10 C 108/2025

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlínou Červenkovou ve věci manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A a manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o rozvod manželství

I. Manželství , Jméno manžela, , narozeného , Datum narození manžela, a , Jméno manželky, , narozené , Anonymizováno, , rozené , Anonymizováno, , uzavřené dne , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství bylo uzavřeno v , jméno FO, dne , datum, a narodily se z něj tři děti, které jsou již zletilé a zcela samostatné. Poslední rodinnou domácnost účastníci vedli v rodinném domě na adrese , adresa, . Problémy v manželství byly podle manžela celý život. Manželka vyvolávala spory i v celé rodině a na podzim , Anonymizováno, přerušila kontakt se synem , Anonymizováno, a následně i s dcerou , Anonymizováno, . Jelikož s nimi manžel kontakty nadále udržoval, přestala manželka komunikovat i s manželem a ukončili společnou domácnost. Oba sice bydlí v jednom domě, ale každý z nich obývá jiné podlaží a žijí samostatně. Vztah manželů je dlouhodobě zcela vychladlý bez jakéhokoli zájmu jedné či druhé strany o jeho obnovení a neplní již žádnou svou funkci. Jedná se již pouze o čistě formální svazek. Manžel považuje manželství s žalovanou za hluboce a trvale rozvrácené, bez možnosti jeho obnovení, když po více než dvou a půl letech odloučeného života vnímá žalovanou jako v podstatě cizí osobu, jejíž pobyt v domě je pouze zdrojem stresu a napětí. Proto požaduje, aby manželství bylo rozvedeno.

2. Manželka se k návrhu vyjádřila tak, že s rozvodem manželství, které trvá téměř , Anonymizováno, let, nesouhlasí a není jí zřejmý důvod rozvodu manželství. Bydlí v prostorném domě, odkud se manželka nemá kam odstěhovat. Má za to, že návrh na rozvod manželství je simulovaným právním úkonem pro vyklizení z domu. V souvislosti s tím argumentovala právní úpravou a judikaturou zániku práva bydlení a její naléhavou potřebou v daném domě bydlet i nadále. Za důležité považuje zohlednění investic do domu. Poukázala na skutečnost, že návrh na rozvod manželství přišel v mimořádně nevhodnou dobu, , podezřelý výraz, . S rozvodem manželství proto nesouhlasila a navrhla zamítnutí návrhu.

3. Soud se podle § 389 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“) pokusil o usmíření manželů, avšak pro odpor manžela, k usmíření nemohlo dojít.

4. V průběhu jednání byly provedeny následující listinné důkazy:

5. Z oddacího listu bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli sňatek dne , datum, v , jméno FO, , u obou se jednalo o manželství první. Z lustrace v základních registrech bylo zjištěno, že oba manželé jsou státními občany České republiky a že se účastníkům za dobu trvání manželství narodily tři děti, které jsou již zletilé. , podezřelý výraz, .

6. Z účastnické výpovědi manžela vyplynulo, že spolu jako manželé nežijí tři roky. Do roku , Anonymizováno, bydleli a hospodařili společně a poté se manželka přestěhovala do přízemí domu, které on nijak nevyužívá. Každý si udržuje svou domácnost samostatně, manžel se stravuje v jídelně a o víkendech mu vaří a pere dcera, která bydlí v sousedním domě. Manželé spolu nemluví, nic spolu neřeší, netráví spolu volný čas, nejezdí spolu na dovolené ani výlety. Manžel děti navštěvuje bez přítomnosti manželky Tato situace trvá tři roky a manžel k manželce nemá již žádný citový vztah, nevěří jí, intimně se nestýkají. Manželka jej dosud nikdy nežádala o pomoc kvůli jejímu zdravotnímu stavu.

7. Z účastnické výpovědi manželky bylo zjištěno, že k výraznému zhoršení vztahu s manželem došlo po , Anonymizováno, , kdy s nimi nějakou dobu bydlel syn s vnukem. Po slovní rozepři se však odstěhoval. V těchto posledních třech letech s manželem nekomunikují, společně nehospodaří, společný čas spolu netrávili ani před tím, intimně se nestýkají mnoho let. Podle manželky je ze strany manžela dlouhodobě šikanována, ponižována a urážena celý život a má za to, že navádí děti proti ní. Stýká se proto jen s mladší dcerou. Manželka má zdravotní problémy, nicméně zatím je však soběstačná. Manželka uznala, že s manželem přestala komunikovat od , Anonymizováno, . Ani se nijak neoslovují, nic po sobě vzájemně nechtějí, chodí kolem sebe mlčky. Manželce jde především o to, aby mohla zůstat bydlet v domě, protože nemá kam jít.

8. Soud posoudil navrhované doplnění dokazování výslechy navrhovaných svědků z okruhu rodinných příslušníků jako nadbytečné, neboť skutkový stav byl z hlediska existence i příčin rozvratu manželství dostatečně zjištěn již z dosud provedeného dokazování.

9. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

10. Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporua) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebob) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

11. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

12. Podle § 687 odst. 2 o. z. jsou si manželé navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

13. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

14. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že manželství bylo uzavřeno dne , datum, v , jméno FO, , u obou se jednalo o manželství první. Z manželství se narodily tři děti, které jsou již zletilé. Z výpovědí obou účastníků vyplynulo, že po vyostření konfliktní situace v rodině před třemi lety spolu již od té doby nekomunikují, vůbec spolu netráví volný čas, nemají společné zájmy, názory, ani představy o budoucím společném životě. Od srpna , Anonymizováno, tedy nevedou společnou domácnost, společně nehospodaří, nedochází ke společnému nakládání s finančními prostředky a intimně se nestýkají dlouhodobě. Přestože bydlí v jednom domě, každý si své záležitosti spravuje sám a jeden druhého nevyhledává. Manželka obývá přízemí domu, manžel se v patře domu zamyká. Omezením kontaktu na minimum se manželé od sebe postupně vzdálili až do té míry, že se ani při pozdravu neoslovují, nepromluví na sebe vlídného slova, vyhýbají se navzájem. Důvěra, náklonnost a citové vazby byly shledány jako vymizelé. Manžel trvá na rozvodu manželství, manželka má zájem na udržení manželského vztahu výhradně z důvodu zachování práva bydlení v domě. Bylo zjištěno, že své zdravotní problémy prozatím zvládá bez pomoci další osoby, když manžela o pomoc ani nežádala.

15. Základním a jediným rozvodovým důvodem ve smyslu § 755 odst. 1 o. z. je tzv. kvalifikovaný rozvrat manželství, tj. takový, o němž nelze předpokládat, že odezní. Kvalifikovanost rozvratu manželství je dána jednak jeho délkou, intenzitou a především skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů.

16. Jednou ze vzájemných povinností manželů osobního charakteru je dle § 687 odst. 2 občanského zákoníku žít spolu. Tento pojem je negativně vymezen ustanovením § 758 občanského zákoníku tak, že manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Manželské soužití neznamená, že manželé spolu bydlí v jednom domě, ale je chápáno ve smyslu sdílení všech svých zájmů, radostí i strastí, společného trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, společného hospodaření, tedy že jejich vztah je předmětem jejich zájmu jak v rovině osobní, tak materiální. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že společné soužití manželů, jak jej definuje § 758 o. z., není u účastníků dáno několik let.

17. Občanský zákoník v § 691 nevylučuje, že manželé mohou vést každý svou domácnost, zůstalo-li mezi nimi zachováno osobní společenství. Manželé, kteří spolu komunikují, navzájem se ctí a respektují, tvoří osobní společenství, hospodaří společně, mohou splňovat tuto zákonnou povinnost, i když žijí odděleně. Vytvoření a udržení manželského a rodinného společenství je nerozlučně spjato s vytvořením rodinné domácnosti, což však vzhledem k dohodnuté separaci manželského života vztah účastníků rovněž dlouhodobě postrádá.

18. Za výše uvedených okolností má soud za to, že u manželů byl naplněn pojem kvalifikovaného rozvratu manželství, neboť jejich manželský vztah byl shledán jako hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácený. Manželé sice neprohlásili příčiny rozvratu manželství za nesporné, avšak z jejich jednotlivých výpovědí byly ve výsledku shledány jako shodné. Komunikace mezi manželi je zásadním předpokladem pro fungující vztah a účastnickými výslechy byl nedostatek vzájemné komunikace jednoznačně prokázán. Z dřívějších konfliktních situací vyplynul nesoulad jejich povah, názorů, zájmů, životních hodnot a v neposlední řadě též rozdílnost představ o trávení volného času, což se postupem času projevilo právě významnou ztrátou komunikace a důvěry, což následně vedlo k ochlazení citových vazeb, neporozumění a nemožnosti najít společnou životní cestu. Dlouhodobé konflikty doprovázené vzájemnými urážkami vedly k oddělení společné domácnosti účastníků a zejména k výraznému odcizení, které jim již neumožňuje v budoucnu vést manželské soužití, jak bývá u manželů obvyklé. Z tohoto důvodu nelze očekávat obnovu manželského soužití i s přihlédnutím k tomu, že jeden o druhého nejeví žádný zájem, který se v manželském vztahu očekává.

19. Vzhledem k tomu, že se manželé již před třemi lety za vyhrocených okolností dohodli na odděleném bydlení, absentuje mezi nimi životní společenství a nebyl zjištěn zájem ani jednoho z manželů na jeho obnovení, soud vyhodnotil soužití manželů jako zcela rozvrácené. Zabýval se dále existencí případných mimořádných důvodů, pro které by nebylo možno manželství rozvést ve smyslu § 755 odst. 2 o. z. Z postoje manželky bylo patrné, že jí současný stav oddělených domácností vyhovuje a měnit by ho ani nechtěla, protože by jinak neměla kde bydlet za situace, kdy je dům ve vlastnictví manžela a ona zde má pouze právo bydlení. Nicméně materiální zabezpečení ve formě bydlení samo o sobě nemůže splnit kritérium mimořádné okolnosti, která by svědčila ve prospěch zachování manželství, a to ani ve spojení se zdravotními problémy manželky, jež v době rozhodnutí soudu nedosahují takové intenzity, že by manželku činily závislou na pomoci či psychické podpoře manžela. , podezřelý výraz, . Nad to nebyla splněna ani druhá kumulativní podmínka, že by se manželka převážně nepodílela na rozvratu manželství. Za příčinu rozvratu manželství soud výše označil především ztrátu komunikace, nesoulad povah a zájmů včetně citového odloučení, tedy příčiny, na nichž se dle názoru soudu podíleli oba manželé přibližně stejnou měrou, neboť každý z nich po nikoli krátkou dobu porušoval povinnost vytvářet zdravé rodinné prostředí, udržovat rodinné společenství, respektovat se a ctít, jak to předpokládá § 687 odst. 2 o. z. Soud proto neshledal žádné důvody pro aplikaci § 755 odst. 2 písm. b) o. z. Překážkou rozvodu manželství nemůže být jeho dopad na majetkové výhody a vypořádání. Ani délka trvání manželství není zvláštním důvodem, pro který by měl být návrh na rozvod manželství zamítnut.

20. Tyto závěry pak jednoznačně svědčí o hloubce, trvalosti a nenapravitelnosti rozvratu manželství účastníků. Manželství dospělo do takového stádia, že obnovení manželského soužití se všemi obvyklými charakteristickými znaky si lze jen stěží představit. Ani ze strany manžela, ani z iniciativy manželky, která s návrhem na rozvod manželství nesouhlasila, nebyly učiněny žádné pokusy o zlepšení komunikace nebo nalezení společných aktivit či zájmů, když ani nebyla vyvinuta jakákoli snaha o obnovení společné jedné domácnosti.

21. Soud má proto za to, že manželství již neplní žádnou ze svých funkcí a na zjištěný skutkový stav aplikoval § 755 odst. 1 o. z., neboť podmínky pro rozvod manželství jsou v daném případě splněny. Dle názoru soudu je proto rozhodnutí o rozvodu manželství pouze právním potvrzením faktického vztahu mezi účastníky. Na závěr lze uvést, že nelze nikoho nutit, aby setrvával v manželském svazku, neboť manželství je výhradně dobrovolným svazkem dvou lidí. Pokud jeden z nich striktně odmítá ve vztahu setrvat, těžko lze manželství považovat za fungující.

22. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 23 z. ř. s., podle něhož v řízení o rozvod manželství účastníci v zásadě nemají právo na náhradu nákladů řízení. Soud jejich náhradu může přiznat jen, odůvodňují-li to okolnosti případu nebo poměry účastníků. Soud však takové okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení, neshledal, a proto výrokem II. rozsudku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.