7 C 48/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizována dvě slova jméno příjmení , anonymizováno , sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 54 889,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku ve výši 10 579,76 Kč -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 430,16 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 579,76 Kč od 24. 11. 2022 do zaplacení -) s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 8 779,76 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení b) částku ve výši 44 310,12 Kč -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 712,68 Kč -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 716,46 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 44 310,12 Kč od 24. 11. 2022 do zaplacení -) s úrokem ve výši 3,90 % ročně z částky 43 410,12 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 19 620 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Nárok 1/ - Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 10 579,76 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 430,16 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 579,76 Kč od 24. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 8 779,76 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení s tím, že se jedná o neuhrazený kontokorentní úvěr. Žalovaná částka je představována dlužnou jistinou ve výši 8 779,76 Kč, poplatky a smluvních pokut ve výši 1 800 Kč. Uvedl, že spolu žalovaný a právní předchůdce žalobce, [anonymizováno] [právnická osoba] /dále předchůdce/, uzavřeli dne 12.1.2011 Smlouvu o Bankovních produktech a službách, na základě které se předchůdce zavázal poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, úrokoví lístek a sazebník banky. Předchůdce se zavázal zřídit a vést pro žalovaného běžný účet a žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků a platit za vedení účtu a platební styk poplatky dle platného sazebníku. Předchůdce se dále zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit, tedy možnost přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu 5 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal dodržovat měsíční kreditní příjem a nepřekročit povolený limit. Žalovaný však svůj závazek porušil, kdy překročila sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel jej řádně a včas. Předchůdce proto převedl dne 26.1.2022 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu ve výši 8 779,76 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Jelikož žalovaný ani poté na svůj závazek neplnil, prohlásil předchůdce úvěr ke dni 31.5.2022 za okamžitě splatný.

2. Nárok 2/ - Žalobce se dále vůči žalovanému domáhal zaplacení 44 310,12 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 712,68 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 716,46 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 44 310,12 Kč od 24. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 3,90 % ročně z částky 43 410,12 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Uvedl, že spolu žalovaný a právní předchůdce žalobce, [anonymizováno] [právnická osoba] /dále předchůdce/, uzavřeli dne 3.3.2020 Smlouvu o úvěru – Expres půjčka, na základě které předchůdce poskytl žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 3,90% p.a.. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, proto předchůdce úvěr ke dni 17.2.2022 zesplatnil. Dlužná částka 44 310,12 Kč se sestávala z dlužné jistiny 43 410,12 Kč a poplatků a smluvní pokuty ve výši 900 Kč.

3. Obě shora popsané pohledávky na žalobce přešli na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16.11.2022 mezi ním a předchůdcem, kdy postoupení pohledávek spolu s výzvou k úhradě bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh nic neuhradil ani poté, co mu byla zaslána předžalobní výzva.

4. Žalobce k výzvě soudu ve vztahu k prvému nároku doplnil, že částka 1 800 Kč je představována poplatky za zaslané upomínky ze dne 14.3.2022, 11.4.2022 a 10.5.2022, tj. 3 x 600 Kč dle čl. 49 VOP. K nároku druhému doplnil, že banka při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z dostupných interních a externích databází, zejména bankovních a nebankovních registrů a dále s deklarovaný příjmů a výdajů sdělených samotným žalovaným. Pokud se týká požadovaného plnění ve výši 900 Kč to je představováno poplatkem 600 Kč za zaslanou písemnou upomínku z 7.2.2022 a poplatku 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný dne 17.2.2022 dle čl. III. odst. 4 smlouvy a čl. 35 VPP.

5. Žalovaný se po celou dobu řízení ve věci nevyjádřil, k nařízeným jednáním se ač řádně a včas předvolán nedostavil. Při rozhodování proto soud vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

6. Smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne 12.1.2011 a Dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 12.1.2011 uzavřené dne 27.11.2015 žalobce prokázal svá tvrzení, že mezi předchůdcem a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které se předchůdce zavázal poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby, kdy nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky běžného účtu a sazebník a úrokový lístek. Předchůdce se dále zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit, tedy možnost přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu 5 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal dodržovat měsíční kreditní příjem a nepřekročit povolený limit. Úroková sazba flexikreditu činila 21,99% a RPSN 33,12% - úroková sazba nepovoleného debetního zůstatku činila 29% p.a.. Dle sazebníku činil poplatek za zaslání každé upomínky 600 Kč. Základní produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky pak upravují další práva a povinnosti stran. Dopisem ze dne 12.3.2022, 10.4.2022 a 10.5.2022 žalobce prokázal, že předchůdce žalovaného upozorňoval na porušení podmínek čerpání flexikreditu – dopisem ze dne 2.6.2022 žalobce dále prokázal, že předchůdce z důvodu porušení smluvních ujednání žalovaným – překročení povoleného limitu ukončil poskytování flexikreditu na běžném účtu, kdy na tomto byl vykazován dluh 8 779,76 Kč a úvěr zesplatnil (oznámení o zesplatnění ze dne 2.6.2022, kdy prodlení žalovaného dokládá rovněž předložený výpis z úvěrového účtu.

7. Smlouvou o úvěru uzavřenou mezi předchůdcem a žalovaným dne 3.3.2020 žalobce prokázal, že předchůdce se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 60 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit spolu s úrokem 3,90% p.a. formou 61 měsíčních splátek po 1 085,92 Kč. Předchůdce poskytl žalovanému informace o spotřebitelském úvěru, jak žalobce dokládá formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobce doložil, že předchůdce posoudil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru (posouzení parametrů produktu – interní listina předchůdce obsahující příjmy a výdaje žalovaného, hodnocení skóre atd. a dále vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti). Čerpání úvěru, jeho splácení a prodlení žalovaného dokládá listina označená jako platební historie a výpis z úvěrového účtu. Dopisem ze dne 5.2.2022 žalobce prokázal, že předchůdce uvedeného dne upozornil na skutečnost, že na běžném účtu nebyl dostatek finančních prostředků, aby mohla být započtena měsíční splátka úvěru – neuhrazené splátky a úroky činily 4 233,97 Kč, za upomínku bylo účtováno 600 Kč. Dopisem ze dne 19.2.2022 žalobce prokázal, že uvedeného dne z důvodu porušení smluvních ujednání ze strany žalovaného bylo přistoupeno k zesplatnění úvěru, kdy celková dlužná částka činila 45 117,86 Kč – na nákladu s touto upomínkou bylo účtováno 300 Kč.

8. Předžalobní upomínkou ze dne 4.4.2023 a podacím lístkem žalobce prokázal, že před podáním žaloby žalovaného vyzval k dobrovolnému splnění dluhu.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2022 a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25.11.2022 vč. podacího lístku žalobce prokázal svou aktivní žalobní legitimaci, tj. že obě pohledávky nabyl od předchůdce na základě smlouvy o postoupení pohledávek a že tato skutečnost byla žalovanému oznámena.

10. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále ZSÚ).

11. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Dle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 téhož zákona se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Ustanoveními § 1813 a následujících o. z. je provedena směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne 15. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv tak musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti podle § 1813 a § 1814 o. z. Smyslem ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli, především v případě jednostranných formulovaných typových smluv, a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Jde o ochranu před nepoctivým jednáním podnikatele. Při zkoumání přiměřenosti je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávacích pozic stran.

15. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

16. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu má soud za to, že je žaloba zcela důvodná.

17. Žalovaný v pozici úvěrovaného spotřebitele byl ze strany předchůdce řádně seznámen se všemi smluvními podmínkami pro vedení běžného účtu a v návaznosti na to o poskytnutí úvěru – kontokoretu Flexikredit. Mezi stranami pak došlo k platnému uzavření smlouvy o běžném účtu a o kontokorentním úvěru, kterými se předchůdce zavázal vést pro žalovaného běžný účet a dále poskytnout žalovanému možnost čerpat finanční prostředky až do výše úvěrového rámce 5 000 Kč. Předchůdce svou povinnost splnil a žalovanému umožnil čerpat finanční prostředky až do povoleného debetu 5 000 Kč. Žalovaný naproti tomu svou část závazku řádně a včas neplnil, kdy se dostal do prodlení s plněním. Smlouva (Dispozice) umožňující čerpat úvěrový limit (povolený debet) k běžnému účtu je sepsána přehledně a srozumitelně, jasným, výstižným a zřetelným způsobem, přičemž obsahuje všechny náležitosti požadované ZSÚ. Dohodnuté poplatky za upomínání jsou poté podle soudu přiměřené, nezakládající významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného. Z důvodu prodlení žalovaného, předchůdce v souladu s ujednáními úvěr zesplatnil. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že má žalobce, na kterého pohledávka z předchůdce přešla, právo nejen na úhradu jistiny, ale i poplatky, sjednané úroky (dle sazebníku a smluvních ujednání) a úroky z prodlení (ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.).

18. Žaloba byla shledána důvodnou rovněž ve vztahu k druhému uplatněnému nároku, kdy předchůdce umožnil žalovanému čerpat úvěr ve výši 60 000 Kč. Tento byl žalovaným čerpán, avšak rovněž v tomto případě se ocitl žalovaný v prodlení s jeho splácením a proto předchůdce úvěr zesplatnil. Za úkony spojené s upomínáním a zesplatněním účtoval poplatky v celkové výši 900 Kč, které soud rovněž považuje za přiměřené. Před poskytnutím úvěru měl žalovaný k dispozici všechny potřebné informace o parametrech poskytovaného úvěru. Před poskytnutím úvěru rovněž předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce, na kterého rovněž byla tato pohledávka řádně převedena, má proto nárok na úhradu dlužné jistiny, poplatky za upomínání, smluvní úroky a úroky z prodlení.

19. Soud proto žalobě zcela vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I.

20. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 2 196 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci byla stanovena ve výši 3 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 13 200 Kč za 4 úkony (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka, účast na jednání soudu 7.11.2023) dle §11 písm. a/, d/, g/ a § 7/5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 4 úkony ve věci po 300 Kč, celkem 1 200 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 3 024 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobci přiznal náklady v celkové výši 19 620 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobce. Pro úplnost soud dodává, že žalobci nepřiznal požadovanou odměnu a paušální náhradu nákladů (vč. příslušné DPH) za 2 úkony a to účast na jednání soudu dne 12.12.2023 a písemné podání ve věci z 29.11.2023 (doplnění žaloby), neboť tyto úkony nejsou soudem považovány za účelné. Žalobci ve skutkově a právně nikterak složité věci nebránilo nic, aby již žalobní návrh byl úplný a nebylo tak třeba výzvy soudu k jeho doplnění. Z úřední činnosti soudu je mimo to známo, že žalobce v obdobných věcech vede u soudů v ČR tisíce řízení a neměl by pro něho být po profesní stránce problém činit žaloby úplnými. V konečném důsledku by tak žalovaný byl nucen nést zvýšené náklady řízení, které svým jednáním nezavinil, což je nepřípustné.

21. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.