10 C 153/2024

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Janáčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce , se sídlem Adresa žalobce , zastoupený advokátem Jméno advokáta , se sídlem Adresa advokáta , proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , bytem Adresa žalované , o zaplacení částky 42 440,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 11 150 Kč,- s 11,75 % p. a. úrokem z prodlení z částky 11 150 Kč od 18. 6. 2022 do zaplacení,vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 13 615,96 Kč,- s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 080,71 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 392,52 Kč, s 11,75 % p. a. úrokem z prodlení z částky 13 650,82 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s 18,18 % p. a. úrokem z částky 13 650,82 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6 252 Kč,- s 15 % p. a. úrokem z prodlení z částky 6 252 Kč od 19. 9. 2022 do zaplacení,vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 11 422,44 Kč,- s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 736,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 168,99 Kč, s 15 % p. a. úrokem z prodlení z částky 11 140,19 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s 29,7 % p. a. úrokem z částky 11 140,19 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 30. 4. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky 42 440,40 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z karty zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr, podepsanou žalovanou dne 4. 2. 2022 soud zjistil, že uvedla dvě adresy pobytu. Ke svým osobním poměrům uvedla, že žije v nájmu, je svobodná, má základní vzdělání, úvěr potřebuje na běžné výdaje domácnosti. Má dvě vyživovací povinnosti a je na rodičovské dovolené. Její příjem je 12 000 Kč, další příjmy domácnosti jsou 26 340 Kč, běžné výdaje jsou 2 800 Kč. Údajně doložila výpis z bankovního účtu a výplatní pásky, které však žalobce nepředložil. Požadovala úvěr ve výši 6 000 Kč.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 2. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku a částku 10 045 Kč, která se skládá z částky 5 974 Kč – úrok, částky 1 500 Kč – administrativní poplatek, částku 2 570 Kč – komfortní splácení, takže žalovaná měla celkem zaplatit 25 045 Kč ve 52 týdenních splátkách po 512 Kč. Úrok byl dohodnut ve výši 70,40 % p. a., RPSN ve výši 134,88 %.

6. Dle sdělení žalobce žalovaná zaplatila 8 748 Kč.

7. Z karty zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr, podepsanou žalovanou dne 10. 3. 2022 soud zjistil, že uvedla dvě adresy pobytu. Ke svým osobním poměrům uvedla, že žije jako spolubydlící, má základní vzdělání, je svobodná. Má dvě vyživovací povinnosti a je na rodičovské dovolené. Její příjem je 12 000 Kč, další příjmy domácnosti jsou 26 640 Kč. Celkem 38 640 Kč. Běžné výdaje jsou 2 800 Kč. Údajně doložila výpisy z bankovního účtu a rozhodnutí o rodičovském příspěvku, které však žalobce nepředložil. Požadovala částku 6 000 Kč.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 10. 3. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku a částku 12 625 Kč, která se skládá z částky 7 651 Kč – úrok, částky 1 500 Kč – administrativní poplatek, částku 3 474 Kč – komfortní splácení, takže žalovaná měla celkem zaplatit 27 625 Kč ve 52 týdenních splátkách po 562 Kč. Úrok byl dohodnut ve výši 88 % p. a., RPSN ve výši 177,28 %. Zaplatila částku 3 850 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na nynějšího žalobce, což je doloženo seznamem postoupených pohledávek.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, které bylo odesláno doporučeně žalované soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalované oznámil, že jeho pohledávka byla postoupena na nového věřitele.

11. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne 28. 3. 2024 doporučeně.

12. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dvě smlouvy o úvěru, na základě kterých poskytl žalobce žalované částku 15 000 Kč a 15 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit částku 25 045 Kč a 27 625 Kč. Zaplatila 8 748 Kč a 3 850 Kč.

13. Na výzvu soudu žalobce sdělil, že schopnost žalované úvěr splácet zkoumal, odkázal na smluvní podmínky smlouvy s tím, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Tyto však nedoložil.

14. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

19. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 4. 2. 2022 a 10. 3. 2022 a v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva.

23. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů: „ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy.

24. Žalobce tvrdil, že žalovanou tvrzené skutečnosti ověřoval, žádné doklady však žalobce k těmto svým tvrzením nepředložil. Není tak vůbec zřejmé, z jakých skutečností žalobce při žádosti žalované o úvěr vycházel. Není zřejmé, zda vůbec věděl, jaký má žalovaná příjem, zda z tohoto příjmu je schopna dluh splácet, zda má jiné finanční závazky, jaký je počet členů domácnosti apod. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení schopnosti žalované dluh splácet. Navíc během krátké doby žalobce půjčil žalované 2 x poměrně vysokou částku ve výši 15 000 Kč, i když žalovaná evidentně první úvěr řádně nesplácela a v obou případech žádala o nižší částku. Tímto svým jednáním žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalované na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 84 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o zápůjčku (úvěr) přenesl na poskytovatele. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon je ve smyslu ustanovením § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatným.

25. V daném případě žalobce půjčil žalované částku 15 000 Kč, žalovaná zaplatila částku 3 850 Kč, zbývá doplatit částka 11 150 Kč. Ve druhém případě půjčil žalobce žalované částku 15 000 Kč, žalovaná zaplatila 8 748 Kč, zbývá doplatit 6 252 Kč. Je-li soudem vyhodnocena uzavřená smlouva jako neplatná, nelze z neplatného ujednání požadovat další plnění - například úrok, smluvní pokutu apod. Žaloba byla uznána důvodnou pouze částečně, když soud přiznal žalobci z titulu bezdůvodného obohacení dlužné jistiny ve výši 11 150 Kč a 6 252 Kč (výrok I., III.), když každý musí vrátit, oč se obohatil a ve zbytku (výrok II., IV.) byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když soud dospěl k závěru, že žalobce nepostupoval při zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet řádně, proto má nárok na vydání pouze bezdůvodného obohacení.

26. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce měl ve věci částečný úspěch, požadoval zaplacení částky 42 440,40 Kč bez kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, přiznána byla částka 10 102 Kč, byl tak úspěšný z 24 %, neúspěšný ze 76 %, náklady řízení ve výši 52 % by tak náležely procesně úspěšnější žalované, která však byla nečinná, náklady řízení jí prokazatelně nevznikly, proto výrok o nákladech řízení je negativní.