10 C 4/2026

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlínou Malůšovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o ochranu osobnosti

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého měla být žalovanému uložena povinnost zdržet se budoucího sdělování neexistujících či smyšlených informací k osobě paní jméno FO, nar. datum, adresa a k podnikatelskému subjektu Anonymizováno, IČ IČO, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého měla být žalovanému uložena povinnost zveřejnit písemnou omluvu navrhovaného znění v periodiku název a dále povinnost zveřejnit písemnou omluvu v periodiku název, která měla být v navrhovaném znění zveřejněna v časově nejbližším vydání periodika, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 17 981 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce podal dne datum žalobu na ochranu osobnosti paní jméno FO, nar. datum a právnického subjektu Anonymizováno IČO IČO. Jako žalovaný subjekt označil starostu města jméno FO Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaný prostřednictvím tisku veřejně vyjádřil k paní jméno FO a Anonymizováno, a to v Anonymizováno dne datum, č. Anonymizováno na straně Anonymizováno v článku pod názvem „Anonymizováno“ a dále v periodiku Anonymizováno, č. Anonymizováno na straně Anonymizováno v článku pod názvem „Anonymizováno“ Podle tvrzení žalobce jsou informace v článcích nepravdivé a smyšlené, paní jméno FO poškozují na cti, negativně ovlivňují její pověst u spoluobčanů a ohrožují její soukromý život. Současně mají negativní vliv na postavení subjektu Anonymizováno v kulturním prostředí, podnikatelských a obchodních vztazích. Tím, že žalovaný sděluje občanům nepravdivé informace prostřednictvím médií v postavení starosty města jméno FO, působí na čtenáře důvěryhodné, a je tak způsobilé paní jméno FO a Anonymizováno způsobit snížení jejich vážnosti a postavení ve společnosti. Žalobce podal žalobu s výslovným souhlasem paní jméno FO, se kterou vznesení žaloby na ochranu její osobnosti a subjektu Anonymizováno projednal osobně. Žalobce navrhl vydání rozhodnutí, kterým by se žalovaný zdržel budoucího sdělování neexistujících či smyšlených informací o paní jméno FO a Anonymizováno a dále požadoval po žalovaném zveřejnění písemné omluvy v Anonymizováno a periodiku Anonymizováno, přičemž navrhl i jejich konkrétní znění.

2. Žalovaný ve svém vyjádření nárok žalobce neuznal ani částečně a navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu, a to zejména z důvodu nedostatku aktivní legitimace, která u nároků na ochranu osobnosti náleží výlučně dotčené osobě a nikoli třetím osobám. Žalobce netvrdí, že došlo k zásahu do jeho vlastní osobnosti, a neprokazuje, že by byl osobou oprávněnou tato práva vykonávat. Jelikož se žalobce domáhá ochrany cizích osobnostních práv, aktivní legitimace žalobce zcela chybí. Nad rámec toho žalovaný uvedl, že tvrzení mají povahu hodnotících soudů, které požívají ochrany v rámci svobody projevu. jméno FO je jako bývalá starostka osobou veřejně činnou, která se dobrovolně vystavila veřejné kontrole. Žalovaný odmítá, že by vědomě šířil nepravdivé informace. Žalobce podle něj neprokázal, že by daná tvrzení byla objektivně způsobilá snížit důstojnost či vážnost dotčených osob, ani že by vznikla konkrétní újma.

3. Soud učinil následující skutková zjištění, která pokládá za závěr o skutkovém stavu.

4. Z článku označeného názvem „Anonymizováno“ uveřejněného na straně Anonymizováno Karolinského zpravodaje č. Anonymizováno bylo zjištěno, že autorem článku je „Jméno žalovaného, starosta“. Z obsahu článku ve stručnosti vyplývá, že bývalá starostka města jméno FO podala od svého odvolání Anonymizováno žádostí o informace, za jejichž vyřízení město vynaložilo více než 112 000 Kč. Domnívá se, že na místo cíleného zatěžování úřadu mohly být tyto prostředky vynaloženy efektivněji ve prospěch služeb pro veřejnost, a v tomto smyslu dal občanům výzvu k zamyšlení.

5. Z článku označeného názvem „Anonymizováno“ publikovaného dne datum bylo zjištěno, že starosta města adresa Jméno žalovaného se veřejně vyjadřoval k důvodům, proč Anonymizováno nebyla schválena finanční podpora. Dále řekl, že paní zastupitelka jméno FO má pocit, že se vše točí jen kolem ní a že nadměrně a cíleně zatěžuje aparát úřadu neustálými žádostmi podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

6. Ze zprávy města adresa ze dne datum bylo zjištěno, že žalobci byly poskytnuty informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o počtu vznesených žádostí jméno FO adresované městu adresa za období Anonymizováno.

7. Z rozhodnutí Krajského úřadu Anonymizováno kraje ze dne datum, č. j. spisová značka bylo zjištěno, že městu adresa bylo přikázáno vyřídit žádost žalovaného v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

8. Žalobce zaslal žalovanému do jeho datové schránky fyzické osoby předžalobní výzvu dne 21. 12. 2025.

9. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení.

10. Podle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle odst. 2 ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

11. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve smyslu výše citovaného § 82 odst. 1 o. z. je nositelem práva domáhat se, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek, výhradně osoba, jejíž osobnost byla dotčena. Aktivně legitimován je proto zásadně pouze ten, do jehož osobnostních práv bylo zasaženo. V projednávané věci se žalobce domáhá ochrany ve vztahu k tvrzeným zásahům do práv jméno FO a Anonymizováno, aniž by vystupoval jejich jménem jako zástupce. Žalobce sám u jednání potvrdil, že mu paní jméno FO dala pouze souhlas k tomu, aby podal žalobu. Žalobce výslovně uvedl, že nebyl pověřen k tomu, aby tvrzené dotčené subjekty zastupoval. Není tudíž pochyb o tom, že k udělení plné moci k zastupování v tomto řízení o ochranu osobnosti nedošlo. Žalobce v průběhu řízení neučinil žádný procesní návrh k případné nápravě (nad rámec soud poznamenává, že se záměnou účastníků by musel souhlasit jak žalovaný, tak osoby, které by měly vstoupit na místo žalobce). Za tohoto stavu soud rozhodl o uplatněném nároku podle skutkového a procesního stavu existujícího v době vyhlášení rozsudku. Z provedených důkazů nevyplynulo, že by bylo nějakým způsobem zasaženo do osobnostních práv žalobce. Soud proto uzavírá, že žalobci uplatněné právo na ochranu osobnosti hmotněprávní nesvědčí. Z tohoto důvodu není žalobce aktivně věcně legitimován.

13. Z procesního hlediska soud doplňuje, že neshledal důvod poskytovat žalobci poučení podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. ve vztahu k tomu, kdo má být účastníkem řízení. Přestože nebyl žalobce na rozdíl od žalovaného právně zastoupen, poučovací povinnost soudu má směřovat k doplnění rozhodných skutkových tvrzení a důkazních návrhů. Poučovací povinnost překračující tento rámec by byla v rozporu se zásadou rovnosti účastníků a kontradiktornosti řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 22 Cdo 795/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2386/2020).

14. Kromě nedostatku aktivní legitimace soud současně shledal i nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalovaného. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že tvrzené výroky byly učiněny žalovaným při výkonu funkce starosty města adresa, tedy při zastupování města navenek. V prvním článku se žalovaný jako starosta města sám podepsal, v druhém článku byl žalovaný jako starosta města citován. I z obsahu článků je zřejmé řešení záležitostí města, nikoli osobních zájmů žalovaného. Soud tento závěr opřel o rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2386/2020, podle něhož jestliže se starosta vyjadřuje v rámci své pravomoci a povinnosti reprezentovat město navenek, odpovědnost za případný neoprávněný zásah do osobnosti města nese město, nikoli starosta osobně, nejde-li o exces. Žádný exces však v projednávané věci zjištěn nebyl. Starosta jako jeden z orgánů města vykonává funkci, která má veřejnoprávní charakter. Žalovaný jako fyzická osoba za případný zásah do osobnostních práv neodpovídá, a proto není pasivně věcně legitimován.

15. Jelikož žalobci nesvědčí uplatněné právo a žalovaný není subjektem tvrzené povinnosti, soud žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl, aniž by se jakkoli zabýval pravdivostí tvrzení v publikovaných článcích, která žalobce považuje za smyšlená, či mírou zásahu do osobnostních práv.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 981 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. d), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále v souvislosti s cestou realizovanou k jednání dne 17. 6. 2026 náleží náhrada cestovních výdajů ve výši 1 510 Kč za 170 ujetých km (při sazbě 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla a 34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění vyhlášky č. 78/2026 Sb., při průměrné spotřebě 8,6 l/100 km dle předloženého technického průkazu) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 860 Kč ve výši 3 121 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení v celkové výši 17 891 Kč k rukám zástupce žalovaného. Lhůtu k plnění soud stanovil třídenní na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.