7 C 52/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta, sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 10 605,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 344,56 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % p.a. z částky 8 344,56 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení, dále úrok 14,75 % p.a. z částky 7 744,56 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 537,33 Kč, dále částku 760,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 760,80 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně nároku žalobce na zaplacení částky 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % p.a. z částky 1 500 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen žalobci nahradit náhradu nákladů řízení 5 307 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 10 605,36 Kč s příslušenstvím a to z titulu neuhrazeného úvěru. Uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba. (dále předchůdce) spolu s žalovaným uzavřeli dne 12.5.2020 Smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu a poskytování kontokorentního úvěru Anonymizováno. Předchůdce se zavázal poskytnout žalovanému úvěrový limit 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal udržovat kreditní zůstatek a minimální měsíční kreditní příjem ve výši 50% poskytnutého úvěrového limitu a dále že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný porušil závazek nepřekročit povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek. Předchůdce v důsledku toho zrušil kontokorent a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 7 744,56 Kč převedl dne 26.1.2024 na nově otevřený úvěrový účet č. č. účtu. Dlužná částka nebyl uhrazena, a proto předchůdce dopisem ze dne 24.6.2024 úvěr zesplatnil a žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky 9 921,78 Kč. Dlužná jistina se dále úročila dle bankovního lístku úrokem 14,75% p.a.. Pohledávka za žalovaným byla dne 9.12.2024 postoupena na žalobce. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 7 744,56 Kč, poplatků 2 100 Kč, kapitalizovaných úroků 537,33 Kč a dále obchodního úroku a zákonného úroku z prodlení. Žalobce dále požaduje po žalovaném zaplacení 760,80 Kč a to z titulu záporného zůstatku na běžném účtu č. hodnota. Žalovaný na pohledávku nic neuhradil ani poté, co mu byla dne 13.3.2025 zaslána předžalobní výzva.

2. K výzvě soudu pak žalobce žalobní návrh doplnil podáním ze dne 5.12.2025 a 18.2.2026. Předchůdce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel z deklarovaného čistého měsíčního příjmu ve výši ve výši 32 113 Kč. Žalovaný dále v žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnán na dobu neurčitou jako dělník/řemeslník u zaměstnavatele právnická osoba. IČ IČO, že má pronajatý dům/byt, je svobodný že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 60 000 Kč. Do výdajů žalovaného byly započteny výdaje žalovaného doložené v žádosti o úvěr, dále pak částka životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb./výdaje na bydlení vydané Českým statistickým úřadem a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěné z veřejných databází. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Na základě zjištěné dostatečné disponibilní částky bylo žádosti o úvěru vyhověno a byl poskytnut předmětný úvěr. Dále doplnil, že mezi předchůdcem a žalovaným byla dne 12.05.2020 uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu č. č. účtu pro žalovaného. Nedílnou součástí jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru Anonymizováno. V souladu se smlouvou a čl. „Anonymizováno“ Dispozic ze dne 15.05.2023 byl žalovanému k běžnému účtu poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Výše povoleného limitu a úroková sazba pro čerpání povoleného limitu ve výši 21,99 % ročně byly sjednány v čl. „Anonymizováno“ Dispozic ke smlouvě. Dle téhož článku je úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek stanovena ve výši 29,00 %. Konečně pak doplnil, že poplatky 2 100 Kč jsou tvořeny 3 * poplatkem za upomínání po 600 Kč a jedenkrát poplatek za zesplatnění 300 Kč.

3. Žalovaný se po celou dobu řízení k věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se ač řádně a včas předvolán nedostavil. Proto bylo soudem jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti žalovaného na základě předložených listinných důkazů.

4. Smlouvou o bankovních produktech a službách, dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách a standartními informacemi o spotřebitelském úvěru žalobce prokázal, že předchůdce s žalovaným dne 12.5.2025 uzavřeli smlouvu, jíž se předchůdce zavázal vést žalovanému běžný účet a poskytnout žalovanému úvěrový limit 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal udržovat kreditní zůstatek a minimální měsíční kreditní příjem ve výši 50% poskytnutého úvěrového limitu a dále že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Úroková sazba činila 21,99% p.a. při RPSN 33,12%. Spolu s úvěrem a úrokem se žalovaný zavázal hradit i zde vymezené poplatky (mimo jiné poplatek za zaslání upomínky 600 Kč). Překročení úvěrového limitu se úročí 29% p.a. – podrobněji jsou pak poplatky dále specifikované v předloženém sazebníku. Čerpání úvěru a současně i jeho splácení, resp. prodlení dokládá předložená platební historie, výpisy z běžného účtu a výpisy úvěrového účtu. Dopisem ze dne 26.6.2024 předchůdce úvěr v důsledku prodlení žalovaného zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě částky 9 921,78 Kč. Z výpisu z běžného účtu dále mimo jiné bylo soudem zjištěno, že částka 760,80 Kč je záporným zůstatkem běžného účtu vzniklá neuhrazenými poplatky za pojištění a úrokem z nepovoleného debetu.

5. Tvrzení stran posouzení úvěruschopnosti žalobce doložil a prokázal předloženou žádostí o povolení debetního zůstatku Anonymizováno a vyjádřením banky.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9.12.2024, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18.12.2024 vč. podacího lístku žalobce doložil, že na něho řádně přešla pohledávka předchůdce za žalovaným.

7. Předžalobní upomínkou včetně dokladu o odeslání žalobce prokázal, že před podáním žaloby vyzval žalovaného k dobrovolnému splnění dluhu.

8. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v převážné míře důvodná. Žalobce tvrdil a prokázal, že mezi předchůdcem a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o bankovních službách (vedení běžného účtu) a současně úvěrová smlouva dle § 2395 o.z.. Zatímco předchůdce svou povinnost splnil a vedl pro žalovaného běžný účet, včetně toho, že mu umožnil čerpat finanční prostředky do sjednané výše úvěrového limitu, žalovaný své smluvní závazky porušil a následně se také ocitl v prodlení a předchůdce úvěr v souladu se smluvními ujednáními zesplatnil. Žalobce, na kterého pohledávka přešla postoupením, se proto důvodně domáhá zaplacení dlužné jistiny 7 744,56 Kč, poplatků 600 Kč (1x ponížená část za upomínku + 300 Kč za zesplatňující dopis), kapitalizovaných úroků 537,33 Kč a dále obchodního úroku a zákonného úroku z prodlení. Poplatky byly ujednány přímo v úvěrové smlouvě. Rovněž se důvodně domáhá zaplacení mínusového zůstatku na běžném účtu ve výši 760,80 Kč. Žalobce má rovněž právo na úhradu smluvních úroků a úroků z prodlení dle § 1970 o.z.. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.

12. Pro úplnost soud konstatuje, že učinil závěr o platnosti předložené úvěrové smlouvy po podrobném přezkumu jak z pohledu ustanovení §§ 1813 a násl. o.z., tak z pohledu ustanovení § 86 z.č. 257/2016 Sb..

13. Naopak soud jako neoprávněný shledává nárok žalobce na zaplacení 1 500 Kč za dvě upomínky po 600 Kč a 300 Kč (v poměru k další upomínce viz. níže). Částku 600 Kč za jednu upomínku soud považuje za neadekvátní a v rozporu s principem proporcionality (např. i s poukazem na ustanovení § 1813 o.z.). Mimo to, v projednávané věci nebylo zasílání dalších upomínek účelným, kdy žalovaný ani nereagoval na výzvu zesplatnění a upomínku. Systém opakovaného upomínání při sazbě 600 Kč za jeden takový pokus se s ohledem na projednávanou věc téměř blíží sankčnímu mechanismu, který však není smyslem zasílání upomínek o úhradu dluhu. Jako adekvátní výši poplatku za odeslání upomínky soud shledává částku 300 Kč (tato byla v případě prvé upomínky spolu s poplatkem za zesplatňující dopis shledána jako důvodná a přiznána viz. výrok I.). Soud proto žalobu v této části ve výroku II. zamítl (2 * 600 + 300).

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř.. V řízení byl procesně ve větším poměru úspěšný žalobce (z 85,86%). V případě plného úspěchu ve věci by žalobci náleželo právo na náhradu nákladů řízení celkem 7 430,80 Kč (soudní poplatek 800 Kč + náklady na právní zastoupení ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif spočívající v odměně zástupci za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 písm. 2 AT + dva úkony/účasti na jednání soudu/ po 1 540 Kč dle § 7/5 AT + paušální náhrada hotových výdajů zástupce za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT + dvakrát 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT + DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21% ve výši 1 150,80 Kč). Po odečtení úspěchu ve věci žalovaného (14,14%) náleží žalobci právo na náhradu nákladů řízení 5 307 Kč (tj. 71,72% z 7 430,80 Kč).

15. Pro úplnost soud podává, že nepřiznal právo na odměnu, režijní paušál a příslušné DPH za 2 úkony – písemné podání ve věci ze dne 16.2.2026 a ze dne 18.2.2026. Toto podání soud nepovažuje za účelně uplatněné, resp. toto považuje za nadbytečné. Prvním podáním žalobce reagoval na výzvu soudu, aby doplnil tvrzení a označil důkazy ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z čeho se sestává požadavek na zaplacení poplatku 2 100 Kč. Dle mínění soudu se ve vztahu ke spotřebitelským sporům jedná o základní skutkové vylíčení, neboť posouzení úvěruschopnosti je jedním ze základních požadavků v souvislosti s přezkumem oprávněnosti žalobního nároku žalobce. Tato skutečnost ostatně musí být žalobci známá. Z úřední činnosti soudu je známo, že žalobce se pohybuje v oblasti odkupu pohledávek, kdy tyto následně uplatňuje u soudu. Jedná se o stovky návrhů ročně. Měl by tak být v oblasti uplatňování nároku znalý povinností, které jsou spojené s řádným uplatněním nároku. Bylo by nepochybně v rozporu s dobrými mravy, kdyby toto základní pochybení bylo ve svém důsledku kladeno k tíži žalovaného v podobě zvýšených nákladů řízení. V případě druhého podání byl žalobce předtím vyzván k doplnění, co představuje částka 760,80 Kč a k doplnění důkazů, aby mohla být žalobu vůbec projednatelná.

16. Lhůtu k úhradě přisouzených částek soud stanovil dle § 160 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu písemného vyhotovení, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.