7 C 8/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 28 760,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 28 760,50 Kč, úrok 7,9 % p.a. z 27 226,50 Kč od 27. 8. 2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení 11,75 % p.a. z 28 760,50 Kč od 27. 8. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok 1 066,75 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 009,50 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 603 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 28 760,50 Kč, úroku 7,9 % p.a. z 27 226,50 Kč od 27. 8. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení 11,75 % p.a. z 28 760,50 Kč od 27. 8. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku 1 066,75 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 009,50 Kč. Uvedl, že jako úvěrující uzavřel s žalovanou dne 14.7.2018 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalované úvěr 100 000 Kč a ta se je zavázala vrátit spolu s poplatky a úrokem v pravidelných 60 měsíčních splátkách po 2 022 Kč. Žalovaná však nehradila úvěr řádně a včas (ocitla se v prodlení se splátkou splatnou k 14.10.2021) a v důsledku tohoto prodlení proto žalobce úvěr ke dni 14.2.2022 zesplatnil. Žalobce žalovanou vyzval před zesplatněním dluhu k úhradě a to dopisy ze dne 30.10.2021 a 19.11.2021. Žalovaná na svůj dluh nic neuhradila ani poté, co jí byla dne 8.9.2023 zaslána předžalobní výzva. Součástí žalované částky je dlužná jistina 27 226,50 Kč a dlužné poplatky 1 534 Kč (tj. poplatek za pojištění 178 Kč měsíčně za dobu od 10/2021 do 12/2021 + 2x poplatek za výzvu k zaplacení po 500 Kč).

2. V průběhu řízení k výzvě soudu žalobce upřesnil podáním ze dne 24.7.2024, že úvěruschopnost žalované byla žalobcem zjišťována z údajů sdělených žalovanou, výpisem z účtu, kdy tyto byly ověřovány ve veřejných i interních databázích. Na základě posouzení příjmů (20 491,60 Kč), výdajů (11 314,06 Kč), zadluženosti klienta a zjištěné platební kapacity byla rizikovost klienta hodnocena „, Anonymizováno3. Usneseními ze dne 12.8.2024, č.j. 7C 8/2024-55 a č.j. 7C 8/2024-56 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k žalobě, která je připojena. Následně, aby v téže lhůtě sdělila soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

5. Ze žádosti o poskytnutí úvěru a ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, má soud za prokázané, že spolu dne 14.7.2018 žalobce v pozici úvěrujícího a žalovaná v pozici úvěrovaného uzavřeli smlouvu, jíž se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši v celkové výši 100 000 Kč, žalovaná se naopak zavázala mu tuto částku vrátit formou 60 měsíčních splátek po 2 022 Kč zahrnující jednotlivé poplatky, mimo jiné za pojištění 178 Kč (čl. I.8). Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 7,90% a RPSN ve výši 8,18 %. V čl. I.7 bylo ujednání o poplatku 500 Kč za výzvu k plnění. Předsmluvními informacemi žalobce doložil, že žalované před poskytnutím úvěru poskytl informace o úvěru. Čerpání úvěru ve výši 100 000 Kč dne 18.7.2018 žalobce doložil výpisem z účtu.

6. Listina označená jako „, Anonymizováno, “ dokládá čerpání úvěru, průběh splácení a prodlení žalované. Prodlení žalované a snahu předchůdce o mimosoudní řešení věci dokládá rovněž Výzva k zaplacení dluhu (1. výzva) ze dne 19.10.2021 a Poslední výzva k zaplacení dluhu ze dne 19.11.2021 a dopis Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 16.2.2022.

7. Žalobce k otázce posouzení úvěruschopnosti žalované předložil výpisy z účtu žalované, výpis z CRIF, výpis z CBCB. Z těchto listin bylo zjištěno, že při zohlednění příjmů žalované, jejich výdajů (zjištěných z výpisu účtu a předpokládaných dle ČSÚ pro roky 2017 a 2018) byla tato úvěruschopná.

8. Dle předžalobní upomínky a podacího archu zaslal žalobce žalované dne 8.9.2023 předžalobní upomínku.

9. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 14.7.2018 spolu žalobce v pozici úvěrujícího a žalovaná v pozici úvěrovaného uzavřeli smlouvu, jíž se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se mu jej zavázal vrátit formou pravidelných 60 měsíčních splátek spolu s celkovými náklady úvěru, a to úrokem ve výši 7,90% p.a.. Součástí smlouvy byla i ujednání o pojištění. Žalobce žalované dohodnutý úvěr poskytl 18.7.2018 - žalovaná na úvěr nehradila řádně, ocitla se v prodlení v důsledku čehož žalobce úvěr ke dni 14.2.2022 zesplatnil.

10. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále ZSÚ).

11. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Dle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 téhož zákona se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Ustanoveními § 1813 a následujících o. z. je provedena směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne 15. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv tak musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti podle § 1813 a § 1814 o. z. Smyslem ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli, především v případě jednostranných formulovaných typových smluv, a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Jde o ochranu před nepoctivým jednáním podnikatele. Při zkoumání přiměřenosti je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávacích pozic stran.

14. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

15. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu má soud za to, že je žaloba zcela důvodná. Žalovaná v pozici úvěrovaného spotřebitele byla ze strany žalobce řádně seznámena se všemi smluvními podmínkami pro poskytnutí úvěru. Mezi stranami pak došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 o.z., jíž se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve sjednané výši. Zatímco žalobce svou povinnost splnil, žalovaná se ocitla v prodlení s řádným splácením. Dle názoru zdejšího soudu je daná smlouva sepsána přehledně a srozumitelně, jasným, výstižným a zřetelným způsobem, přičemž obsahuje všechny náležitosti požadované ZSÚ a ustanovením § 2395 o.z.. Dohodnuté poplatky (náklady spojené s prodlením) jsou poté podle soudu přiměřené, nezakládající významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalované. Žalobce rovněž dostál své povinnosti ve smyslu § 86 ZSÚ a před samotným poskytnutím úvěru dostatečně posoudil úvěruschopnost žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila dlužnou částku řádně a včas, má poté žalobce nárok i na úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Rovněž se žalobce řádně a oprávněně požaduje uhrazení smluvního úroku. Soud proto žalobě v daném rozsahu vyhověl (výrok I).

17. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 1 151 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 900 Kč za 3 úkony (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka) dle § 14b odst. 1 bod 2 ve spojení s § 11 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ vyhl.č. 177/1996 Sb.. Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 252 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobci přiznal náklady v celkové výši 2 603 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobce.

18. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.