8 C 157/2019

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Kalouskovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem právnická osoba jméno příjmení číslo E101, příjmení jméno , země zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , Slovenská republika o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 10,25 % od [datum] do zaplacení, nejpozději do [datum] a počínaje [datum] s úrokem z prodlení, který odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 10,25 % od [datum] do zaplacení, a zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou dne [datum] domáhá zaplacení finanční částky s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které původní věřitel žalované poskytl finanční prostředky ve výši [částka], které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit celkem částku [částka] (půjčka [částka], souhrnný poplatek [částka]). Půjčka měla být splacena v hotovosti 53 pravidelnými týdenními splátkami po [částka]. Žalovaná si své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána (53 týdnů od data podpisu), to je [datum]. Žalobce obdržel od právního zástupce informaci o celkové úhradě žalované na dluh ve výši [částka].

2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenému mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [anonymizována dvě slova] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Následně byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek dne [datum] mezi přechodným věřitelem a žalobcem, na základě které došlo k postoupení pohledávky na žalobce, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne [datum]. Před uplatněním žaloby u soudu byla vyzvána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum].

3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili. Žalobce se omluvil a souhlasil s rozhodnutím v jeho nepřítomnosti, žalovaná se k doručené žalobě nevyjádřila, svoji neúčast neomluvila, proto soud rozhodl v nepřítomnosti účastníků na základě obsahu spisu a předložených důkazů žalující stranou ve smyslu § 101 odstavec 3 občanského soudního řádu.

4. Žalobce je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku státu Malta. Žalovaná je osobou žijící na území Slovenské republiky a předmětem řízení je závazkový vztah. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou příslušnosti a pravomoci českých soudů k rozhodování o této věci, což posoudil dle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU číslo 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských věcech, článek 7, který stanoví, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy u soudu místa, kde se závazek, o němž se jedná, byl nebo měl být splněn a pokud nebylo stanovena jinak, místem plnění zmíněné závazku v případě poskytování služeb je místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Plnění ze smlouvy o půjčce mělo být oběma stranami poskytnuto na území České republiky, proto je dána příslušnost a pravomoc českých soudů. S ohledem na poslední bydliště žalované na území České republiky v působnosti zdejšího soudu je dána příslušnost podepsaného soudu (§ 84, § 85 zákona číslo 99/63 Sbírky, ve znění pozdějších předpisů, občanský soudní řád). Na posouzení věci se použije hmotné právo České republiky, když ve všeobecných obchodních podmínkách je uvedeno, že smlouva a vztahy z ní vyplývající se řídí občanským zákoníkem číslo 40/64 Sbí, avšak smluvní podmínky nejsou podepsány smluvními stranami, tudíž nelze k volbě práva přihlížet. S ohledem na postavení smluvních stran, kdy žalovaná byla v pozici spotřebitele, pak soud posoudil použití hmotného práva dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.), článek 4 odstavec 1 písmeno b), který stanoví, že smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště, pokud nedošlo k volbě práva stranami, tedy se použije hmotné právo České republiky.

5. Žalobce prokázal svoji aktivní legitimaci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze dne [datum], když žalovaná byla v obou případech řádně vyrozuměna o změně v osobě na straně věřitele ve smyslu § 1879 zákona číslo 89/2012 Sbírky, občanský zákoník.

6. Žalobce tvrzení uvedená v žalobě prokázal předloženými listinnými důkazy, a to smlouvou o půjčce uzavřenou dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou pod [číslo] na základě které žalovaná převzala [částka], které se zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] formou pravidelných týdenních splátek po [částka] po dobu 53 týdnů. Smlouva má formulářový charakter. Byly do ní vepsány údaje týkající se žalované jako dlužníka a dále údaje o výši poplatku, celkové dlužné částce a závazku žalované uhradit dluh v pravidelných měsíčních splátkách.

7. S ohledem na datum uzavření smlouvy je třeba po právní stránce věc posoudit ve smyslu § 3028 odstavec 3 zákona číslo 89/2012 Sbírky, občanský zákoník (dále jen o.z), a ve smyslu § 657 zákona číslo 40/64 Sbírky, občanský zákoník (dále jen obč. zák.), platného do [datum]. S přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, je třeba postupovat dále dle zákona číslo 321/2001 Sbí, o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy o půjčce. S ohledem na povahu žalované jako klienta právního předchůdce žalobce, je dlužník fyzická osoba a na straně věřitele vystupovala společnost, jejíž činnost spočívala v poskytování půjček. Pro posouzení platnosti ujednání předmětné smlouvy je nutno použít ustanovení § 52 a následující obč. zák. Dle § 56 odstavec 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle § 55 odstavec 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, která mu zákon poskytuje nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

8. Dle § 657 obč. zák. přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit mu po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Z ustanovení § 4 zákona číslo 321/2001 Sbí, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formou a musí obsahovat zde uvedené informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat mimo jiné stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze citovaného zákona, stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení, stanovení jednotlivých plateb, včetně těch, které jsou uvedeny v § 2 písmeno a) bodech 1 až 5, budou-li placeny spolu se spotřebitelským úvěrem; pokud jednotlivé platby nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu, podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah. Z § 6 zákona číslo 321/2001 Sbí vyplývá, že nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele. Jediným plněním, které může věřitel požadovat kromě splátky jistiny, je úrok ve výši diskontní sazby [obec] národní banky platné v době uzavření smlouvy. Žádné další poplatky ani jakékoliv jiné platby není spotřebitel povinen platit. V případě, že je spotřebitel již zaplatil, má nárok na jejich vrácení, popř. započtení proti nesplacené části jistiny.

10. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které žalovaná převzala [částka] a zavázala se zaplatit formou pravidelných měsíčních splátek celkem [částka]. Předmětná smlouva má formulářový charakter, kde jsou doplněny údaje o osobě žalovaného, výši zapůjčených peněz, poplatcích, výši a počtu dohodnutých splátek. Smlouva v záhlaví odkazuje na smluvní podmínky, které jsou její nedílnou součástí s uvedením, že se jedná o smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře, kde jsou skutečně umístěny. Nejsou však opatřeny podpisem žalované ani právního předchůdce žalobce. Mimo jiné je v článku 1 smluvních podmínek obsažen údaj o výši roční procentní sazby nákladů („ RPSN“), a to v několika variantách podle dohodnutého počtu splátek, v článku 3 je poučení zákazníka o tom, za jakých podmínek může odstoupit od smlouvy, v článku 7 informace o předčasném splacení, v článku 8 právo společnosti požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky v případě nesplnění povinnosti hradit splátku včas. V dalších článcích jsou obsaženy údaje zejména vysvětlujícího charakteru. Ze smlouvy samotné však nelze dovodit, jakým způsobem věřitel, to je právní předchůdce žalobce, stanovil výši souhrnného poplatku, jednotlivé položky poplatku, zejména úrok z půjčených peněz. Smlouva je tedy v rozporu s § 4 zákona číslo 321/2001 Sbí, když neobsahuje informace stanovené tímto ustanovením, tedy povinné informace ve spotřebitelské smlouvě. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru, ale nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné a složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíš uniknou. Pokud tak přesto učiní, nepočítá si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu (nález Ústavního soudu České republiky I. ÚS 3512/11 ze dne [datum]). Na základě shora uvedeného soud dospěl k tomu závěru, že smlouva je v části ujednání o poplatku neplatná (§ 55 odstavec 2 ve spojení s § 56 odstavec 1 obč. zák. s přihlédnutím k § 4 a § 6 zákona číslo 321/2001 Sbí) a žalobci tak nevznikl nárok na zaplacení uvedeného poplatku. Jediným plněním, kterého by se žalobce mohl jako věřitel domáhat, je plnění splátky jistiny s úrokem ve výši diskontní sazby České národní banky platném v době uzavření smlouvy, čehož se žalobou nedomáhá.

11. Soud má za prokázané, že žalovaná převzala [částka], vrátila [částka]. S ohledem na shora uvedené soud dospívá k tomu závěru, že žalobci ani jeho právnímu předchůdci nevznikl nárok na zaplacení souhrnného poplatku, tudíž je žaloba důvodná pouze ohledně částky [částka], která představuje rozdíl poskytnutých finančních prostředků věřitelem a vrácených dlužníkem. Soud tedy zavázal žalovanou povinností zaplatit [částka] včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 517 odstavec 2 zákona [číslo] Sbírky za použití nařízení vlády číslo 142/94 Sbí, ve znění pozdějších předpisů (výrok I.). S ohledem na shora uvedené soud ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

12. Ve smyslu § 142 odstavec 1 a § 142a) občanského soudního řádu soud zavázal žalovanou povinností nahradit žalobci náklady řízení, neboť žalobce byl v tomto řízení v převážné míře úspěšný. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek, náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky [číslo] Sbírky § 14b), a to dva úkony po [částka], jeden úkon po [částka], 3 paušální poplatky po [částka] a z odměny za právní služby 21 % DPH dle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu ve výši [částka] Náklady řízení činí celkem [částka], které je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce dle § 149 odstavec 1 občanského soudního řádu ve lhůtě stanovené dle § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.