž poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 30.8.2022 a dopis o okamžité splatnosti celého dluhu k 1.10.2022.

7. Žalobce k otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného předložil výpisy z účtu žalovaného a vyjádření předchůdce banky. Z těchto listin bylo zjištěno, že primárně bylo vycházeno z údajů sdělený žalovaným, které byly následně ověřovány předchůdcem, kdy např. žalovaný jako svůj příjem uvedl 22 075 Kč měsíčně, kdy banka tyto údaje zkontrolovala na základě příchozích transakcí na účet žalovaného. Informace byly dále ověřovány v insolvenční rejstříku a ohledně předchozí platební morálky v registru , Anonymizováno, . Životní výdaje žalovaného byly bankou určeny na 6 777 Kč, kdy bylo vyházeno z informací známých o žalovaném a z obecných statistických údajů. Dotazem v registru CCB byly dále zjištěny dosud neuhrazené úvěry žalovaného. Při zohlednění příjmů žalovaného, splátek nekonsolidovaných úvěrů a splátky předmětného úvěru, žalovanému zbylo 9 199 Kč k pokrytí životních nákladů.

8. Dle bodu 2.4 ceníku činní náklady spojené s prodlením 300 Kč (za 10 dní prodlení) s tím, že náklady budou účtovány vždy k 10., 40. a 70. dni v prodlení ve výši 300, 900 a 900 Kč.

9. Dle předžalobní upomínky a podacího lístku zaslal žalobce žalovanému dne 20.3.2023 předžalobní upomínku.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2022, přehledem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12.12.2022 vč. podacího lístku žalobce prokázal svou aktivní žalobní legitimaci, tj. že pohledávku nabyl od nástupce předchůdce na základě smlouvy o postoupení pohledávek a že tato skutečnost byla žalovanému oznámena.

11. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 29.10.2021 spolu předchůdce v pozici úvěrujícího a žalovaný v pozici úvěrovaného uzavřeli smlouvu, jíž se předchůdce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 411 339 Kč a žalovaný se mu jej zavázal vrátit formou pravidelných 108 měsíčních splátek spolu s celkovými náklady úvěru, a to úrokem ve výši 6,99% p.a.. Součástí smlouvy byla i ujednání o pojištění. Žalobce žalovanému dohodnutý úvěr poskytl, kdy částka 179 298 Kč byla užita na konsolidaci jiných závazků žalovaného - žalovaný na úvěr nehradil řádně, ocitl se v prodlení v důsledku čehož žalobce (jeho předchůdce) úvěr ke dni 1.10.2022 zesplatnil.

12. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále ZSÚ).

13. Ust. § 419 o.z. uvádí, že je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

14. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Dle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 téhož zákona se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Ustanoveními § 1813 a následujících o. z. je provedena směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne 15. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv tak musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti podle § 1813 a § 1814 o. z. Smyslem ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli, především v případě jednostranných formulovaných typových smluv, a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Jde o ochranu před nepoctivým jednáním podnikatele. Při zkoumání přiměřenosti je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávacích pozic stran.

18. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

19. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

21. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu má soud za to, že je žaloba zcela důvodná. Žalovaný v pozici úvěrovaného spotřebitele byl ze strany žalobce, resp. jeho předchůdce řádně seznámen se všemi smluvními podmínkami pro poskytnutí úvěru. Mezi stranami pak došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 o.z., jíž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve sjednané výši. Zatímco předchůdce/žalobce svou povinnost splnil, žalovaný se octil v prodlení s řádným splácením. Dle názoru zdejšího soudu je daná smlouva sepsána přehledně a srozumitelně, jasným, výstižným a zřetelným způsobem, přičemž obsahuje všechny náležitosti požadované ZSÚ a ustanovením § 2395 o.z.. Dohodnuté poplatky (náklady spojené s prodlením) jsou poté podle soudu přiměřené, nezakládající významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného a stejně tak dohodnutá smluvní pokuta neodporuje ustanovení § 2048 o.z. a § 122 ZSÚ. Předchůdce rovněž dostál své povinnosti ve smyslu § 86 ZSÚ a před samotným poskytnutím úvěru dostatečně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil dlužnou částku řádně a včas, má poté žalobce, na kterého byla pohledávka řádně postoupena, nárok i na úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Rovněž se žalobce řádně a oprávněně požaduje uhrazení smluvního úroku. Soud proto žalobě v daném rozsahu vyhověl (výrok I).

22. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 15 964 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 9 900 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 39 600 Kč za 4 úkony (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka, účast na jednání soudu dne 28.11.2023) dle § 7 bod 6 ve spojení s § 11 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 4 úkony ve věci po 300 Kč, celkem 1 200 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb.. Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 8 568 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobci přiznal náklady v celkové výši 65 332 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobce.

23. Pro úplnost soud dodává, že žalobci nepřiznal požadovanou odměnu a paušální náhradu nákladů (vč. příslušné DPH) za 2 úkony a to účast na jednání soudu dne 16.1.2024 a písemné podání ve věci z 21.12.2023 (doplnění žaloby), neboť tyto úkony nejsou soudem považovány za účelné. Žalobci ve skutkově a právně nikterak složité věci nebránilo nic, aby již žalobní návrh byl úplný a nebylo tak třeba výzvy soudu k jeho doplnění. Z úřední činnosti soudu je mimo to známo, že žalobce zastoupen týmž zástupcem v obdobných věcech vede u soudů v ČR tisíce řízení a neměl by pro něho být po profesní stránce problém činit žaloby úplnými. V konečném důsledku by tak žalovaný byl nucen nést zvýšené náklady řízení, které svým jednáním nezavinil, což je nepřípustné.

24. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.