7 C 96/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupen opatrovnicí Jméno opatrovnice , narozenou dne Datum narození opatrovnice bytem Adresa opatrovnice zastoupená advokátem Jméno právního zástupce se sídlem Adresa právního zástupce zajištění úhrady výživy a některých nákladů neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem částku 5 000 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 6 500 Kč jako příspěvku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem zamítá.

III. Žalovaný je povinen k zajištění výživy dosud nenarozeného dítěte počínaje 12. 3. 2026 hradit žalobkyni částku 3 500 Kč měsíčně, splatnou vždy do 20. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně, a to po dobu 28 týdnů.

IV. Žaloba se ohledně nároku žalobkyně co do zajištění výživy dosud nenarozeného dítěte počínaje 12. 3. 2026 v rozsahu 1 500 Kč zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Navrhovatelka se návrhem doručeným soudu 01-12-2025 (ve znění jeho pozdějších doplnění a úprav zejména z 16-01-2026) vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 5 000 Kč měsíčně splatných vždy k 20. dni měsíci předem, a to jako částky potřebné k zajištění výživy dosud nenarozeného dítěte a to počínaje 12-03-2026 po dobu dvou let. Dále se domáhala zaplacení částky 11 500 Kč a to z titulu úhrady příspěvků na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem navrhla splatný do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí soudu. Návrh odůvodnila tím, že s žalovaným udržovala vztah od ledna 2025 do června 2025. Dne 12-03-2026 očekává narození dítěte jehož otcem je žalovaný. Žalobkyně je svobodná, na rodičovskou dovolenou bude nastupovat až po porodu. Uvedla, že do té doby nemá žádný příjem, je studentkou 3. ročníku Střední školy , Anonymizováno, v , adresa, . Na nákladech spojených s těhotenstvím dosud vynaložila částku 5 000 Kč na těhotenské ošacení. Dále uvedla, že již pořídila výbavičku pro dítě a to kočárek, vaničku apod. a to v celkové výši asi 30 000 Kč (oblečení pro dítě asi 6 000 Kč, hrazda 600 Kč, postýlka 2 000 Kč, monitor dechu 1 000 Kč, kočárek 5 000 Kč, pleny 3 000 Kč a látkové pleny 1000 Kč, kolotoč nad postýlku 700 Kč, lahvičku 1 000 Kč, odsávačku 2 500 Kč a hračky 500 Kč). Věci pořizovala od svých známých nebo z market place, aby byly co nejlevnější. Žalovaný ji prozatím přispěl 2 000 Kč na přebalovací pult, 2 000 Kč na postýlku, 3 000 Kč vyšetření genetika a 1 100 Kč na matrace do postýlky. K osobě žalovaného uvedla, že ten je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, byl omezen ve svéprávnosti a má ustanoveného opatrovníka. Žalovaný pobírá invalidní důchod 3. stupně. Žalobkyně při jednání soudu doplnila, že s žalovaným udržovala vztah a ještě do září loňského roku a to tajně, opatrovnicí pak byl již vztah zakázán a tudíž skončil. Teprve poté si žalobkyně našla nového přítele. Po dobu, co byla s žalovaným, žádný intimní vztah s jiným mužem neudržovala.

2. Žalovaný, respektive jeho zástupce k věci uvedl, že je nespornou skutečností, že žalobkyně je těhotná a že žalovaný s ní udržoval vztah do června loňského roku. Žalovaný pobírá invalidní důchod 3. stupně ve výši 16 578 Kč a dále si brigádně přivydělává u svého strýce asi 1 000 Kč měsíčně. Žalovaný ze svého invalidního důchodu přispívá na bydlení 2 000 Kč, na elektřinu 3 000 Kč, hradí paušál telefon 549 Kč a internet 592 Kč, dále přispívá na vodné a stočné v tříměsíčních intervalech v průměru 320 Kč a 420 Kč, dále přispívá na domovní daň jedenkrát za rok, pravidelné očkování na chřipku 530 Kč a poplatek za popelnice 900 Kč. Na jídlo, ošacení a osobní potřeby má žalovaný v průměru 9 241 Kč. Žalovaný již uhradil žalobkyni na náhradě nákladů s těhotenstvím 9 709 Kč. Žalovaný navrhl, aby soud rozhodl ve věci přiměřeně s přihlédnutím k tomu, že otcovství žalovaného je pouze pravděpodobné a aby byly zohledněny další skutečnosti. Dále uvedl, že rodina žalovaného v budoucnu bude požadovat ověření jeho otcovství, neboť žalobkyně žalovanému zaslala elektronické foto jejího intimního kontaktu s osobou mužského pohlaví, což v rodině žalovaného vyvolává pochyby o jeho otcovství.

3. Oba účastníci v úvodu jednání učinili nesporným, že dosud nedošlo k určení otcovství.

4. Lékařským potvrzením – těhotenským průkazem žalobkyně doložila, že je v péči , právnická osoba, , jméno FO, s tím, že dle poslední menstruace připadá termín porodu na 09-03-2026, dle ultrazvuku 12-03-2026. Jedná o první graviditu, poslední menstruace připadala na 02-06-2025.

5. Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp.zn. , spisová značka, , zejména z rozsudku ze dne 08-03-2021 č.j. , spisová značka, bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl omezen ve svéprávnosti na dobu 5 let od právní moci tohoto rozsudku tak, že není způsobilý samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, uzavírat smlouvy s opakujícím se plněním bez ohledu na výši plnění. Dle závěrů znalce z odvětví psychiatrie žalovaný trpí velmi závažnou duševní poruchou – mentální retardací středně těžkého stupně při organickém postižení mozku a autismem. Tato porucha není pouze přechodná a je léčbou neovlivnitelná. Ani do budoucna nelze předpokládat, že by mohlo dojít ke změně a zlepšení zdravotního stavu. Volní a rozumové schopnosti žalovaného jsou velmi výrazně sníženy a v některých oblastech jsou dokonce zcela vymizelé. Jedná se o oblasti vyžadující zvýšené nároky na mentální výkon. Mentální věk posuzovaného je v rozmezí asi 8 až 10 let. Uvedená duševní porucha velmi významně ovlivňuje schopnost právně jednat ve všech oblastech života a žalovanému hrozí při jeho právním jednání závažná újma. Citovaným rozsudkem byla žalovanému jako opatrovnice ustanovená , Jméno opatrovnice, . Opatrovnice v rámci plnění svých povinností soudu každoročně předkládá závěrečnou zprávu o výdajích a příjmech žalovaného. K této zprávě opatrovnice předkládá podrobný výpis jednotlivých položek včetně výpisu z účtu za konkrétní měsíce. Z těchto přehledů a výpisů z účtů například za měsíc 11-2024 bylo soudem zjištěno, že jediným příjmem žalovaného je invalidní důchod 3. stupně tehdy vyplácen ve výši 16 246 Kč. Pokud se týká výdajové stránky věci pak zápisy a výpisy z účtů korespondují s tvrzeními žalované strany.

6. Dle výpisu z centrální evidence obyvatel je žalovaný omezen ve svéprávnosti a má ustanoveného opatrovníka. Žalovaný nemá žádné děti, je svobodný.

7. Žalovaná soudu doložila prohlášení o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech ze kterých bylo zjištěno, že žije v domácnosti se svojí matkou, otcem a dalšími 4 sourozenci. Nemá žádné příjmy, není doplacena žádnými dávkami hmotné nouze anebo dávkami státního sociálního zabezpečení. Je žákyní 3. ročníku , Anonymizováno, v , adresa, . Je finančně závislá na svých rodičích. Skutečnost ohledně studia žalobkyně dále doložila potvrzením o studiu Střední školy , Anonymizováno, v , adresa, .

8. Žalovaný výpisem z účtu doložil, že 29-08-2025 uhradil žalované na její účet příspěvek na postýlku 2 000 Kč, dne 04-08-2025 příspěvek na přebalovací pult 2 000 Kč, dne 03-09-2025 příspěvek na elektronickou odsávačku 1 200 Kč, dne 29-10-2025 příspěvek na dětskou stoličku hauke 2 000 Kč a dále 03-10-2025 příspěvek matrace, lahvička 1 159 Kč. Všechny uvedené platby byly provedeny na účet číslo , č. účtu, , který žalobkyně v průběhu jednání označila za svůj účet. Na výpisu z účtu ze dne 21-08-2025 je dále zaznamenán nákup lehátka kojícího polštáře a povlaku v hodnotě 1 350 Kč - k tomuto zástupce žalovaného v průběhu jednání doplnil, že tato částka nebyla zaslána na účet žalobkyně, nicméně v této hodnotě byly nakoupeny věci, které budou následně žalobkyní předány.

9. Na základě nesporných tvrzení účastníků a provedených listinných důkazů učinil soud následující skutkový závěr: Žalobkyně s žalovaným udržovala vztah od ledna 2025 do června 2025. Žalobkyně je těhotná, kdy předpokládaný termín porodu je stanoven na dobu od 09-03-2026 do 12-03-2026, poslední menstruace připadá na den 02-06-2025. Otcovství nebylo dosud určeno. Žalobkyně žije se svými rodiči a dalšími čtyřmi sourozenci v jedné domácnosti. Nepobírá žádný příjem a není ani příjemcem dávek hmotné nouze nebo dávek státní sociální podpory a je tak zcela závislá na svých rodičích. Je studentkou 3. ročníku střední školy. Žalovaný je svobodný a bezdětný. Je omezen ve svéprávnosti a je mu ustanoven opatrovník. Jeho příjmem je invalidní důchod ve výši 16 578 Kč a 1 000 Kč měsíčně jako odměna za brigádní činnost. Celkové příjmy žalovaného tak činí asi 17 500 Kč měsíčně. Žalovaný přispívá na zajištění svých bytových potřeb a plateb internetu a telefonu měsíčně částkou asi 7 000 Kč. Žalovaný doposud zaplatil žalobkyni na její účet částku 8 359 Kč, přičemž všechny úhrady se týkaly základní výbavy pro novorozence. Žalobkyně si pořídila těhotenské oblečení v hodnotě 5 000 Kč, v průběhu těhotenství hradila genetická vyšetření 3 000 Kč.

10. Podle § 920 odst. 2 o.z. soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem.

11. Podle § 920 odst. 3 o.z. soud může rovněž na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku potřebnou k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu mateřská dovolená.

12. Podle § 921 odst. 1 o.z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

13. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

14. Podle § 783 odst. 2 o.z. má se za to, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto šedesát a více než tři sta dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti.

15. Podle § 195 odst. 1 z.č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též ZP) v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.

16. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a po jejím právním posouzením dospěl soud k závěru, že žalobní nárok je částečně důvodný.

17. Soud se nejprve zabýval otázkou pravděpodobnosti otcovství žalovaného k dosud nenarozenému dítěti žalobkyně. Na základě domněnky otcovství ve smyslu § 783 odst. 2 o.z. otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto šedesát a více než tři sta dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti. V řízení nebyly tvrzeny žádné závažné okolnosti vylučující otcovství žalovaného a tyto nevyplynuly ani z provedeného dokazování. Pravděpodobnost otcovství žalovaného sama strana žalovaného připustila. Pravděpodobnost otcovství žalovaného je dána zjištěnými skutečnostmi a zákonným časovým rámcem. S ohledem na termín porodu, okamžik poslední menstruace žalobkyně a nesporných tvrzení účastníků plyne, že k otěhotnění žalobkyně došlo v průběhu měsíce června, tj. v době, kdy účastníci udržovali partnerský vztah. Při uvažovaném rozmezí 1.6.-30.6.2025 připadá 160 den na 10.11.2025 až 8.12.2025 (termín porodu je přitom až 9.3.2026, resp. 12.3.2026). Třístý den pak připadá na období v rozmezí 12.5.2026 až 16.5.2026 (termín porodu je přitom již 9.3.2026, resp. 12.3.2026).

18. S ohledem na výše uvedené proto soud uzavřel, že otcovství žalovaného je pravděpodobné.

19. Při stanovení výše úhrad nákladů spojených s těhotenstvím a porodem a výše částky potřebné na zajištění výživy pro dítě, které se má narodit nelze nezohlednil, že otcovství není v těchto případech postavené na jisto a existuje eventualita, že otcem dítěte může být i jiný muž než žalovaný. Tato skutečnost plně odůvodňuje stanovení nižších částek než v případě matek dítěte, v jejichž případě otcovství dítěte je právně určeno. Splatnost uvedených nároků může být určena jednorázově. Tím, že zákon umožňuje splatnost předem, jednorázově, současně nezakazuje jiné řešení, tedy možnost plnit uvedené nároky v pravidelných dávkách splatných vždy na měsíc dopředu, případně aby splatnost byla určena jiným způsobem. Splatnost by nicméně měla být stanovena tak, aby bylo rozhodnutí vyvážené a spravedlivé.

20. Při určování výše úhrad je třeba přihlédnout ke kritériu přiměřenosti, vzít v úvahu i skutečnost, že otcovství není postaveno na jisto a současně, že těhotná žena celkovou výši nákladů nezná a ani znát nemůže.

21. Žalovaná na úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem požadovala po žalovaném zaplacení 11 500 Kč (náklady spojené s porodem + pořízení výbavičky). Z jejich tvrzení je zřejmé a druhou stranou nebylo sporováno, že uhradila částku 5 000 Kč za těhotenské oblečení. Dále z žalobních tvrzení vyplývá, že hradila genetická vyšetření v částce 3 000 Kč. Toto měl sice hradit, dle jejich tvrzení žalovaný, nicméně z žalovaným předložených bankovních výpisů a ani tvrzení tato skutečnost nevyplývá. Vedle toho je zřejmé, že žalobkyni vznikly a nadále vznikají další náklady spojené například s cestou z jejího bydliště do ordinace gynekologa, zvýšené výdaje na stravu a doplňky stravy aj.. Při zohlednění všech těchto skutečností soud dospěl k závěru, že jako přiměřená částka, při zohlednění pravděpodobnosti otcovství, je částka 5 000 Kč. Soud připouští, že náklady spojené s těhotenstvím a porodem jsou ve skutečnosti vyšší (respektive v současnou chvíli nemohou být žalobkyní ani konkrétně známy), nicméně je třeba přihlédnout ke kritériu pouhé pravděpodobnosti otcovství. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud vyhověl návrhu žalobkyně a splatnost tohoto nároku stanovil ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozhodnutí, tedy fakticky předem, jak umožnuje ustanovení § 920 odst. 2 o.z..

22. Ve zbývajícím rozsahu nároku (úhrada nákladů) 6500 Kč soud žalobu zamítl (výrok II.). V této souvislosti soud považuje za nutné dodat, že do těchto nákladů (tohoto nároku) nelze zahrnout, jak se nesprávně žalobkyně domnívá, náklady na pořízení výbavičky. Náklady na pořízení výbavičky soud hodnotil níže, v souvislosti s druhým vzneseným nárokem žalobkyně na úhradu částky potřebné na výživu dítěte.

23. Soud dále žalobě částečně vyhověl, pokud se týkalo nároku žalobkyně na úhradu výživy dítěte, které se má narodit. Obecně platí, že po těhotné ženě nelze spravedlivě žádat, aby tuto výživu nesla výlučně sama. Proto se musí i muž, i jehož otcovství je pravděpodobné, na výživě dítěte podílet, byť není jeho otcovství postaveno na jisto (§ 920 odst. 3 o.z.). Nicméně právě s ohledem na pravděpodobnost otcovství zákon omezuje majetková práva dítěte, co do rozsahu, tak do doby plnění. Výše úhrady částky na zajištění výživy dítěte, které se má teprve narodit, by měla být stanovena s ohledem na skutečnost, že otcovství není postaveno na jisto a současně s ohledem na širší chápání pojmu výživného pro nezletilé dítě. Takové dítě totiž nemá právo na stejnou životní úroveň jako jeho pravděpodobný otec. Zákon v této souvislosti s nenarozeným dítětem proto uvádí pojem částka potřebná k zajištění výživy (nikoliv výživného). Současně však s ohledem na nutný rozšiřující výklad, uvedený nárok odůvodňuje rovněž právo ženy uplatňovat nejen stravu dítěte (kojence), ale i další náklady spojené s pořízením výbavičky pro dítě a další potřebné a účelné věci. Výživu je tak nutné chápat co nejšířeji. Zákon pak již další zvláštní kritéria nestanoví, proto je třeba vycházet z obecných ustanovení § 913 o.z. za současného užití kritéria přiměřenosti tak, aby celé ustanovení chránící neprovdanou matku a těhotnou ženu bylo vykládáno jednotně v přímém rozsahu (tj. § 920 o.z. s přihlédnutím k § 913 o.z.).

24. Soud při stanovení výše částky potřebné k zajištění výživy dítěte po porodu přihlížel k jeho odůvodněným potřebám (strava, pleny, ostatní hygienické potřeby, výbavička pro dítě), dále schopnostem možnostem a majetkovým poměrům žalovaného a současně s tím hodnotil kritérium přiměřenosti s poukazem na pravděpodobnost otcovství. Jak již bylo uvedeno výše, nelze výši výživy pro dítě v daném případě (§ 920 odst. 3) stanovit shodně jako v případě, že otcovství je již určeno. Dále pak bylo soudem hodnoceno, že žalovaný na tento nárok, tj. výbavičku pro nenarozené dítě již uhradil částku 8 359 Kč (příspěvek na postýlku 2 000 Kč, příspěvek na přebalovací pult 2 000 Kč, příspěvek na elektronickou odsávačku 1 200 Kč, příspěvek na dětskou stoličku hauke 2 000 Kč, příspěvek matrace, lahvička 1 159 Kč).

25. Je obecně známou skutečností že nejvyšší náklady v souvislosti s narozením dítěte spočívají v pořízení jeho výbavičky a v nejbližších týdnech po porodu v nákladech na pleny a ostatní hygienické potřeby. V případě, že matka dítěte nekojí, je dále podstatným nákladem umělá výživa. Tyto celkové náklady nelze konkrétně vyčíslit, nicméně obecně lze konstatovat, že se pohybují v nižších desítkách tisíc korun v prvních týdnech po porodu. Pokud se týká osobních a majetkových poměrů žalovaného bylo v řízení zjištěno, že žalovaný dosahuje příjmu asi 17 500 Kč měsíčně, přičemž jeho výdaje v souvislosti s bydlením a pravidelných výdajů (internet, telefon. očkování aj.) činí asi 7 000 Kč. Při zohlednění stravy a ošacení, tak náklady žalovaného představují částku zhruba 10 000 až 12 000 Kč měsíčně. Při zohlednění všech těchto skutečností by výživné pro nezletilé dítě v případě, že by otcovství bylo určeno, by bylo stanoveno v rozmezí 4 500 až 5 500 Kč měsíčně. S ohledem na výše zmíněná kritéria ohledně přiměřenosti nároku (s poukazem na pravděpodobnost otcovství), při zohlednění již žalovaným uhrazených částek na pořízení výbavičky pro dítě ve výši 8359 Kč soud uzavřel, že jako přiměřená částka na zajištění výživy pro dosud nenarozené dítě činí 3 500 Kč měsíčně. Splatnost výživného byla stanovena k návrhu žalobkyně dle ustanovení paragrafu 921 odstavec 1 o.z..

26. Doba pro poskytování částky potřebné k zajištění výživy dítěte je stanovena dle § 920 odst. 3 o.z. s odkazem na § 195 ZP. Jedná se o dobu, po kterou by žalobkyni jako zaměstnankyni náležela mateřská dovolená, tedy 28 týdnů.

27. Poukazem na výše uvedené, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, přičemž ve zbývajícím rozsahu shledal nárok žalobkyně nedůvodným, a proto rozhodl o zamítnutí části tohoto nároku (výrok IV. rozsudku).

28. Jelikož účastníci byli ve věci úspěšní de facto ve stejném rozsahu, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení dle § 142 odstavec 2 o.s.ř.. Žádný z účastníků mimo to náklady řízení nepožadoval (výrok V.).

29. S poukazem na výsledek řízení, respektive úspěšnost jednotlivých účastníků, nerozhodl soud o povinnosti žalovaného uhradit soudní poplatek za řízení.