10 C 29/2020

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Halamíčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 736 360,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku a) 89 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 89 000 Kč od 7.11.2019 do zaplacení, b) 647 360,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 647 360,92 Kč od 7.11.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 254 252 Kč k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 13. 12. 2019 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky celkem 736 360,92 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Žalobce uváděl, že žalovaná byla vlastníkem a disponovala s účtem č. [bankovní účet] vedeným u žalobce (který je bankou). Dne 09.01.2018 uzavřela [jméno] [příjmení] - dcera žalované jménem své matky a bez jejího vědomí smlouvu o kontokorentu (o úvěru) [číslo], když v žádosti o kontokorent uvedla veškeré informace podle občanského průkazu, který vzala žalované, načež dne 09.01.2018 v [obec] též podepsala jménem žalované doručenou Smlouvu o kontokorentním úvěru [číslo]. Žalobce následně převedl částku ve výši 89 000 Kč (předmět kontokorentního úvěru) na účet žalované. Poskytnutá částka ve výši 89 000 Kč byla celá z účtu žalované vyčerpána, nebyla však bance (žalobci) řádně vrácena. V dalším následném případě, totiž dne 13.01.2018, uzavřela [jméno] [příjmení] - dcera žalované jménem své matky a bez jejího vědomí smlouvu o neúčelovém spotřebitelském úvěru [číslo], když v žádosti o úvěr [anonymizováno] uvedla veškeré informace podle občanského průkazu žalované. Žalobce převedl částku ve výši 711 000 Kč (předmět úvěru) na účet žalované. Poskytnutá částka ve výši 711 000 Kč byla celá z účtu žalované vyčerpána, žalobce obdržel na úhradu částku ve výši 63 639,08 Kč, o tuto částku tedy svůj nárok ponižuje. Žalobce tedy poskytl žalované do její dispoziční sféry předmětné finanční částky, tyto byly z účtu žalované vyčerpány (a užity mj. do investic do nemovitosti v jejím výlučném vlastnictví), a žalovaná i přes odeslání předžalobní výzvy žalobci sdělila, že mu nebude hradit ničeno. Žalobce proto uplatňuje svůj nárok žalobou podanou u soudu. Žalobce dále sděloval, že dcera žalované [jméno] [příjmení] byla za své jednání pravomocně odsouzena v trestním řízení vedeném o Okresního soudu ve [obec] pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobce požaduje po žalované peněžní plnění z titulu bezdůvodného obohacení, neboť peněžní prostředky byly poskytnuty na její bankovní účet, měla k němu dispoziční právo jen žalovaná, jedině ta mohla nakládat s účtem (peněžními prostředky na něm). Připsáním finančních částek na účet se tedy obohatila na úkor žalobce. Žalovaná se může případně hojit regresem vůči škůdci ([jméno] [anonymizováno]), avšak nezbavuje jí to povinnosti uhradit předmětné částky z titulu bezdůvodného obohacení žalobci. Žalovaná se snažila převést svůj nemovitý majetek na svoji další dceru (jinou osobu než [jméno] [příjmení]), a to darovací smlouvou (tedy bezúplatně), zamezilo tomu předběžné opatření vydané soudem ve věci [spisová značka] (předběžné opatření vydané okresním soudem bylo následně též potvrzeno rozhodnutím odvolacího soudu).

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Žalovaná se cítí obětí trestného činu spáchaného [jméno] [příjmení], je tedy stejně tak obětí jejího trestného činu jako sám žalobce. Byla to [jméno] [příjmení], kdo uzavřel smluvní (úvěrové) vztahy s žalobcem (namísto žalované, bez jejího vědomí), přičemž uvedla nepravdivé údaje a peníze vyčerpala. V trestním řízení nebylo prokázáno, že by peněžní prostředky byly použity ve prospěch žalované, např. na rekonstrukci její nemovitosti, nebo že by žalovaná věděla o„ původu finančních prostředků“. Žalovaná ani neobdržela od [jméno] [příjmení] celou takovouto částku. S bankovním účtem zřízeným na jméno žalované disponovala [jméno] [příjmení]. Žalovaná považuje žalobu za nejen nedůvodnou, ale též šikanózní, neboť žalovaná je obětí trestného činu spáchaného třetí osobou. Žalované je zřejmé, že udělala chybu, když„ přenechala účet“ [jméno] [příjmení], ale to podle jejího názoru neznamená, že by měla zodpovídat„ za způsobenou škodu či údajné bezdůvodné obohacení“.

3. Z důkazů provedených v řízení učinil soud následující skutková zjištění: -) z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], že pokud jde o její vztah k účastníkům, byla v minulosti klientkou žalobce coby banky, v současné době již klientkou není, vztah by popsala jako neutrální. [celé jméno žalované] je její matka. Bydlí s ní reálně v jednom rodinném domě. Vztah k žalované by svědkyně popsala v současné době jako špatný, vzhledem k tomu, že matku dostala do takovéto situace. Na dluh vůči bance (žalobci), jehož úhradu jí uložil trestní soud, doposud svědkyně neuhradila nic. Nyní jí byla již ukončena pracovní neschopnost, byla po operaci páteře, takže bude nastupovat do práce a dluh hodlá uhradit. [příjmení] mít práci u zaměstnavatele„ [příjmení] [anonymizováno]“, půjde o práci uklízečky, jde v podstatě o chráněnou dílnu. Svědkyně vedle toho pobírá invalidní důchod I. stupně. Žalovaná svědkyni v minulosti půjčila bankovní kartu a sdělila jí [příjmení], svědkyně následně zařídila svůj přístup do internetového bankovnictví, zřídila jej a využívala. Svědkyně věděla, že karta i internetové bankovnictví se váží k bankovnímu účtu matky (žalované). Svědkyně si na ten účet nechala posílat sociální přídavky, dále např. výplatu z jejího tehdejšího zaměstnání a alimenty od bývalého manžela. Svědkyně za tímto účelem neměla svůj účet z toho důvodu, že„ byla v exekuci“. V internetovém bankovnictví byla nabídka na kontokorent ve výši asi 89 000 Kč, a dále nabídka na půjčku na bydlení ve výši asi 711 000 Kč, svědkyně obou těchto možností využila a půjčky„ si vzala“. Obě půjčky zařizovala přes internetové bankovnictví. U kontokorentu to bylo jednodušší, tam to stačilo odsouhlasit v počítači, u půjčky na bydlení musela svědkyně telefonovat s operátorkou a čekat na schválení půjčky - při tom hovoru nevystupovala za sebe, nýbrž vystupovala, jako by byla [celé jméno žalované]. Ohledně smlouvy přijel kurýr, svědkyně se s ním setkala u branky rodinného domu, předložila mu občanský průkaz matky ([celé jméno žalované]). Svědkyně využívala toho, že si byly podobné, dala si na hlavu kapuci. Následně po podpisu smlouvy u kurýra byly peníze asi do 48 hodin na účtu. Matce o tom svědkyně neřekla, žalovaná nic nevěděla až do výrazně pozdější doby, kdy již byl dluh vymáhán. S penězi na účtu svědkyně naložila tak, že si uhradila své exekuce, dětem nakoupila počítače, telefony apod. Asi 60 000 Kč použila tak, že zaplatila výměnu oken v rodinném domě. Na exekuce platila asi částku 250 000 Kč. Dále asi 120 000 Kč zaplatila bývalému příteli na úhradu půjčky, kterou on jí dříve poskytl. Za počítače a telefony pro děti takto z peněz na účtu vynaložila asi 150 000 Kč. Dětem takovýmto způsobem dále kupovala psací stoly, postele - vybavila jim dětské pokoje. Šlo o pokoje v tom rodinném domě, kde bydlí žalovaná i svědkyně. Děti byly dvě. Zbytek prostředků svědkyně„ rozhýřila“ za různé věci pro sebe jako oblečení, boty apod. Z předmětného účtu banka strhla asi tři nebo čtyři první splátky, pak již na splácení celkového dluhu nebyly prostředky. Svědkyně bance snad jednou telefonovala něco v tom smyslu, že teď bohužel nemá peníze. Když chodily upomínky, svědkyně je schovávala - tedy i před matkou. Matka (žalovaná) se o dluhu dozvěděla, až když přišla upomínka, kterou musela nutně převzít ona proti svému podpisu. Poté svědkyně matce ještě lhala, že to není její dluh. Podrobněji ale s matkou neprobíraly, jakými úkony byl dluh zapříčiněn a co svědkyně případně dělala nebo nedělala. Žalovaná asi ani nevěřila, že svědkyně by byla něčeho takového schopná, proto podávala trestní oznámení na policii. Svědkyně byla následně předvolána k výslechu na Policii ČR, kde se přiznala k tomu, co popisuje. Poté tomu již matka věřila a svědkyni to vyčítala - že se v ní zklamala a měla v ní nesmírnou důvěru. Svědkyně to poté s matkou probírala v tom smyslu, že až dá do pořádku svůj zdravotní stav, bude chtít začít dluh splácet. Svědkyně„ udělala podvod“ nejen na matku, ale i na své sourozence, neboť se snažila brát si podobné půjčky i na jejich osoby. Je si vědoma, že splácení či nesplácení dluhu může být pro ni podstatné v rámci posuzování uloženého trestu coby podmíněného. Čistý příjem svědkyně v novém zaměstnání by měl být asi 15 000 Kč měsíčně, jde o zkrácený úvazek, svědkyně si chce hledat ještě něco dalšího. Do zaměstnání má nastupovat od října 2021. Kromě exekuce navazující na trestní rozsudek a tuto posuzovanou půjčku má svědkyně ještě asi tři nebo čtyři další exekuce, dluží ještě asi dalších 200 000 Kč, zvažuje řešení insolvenční cestou. V současné době pobírá invalidní důchod I. stupně 7 000 Kč měsíčně, není z toho nic sráženo. Svědkyně má podanou žádost o vyšší stupeň invalidity, kromě léčení se zády a páteří se léčí také s depresí, od roku 2016, ambulantně, bere v této souvislosti léky, které jí zabezpečují alespoň trochu psychickou pohodu, neboť se vloni pokusila o sebevraždu. Léky mají vliv na její emoce, zabezpečují určitý stav utlumenosti. Léky bere svědkyně od roku 2016, nyní bere jiné léky než dříve, dřívější léky na ni působily tak, že jí prakticky vše bylo jedno. V současné době si lépe uvědomuje různé skutečnosti, léky na ni působí podle jejího názoru vyváženěji. Nové léky bere posledního půl roku. V době, kdy jí žalovaná dala přístup k účtu, měla prakticky k účtu přístup jen svědkyně, protože měla také kartu. Žalovaná tedy prakticky přístup k účtu neměla. Svědkyně v té době„ měla exekuce“, takže kdyby si založila svůj vlastní účet, byl by jistě hned obstaven, již jednu takovou zkušenost z minulosti měla (a má za to, že banka jí tehdy ani nevyplatila nezabavitelnou část, ani však o to nežádala, protože o té možnosti nevěděla). Poskytnutí těch úvěrů bylo prakticky jednoduché. Banka chtěla jen základní údaje jako jméno, příjmení, rodné číslo a číslo občanského průkazu - svědkyně uváděla matčiny údaje. Pak již se pouze nastavovala výše požadované půjčky či úvěru. Podle svědkyně se banka nedotazovala na příjmy či výdaje domácnosti ani příjmy či výdaje paní [celé jméno žalované]. Žádné jiné dokumenty svědkyně bance nedokládala, banka je nechtěla. Při kontaktu s kurýrem kontroloval kurýr shodu mezi údaji v občanském průkazu a ve smlouvě, a když údaje odpovídaly, svědkyně smlouvu podepsala a kurýr odjel. Nějakým bližším způsobem tedy kurýr svědkyni neztotožňoval. Když svědkyně dětem vybavila ty pokojíčky, takto matce zdůvodnila tak, že má např. našetřeno z dřívější práce. Svědkyně si nad rámec toho, čeho se týká toto řízení, vzala také půjčku„ na matku“ u [právnická osoba], bylo to v červnu 2018, při podpisu smlouvy od společnosti P to bylo odlišné v tom, že svědkyně dokonce kurýrku osobně znala, takže jí řekla, že jde se smlouvou do domu, kde ji matka podepíše, a kurýrka jí sice řekla, že to není standardní, avšak svědkyně to tak stejně udělala, přičemž smlouvu v domě podepsala svědkyně sama a vrátila se s ní ven a kurýrka si smlouvu vzala. Kurýrka [anonymizováno] znala i otce svědkyně. -) z výslechu žalované [celé jméno žalované] jako účastnice řízení, že [jméno] [příjmení] je její dcera, vztah k ní je„ komplikovaný“. [jméno] [příjmení] se podle názoru žalované nedá věřit, je to zdatná manipulátorka, dovede ovlivnit jiné, bydlí stále se žalovanou v rámci jednoho rodinného domu, momentálně je po operaci páteře, aktuálně je hospitalizovaná, žalovaná jí zatím ještě umožnila bydlení v domě, vlastníkem domu je výlučně žalovaná. Žalovaná svůj účet u [anonymizováno] v tom předmětném období nevyužívala, starala se o nemocného otce. [jméno] [příjmení] ji žádala, zda by mohla její účet využívat. Měla asi nějaké exekuce. [jméno] [příjmení] chtěla, aby jí na účet žalované mohly chodit její přídavky a snad nemocenská. Žalovaná svolila, poskytla [jméno] [příjmení] rovněž kartu, aby ona si mohla vybírat z účtu třeba ty přídavky nebo nemocenské dávky. Dále to už žalovaná„ víceméně neřešila“, měla starosti s nemocným otcem. Žalovaná řekla [jméno] [příjmení] [příjmení] od karty, zpřístupnila jí také elektronické bankovnictví vážící se k účtu. [jméno] [příjmení] si z toho posílala např. úhrady na obědy dětem. Žalovaná jí zkrátka věřila, poskytla jí potřebné údaje elektronického bankovnictví. Žalované v té době měly chodit papírové výpisy k účtu, avšak [jméno] [příjmení] byla stále doma a pravděpodobně je vždy vzala a nepředala je žalované. Ona věděla, jaké má žalovaná starosti se zdravím otce, spoléhala zřejmě na to, že„ si to neohlídá“. Žalované na ten účet nechodily žádné její peníze. Její nemocný otec měl svůj účet, na který mu chodily platby důchodů, případně mu nosili nějaké dávky domů, on to předával žalované, ta tedy svůj účet prakticky nepoužívala, nevybírala z něho ani své peníze. O celém problému se žalovaná dozvěděla, až když jí přišel poštou dopis od vymáhací agentury, takovýto dopis našla ve schránce již ona sama. V dopisu bylo, že má u [anonymizováno] dluh. Žalovaná se na to ptala i dcery ([jméno] [anonymizováno]) a ta jí nejprve řekla, že to je zřejmě nějaký omyl. Žalovaná už to ale poté chtěla„ vzít do svých rukou“, byla i na policii, kde ve věci vypovídala, umožnila policii také nahlédnout do údajů o účtu. Když se na to dcery následně ptala, tak ona stále zapírala. Žalovaná se poté dozvěděla od policie, že nastala ta půjčka, a dcera ([jméno] [anonymizováno]) jí k tomu poté řekla, že to je chyba žalované, že„ si to neohlídala“. Žalovaná se už dále nedokázala s ní o tom bavit - např. o tom, zda a jak bude dluh splácen. [jméno] [příjmení] žalovanou takovýmto způsobem využila. Žalovaná sama si z toho účtu nikdy žádné prostředky nevybrala, ať už kartou nebo jiným způsobem - tedy k žádnému takovémuto výběru nedošlo v období, kdy peníze z půjčky byly na účtu k dispozici. Dcera ([jméno] [anonymizováno]) bydlí se žalovanou v rodinném domě na adrese [obec a číslo], ona má nicméně trvalé bydliště hlášeno na adrese obecního úřadu, v minulosti také několikrát reálný pobyt měnila. V době poskytnutí půjčky v roce 2018 bydlela u žalované v [obec a číslo], pomáhala jí i s péčí o nemocného otce. Dcera ([jméno] [anonymizováno]) byla„ v několika exekucích“. K dotazu, jak si žalovaná vysvětlovala původ jejích peněz daných např. na rekonstrukci domu, žalovaná uvedla, že dcera [jméno] [příjmení] měla přítele, jezdila za ním, půjčovala si od něj peníze, on jí skutečně půjčoval, ona si z toho také hradila své různé půjčky a exekuce. Z vlastních příjmů měla zřejmě pouze příjmy z nemocenské, byla nemocná se zády již v roce 2018. [jméno] [příjmení] byl otec žalované, zemřel v prosinci 2018. [jméno] [příjmení] byl přítel dcery ([jméno] [anonymizováno]), on byl voják někde v [obec]. [jméno] [příjmení] byla zástupkyně [právnická osoba], od které si [jméno] [příjmení] vzala také půjčku na jméno žalované. Žalovaná žádnou smlouvu s [jméno] [příjmení] nepodepsala a půjčku si od ní nevzala. K dotazu, kdo a kolik přispěl na rekonstrukci domu, uvedla žalovaná, že její tatínek přispěl částkou 100 000 Kč v květnu 2018, [jméno] [příjmení] s ním tehdy byla vybírat tyto peníze v bance ve [obec] a nějakým způsobem tam zařídila, že jeho důchod se přeposílal z jeho účtu na ten účet žalované, který [jméno] [příjmení] využívala a ovládala - pak tedy fakticky takto využívala i jeho důchod. Žalovaná do rekonstrukce vložila také svých 100 000 Kč. [jméno] [příjmení] dávala např. peníze malířům, žalované sdělila, že to má peníze od svého přítele. Malířům takto dala asi 20 000 Kč. Žalované přímo peníze na rekonstrukci nedala, nepřispěla. Žalovaná neví, jestli případně [jméno] [příjmení] provedla v rámci rekonstrukce ještě nějaké jiné platby, tak jak zaplatila ty malíře, ale spíše ne. Celková rekonstrukce stála něco přes 200 000 Kč, zahrnovalo to nová okna, rekonstrukci koupelny, záchodu a chodby. Nových oken se dávalo asi 8. V době rekonstrukce žalovaná dceři ještě věřila, podle žalované ona je manipulátorka, dokáže lidem vnutit svůj názor. V rámci rekonstrukce dělali něco svépomocí, něco dělala firma - např. okna. Řemeslníky objednávali žalovaná i dcera [jméno] [příjmení]. Žalovaná v řízení před Policií ČR byla jako poškozená a oni (policisté) jí říkali, že byla podvedena, že dcera ([jméno] [anonymizováno]) ji zneužila, že žalovaná má určitou ochranu a že ty peníze nebude muset platit. Žalovanou by v životě nenapadlo, že je možné, aby banka poskytla takovouto půjčku bez jejího vědomí, bez jejího podpisu. K dotazu, proč začala převádět nemovitosti na svou druhou dceru, žalovaná uvedla, že dostala strach. Její druhá dcera [jméno] [celé jméno žalované] je zcela jiná než [jméno] [příjmení], tato druhá dcera žalované říkala, že aby mohla být klidnější, má převést nemovitost na ni. Žalovaná věřila, že závazek z poskytnuté půjčky u [anonymizováno] si zaplatí [jméno] [příjmení], ale chtěla být„ z psychických důvodů klidnější“, kdyby např. v budoucnu zase nastala nějaká obdobná situace, a tak tedy po domluvě s [jméno] [celé jméno žalované] na ni nemovitosti začala převádět. S nápadem převést nemovitosti přišla dcera [jméno] [celé jméno žalované]. Žalovaná komunikovala se zástupcem žalobce asi v listopadu 2019 po předžalobní výzvě, říkala mu, že„ to udělala její dcera“ a že už to prakticky vyšetřuje policie. Žalobci nenavrhla prodej žádného jiného pozemku (protějšího pozemku). -) z rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], že obžalovaná [jméno] [příjmení] byla shledána vinnou mj. ze skutků, že a) dne 5.1.2018 v 13:30 hod. v [obec] telefonicky na klientském centru [právnická osoba] požádala jménem své matky [celé jméno žalované] bez jejího vědomí, aby byl k zřízenému bankovnímu účtu č. [bankovní účet] majitele [celé jméno žalované], trvale bytem [adresa žalované], poskytnut kontokorent do výše úvěrového limitu 89 000 Kč, načež dne 9.1.2018 v [obec] podepsala jménem své matky bez jejího vědomí doručenou Smlouvu o kontokorentu [číslo] a další smluvní dokumentaci, přičemž v žádosti o kontokorent uvedla nepravdivé údaje týkající se její vlastní osoby, když pravdivě uvedla jen kontaktní údaj, a to email: [email], následně z poskytnutého kontokorentu vyčerpala celkovou částku 89 000 Kč a na kontokorentní úvěr nic nesplatila, čímž poškozené společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], způsobila škodu ve výši 89 000 Kč, b) dne 13.1.2018 v [obec] elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví zřízeného k bankovnímu účtu č. [bankovní účet] majitele [celé jméno žalované] zažádala u [právnická osoba] jménem své matky [celé jméno žalované], trvale bytem [adresa žalované], bez jejího vědomí, o spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 711.000 Kč s výši měsíční splátky 11 990 Kč, k němuž dne 16.1.2018 v [obec] podepsala jménem matky doručenou smluvní dokumentaci, přičemž v žádosti o úvěr uvedla nepravdivé údaje týkající se její vlastní osoby, kdy pravdivě uvedla jen kontaktní údaj, a to email: [email], následně z poskytnutého úvěru vyčerpala celkovou částku 711 000 Kč a splatila celkem částku 63 639,08 Kč, čímž poškozené společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], způsobila škodu ve výši 647 360,92 Kč Tyto skutky byly vyhodnoceny trestním soudem jako zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 5 písm. c) tr. zákoníku. Za tyto (a další v rozsudku uvedené) skutky byla [jméno] [příjmení] odsouzena úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 48 měsíců. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku bylo obžalované uloženo, aby během zkušební doby podle svých sil nahradila způsobenou škodu. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu bylo obžalované uloženo zaplatit škodu poškozeným organizacím, mj. [právnická osoba], ve výši 736 360,92 Kč. Tento trestní rozsudek nabyl právní moci 31.10.2019. -) z listiny„ [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova]“ (č.l. 36 spisu), že žalobce (banka) sdělil žalované [celé jméno žalované] dopisem ze dne 26.2.2003, že jí otevřel účet č. [bankovní účet] na její jméno a rodné číslo. K účtu byl zřízen podpisový vzor (č.l. 37, 38 spisu) představující podpis žalované [celé jméno žalované]. Účet byl zřízen na její žádost (č.l. 40 spisu) a bylo k němu zřízeno elektronické bankovnictví (č.l. 39 spisu). -) z výpisů z účtu [celé jméno žalované] č. [bankovní účet] (č.l. 41 a násl. spisu), že výpisy zahrnují transakce na předmětném účtu v letech 2010 až 2019 (K listině obě procesní strany uvedly shodně u jednání, že k účtu byla vydána platební karta, prostřednictvím které bylo možno disponovat s peněžními prostředky na účtu, tedy vybírat z bankomatů, platit u obchodníků apod.) Z výpisů je patrno, že po datu 8.1.2018 byly čerpány z titulu úvěru a při transakcích platební kartou částky, jejichž součet dosahoval 89 000 Kč, a dále dne 18.1.2018 byla na účet poskytnuta částka 711 000 Kč. -) z výzev k úhradám, že dopisy vyhotovenými žalobcem, datovanými 8.11.2018 (č.l. 176 spisu), 30.5.2019 (č.l. 275 spisu), 6.11.2019 (č.l. 366 spisu) a adresovanými žalované byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužných částek, přičemž dopis datovaný 6.11.2019 má charakter (náležitosti) předžalobní výzvy a byla k němu doložena kopie poštovního podacího archu (č.l. 339 spisu). -) z listiny„ Žádost o poskytnutí úvěru“ (č.l. 316, 317 spisu), že jako žadatel o úvěr je v listině uvedena [celé jméno žalované] (specifikovaná dalšími podrobnými údaji o osobě), adresátem žádosti je [právnická osoba], žádáno je o kontokorentní úvěr do úvěrového limitu 89 000 Kč, má jít o kontokorent k účtu č. [bankovní účet]. Listina je datována [datum] a nad předtiskem„ [celé jméno žalované]“ obsahuje ruční podpis ve tvaru„ [celé jméno žalované]“. Listina obsahuje dále i otisk razítka banky (žalobce) a podpis osoby jednající za banku, a dále pod těmito údaji oddíl„ Záznamy kurýra“, v němž je uvedeno číslo a jméno kurýra („ [příjmení] [příjmení]“), podpis kurýra, a je specifikován doklad (občanský průkaz), z nějž byla ověřena osoba klienta. -) z listiny„ Smlouva o [anonymizováno]“ (č.l. 318v a násl. spisu), že jako smluvní strany jsou v listině označeny [právnická osoba] na straně jedné a [celé jméno žalované] („ klient“) na straně druhé (oba subjekty jsou specifikovány dalšími údaji). V textu listiny se sjednávají podmínky pro kontokorentní úvěr (bezúčelový, s opakovanou možností čerpání), který má banka poskytovat klientovi na jeho účet č. [bankovní účet], s výší úvěrového limitu 89 000 Kč. Jsou vymezena práva a povinnosti stran, úročení a splácení úvěru. Listina je u podpisů datována [datum] a [datum], nad předtiskem„ [celé jméno žalované]“ obsahuje ruční podpis ve tvaru„ [celé jméno žalované]“. Listina obsahuje dále i otisk razítka banky (žalobce) a podpisy osoby jednajících za banku, a dále pod těmito údaji oddíl„ Záznamy kurýra“, v němž je uvedeno číslo a jméno kurýra („ [příjmení] [příjmení]“), podpis kurýra, a je specifikován doklad (občanský průkaz), z nějž byla ověřena osoba klienta. -) z listiny„ Žádost o poskytnutí úvěru (Návrh na uzavření smlouvy)“ (č.l. 325 spisu), že jako žadatel o úvěr je v listině uvedena [celé jméno žalované] (specifikovaná dalšími podrobnými údaji o osobě), adresátem žádosti je [právnická osoba], žádáno je o spotřebitelský úvěr do úvěrového limitu 711 000 Kč, jako„ číslo účtu ke splácení“ je uveden účet č. [bankovní účet]. Listina je datována 15.1.2018, nad předtiskem„ podpis žadatele“ obsahuje ruční podpis ve tvaru„ [celé jméno žalované]“. Listina obsahuje dále i otisk razítka banky (žalobce) a podpis osoby jednající za banku. U předtisku„ Jako manžel žadatele souhlasím s poskytnutím úvěru“ je uvedeno jméno a příjmení„ [jméno] [příjmení]“, datum narození a ruční podpis (nečitelný). -) z listiny„ Smlouva o úvěru“ (č.l. 326 a násl. spisu), že jako smluvní strany jsou v listině označeny [právnická osoba] na straně jedné a [celé jméno žalované] („ klient“) na straně druhé (oba subjekty jsou specifikovány dalšími údaji). V textu listiny se sjednávají podmínky pro spotřebitelský úvěr (bezúčelový, s jednorázovým čerpáním), který má banka poskytovat klientovi na jeho účet č. [bankovní účet], s výší úvěrového limitu 711 000 Kč. Jsou vymezena práva a povinnosti stran, úročení a splácení úvěru. Listina je u podpisů datována 15.1.2018 a 16.1.2018, nad předtiskem„ [celé jméno žalované], klient“ obsahuje ruční podpis ve tvaru„ [celé jméno žalované]“. Listina obsahuje dále i otisk razítka banky (žalobce) a podpisy osoby jednajících za banku. -) z usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], že soud tímto usnesením nařídil předběžné opatření, jímž [celé jméno žalované] uložil povinnost zdržet se nakládání s nemovitostmi, tj. převodu vlastnického práva (zejména prodeje, darování, převádění) a zatěžování, u nemovitostí specifikovaných ve výroku usnesení, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] (jde o rodinný dům [adresa] a přilehlé pozemky), a to do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] (případně následně jí přidělené spisové značky). Předběžné opatření bylo vydáno na návrh [právnická osoba]. Dle odůvodnění usnesení je patrno, že navrhovatel předběžného opatření osvědčil, že u předmětných nemovitostí, které jsou ve vlastnictví žalované ([celé jméno žalované]), je veden záznam o tom, že„ objekt“ je dotčen změnou právního vztahu, je vedeno řízení o vkladu - o převodu vlastnického práva pod katastrální sp.zn. V [číslo]; z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], je pak patrno, že tímto rozhodnutím odvolacího soudu bylo shora specifikované předběžné opatření potvrzeno. -) z výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a k.ú. [obec], že žalovaná [celé jméno žalované] je evidována jako výlučná vlastnice nemovitostí zapsaných na tomto LV, tzn. domu [adresa] a souvisejících pozemků. Předložený výpis je pořízen k datu 29.9.2021. V oddílu D („ Poznámky a další obdobné údaje“) jsou kromě shora uvedených rozhodnutí týkajících se předběžného opatření zapsány též poznámky ohledně dvou exekucí, v nichž soudní exekutoři vydali exekuční příkazy k prodeji těchto nemovitostí (soudní exekutorka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] a soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum]). Z ostatních důkazů provedených v řízení nezjistil soud žádnou další skutečnost, kterou by považoval za v této věci rozhodnou.

4. Soud zamítl návrh na provedení dokazování výpisem z účtu [jméno] [příjmení], otce žalované (a z tohoto důvodu výpis ani od banky nevyžadoval). Šlo o důkaz označený žalovanou k prokázání skutečnosti, že [jméno] [příjmení] vybíral peníze na rekonstrukci nemovitosti (domu [adresa] v [obec]). Soud nepovažuje takovouto skutečnost za rozhodnou pro posouzení této věci, a proto nepřistoupil ani k provedení takto navrhovaného důkazu.

5. Soud dále vyhodnocoval, zda okolnost, že v trestním řízení (vedeném dříve u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] a pravomocně skončeném) byla obžalovaná [jméno] [příjmení] zavázána mj. k náhradě škody poškozené [právnická osoba], právě ve výši 736 360,92 Kč, nepředstavuje překážku věci rozsouzené pro toto občanskoprávní řízení sporné, případně zda to samo o sobě nepředstavuje důvod pro zamítnutí žaloby, když částka byla již takto přisouzena z titulu náhrady škody. Soud dospěl k závěru, že nikoli. Občanskoprávní žaloba směřuje proti odlišné osobě, žalováno je z odlišného právního titulu (bezdůvodného obohacení). Jde tedy o samostatný zavazovací důvod směřující proti jiné osobě, než která byla shledána trestně odpovědnou. Uložení platební povinnosti [jméno] [příjmení] nepředstavuje samo o sobě ani důvod k zastavení řízení, ani k zamítnutí žaloby.

6. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 OZ, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty prvé OZ, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

7. V posuzovaném případě soud uzavírá, že je namístě žalovanou zavázat k zaplacení předmětné částky z titulu bezdůvodného obohacení. Právo dispozice s účtem č. [bankovní účet] a s peněžními prostředky na něm měla právě a jen žalovaná, měla jej po celou dobu, kdy byl účet veden. Okolnost, zda a jak často s prostředky na účtu reálně sama disponovala, není podstatná - neobstojí proto argument, že v předmětném období se např. o účet„ nestarala“, příp. nečinila na něm žádné transakce. Projevem dispozice je ostatně právě též to, že účet zpřístupnila své dceři [jméno] [příjmení], předala jí dispoziční instrumenty - údaje (přístupová hesla, [příjmení], karta) a nechala ji s účtem nakládat, a to zcela vědomě. Pro naplnění institutu bezdůvodného obohacení tak není nutné, aby žalovaná sama osobně vybrala peněžní prostředky a sama je pro sebe spotřebovala. Zpřístupnila plnění jinému ([jméno] [anonymizováno]). Zpřístupněním účtu třetí osobě (která není smluvní stranou smlouvy o vedení účtu) se žalovaná nemůže zbavit odpovědnosti k účtu.

8. Stejně tak není podstatné, zda a do jaké míry pochybila osoba kurýrky při ověřování totožnosti podpisů na smlouvách, ani to, že smlouvy (o úvěru) uzavřela s bankou [jméno] [příjmení]. Žalobce (banka) nepožaduje peněžní plnění z titulu smluvního závazku (ze zápůjčky, z úvěru), nepožaduje také žádná plnění závislá na platném vzniku smlouvy (jako např. smluvní úrok ze zápůjčky či úvěru, smluvní pokutu, bankovní poplatky) - požaduje pouze vrácení (zaplacení) částek poskytnutých na účet žalované, a požaduje je coby bezdůvodné obohacení. (Ze stejného důvodu nelze přisvědčit argumentu žalované, že žalobce měl lépe zkoumat úvěruschopnost - nejde zde o přisouzení nároků ze smlouvy o úvěru, nýbrž o vydání bezdůvodného obohacení.)

9. Připsáním částek tvořících předmět úvěrů na účet žalované tedy nejen [jméno] [příjmení] banku poškodila (jak dovodil již trestní soud), ale zároveň se tím bezdůvodně obohatila žalovaná.

10. Podle názoru soudu neobstojí argumentace žalované, že pokud již byla [jméno] [příjmení] shledána odpovědnou z náhrady škody žalobci, nelze zavázat žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení. Soudy opakovaně judikovaly, že jeden skutkový děj nelze podřadit zároveň pod institut náhrady škody i bezdůvodného obohacení, avšak jde vždy o posuzování vztahu mezi týmiž osobami - tzn. vztah mezi dvěma konkrétními subjekty jistě nelze zároveň podřadit pod institut náhrady škody a též pod institut bezdůvodného obohacení; institut bezdůvodného obohacení má subsidiární povahu, je tedy možno jej použít teprve tehdy, není-li zde jiný zavazující institut (smlouva, náhrada škody apod.) - srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. července 2015, sp.zn. 28 Cdo 4458/2014. Zde však jde jednak o vztah banky (žalobce) ke škůdci ([jméno] [anonymizováno]), a jednak vedle toho o odlišný vztah, totiž vztah banky (žalobce) k žalované. A každý z těchto vztahů již lze podřadit jinému právnímu institutu (sov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 31 Cdo 2307/2013). Okolnost, že [jméno] [příjmení] byla shledána v trestním řízení odpovědnou za způsobenou škodu, nebrání tedy posoudit vztah žalované k žalobci coby bezdůvodné obohacení a z tohoto titulu žalovanou zavázat.

11. Důvodem pro zamítnutí žaloby nemůže dle názoru soudu být ani úprava obsažená v § 3000 a násl. OZ, na kterou odkazuje žalovaná. I kdyby byla žalovaná tzv. poctivým příjemcem (jímž podle názoru soudu být nemohla, neboť vědomě poskytla dispoziční údaje k účtu [jméno] [příjmení] a musela tedy počítat s tím, že [jméno] [příjmení] bude na účtu samostatně provádět různé úkony, tedy i např. úkony čerpání peněžních prostředků prostřednictvím dostupných instrumentů, jakým je i úvěr), je předmětem tohoto řízení pouze zaplacení částek v tom rozsahu, v jakém bance dosud vráceny nebyly, a tedy v jakém závazek stále trvá (z podané žaloby je patrno, že druhý z úvěrů poskytnutý ve výši 711 000 Kč byl částečně uhrazen v rozsahu 63 639,08 Kč a tuto částečnou úhradu žalobce ve výpočtu dluhu v žalobě zcela zohledňuje; ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] je patrno, že ani ona na předmětný závazek přisouzený trestním soudem nezaplatila zatím ničeho).

12. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalované za povinnost zaplatit žalobci peněžní plnění z titulu bezdůvodného obohacení, a to spolu s úrokovým příslušenstvím, které představuje zákonný úrok z prodlení běžící v návaznosti na kvalifikovanou (předžalobní) výzvu.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve věci měl žalobce plný úspěch. Žalovaná je proto povinna zaplatit mu účelně vynaložené náklady řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 29 455 Kč za podaný návrh, a dále ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč za podaný návrh na vydání předběžného opatření (ve věci sp. zn. 51 Nc 1101/2020), dále z odměny advokáta za 13 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, zaslání kvalifikované předžalobní výzvy, podání návrhu na vydání předběžného opatření, zaslání vyjádření k odvolání žalované proti usnesení o vydání předběžného opatření, replika žalobkyně k vyjádření žalované ze dne 1. 9. 2020, vyjádření ze dne 29. 9. 2020, účast u jednání soudu dne 16. 12. 2020, 26. 4. 2021, 16. 6. 2021, 15. 9. 2021 a 24. 11. 2021 a zaslání vyjádření - závěrečné řeči ze dne 2. 12. 2021) dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhláška), celkem tedy byla přiznána odměna ve výši 13 x 11 260 Kč, tj. 146 380 Kč (soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 736 360,92 Kč a dle § 7 bodu 6 vyhlášky činí sazba odměny za jeden úkon částku 11 260 Kč); k tomu soud přiznává paušální náhradu hotových výdajů 13 x 300 Kč, tj. 3 900 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky. Soud přiznal dále také náhradu za čas promeškaný cestou na trase Praha – Vsetín a zpět k 5 jednáním u Okresního soudu ve Vsetíně, a to ve výši 100 Kč za každou půlhodinu cesty, a to ve vztahu k jednomu jednání v celkovém času 8 hodin (tedy 16 půlhodin), tzn. v částce 1 600 Kč, při celkem pěti jednáních pak výsledně 8 000 Kč. Dále byla přiznána náhrada cestovních nákladů k soudním jednáním osobním automobilem Hyundai IX 35 dne 16. 12. 2020, při průměrné kombinované spotřebě dle technického průkazu vozidla 5,3 litru na 100 km a v celkové vzdálenosti 700 km, při vyhláškové ceně pohonné hmoty u motorové nafty 31,80 Kč a sazbě základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel 4,20 Kč (vyhl. č. 358/2019 Sb.), celkem cestovné ve výši 4 119,78 Kč tj. 700 x (4,20 + 5,3 x 31, 80/100), dále cestovné ke 4 jednáním soudu dne 26. 4. 2021, 16. 6. 2021, 15. 9. 2021 a 24. 11. 2021 osobním automobilem Hyundai IX 35, při průměrné kombinované spotřebě dle technického průkazu vozidla 5,3 litru na 100 km v celkové vzdálenosti 2 800 km (při vyhláškové ceně pohonné hmoty u motorové nafty 27,20 Kč a sazbě základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč (vyhl. č. 589/2020 Sb.), činí celkem částku 16 356,48 Kč tj. 2 800 x (4,40 + 5,3 x 27, 20/100). Rovněž byly právnímu zástupci žalobce přiznány doložené hotové výdaje za ubytování vzhledem ke vzdálenosti sídla právního zástupce a okresního soudu, a to z 15. 12. 2020 na 16. 12. 2020 ve výši 1 300 Kč, z 25. 4. 2021 na 26. 4. 2021 ve výši 950 Kč, z 15. 6. 2021 na 16. 6. 2021 ve výši 950 Kč, ze 14. 9. 2021 na 15. 9. 2021 ve výši 1 500 Kč a z 23. 11. 2021 na 24. 11. 2021 ve výši 1 500 Kč, celkem ubytování 6 200 Kč. Právní zástupce žalobkyně zaslal soudu osvědčení, že je plátcem DPH, proto mu soud přiznal náhradu za 21% DPH ze shora uvedených plnění (kromě zaplacených soudních poplatků) ve výši 38 840,81 Kč Celkem tak náklady řízení představují po zaokrouhlení částku 254 252 Kč (Dne 23. 2. 2022 zaslal žalobce soudu omluvu z vyhlášení rozhodnutí a stručnou repliku k závěrečné řeči, za toto podání však soud odměnu žalobci nepřiznal, neboť podání již nehodnotil jako honorovatelný úkon právní služby.)