10 C 60/2021

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Halamíčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 101,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8 101,60 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 379,13 Kč, s kapitalizovaným úrokem z půjčky ve výši 12 081,97 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 8 101,60 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z půjčky ve výši 21 % ročně z částky 8 101,60 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 28. 11. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 8 101,60 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Žalobce uváděl, že žalovaný uzavřel dne 23. 12. 2011 s původním věřitelem [právnická osoba] smlouvu o půjčce. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku původnímu věřiteli ve 45 týdenních splátkách po 422 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, vznikl mu tak dluh po splatnosti. Původní věřitel postoupil pohledávku na žalobce. Žalobce specifikoval jednotlivé dílčí nároky, z nichž se žalovaná částka a její (úrokové) příslušenství skládá. Jelikož žalovaný dlužnou část pohledávky dosud dobrovolně neuhradil, žalobce se obrátil se svým nárokem na soud.

2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému účinně doručit do vlastních rukou (náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen.

3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla rovněž doručena), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.

4. Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje další text odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi původním věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byl uzavřen platný závazkový vztah ze smlouvy o půjčce (§ 657 obč. z.). Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě, ve smluvních podmínkách, na něž smlouva odkazuje, a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku, dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 52 a násl. obč. zák., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Bylo také prokázáno, že žalovaný převzal od původního věřitele částku 11 000 Kč. Žalovaný se smluvně zavázal vrátit poskytnutou půjčku a zaplatit další peněžní plnění hodnocené dle obsahu coby úrok z půjčky, tedy úrokové příslušenství pohledávky, to vše v 45 týdenních splátkách. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobce také důvodně požadoval coby příslušenství zákonný úrok z prodlení.

6. Žalobce rovněž prokázal úkon postoupení pohledávky z původního věřitele až na současného žalobce coby postupníka. Žalobce tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem.

7. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobci peněžní plnění z titulu smlouvy o půjčce ze dne 23. 12. 2011.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., 300 Kč režijního paušálu za 3krát úkon právní pomoci po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) a 21 % DPH ve výši 189 Kč, celkem tedy 1 489 Kč.