7 C 53/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 364 818,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 364 818,32 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 16 479,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 241,39 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % p.a. z částky 364 818,32 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení a s úrokem 9,8 % p.a. z částky 363 318,32 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náhradu nákladů řízení 63 380,20 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 364 818,32 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 16 479,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 241,39 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % p.a. z částky 364 818,32 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení a s úrokem 9,8 % p.a. z částky 363 318,32 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení. Uvedl, že spolu žalovaný a právní předchůdce žalobce, spol. , právnická osoba, . /dále předchůdce/, uzavřeli dne 10.1.2018 Smlouvu o úvěru, kdy součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytl předchůdce žalovanému 450 000 Kč a ten se je zavázal vrátit spolu s poplatky a úrokem 9,80% v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však nehradil úvěr řádně a včas a v důsledku tohoto prodlení proto předchůdce úvěr ke dni 29.11.2021 zesplatnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2022 přešla pohledávka za žalovaným na žalobce. Žalovaný na svůj dluh nic neuhradil ani poté, co mu byla dne 21.3.2023 zaslána předžalobní výzva.

2. V průběhu řízení k výzvě soudu žalobce upřesnil podáním ze dne 7.5.2024, že částka 1 500 Kč představuje poplatky spojené s prodlením/upomínáním a zesplatněním dle čl. IV. odst. 4 smlouvy (2 * 600 Kč za upomínání dne 2.8.2021 a 15.11.2021 + 300 Kč prohlášení úvěru za splatný). Úvěruschopnost žalovaného byla předchůdcem zjišťována z údajů sdělených žalovaným, kdy tyto byly následně předchůdcem ověřovány ve veřejných i interních databázích, potvrzení zaměstnavatele aj.

3. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil. Žalovaný se k jednáním soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. do jeho datové schránky. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

5. Z žádosti o úvěr a ze smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že k žádosti žalovaného spolu dne 10.1.2018 předchůdce v pozici úvěrujícího a žalovaný v pozici úvěrovaného uzavřeli smlouvu, jíž se předchůdce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši v celkové výši 450 000 Kč, žalovaný se naopak zavázal mu tuto částku vrátit formou 120 měsíčních splátek po 5 897,06 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 9,80% a RPSN ve výši 10,34 %. V čl. IV. odst. 4 bylo ujednání o poplatcích spojených s prodlením, resp. upomínáním - 600 Kč pro případ upomínky a 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný. Úvěr byl částečně konsolidační, kdy poskytnutým úvěrem došlo k vyrovnání celkem 2 jiných úvěrových případů žalovaného a to ve výši 177 000 Kč (věřitel , právnická osoba, ., účet , Anonymizováno, (věřitel předchůdce, účet , č. účtu, s tím, že další čerpání úvěru bylo již bezúčelné na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, .

6. Listinou označenou jako Platební historie a výpisem z úvěrového účtu žalobce prokázal čerpání úvěru, průběh splácení a prodlení žalovaného. Prodlení žalovaného a snahu předchůdce o mimosoudní řešení věci dokládají rovněž dvě upomínky ze dne 1.8.2021 a 15.11.2021 a dopis o prohlášení úvěru za splatný ze dne 1.12.2021.

7. Žalobce k otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného předložil potvrzení zaměstnavatele a vyjádření předchůdce banky. Z těchto listin bylo zjištěno, že primárně bylo vycházeno z údajů sdělený žalovaným, které byly následně ověřovány předchůdcem, kdy bylo vycházeno z čistého příjmů žalovaného 101 987 Kč u zaměstnavatele , právnická osoba, . (za 4 měsíce). Informace byly dále ověřovány v insolvenční rejstříku, v bankovním a nebankovním registru, v registru platných dokladů. Životní výdaje žalovaného byly bankou určeny na 4 683,55 Kč, kdy bylo vyházeno z informací známých o žalovaném a z obecných statistických údajů + spotřebitelské závazky 1 704 Kč a to při čistém příjmu cca. 27 000 Kč. Dále bylo hodnoceno, že úvěr byl poskytnut se splátkou 5 897,06 Kč jako konsolidační pro závazky se splátkami v celkové výši 6 855 Kč. Žalovanému byly před poskytnutím úvěru poskytnuty informace o spotřebitelském úvěru, jak žalobce doložil příslušným formulářem.

8. Dle předžalobní upomínky a podacího lístku zaslal žalobce žalovanému dne 13.2.2023 předžalobní upomínku.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2022, přehledem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29.6.2022 vč. podacího lístku žalobce prokázal svou aktivní žalobní legitimaci, tj. že pohledávku nabyl od nástupce předchůdce na základě smlouvy o postoupení pohledávek a že tato skutečnost byla žalovanému oznámena.

10. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 10.1.2018 spolu předchůdce v pozici úvěrujícího a žalovaný v pozici úvěrovaného uzavřeli smlouvu, jíž se předchůdce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 450 000 Kč a žalovaný se mu jej zavázal vrátit formou pravidelných 120 měsíčních splátek spolu s celkovými náklady úvěru, a to úrokem ve výši 9,80% p.a.. Žalobce žalovanému dohodnutý úvěr dle smlouvy poskytl (v převážné míře jako konsolidační). Žalovaný na úvěr nehradil řádně, ocitl se v prodlení v důsledku čehož žalobce (jeho předchůdce) úvěr ke po předchozím dvojím upomínání ke dni 29.11.2021 zesplatnil a následně pohledávku postoupil na žalobce.

11. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále ZSÚ).

12. Ust. § 419 o.z. uvádí, že je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Dle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 téhož zákona se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Ustanoveními § 1813 a následujících o. z. je provedena směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne 15. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv tak musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti podle § 1813 a § 1814 o. z. Smyslem ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli, především v případě jednostranných formulovaných typových smluv, a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Jde o ochranu před nepoctivým jednáním podnikatele. Při zkoumání přiměřenosti je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávacích pozic stran.

17. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

18. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu má soud za to, že je žaloba zcela důvodná. Žalovaný v pozici úvěrovaného spotřebitele byl ze strany žalobce, resp. jeho předchůdce řádně seznámen se všemi smluvními podmínkami pro poskytnutí úvěru. Mezi stranami pak došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 o.z., jíž se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve sjednané výši. Zatímco předchůdce/žalobce svou povinnost splnil, žalovaný se octil v prodlení s řádným splácením. Dle názoru zdejšího soudu je daná smlouva sepsána přehledně a srozumitelně, jasným, výstižným a zřetelným způsobem, přičemž obsahuje všechny náležitosti požadované ZSÚ a ustanovením § 2395 o.z.. Dohodnuté poplatky (náklady spojené s prodlením) jsou poté podle soudu přiměřené, nezakládající významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného. Předchůdce rovněž dostál své povinnosti ve smyslu § 86 ZSÚ a před samotným poskytnutím úvěru dostatečně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil dlužnou částku řádně a včas, má poté žalobce, na kterého byla pohledávka řádně postoupena, nárok i na úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Rovněž se žalobce řádně a oprávněně požaduje uhrazení smluvního úroku. Soud proto žalobě v daném rozsahu vyhověl (výrok I).

20. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 14 593 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 9 780 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 39 120 Kč za 4 úkony (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka, účast na jednání soudu dne 21.5.2024) dle § 7 bod 6 ve spojení s § 11 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 4 úkony ve věci po 300 Kč, celkem 1 200 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb.. Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 8 467,20 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobci přiznal náklady v celkové výši 63 380,20 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobce.

21. Pro úplnost soud dodává, že žalobci nepřiznal požadovanou odměnu a paušální náhradu nákladů (vč. příslušné DPH) za úkon - písemné podání ve věci z 7.5.2024 (doplnění žaloby), neboť tento úkon není soudem považován za účelný. Žalobci ve skutkově a právně nikterak složité věci nebránilo nic, aby již žalobní návrh byl úplný a nebylo tak třeba výzvy soudu k jeho doplnění. Z úřední činnosti soudu je mimo to známo, že žalobce zastoupen týmž zástupcem v obdobných věcech vede u soudů v ČR tisíce řízení a neměl by pro něho být po profesní stránce problém činit žaloby úplnými. V konečném důsledku by tak žalovaný byl nucen nést zvýšené náklady řízení, které svým jednáním nezavinil, což je nepřípustné.

22. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.