7 C 45/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 235 763 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 65 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % p.a. z částky 65 000 Kč od 4. 4. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do nároku žalobce na zaplacení částky 170 763 Kč, co do zákonného úroku z prodlení 15 % p.a. z částky 98 300 Kč od 4. 4. 2023 do zaplacení v rozsahu převyšujícím zákonný úrok z prodlení 15 % p.a. z částky 65 000 Kč od 4. 4. 2023 do zaplacení, a co do smluvního úroku 0,1 % denně z částky 77 976 Kč od 4. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen doplatit na soudním poplatku České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí částku 2 358 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 235 763 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Uvedl, že mezi nimi byla uzavřena dne 27.11.2022 smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na jejím základě žalovanému poskytl 65 000 Kč a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného a žalovaný se je zavázal žalobci vrátit formou 72 měsíčních splátek po 1 729 Kč a to spolu s úrokem 24,46%, při RPSN 39,97 %. Jistina a úrok tak činila celkem 124 488 Kč Vedle toho byla mezi účastníky dále uzavřena doplňková služba PODPORA (odklad splátky, pro případ nemoci, pro případ ztráty zaměstnání), kdy platby za doplňkovou službu, ve výši 1 083 Kč, byly spatné společně se splátkami úvěru a s těmito tak činila celková měsíční splátka 2 812 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, ocitl se v prodlení se splátkou splatnou dne 15.1.2023. Žalovaný na svůj dluh neplnil, ani přes zaslané upomínky ze dne 20.1.2023 a 5.2.2023, za které žalobce účtuje na nákladech upomínání 300 Kč, resp. 500 Kč. Žalobce následně dne 21.2.2023 úvěr zesplatnil. Žalobce po žalovaném požaduje zaplacení jistiny 65 000 Kč, smluvního úroku 59 488 Kč (24,46%), neuhrazené poplatky za doplňkovou službu podpora ve výši 77 976 Kč včetně smluvního úroku z prodlení 0,1% denně, náklady upomínání 800 Kč, smluvní pokutu 32 500 Kč a zákonné úroky z prodlení.

2. Soud návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevyhověl a věc byla předložena předsedovi senátu k rozhodnutí.

3. Žalovaný v průběhu prvého jednání ve věci sdělil, že předmětnou smlouvu o úvěru nesjednával, stejně tak nezřizoval účet, na který byly finanční prostředky zaslány. Svému kamarádovi panu [příjmení] předal svůj občanský průkaz, doklady o zaměstnání a výplatní pásky a požádal ho, aby mu pomohl. Finanční prostředky ve výši asi 100 000 Kč čerpal z účtu pan [příjmení], on k němu přístup neměl. Pan [anonymizováno] je stíhán pro více úvěrových podvodů. Po doplnění dokazování v rámci druhého jednání soudu (zpráva PČR, úřední záznam o podaném vysvětlení, zprávy [právnická osoba] a výpisu pohybu na účtu) žalovaný uvedl, že ho to mrzí, že by chtěl vše splatit formou splátkového kalendáře a že t.č. jedná o osobním bankrotu.

4. Z listiny označené jako Smlouva o poskytnutí spotřebitelském úvěru [číslo] má soud za prokázané, že spolu žalobce s žalovaným dne 27.11.2022 uzavřeli smlouvu, jíž žalobce se zavázal poskytnou žalovanému na účet č. [bankovní účet] částku 21 453 Kč s tím, že zůstatek celkově poskytnutého úvěru do částky 31 298 Kč bude započtena na zaplacení zůstatku spotřebitelského úvěru [číslo] čerpaného v minulosti (bod IV/ 4.3 smlouvy) a část 12 250 Kč na náklady spojené s uzavřením smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutí úvěr splácet formou 72 měsíčních splátek po 2 812 Kč, zahrnující splátky jistiny, úroků (24,46% při RPSN 39,97%) a poplatků za doplňkovou službu podpora.

5. Současně s úvěrovou smlouvou byla uzavřena mezi účastníky Smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA, na kterou se zavázal žalovaný hradit poplatek spolu se splátkami úvěru (viz. výše), kdy celková cena této služby byla sjednána ve výši 77 976 Kč. Pro případ prodlení byl v bodě 2.15 ujednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně.

6. Přílohu č. 1 smlouvy pak tvoří Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, podle které měl žalovaný čistý příjem 26 933 Kč, při nákladech na bydlení 11 500 Kč s tím, že finanční zůstatek měsíčně činí 8 621 Kč. Žalobcem byl hodnocen jako úvěrovatelný, kdy dle dostupných registrů SOLUS, REPI, RZE aj. byl žalovaný bez záznamu. V rubrice soupis pravidelných a jednorázových finančních závazků spotřebitele bez záznamu.

7. Smlouva byla uzavřena pomocí elektronických prostředků na dálku, kdy dne 27.11.2022 byla z účtu [bankovní účet] provedena verifikační platba 1 Kč (potvrzení) a současně zřízeno inkaso (detail povolení inkasa).

8. Dle potvrzení o výplatě úvěru, výpis z účtu [anonymizována dvě slova] a Potvrzení [příjmení] [příjmení] došlo k výplatě části úvěru ve výši 21 453 Kč na účet č. [bankovní účet]. Z potvrzení o úhradě a potvrzení [příjmení] [příjmení] pak bylo zjištěno, že došlo rovněž k vyrovnání dluhu na smlouvě o úvěru [číslo] to ve výši 31 298 Kč.

9. Upomínkou č. 1 ze dne 20.1.2023, upomínkou č. 2 ze dne 5.2.2023 a dopisem ze dne 21.2.2023 vč. podacích lístků žalobce doložil, že žalovaného upomínal o úhradu dluhu a že úvěr zesplatnil.

10. Policie ČR Územní odbor [obec] dne 7.9.2023 sdělila, že žalovaný je prověřovaný pro podezření ze spáchání majetkové trestné činnosti s tím, že by mohl být poškozeným subjektem v majetkové trestné činnosti [jméno] [příjmení].

11. Dle úředního záznamu PČR ze dne 11.7.2023, kdy podával žalovaný vysvětlení, bylo soudem zjištěno, že s ním byl ukončen pracovní poměr v [anonymizováno] dne 3.11.2022 a že v tomto období si vzal celkem 9 půjček. Např. u [jméno] [příjmení] bank ze dne 20.9.2022 ve výši 350 000 Kč (na vybavení bytu a koupě automobilu), u [právnická osoba] [datum], [právnická osoba] dne 30.10.2022 a [právnická osoba] dne 31.10.2022 ve výší 5 000 Kč, 10 000 Kč a 6 000 Kč, dále dne 1.11.2022 u [právnická osoba] ve výši 25 000 Kč, 2.11.2022 u [právnická osoba] ve výši 10 000 Kč, 3.11.2022 [právnická osoba] ve výši 8 000 Kč a 3.11.2022 od [právnická osoba] ve výši 15 000 Kč. Ke všem půjčkám se vyjádřil tak, že neměl peníze na bydlení. Sází na Vegas automaty, v době sjednávání půjček za drogy utratil asi 3 000 Kč měsíčně. K úvěru od [právnická osoba] ze dne 16.11.2022 ve výši 50 000 Kč sdělil shodně jako shora, že za tímto účelem poskytl údaje panu [příjmení], ten také zřídil účet u [právnická osoba], kdy on k tomuto účtu přístup neměl – s odstupem 4 měsíců zjistil, že z tohoto účtu odešlo 99 000 Kč.

12. Dle zprávy [právnická osoba] je majitelem účtu č. [bankovní účet] žalovaný. Účet byl založen 15.11.2022 a uzavřen 6.6.2023. Dle výpis z účtu za období 11/2022-1/2023 bylo zjištěno, že dne 19.12.2022 byla přijata platba úvěru ve výši 21 453 a týž den odeslána na účet číslo [bankovní účet].

13. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

14. Dne 27.11.2022 spolu žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě se žalobce zavázal žalovanému poskytl 65 000 Kč a žalovaný se mu je zavázal vrátit formou 72 měsíčních splátek po 1 729 Kč a to spolu s úrokem 24,46%, při RPSN 39,97 %. Jistina a úrok tak činila celkem 124 488 Kč Vedle toho byla mezi účastníky dále uzavřena doplňková služba PODPORA (odklad splátky, pro případ nemoci, pro případ ztráty zaměstnání), kdy platby za doplňkovou službu, ve výši 1 083 Kč, byly spatné společně se splátkami úvěru a s těmito tak činila celková měsíční splátka 2 812 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, ocitl se v prodlení se splátkou splatnou dne 15.1.2023. Pouze část úvěru ve výši 21 453 Kč byla žalovanému poskytnuta na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] – zbylá část prostředků byla užita (započtena) na zaplacení zůstatku předchozího spotřebitelského úvěru ve výši 31 297 Kč a část 12 250 Kč na náklady spojené s uzavřením smlouvy. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, žalobce úvěr zesplatnil. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho.

15. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

16. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Ačkoliv by mohlo z ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývat, že se jedná o neplatnost relativní, která se uplatí pouze v důsledku námitky spotřebitele, není tomu tak. Jedná se o neplatnost absolutní a soud je z úřední povinnosti povinen zkoumat, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy řádně posoudil a zhodnotil úvěruschopnost spotřebitele. Uvedené vyplývá z ust. § 588 věty první o. z., judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) či judikatury Ústavního soudu (např. Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), jakož i ze směrnic Evropského parlamentu a Rady a konstantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (ke konkrétním směrnicím a rozhodnutím viz odůvodnění shora uvedených rozhodnutí).

18. Soud má za to, že žalobce při uzavírání smlouvy s žalovaným neprověřil úvěruschopnost žalovaného řádně, respektive z provedeného prověření vyvodil nesprávné závěry. Žalobce soudu předložil smlouvu, ze které se svého žalobního nároku domáhá, z ní je však zřejmé řetězení úvěrových smluv, když tato byla uzavřena též za účelem úhrady předchozího dluhu z úvěrové smlouvy uzavřené s žalobcem. Tedy žalobce uzavřel s žalovaným minimálně dvě úvěrové smlouvy, z nichž jedna byla uzavřena za účelem úhrady předchozího úvěru. Je tedy zřejmé, že při uzavírání úvěrové smlouvy, ze které se žalobce svých nároků domáhá, již žalovaný byl v tzv. dluhové spirále, a uzavíral stále další a další úvěrové smlouvy, aby byl schopen splnit předchozí dluhy. Za takového stavu pak má soud za to, že právní předchůdce žalobce nejednal poctivě, nejednal v souladu se základními zákonnými požadavky na poskytování úvěrů a i přes zřejmou neschopnost žalovaného plnit své dluhy, uzavřel s žalovaným další smlouvu.

19. Mimo to, žalobce k prokázání o tvrzeném zjišťování (prověřování) úvěruschopnosti žalovaného předložil pouze listinu označenou jako Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tato listina je zcela očividně pouze interní listinou žalobce, vyplňovanou na základě údajů sdělovaných samotným žalovaným. Taková sama o sobě nevyhovuje požadavkům na řádné prověření úvěruschopnosti spotřebitele.

20. Dále nelze opomenout, že samotná žalobcem předložená listina je v rozporu se smlouvou o spotřebitelském úvěru a dalšími listinnými důkazy, neboť v citované listině absentuje nejen předchozí (refinancovaný) závazek žalovaného, ale ani dalších 9 předchozích zápůjček/úvěrů v hodnotě několikaset tisíc Kč (viz. shora úřední záznam).

21. Smlouva o úvěru je proto dle ust. § 588 o.z. absolutně neplatná a žalovaný je povinen v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru.

22. Mimo to předmětná úvěrová smlouva odporuje ustanovení § 1813 o.z., resp. směrnici rady č. 93/13 EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. V této souvislosti soud poukazuje zejména na zcela nepřiměřené a nikterak neodůvodněné náklady spojené se sjednáváním spotřebitelského úvěru 12 250 Kč, kdy tyto tvoří prakticky 1/5 poskytnuté jistiny. Dále pak na sjednanou doplňkovou službu PODPORA ve výši 77 976 Kč, tj. ve výši přesahující samotnou jistinu. Doplňková služba PODPORA pak zcela očividně nebyla v rozporu s § 133 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. zahrnuta v RPSN.

23. Z důvodů shora uvedených (závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru), pak soud ve výroku I. rozhodl pouze o částečném vyhovění návrhu a to s poukazem na ustanovení § 2991 odst. 1 o.z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, ve spojení s ustanovením § 2991 odst. 2 o.z., podle kterého bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalobce v řízení prokázal, že žalovanému poskytl finanční plnění ve výši 65 000 Kč, na které žalovaný ničeho neuhradil. Žalobci dále vnikl dle § 1970 o.z. nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení, kdy soud v uvedeném výroku zohledňoval jednotlivé platby v čase prováděné žalovaným.

24. Soud shledal původní procesní obranu žalovaného, tj. že úvěr za něho sjednala třetí osoba a že tato také v konečném výsledku čerpala finanční prostředky, za nedůvodnou. Předně nutno poukázat na skutečnost, že žalovaný svá tvrzení nikterak neprokázal, resp. jeho tvrzení jsou v rozporu s provedenými důkazy, které soud hodnotil nejen každý jednotlivě, ale ve vzájemných souvislostech. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení vyplývá, že žalovaný před 27.11.2022 prokázal, že je sám intelektuálně schopen sjednávat úvěry a to s jím deklarovaným úmyslem úhrady bydlení, ale dále nákupu vozidla, také očividně k provozování hazardu a konzumaci drog. Jeví se tak zcela nepochopitelným, proč následně by nebyl schopen sjednat další úvěr, tj. úvěr v právě projednávané věci. I kdyby tomu tak eventuálně bylo, i tak by byl žalovaný přijatým plněním vázán, neboť z jeho vyjádření plyne, že pan [příjmení] jednal na základě jeho příkazu – žalovaný pana [příjmení] dle svých tvrzení požádal o pomoc, předal mu občanský průkaz, poskytl údaje o zaměstnání a výplatní pásky. Podstatnou skutečností rovněž jest, že úvěr byl čerpán na účet vedený ve prospěch žalovaného.

25. Konečně pak třeba poukázat na změnu stanoviska žalovaného po doplnění dokazování v průběhu druhého jednání, kdy prohlásil, že je mu to líto, že má zájem dluh splácet formou splátek.

26. S ohledem na výše uvedené proto soud uznal žalovaného povinným k úhradě částky 65 000 Kč s příslušenstvím a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení.

27. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.).

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, jelikož oba účastníci měli úspěch ve věci pouze částečný (výrok III).

29. Výrok IV. soud učinil v souladu s položkou 2 bod 2 sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb. Žalobce podal ve věci návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatil příslušný soudní poplatek (9 431 Kč), soud jej však nevydal z důvodu nepřiměřenosti nároků žalobce a pokračoval v řízení, proto nyní doměřil soudní poplatek do výše dle položky 1 Sazebníku (11 789 Kč).

30. Lhůty k úhradě byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud k žádosti žalovaného neumožnil úhradu dluhu ve formě splátek, neboť pro takový postup nebyly shledány podmínky. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, pak žalovaný nedisponuje dostatkem finanční prostředků zaručujících řádné splácení splátek. Nelze ani přehlédnout dosavadní chování žalovaného (platební morálku), který má t.č. pohledávky v řádech několikaset tisíc korun, kdy v krátkém období čerpal mnoho úvěrů, přičemž na žádný neprováděl žádné platby.