7 C 55/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno , sídlem adresa o zaplacení 45 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 24 155 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 45 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Uvedl, že na základě kupní smlouvy z 30. 9. 2021 se stal vlastníkem pozemku st. p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] a dále pozemků p. [číslo] p. [číslo] vše k.ú. [obec]. Vodovodní a elektrická přípojka k domu [adresa] byla vedena přes pozemky žalované. Takto je vedena i přípojka odpadu. Žalovaná na přelomu roku 2021 a 2022 vyzvala žalobce, aby přípojky přes její pozemek vyřešil, neboť hodlá svůj dům rekonstruovat. Dopisem ze 17. 1. 2022 žalobce žalované sdělil, že právo užívat přípojky mu náleží, načež bylo reagováno dopisem z 3. 2. 2022, že žalovaná o přípojkách ví, nicméně k 15. 3. 2022 je odpojí. Ačkoliv mezi účastníky nedošlo k dohodě, žalovaná přerušila přípojku elektrické energie a přípojku vody nechala zaslepit s tím, že při rekonstrukci došlo k havárii. K rozdělení nemovitosti účastníků, tj. domů [adresa] a [adresa] došlo v 90. letech. Žalobce se domnívá, že na něho přešlo vlastnické právo k vodovodní přípojce dle vyhlášky č. 144/1978 Sb.. Mimo to vlastnictví všech přípojek vydržel k 1. 1. 2019 dle § 3066 o.z.. Škoda v daném případě představuje ušlý nájem dle nájemní smlouvy z 12. 3. 2022 Touto smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a panem [jméno] [příjmení] mělo dojít k pronájmu předmětných nemovitostí, a to s účinností od 1. 4. 2022 za měsíční nájemné 15 000 Kč. Do domu [adresa] se měl stěhovat pan [příjmení], avšak v důsledku zásahu žalované reálně došlo ke zmaření tohoto účelu. Žalobce tak v důsledku protiprávního jednání žalované, kdy odpojila a zničila přípojku vody, elektřiny a septiku k domu [adresa], přišel o zisk spočívající v nájemném, které by mu bylo jinak uhrazeno podle citované smlouvy, neboť objekt nebyl v důsledku zásahu žalované způsobilý k bydlení. Žalobce se žalobou domáhá ušlého nájmu za dobu od duben 2022 do červen 2022.

2. K námitkám stran vedení přívodního kabelu elektrické energie z nemovitosti žalované do nemovitosti žalobce doplnil, že ze zprávy o mimořádné revizi elektrického zařízení, nevyplývají všechny skutečnosti tvrzené žalovanou. Ze zprávy neplyne, že jediným řešením závadného, život ohrožujícího stavu, bylo zničení přípojky, resp. odstřihnutí kabelu vedoucího z půdních prostor žalované do nemovitosti žalobce. Zjištěné závady bylo dle názoru žalobce možné odstranit i jiným způsobem, např. řádně vedení izolovat, odpovídajícím způsobem jej zakrýt (jak je ostatně ve zprávě o mimořádné revizi uvedeno), případně vyměnit vedení ve stávající trase novým kabelem s odpovídajícím krytím a izolací. Ze všech možných způsobů řešení vzniklé situace si žalovaná vybrala ten, který zcela vylučuje možnost žalobce dům v jeho vlastnictví užívat k jeho základnímu účelu, tj. bydlení. Ve vztahu k přerušení dodávek vody doplnil, že jestliže příčinou havárie vody byly práce prováděné žalovanou, nelze hovořit o zásahu vyšší moci. Žalovaná tvrdí, že se opakovaně snažila se žalobcem dohodnout – dohoda ale měla dle názoru žalované vždy spočívat ve splnění jejího základního požadavku, aby žalobce přípojky odstranil, resp. přesunul tak, aby nadále nevedly přes nemovitosti žalované.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí v celém rozsahu. Uvedla, že v roce 2021 se rozhodla nemovitost v jejím vlastnictví, tj. dům [adresa], který je součástí pozemku st. p. [číslo] vše v k.ú. [obec] rekonstruovat. Přitom zjistila celou řadu problémů spojených s tím, že dům byl postaven v 30. letech, prakticky svépomocí. Následně se dům v průběhu let různě upravoval. V domě se tak nacházela změť vodovodních trubek a elektrického vedení, které byly zbudovány bez ohledu na bezpečnostní normy. Vodovodní a elektrické vedení bylo nutné celé zrekonstruovat. K jednotlivým sítím a přípojkám neexistovaly žádné plány. V lednu 2022 nechala provést revizi elektrického vedení. Dle zprávy o revizi z 10. 1. 2022 bylo zjištěno, že elektrická instalace není z hlediska bezpečnosti schopna provozu. Problémem byl zejména přívodní kabel elektrického vedení, který vedl volně půdními prostory po trámu, dále někudy stěnou a následně do nemovitosti žalobce. Žalovaná věděla, že jak elektrické vedení, tak vodovodní vedení, které napájí dům žalobce, prochází domem žalované. V souvislosti s rekonstrukcí byly zjištěny problémy i s přípojkou odpadu. Dne 3. 2. 2022 proto zaslala žalobci dopis, ve kterém ho informovala o opravách svého objektu a nezbytnosti odstranění přípojek elektrického, vodovodního a plynového vedení. Žalobce na to reagoval dopisem z 15. 2. 2022, kde sám připustil, že elektrické vedení je zcela nevhodně umístěno vzduchem. Žalovaná před rekonstrukcí vyžadovala vyjádření správců sítí jako [právnická osoba], s.r.o. a [právnická osoba] Žalovaná také vyrozuměla veškeré provozovatele inženýrských sítí o prováděné rekonstrukci. Od žádného nedostala reakci, která by jí jakkoliv bránila v rekonstrukci, jelikož jí většinou pouze oznámili, že na jejím pozemku žádné zařízení či sítě nemají. Na dopis žalobce z 15. 2. 2022 reagovala žalovaná dopisem zaslaným žalobci 11. 3. 2022, kde popsala právní stav jednotlivých přípojek, vyzvala žalobce k vyjádření se o sepsání dohody o provedení přeložek a žalobce zároveň upozornila, že pokud od něj nebude mít reakci, bude pokračovat s rekonstrukcí, což může znamenat přerušení přípojek, bude-li to stavba vyžadovat. Na tuto skutečnost již nebylo žalobcem reagováno. Dne 28. 3. 2022 pak došlo k havárii vody v domě žalované, která byla vyřešena odstřihnutím a zaizolováním potrubí. Do domu žalované se v předmětnou dobu dostavili rovněž elektrikáři, kteří měli provést izolaci vodiče vedoucího přes půdní prostory tak, aby v práci mohlo být pokračováno. S ohledem na stav volně visícího vodiče elektrikáři odmítli zaizolování provést, neboť žádná izolace by závadný stav nedokázala odstranit. Z důvodu ochrany osob a majetku bylo žalované doporučeno kabel okamžitě odstranit, s čímž žalovaná souhlasila a elektrikáři provedli jeho odstranění. Žalovaná postupovala v souladu s ustanovením § 2900 o.z. Dopisem z 31. 3. 2022 pak žalovaná informovala žalobce o havárii vody a odstřihnutí elektrického kabelu. Žalovaná dodala, že v únoru i březnu 2022 se na nemovitosti žalobce pohybovali dělníci, nicméně nic nenasvědčovalo tomu, že by stavba měla být poskytnuta do nájmu. Např. výměna všech oken byla provedena až v době tvrzeného nájmu. Žalovaná neočekávala, že by žalobci mohla způsobit jakoukoliv škodu, naopak jednala v dobré víře v přesvědčení, že pouze chrání svůj majetek. Pokud se týká výše škody, pak žalovaná rozporovala, neboť stav nemovitosti žalobce neodpovídal výši nájemného.

4. Z provedeného dokazování bylo soudem zjištěno následující.

5. Podle výpisu z listu vlastnictví [číslo] (k.ú. [obec]) je žalobce vlastníkem nemovitostí: pozemku st. p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] a dále pozemků p. [číslo] p. [číslo]. Žalobce nabyl vlastnické právo na základě kupní smlouvy ze dne 30.9.2021 s právními účinky vkladu dne 27.10.2021. Pozemky st.p. [číslo] p. [číslo] jsou zatíženy věcnými břemeny pro pozemek st. p. [číslo]. Pozemek p. [číslo] je zatížen věcným břemenem od 22.5.2023 ve prospěch [právnická osoba]

6. Dle výpisu z listu vlastnictví [číslo] (k.ú. [obec]) je žalovaná vlastníkem nemovitostí: pozemku st. p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] a dále pozemků st. p. [číslo] st. p. [číslo]. Žalovaná nabyla vlastnické právo na základě darovací smlouvy ze dne [datum] a určení právního vztahu soudem. Pozemek st. p.č. je zatížen věcným břemenem pro pozemek st.p. [číslo] p. [číslo].

7. Nájemní smlouvou ze dne 12.3.2022 se žalobce v pozici pronajímatele zavázal [jméno] [příjmení] jako nájemci přenechat do užívání budovu [adresa] spolu s pozemky p. [číslo] p. [číslo] to za dohodnuté nájemné 15 000 Kč na dobu neurčitou počínaje 1.4.2022.

8. Dle zprávy společnosti [právnická osoba] ze dne 14.9.2022 žalobce požádal 30.8.2022 o sdělení informací stran vedení vodovodní přípojky. Dle připojeného výkresu situace vedení vodovodní přípojky, který je dle sdělení jmenované společnosti orientační, je zachyceno vedení vedené ulicí [anonymizováno] a poté skrz dům [adresa] k domu [adresa]. Obdobný dotaz adresovala žalovaná emailem již dne [datum] (kanalizační a vodovodní vedení) a to z důvodu plánované rekonstrukce s tím, že vyjádření správců sítí ČEZ, Cetin a GasNet již má.

9. Zpráva o mimořádné revizi elektrického zařízení v domě žalované [adresa] vystavené dne 10.1.2022 revizním technikem [jméno] [příjmení] prokazuje tvrzení žalované, že revidované elektrické zařízení není schopno bezpečného provozu. Byly zjištěny závady a odchylky od platných norem ČSN v prostoru půdy, obývacího pokoje a koupelny. Stav ochrany před úrazem elektrickým proudem byl hodnocen kódem c1 – existující nebezpečí, riziko zranění, požaduje se bezprostřední nápravná akce.

10. Ze vzájemné komunikace mezi účastníky bylo soudem zjištěno následující: Dopisem ze dne 17.1.2022 zaslaný žalované žalobce reagoval na informace sdělené žalovanou stran odpojení plynovodní přípojky a kanalizace pro jeho dům. Sdělil, že tyto přípojky byly budovány v 80tých, resp. 70tých letech. Ohledně přípojky elektro a voda sdělil, že se nebrání jednání, avšak věc je třeba řešit s distributory. Žalobce dále sdělil, že má v plánu objekt částečně zrekonstruovat zevnitř a pronajmout rodině. Žádal konstruktivní jednání o přeložení přípojek a rozdělení nákladů. Přílohou zaslal žalované zpět podepsaný dokument o plánované rekonstrukci.

11. Dopisem z 3.2.2022 žalovaná informovala žalobce o záměru rekonstruovat své nemovitosti s tím, že práce již začaly, přičemž při zjišťování stavu budovy bylo zjištěno, že přes nemovitosti žalované mohou vést přípojky plynového, elektrického a vodovodního řádu, které zajišťují přívod služeb do okolních nemovitostí. Uvedla, že je zde reálná šance, že tyto přípojky mohou být s ohledem na plánované práce zničeny – zejména proto, že nejsou nikde zakresleny ani evidovány a žalovaná netuší, kudy vedou. Informovala, že až do 15.3.2022 budou prováděny opravy tak, aby bylo co možná nejvíce zabráněno poškození přípojek. V důsledku provádění dalších prací informovala žalobce, že dojde k odstranění přípojek s tím, nechť žalobce si zajistí připojení jinou cestou. Dále pak žalovaná vyzvala žalobce k odstranění odpadové přípojky z pozemků žalované.

12. Žalobce v reakci na dopis žalované dopisem ze dne 15.2.2022 sdělil odlišné právní stanovisko ohledně vlastnictví přípojek s tím, že žalovaná není oprávněna přípojky z vlastního rozhodnutí bez souhlasu žalobce odpojit a ponechat tak dům [adresa] bez přívodu plynu, vody či veřejné kanalizaci. Zopakoval, že se nebrání přeložení přípojek, nicméně s poměrným rozložením nákladů. Dále upozornil žalovanou na možnost podání návrhu na vydání předběžného opatření, kterým by bylo žalované zakázáno pokračování ve stavebních činnostech. Termín stanovený na realizaci přeložek považoval za zcela nereálný s ohledem na nutnost vyjádření provozovatelů sítí.

13. Dopisem ze dne 11.3.2022 žalovaná reaguje na vyjádření žalobce (z 15.2.2022), kde opětovně polemizuje stran vlastnictví přípojek sítí. Dále sdělila, že jejím cílem jest vyčištění nemovitosti od přípojek tak, aby mohla provést rekonstrukci své nemovitosti. O tom bylo v minulosti jednáno s žalobcem i jeho předchůdci, avšak bez úspěchu. Vyzvala žalobce, aby se do 25.3.2022 vyjádřil, zda má zájem o sepsání dohody o provedení přeložek s tím, aby tato dohoda byla uzavřena nejpozději do 15.4.2022. V opačném případě bude postupovat dle původního plánu rekonstrukce s tím, že v takovém případě může dojít k odstranění jednotlivých přípojek v okamžiku, kdy to bude nezbytné pro pokračování s rekonstrukcí či pro ochranu pracovníků. Obsahem dohody by byl závazek odložení plánu rekonstrukce - do 31.7.2022 by byly přeložky provedeny, přeložky budou prováděny žalobcem na jeho odpovědnost s tím, že žalovaná je ochotna se finančně podílet na přeložkách. V takovém případě však požadovala, aby součástí byla rovněž finanční náhradu pro ni za užívání přípojek do doby jejich provedení, neboť čekání na provedení přeložek zatěžuje a brzdí rekonstrukci její nemovitosti. Žalovaná se dále vyjádřila ke stavu jednotlivých přípojek a nutných přeložek voda, elektřina, odpad, plyn, svod dešťové vody s tím, že provedení přeložky elektřiny by s ohledem na její stav požadovala nejdříve.

14. Dopisem ze dne 31.3.2022 adresovaný zástupcem žalované zástupci žalobce byl žalobce informován, že 28.3.2022 došlo v domě žalované k havárii vody a v důsledku toho k zaslepení vodovodní trubky vedoucí zřejmě do domu žalobce. Dále byl žalobce informován, že z důvodu ochrany života osob a ochrany domu před nebezpečím požáru byl odstraněn kabel elektrického vedení. Konečně pak žalovaná informovala žalobce o nutnosti vyřešení přívodu plynu a odpadů.

15. Dopisem ze dne 15.11.2022 vyzval žalobce žalovanou před podáním žaloby k uhrazení dlužné částky. Na to bylo reagováno dopisem žalované ze dne 24.11.2022, kterým žalovaná žalobce informovala o jejím procesním stanovisku obdobně, jako nyní v probíhajícím řízení.

16. Ostatní účastníky navržené důkazy (čestná prohlášení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], vyjádření správců sítí – plyn, darovací smlouva nebyly k důkazu prováděny pro jejich nadbytečnost.

17. Na základě provedeného dokazování a nesporného tvrzení účastníků byl soudem zjištěn následující skutkový stav: žalobce je vlastníkem pozemku st. p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] a dále pozemků p. [číslo] p. [číslo] vše k.ú. [obec] – žalovaná je vlastníkem pozemku st. p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] a dále pozemků st. p. [číslo] st. p. [číslo]. V minulosti byly obě popsané nemovitosti nemovitostí jednou, s jedinými přípojkami jednotlivých sítí. K rozdělení nemovitostí došlo v 90.tých letech. Žalovaná nejpozději ke dni 4.8.2021 (email pro TEPVOS) byla rozhodnuta provést rekonstrukci domu [adresa]. Žalobce věděl nejpozději k [datum] o plánu žalované svou nemovitost rekonstruovat a rovněž o problémech s vedením jednotlivých přípojek, tedy rovněž vody a [anonymizováno]. Žalované naproti tomu byl znám plán žalobce v blíže neurčité době provést částečnou vnitřní rekonstrukci domu [adresa]. Již dopisem ze dne 3.2.2022 žalovaná informovala žalobce o možnosti přerušení přípojek vody a elektro, na což žalobce de facto reagoval pouze polemikou stran rozdílného právního hodnocení vlastnických titulů jednotlivých přípojek s upozorněním na možnost podání návrhu na nařízení předběžného opatření. Dne 11.3.2022 žalovaná opětovně informovala žalobce o plánu rekonstrukce, opětovně jej upozornila na možnost přerušení přípojek a vyzvala jej k jednání a sepsání dohody s navrženými základními parametry. Dne 12.3.2022 žalobce uzavřel nájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo přenechání do užívání nemovitosti [adresa] a přilehlých pozemků třetí osobě. Do stanovené doby 25.3.2022 žalobce na výzvu žalované přes poučení, jak bude ve věci postupováno, nikterak nereagoval. Dne 31.3.2022 žalovaná informovala žalobce o přerušení přípojek vody a elektra dne 28.3.2022. Dle tvrzení žalobce, které žalovaná nesporovala a odpovídá i logickým a časovým souvislostem, se žalovaná o existenci nájemní smlouvy dozvěděla v průběhu řešení přerušení dodávek elektrické energie PČR po jejím nahlášení, tj. nejdříve po 28.3.2022. Dle tvrzení žalobce, které žalovaná nikterak nesporovala a rovněž dle výpisu z listu vlastnictví [číslo] došlo k vybudování přípojek k domu [adresa] - elektro na jaře 2023 a vody v srpnu 2023.

18. Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též o.z.) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

19. Podle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

20. Podle § 2909 o.z. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

21. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

22. Podle § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

23. Podle § 2902 o.z. kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit.

24. Podle § 2918 o.z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

25. Podle § 4 odst. 1 o.z. má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

26. Základními předpoklady uplatnění práva na náhradu újmy (škody), resp. úspěšnosti podané žaloby je povinnost tvrdit a prokázat, že škůdce jednal protiprávně, poškozenému vznikla újma, existuje příčinná souvislost mezi způsobenou újmou a jednáním škůdce. V případě prokázání těchto předpokladů je věcí škůdce tvrdit a prokázat, že újmu nezavinil, případně jsou dány jiné skutečnosti vylučující jeho odpovědnost.

27. Soudem při zjišťování skutkového stavu věci a jeho právním hodnocení bylo vycházeno z požadovaného žalobního nároku a z žalobcem uváděných důvodu. Žalobce za újmu jemu způsobenou výslovně označil částku 45 000 Kč jako ušlé nájemné dle nájemní smlouvy ze dne 12.3.2022. Soud proto pouze ve vztahu k těmto vedl skutková zjištění a o těchto učinil právní hodnocení věci. Účastníci byly soudem v průběhu jednání poučeni, že soud nebude zkoumat vlastnictví přípojek a vedení elektřiny a vody, ačkoliv účastníci tomuto věnovali značnou část svých vyjádření, neboť s ohledem na žalobní návrh, tak jak jej vymezil žalobce, byla tato otázka bezpředmětná. Žalobce se totiž nedomáhal náhrady újmy za poškozené vedení elektro a vody v materiálním slova smyslu, tj. za poškozené dráty, trubky, ventily aj., nýbrž ušlého zisku v důsledku faktického přerušení dodávek vody a elektro do jeho nemovitosti a to v podobě ušlého nájemného dle nájemní smlouvy ze dne 12.3.2022.

28. V průběhu řízení bylo zjištěno, že žalovaná vědomě nechala v průběhu rekonstrukce své nemovitosti přerušit přípojku elektra do domu žalobce, kdy rovněž věděla, kudy toto vede. Rovněž bylo zjištěno, že v důsledku její stavební činnosti došlo k přerušení dodávek vody do domu žalobce, byť v případě vedení vody nevěděla, kudy toto ve skutečnosti vede. Tyto skutečnosti plynou z nesporných tvrzení účastníků a vyjádření správců sítí, kdy pouze v případě vedení vody byl objektivně k dispozici alespoň orientační náčrt vedení. Tento stav byl vyvolán postupně prováděnými rekonstrukcemi jednotlivých sítí od doby výstavby do současnosti, dobou výstavby nemovitostí samotné a dále skutečností, že nemovitost žalobce a žalované byla v minulosti nemovitostí jednou, kdy při jejím rozdělení nedošlo k řádnému vyřešení jednotlivých přípojek a vedení sítí.

29. Protiprávní jednání žalované soud hodnotil ve smyslu ustanovení § 2909 a rovněž ve smyslu ustanovení § 2910 o.z. a učinil následující závěry.

30. Přerušení elektrického vedení a vodovodního vedení a tím dodávek komodit do sousední nemovitosti bezesporu naplňuje znak jednání rozporného s dobrými mravy a stejně tak se jedná o zásah do absolutního – vlastnického práva žalobce. Dobré mravy lze vymezit jako etické hodnocení konkrétních situací odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnosti, poctivého jednání. Dobré mravy jsou vykládány jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (k tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 236/2005). Otázka dobrých mravů je třeba posuzovat z hlediska konkrétního případu, v konkrétním čase a místě a ve vzájemných souvislostech.

31. Přerušení dodávek elektřiny v 21. století nutno hodnotit jako zásah do osobní i majetkové sféry poškozeného (žalobce), kdy tímto je fakticky poškozenému znemožněn plnohodnotný výkon jeho vlastnického práva. Rovněž přerušení dodávek vody je vážným zásahem, byť dodávky zejména pitné vody je možné nahradit.

32. Zásadní pro posouzení věci však jest, že jednání žalované bezesporu nesledovalo jako hlavní účel poškození jiného a existují i jiné okolnosti vylučující její odpovědnost.

33. Ze vzájemné korespondence mezi účastníky z 1/ 2022 – 3/ 2022 plyne, že žalovaná měla v úmyslu rekonstrukci svého domu a tento záměr byl žalobci znám. Současně s tím, žalovaná opakovaně informovala žalobce o možnosti přerušení vedení vody a elektro a v této souvislosti jej opakovaně vyzývala k řešení stran přípojek sítí a to nejen vody a elektro, ale i plynu a odpadů. Žalobce namísto konstruktivního přístupu k věci se omezil na polemiku stran odůvodňování svého názoru ohledně vlastnictví přípojek a vedení. Ze vzájemné korespondence současně plyne, že zatímco žalovaná informovala žalobce o možném přerušení vedení elektro a vody - v případě elektra z důvodu závadného stavu, žalobce žalovanou neinformoval, o jeho úmyslu svou nemovitost poskytnou k užívání třetí osobě. Dopisem ze dne 17.1.2022 sice žalobce žalovanou informoval o plánu svou nemovitost rovněž rekonstruovat a následně pronajímat, nicméně toto vyjádření mělo zcela obecný charakter bez bližší specifikace co do rozsahu, času apod. Naproti tomu zájmem žalované provést rekonstrukci domu měl reálné a časové kontury – již v srpnu 2021 vyžadovala vyjádření správců sítí, v lednu jí bylo žalobcem předáno kladné stanovisko k záměru, svůj zájem také fakticky realizovala, o jeho stavu v lednu 2022 až březnu 2022 žalobce průběžně informovala a vyzývala jej k řešení problematiky vedení jednotlivých přípojek, tj. nejen elektra a vody, ale rovněž plynu a odpadů. Z logiky věci tak nemohlo být jejím primárním zájmem způsobit žalobci újmu.

34. Přerušení elektrického vedení, při posouzení konkrétních okolností v daném místě a čase v logických a časových souvislostech, nutno považovat za výkon práva žalovanou. Žalovaná totiž nejednala svévolně, nýbrž na základě objektivně zjištěného stavu. V této souvislosti třeba odkázat na revizní správu elektrozařízení v jejím domě, podle které byly zjištěny závady a odchylky od platných norem ČSN v prostoru půdy, obývacího pokoje a koupelny. Stav ochrany před úrazem elektrickým proudem byl hodnocen kódem c1 – existující nebezpečí, riziko zranění, požaduje se bezprostřední nápravná akce. Žalovaná svým jednáním konala za účelem splnění své prevenční povinnosti dle § 2900 o.z. Je obecně známou skutečností, že vedení elektrického vedení v rozporu s příslušnými normami ČSN může vést a často také vede ke škodám na majetku, životu a zdraví v důsledku požáru či zásahu elektrickým proudem. Současně nelze klást žalované k tíži, že ve svém důsledku nevyčkávala na rozhodnutí žalobce ohledně řešení přípojek. Jak již bylo uvedeno výše, byla to právě žalovaná, která byla ve věci aktivní, navrhovala plány řešení v průběhu několika měsíců, žalovaného průběžně informovala o stavu rekonstrukce, vedení a přípojek – žalobce však zůstal zcela pasivní. Jak přitom vyplývá z jeho tvrzení, tak v případě vody a elektro jinému vedení přípojek nebránily žádné jiné objektivní překážky, když tyto byly také následně zřízeny v průběhu první poloviny roku 2023. Lze připustit, že termíny stanovené žalovanou, tj. do 31.7.2022 byly s ohledem na délku vyřizování žádostí u distributorů krátké, nicméně absolutní pasivita žalobce, tj. nereagování na návrh z 11.3.2022 postup žalované do jisté míry ospravedlňuje. Navíc se jednalo pouze o navržený termín, a pokud by žalobce nezůstal ve věci zcela pasivní, bylo věcí dohody účastníků, zda by byl tento termín eventuálně dále prodlužován či nikoliv. Rovněž lze chápat motivaci žalované, kdy za stavu již probíhající rekonstrukce, časového plánu rekonstrukce, návaznosti jednotlivých řemesel apod. bylo v jejím zájmu situaci řešit urychleně (ekonomické, logistické důvody aj.).

35. Zatímco ve vztahu k vedení elektro žalovaná postupovala v souladu s ustanovením § 2900 o.z., v případě přerušení vedení vody, kritéria naplněna nebyla. Bylo povinností žalované počínat si tak, aby nedošlo k újmě jinému. Za tímto účelem měla vynaložit maximální úsilí za účelem zjištění faktického vedení vody, což neučinila. V takovém případě při znalosti složitosti stavu, jak sama popisuje v rámci své procesní obrany, si měla počínat obezřetně, což neučinila. Ve vztahu k přerušení vedení vody jednala žalovaná v rozporu s ustanovením § 2900 o.z.. Zavinění ve formě nedbalosti je presumováno (§ 2911 o.z.). Přes tyto závěry nebylo žalobě vyhověno.

36. Soud uzavřel, že nárok žalobce na náhradu újmy není dán s poukazem na ustanovení § 2902 o.z. a § 2918 o.z. a proto žalobu zamítl.

37. Účelem ustanovení § 2918 o.z. je omezit nebo vyloučit povinnost škůdce k náhradě újmy za situace, kdy se na jejím vzniku podílely okolnosti, které lze přičíst k tíži poškozenému, neboť platí, že kdo se chce domáhat náhrady újmy od druhého, musí svým věcem věnovat takovou pozornost jako každý řádný člověk, a pokud tak nečiní, stíhá ho nepříznivý následek. Jedná se o otázku přičitatelnosti újmy včetně náhody, jež se přičítá tomu, v jehož sféře vznikla. V projednávané věci spolu způsobení újmy spočívá jak v samotném aktivním jednání žalobce, tak současně v jeho pasivitě.

38. Prvek pasivity žalobce spočívá v jeho nekonání popsaném výše v bodě 34. v časových a logických souvislostech, kdy byl žalovanou informován o jejím plánu rekonstrukce, znal faktický stav vedení jednotlivých přípojek s ohledem na historii nemovitosti, kdy přes opakované výzvy žalované nepřijal taková opatření, která by zabránila vzniku nebo zvětšení újmy. Objektivně mu v tomto přitom nebránily žádné překážky - přípojku vody a elektro posléze realizoval jiným způsobem. Mimo to mu svědčilo i právo procesní obrany, o jehož možné realizaci byl svým zástupcem poučen, avšak jej neuplatnil (návrh na vydání předběžného opatření).

39. Prvek aktivity žalobce pak v kontextu s ustanovení § 2902 o. z. spočívá v uzavření nájemní smlouvy. Žalobce se svého nároku v tomto řízení domáhá s odkazem na ušlé nájemné, které mu mělo plynou dle nájemní smlouvy uzavřené dne 12.3.2022 s účinností od 1.4.2022. Takto koncipovaný nárok však nemůže být žalobci přiznán. Žalobce totiž již dne 3.2.2022, naposledy nejpozději [datum], tj. v době před uzavřením nájemní smlouvy byl žalovanou opakovaně informován o tom (žalovaná mu oznámila), že v souvislosti s jí prováděným záměrem rekonstrukce jejího domu [adresa] dojde a nebo může s pravděpodobností dojít k přerušení vedení vody a elektro do jeho nemovitosti (domu [adresa]). S ohledem na § 4 odst. 1 o.z. muselo být žalobci zřejmé, že v takovém případě nebude jeho nemovitost způsobilá k nájemnímu bydlení. Pokud za této situace přesto následně dne 12.3.2022 uzavřel nájemní smlouvu, tj. sám aktivně jedná, nepřísluší mu nárok na náhradu újmy spočívající v ušlém nájemném z této nájemní smlouvy. Žalobce sám svým aktivním jednáním sám sobě způsobil zbytečnou újmu ve smyslu ušlého sjednaného nájemného dle nájemní smlouvy ze dne 12.3.2022 ve výši 45 000 Kč za období duben 2022 – červen 2022, neboť takto specifikované újmě mohl zabránit, resp. vůbec by nevznikla nebýt jeho jednání.

40. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok II.) je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci úspěšná, proto ji přísluší nárok na zaplacení nákladů řízení. Ty spočívají v nákladech na její právní zastoupení. Náklady zastoupení spočívají odměně zástupce žalované, která činí 2 900 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 11 600 Kč za 4 úkony (převzetí věci, podání odporu, porada s klientem 5.9.2023, účast na jednání soudu dne 13.10.2023) dle §7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a/, c/, d/, g/ a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon, celkem tedy 1 200 Kč za 4 úkony ve věci (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Dále náklady na právní zastoupení představuje cestovné zástupce žalované k poradě s klientem 5.9.2023 a k jednáním soudu 13.10.2023 v celkové výši 5 163 Kč v souladu s § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s vyhláškou č. 467/2022 Sb. (ve znění [číslo] 2023 účinné od 1.7.2023), kdy soud vycházel ze sazby na 1 km ve výši 7,30 Kč (RZ [anonymizováno] [číslo]) – resp. 6,65 Kč (RZ [anonymizováno] [číslo]), z délky cesty v obou případech po 370 km ([obec] - [obec] a zpět) - PHM v obou případech ve výši 34,40 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky a průměrné spotřebě použitého vozidla dle jeho technického průkazu 6,13 l /100 km ( (RZ [anonymizováno] [číslo]) – resp. 4,2 l /100 km (RZ [anonymizováno] [číslo]) + sazba základní náhrady za 1 km ve výši 5,20 Kč (§1 písm. b/ vyhl..). Dále zástupci žalované náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby (§ 14 odst. 1 a 3 cit. vyhlášky) v celkové výši 2 000 Kč za čas strávený cestou k poradě s klientem 5.9.2023 a k jednáním soudu 13.10.2023, tj. za 20 půlhodin po 100 Kč. Jelikož zástupce žalované doložil, že je plátcem DPH náleží mu dále 4 192 Kč. Celkové náklady řízení tak činí 24 155 Kč. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná zastoupena ve věci advokátem, je žalobce povinen zaplatit náklady řízení žalované k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Lhůta k zaplacení byla žalobci stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

41. Pro úplnost soud dodává, že žalované nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v požadavku odměny zástupce žalované za úkon: porada s klientem 3.8.2023 a vyjádření k výzvě soudu z 4.8.2023 Tyto nároky jsou neoprávněně vznesené, resp. nejedná se o účelně vynaložené náklady. Žalované byl doručen elektronický platební rozkaz dne 28.6.2023. Žalovaná byla již v elektronickém platebním rozkaze poučena, že v případě podání odporu je povinna se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu písemně v listinné nebo v elektronické podobě vyjádřit ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem. Pokud tedy zástupce žalované věc převzal a učinil přípravu zastoupení, pak je nepřípustné, resp. neúčelné požadovat odměnu za úkon porada s klientem z 3.8.2023, neboť tato je bezesporu obsahem již převzetí a přípravy. Mimo to v mezidobí od převzetí a přípravy do okamžiku 3.8.2023 nebylo třeba reagovat na žádnou skutečnost v mezidobí nastalou, tj. běžela 30ti denní lhůta stanovená soudem v elektronickém platebním rozkaze. Stejně tak je nepřípustné současně účtovat odměnu za podaný blanketní odpor a úkon vyjádření ve věci a to ve vztahu k výzvě soudu učiněné již v elektronickém platebním rozkaze. Žalovaná strana znala žalobní tvrzení a důkazy o nich již z doručeného žalobního návrhu, tj. nejednalo se o vyjádření k výzvě soudu ohledně nových skutečností nastalých až později v průběhu řízení. Jelikož soud neshledal jako účelnými a oprávněnými náklady řízení žalované, tj. odměnu za úkon: porada s klientem 3.8.2023 a vyjádření k výzvě soudu z 4.8.2023, nebylo žalované dále přiznáno právo na náhradu dvou režijních paušálů zástupce, požadované cestovné na poradu 3.8.2023, ztráta času v souvislosti s poradou a příslušné DPH.