10 C 143/2024

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Janáčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce , se sídlem Adresa žalobce , zastoupený advokátem Jméno advokáta , se sídlem Adresa advokáta , proti žalovanému: Jméno žalovaného , Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno , bytem Adresa žalovaného , o zaplacení částky 22 237 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 784 Kč- s 15,00 % p. a. úrokem z prodlení z částky 7 784 Kč od 2. 10. 2022 do zaplacení,vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 14 453 Kč- kapitalizovaný úrok ve výši 2 601,05 Kč,- kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 108,42 Kč,- 15 % p. a. úrok z částky 14 294,34 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,- úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 14 294,34 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 30. 4. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 22 237 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 10. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, , , adresa, a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru -spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku navýšenou o částku 12 893 Kč, která se skládá z úroku ve výši 7 965 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a částky za hotovostní režim splátek ve výši 3 428 Kč, dále doplňkové pojištění ve výši 1 560 Kč. Celkem měl žalovaný zaplatit 34 453 Kč v 52týdenních splátkách po 663 Kč, úrok byl dohodnut ve výši 70,4 %, RPSN ve výši 125,85 %.

5. Z karty zákazníka soud zjistil, že byly zjištěny osobní údaje žalovaného, totožnost byla ověřena z jeho občanského průkazu. Bylo uvedeno, že bydlí na ubytovně, je vyučen, je svobodný, byly uvedeny dvě kontaktní adresy. Pracoval na plný úvazek s příjmem 10 839 Kč, přičemž pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021. Údajně předložil dvě výplatní pásky, které však žalobce nedoložil.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na nynějšího žalobce, což vyplynulo ze smlouvy a ze seznamu postoupených pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému doporučeným dopisem dne 29. 9. 2023.

7. Předžalobní upomínka ze dne 28. 3. 2024 byla žalovanému zaslána doporučeně.

8. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

12. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena dne 2. 10. 2021. Dále soud postupoval v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva.

17. Soudní dvůr už v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů: „ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy.

18. Žalobci je známo, že soud klade důraz na posouzení schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalobce v žalobě uvedl pouze obecná tvrzení, která ničím nedoložil. Z karty zákazníka žádné ověřené skutečnosti nevyplývají, navíc ze smlouvy o spotřebitelském úvěru je zřejmé, že tento byl poskytnut na refinancování spotřebitelského úvěru, tudíž žalobce věděl, že žalovaný půjčené peníze nesplácí. Není zřejmé, z jakých skutečností žalobce při žádosti žalovaného o úvěr vycházel. Z karty zákazníka totiž vyplývá, že pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021. Není tak zřejmé, jestli po tomto datu měl žalovaný zajištěnu práci a jestli si žalobce ověřoval, zda žalovaný bude mít z čeho úvěr splácet. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku apod., kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného dluh splácet. Tímto svým jednáním tak žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalovaného na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek. V daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o zápůjčku (úvěr) přenesl na poskytovatele. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon je ve smyslu ustanovením § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatným.

19. Žalobce půjčil žalovanému částku 20 000 Kč, žalovaný zaplatil částku 12 216 Kč, zbývá doplatit částka 7 784 Kč a z této částky soud přiznal úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. dle návrhu žalobce od 2. 10. 2022, tedy ode dne následujícího, kdy mělo dojít k zaplacení dluhu. Je-li soudem vyhodnocena uzavřená smlouva jako neplatná, nelze z neplatného ujednání požadovat další plnění – například úrok, smluvní pokutu apod. Žaloba byla uznána důvodnou do výše nesplacené jistiny, částka byla přiznána z titulu bezdůvodného obohacení a ve zbytku byla jako nedůvodná zamítnuta. Zároveň soud přiznal žalobci úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky.

20. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce nebyl ve sporu zcela úspěšný. Požadoval zaplacení částky 22 237 Kč, přiznána byla částka 7 784 Kč, žalobce tak byl úspěšný z 35 %, neúspěšný z 65 %. Procesně úspěšnějšímu žalovanému by náležely náklady řízení ve výši 30 %. Vzhledem k tomu, že žalovanému prokazatelně náklady řízení nevznikly, je výrok o náhradě nákladů řízení negativní. Splatnost nákladů řízení byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., místo plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř.