Okresní soud ve Vsetíně · Rozsudek

10 C 61/2020

č. j. 10 C 61/2020-201

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-11-21 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSVS:2024:10.C.61.2020.1

  1. OS Vsetín 10 C 61/2020-201
  2. OS Vsetín 10 C 61/2020-208
Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud ve Vsetíně vydal opravné usnesení k rozsudku, ve kterém byla opravena chyba v psaní ve výroku o náhradě nákladů řízení. Soud upravil označení výroku z čísla II. na správné číslo III. a nahradil nejednoznačný text o výši náhrady za náklady řízení. Bylo uvedeno, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů ve výši 311 608 Kč. Oprava byla provedena na základě § 164 o.s.ř., který umožňuje opravu zjevných nesprávností v rozsudku.

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno, narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupený advokátkou Anonymizováno sídlem Anonymizováno o zaplacení částky 123 247,76 EUR s příslušenstvím,

I. Námitka nedostatku mezinárodní příslušnosti Okresního soudu ve Vsetíně vznesená žalovaným se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 123 247,76 EUR s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 678,22 EUR za dobu od 13. 9. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 152,82 EUR za dobu od 13. 9. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 66 907,01 EUR za dobu od 20. 9. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 525,72 EUR za dobu od 11. 10. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 591,96 EUR za dobu od 14. 9. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 164,51 EUR za dobu od 28. 9. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 169,52 EUR za dobu od 28. 9. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 857,86 EUR za dobu od 5. 10. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 371,20 EUR za dobu od 12. 10. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 24 144,51 EUR za dobu od 2. 11. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 074,35 EUR za dobu od 2. 11. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 608,98 EUR za dobu od 2. 11. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1,10 EUR za dobu od 7. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši, která bude uvedena v písemné vyhotovení tohoto rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem doručeným soudu dne 2. 12. 2019 domáhala se žalobkyně proti žalovanému, kterého označila obchodní firmou právnická osoba, daňovým identifikačním kódem „Anonymizováno“ a adresou „Anonymizováno“, zaplacení částky celkem 123 247,76 EUR jako neuhrazené ceny za dodávku zboží (dále souhrnně jako Zboží), kdy žalovanému a) dne 14. 6. 2018 dodala venkovní žaluzie „Comfort“ a za tuto dodávku žalovanému fakturou č. hodnota vyúčtovala částku 6 678,22 EUR se splatností dne 12. 9. 2018; b) dne 14. 6. 2018 dodala předokenní rolety a za tuto dodávku žalovanému fakturou č. hodnota vyúčtovala částku 4 152,82 EUR se splatností dne 12. 9. 2018; c) dne 21. 6. 2018 dodala nadokenní a předokenní rolety a za tuto dodávku žalovanému fakturou č. hodnota vyúčtovala částku 66 907,01 EUR se splatností dne 19. 9. 2018; d) dne 12. 7. 2018 dodala venkovní žaluzie „Comfort“ a za tuto dodávku žalovanému fakturou č. hodnota vyúčtovala částku 15 525,72 EUR se splatností dne 10. 10. 2018; e) dne 23. 8. 2018 dodala venkovní žaluzie „Comfort“ a za tuto dodávku žalovanému fakturou č. hodnota vyúčtovala částku 591,96 EUR se splatností dne 13. 9. 2018; f) dne 6. 9. 2018 dodala teleskopickou konzoli TK4 a za tuto dodávku žalovanému fakturou č. hodnota vyúčtovala částku 164,51 EUR se splatností dne 27. 9. 2018; g) dne 6. 9. 2018 dodala předokenní rolety a za tuto dodávku žalovanému fakturou č. hodnota vyúčtovala částku 169,52 EUR se splatností dne 27. 9. 2018; h) dne 13. 9. 2018 dodala venkovní žaluzie a krycí plechy a za tuto dodávku žalovanému fakturou č. hodnota vyúčtovala částku 857,86 EUR se splatností dne 4. 10. 2018; i) dne 20. 9. 2018 dodala venkovní žaluzie „Comfort“ a za tuto dodávku žalovanému fakturou č. hodnota vyúčtovala částku 371,20 EUR se splatností dne 11. 10. 2018; j) dne 11. 10. 2018 dodala nadokenní rolety a za tuto dodávku žalovanému fakturou č. hodnota vyúčtovala částku 24 144,51 EUR se splatností dne 1. 11. 2018; k) dne 11. 10. 2018 dodala venkovní žaluzie „Comfort“ a za tuto dodávku žalovanému fakturou č. hodnota vyúčtovala částku 3 074,35 EUR se splatností dne 1. 11. 2018; l) dne 11. 10. 2018 dodala venkovní žaluzie Z70 a krycí plechy a za tuto dodávku žalovanému fakturou č. hodnota vyúčtovala částku 608,98 EUR se splatností dne 1. 11. 2018; m) dne 15. 11. 2018 dodala krytku profilu NOVAL B a za tuto dodávku žalovanému fakturou č. hodnota vyúčtovala částku 1,10 EUR se splatností dne 6. 12. 2018, přičemž tyto faktury uvedené ad a) až ad m) výše (dále společně též jako Faktury) zároveň slouží jako dodací list, když obsahují podpis žalovaného.

2. Soud ve věci vydal dne 18. 12. 2019 evropský platební rozkaz (čl. 60).

3. Proti tomuto evropskému platebnímu rozkazu podal žalovaný dne 3. 3. 2020 odpor (čl. 65), v němž namítal nedostatek místní příslušnosti Okresního soudu ve Vsetíně a poukazoval na to, že „registrovaná společnost již neexistuje“. Podáním ze dne 9. 3. 2020 (čl. 77) pak svůj odpor doplnil zasláním příslušného formuláře. Podáním ze dne 7. 7. 2020 (čl. 97) a podáním ze dne 20. 8. 2020 (čl. 104) pak žalovaný s odkazem na přiložený výpis z rakouského živnostenského rejstříku zopakoval, že pokud je žaloba podána proti „entitě“ označené jako „právnická osoba“, tato již v době podání žaloby neexistovala, když její podnikání bylo ukončeno ke dni 4. 4. 2019 bez právního nástupce. Dále žalovaný zopakoval své tvrzení, že zdejší soud není k projednání této věci místně příslušný.

4. Podáním ze dne 26. 5. 2020 (čl. 86) pak žalobkyně doplnila, že objednávky adresa žalovaný zadával vždy prostřednictvím e-shopu žalobkyně a podrobněji popsala jeho dodávky. Podáním ze dne 14. 7. 2020 (čl. 103) ve znění doplnění ze dne 23. 11. 2021 (čl. 122) pak žalobkyně upřesnila označení žalované tak, že žalovaným je pan Anonymizováno, nar. datum, bytem Anonymizováno.

5. Usnesením ze dne 10. 9. 2024 (čl. 168) vzal soud toto upřesnění označení žalovaného na vědomí.

6. Při prvním jednání, které se po vskutku četných odročeních vyžádaných účastníky za účelem mimosoudního jednání konalo až dne 21. 6. 2024 (čl. 162), žalobkyně na svém návrhu setrvala, přičemž poukázala na dohodu o uznání dluhu uzavřenou mezi ní a žalovaným dne datum (dále jako Uznání dluhu). Rovněž žalovaný na svém stanovisku setrval a doplnil, že Uznání dluhu skutečně podepsal, avšak domníval se, že se následně začnou řešit reklamace vad dodaných výrobků. Podáním doručeným soudu dne 22. 7. 2024 (čl. 164) pak doplnil, že žalobkyní dodané Zboží bylo vadné a v souvislosti s tímto vadným plněním mu vznikly náklady v celkové výši 114 890 EUR, přičemž sdělil, že tyto reklamace je připraven doložit dokumenty včetně fotografií. Dále namítal, že Uznání dluhu nebylo za žalobkyni podepsáno osobou, která byla oprávněna za žalobkyni jednat. Podáním ze dne 7. 10. 2024 (čl. 175) pak dále doplnil, že jednání o reklamacích probíhala s panem jméno FO, že byl od měsíce Anonymizováno hospitalizován po pracovním úrazu a žalobkyně tohoto jeho stavu využila a pod tlakem jméno FO jej přesvědčila k podpisu Uznání dluhu, přičemž mu bylo řečeno, že reklamace budou vyřešeny, k čemuž pak následně nedošlo.

7. Žalobkyně pak podáním ze dne 1. 11. 2024 (čl. 177) doplnila, že jméno FO, který za žalobkyni uzavřel Uznání dluhu s žalovaným, u ní vykonává funkci obchodně provozního ředitele, tedy s odkazem na ustanovení § 166 odst. 1 občanského zákoníku byl oprávněn s žalovaným Uznání dluhu uzavřít.

8. Další jednání se po změně obsazení senátu konalo dne 14. 11. 2024 (čl. 187). Žalovaný při něm setrval na dosavadních tvrzeních a uplatnil novou námitku, kdy tvrdil, že pohledávka žalobkyně byla již (alespoň v blíže neurčené výši) zapravena plněním ze strany pojišťovny žalobkyně. Žalobkyně označila důkazy k prokázání svých tvrzení, že uzavření Uznání dluhu nepředcházelo jednání o reklamaci vad výrobků a dále tvrdila, že ze strany pojišťovny žádné plnění neobdržela, protože pojišťovna čeká na výsledek tohoto sporu.

9. Z důkazů, které byly při tomto řízení provedeny, soud zjistil následující: - z výpisu žalovaného z živnostenského rejstříku (čl. 100 – 101), že žalovanému vzniklo živnostenské oprávnění dne datum a zaniklo dne datum, předmětem jeho podnikání byl „obchod s výjimkou regulovaných obchodů“ a adresa jeho podnikání byla Anonymizováno - z výpisů z e-shopu (čl. 89 až 96), že žalovaný u žalobkyně v době od 17. 5. 2018 do 6. 11. 2018 objednal Zboží popsané ve skutkových tvrzeních žalobkyně [ad a) až ad m)]; - z obchodních podmínek žalobkyně (čl. 45-49), že v § 10 obsahovaly ustanovení, podle nějž se režim právních vztahů vzniklých mezi účastníky řídí ustanoveními českého občanského zákoníku s vyloučením Vídeňské úmluvy OSN o mezinárodní koupi zboží a že k rozhodování sporů jsou příslušné soudy České republiky s tím, že místně příslušným je Okresní soud ve Vsetíně. - z faktur (čl. 10 až 41), že žalobkyně za dodávku tohoto Zboží jednotlivými Fakturami vyúčtovala žalovanému celkem částku 123 247,76 EUR se splatností uvedenou ve skutkových tvrzeních, přičemž svým podpisem a vyznačením otisku razítka na těchto listinách žalovaný současně potvrdil převzetí předmětného zboží; - z Uznání dluhu ze dne 3. 4. 2019 v české a německé verzi (čl. 161 a 42-43), že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 123 247,76 EUR a zavázal se jej zaplatit v měsíčních splátkách á 2 000 EUR počínaje měsícem 4/2019 pod ztrátou výhody splátek. Dále účastníci v čl. III. sjednali, že Uznání dluhu se řídí českým právem a k řešení sporů souvisejících s touto dohodou včetně vymáhání dluhu či jeho části jsou příslušné soudy České republiky, konkrétně Okresní soud ve Vsetíně. Za žalobkyni toto Uznání dluhu podepsal jméno FO a dále jej podepsal žalovaný. Přílohou byla tabulka obsahující seznam dlužných částek a Faktur. - z předžalobní upomínky z 3. 7. 2019 (čl. 160), že žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dlužné částky 123 402,76 EUR; - ze snímku obrazovky (čl. 179), že jméno FO u žalobkyně zastává funkci obchodně provozního ředitele. - z e-mailové korespondence (čl. 181 – 186), že účastníci v době od datum jednali o uzavření Uznání dluhu obsahující i jeho splácení a následně žalobkyně žalovaného upomínala o plnění této dohody, avšak přitom nijak nezmiňovali jakékoli reklamace dodaného zboží a žalovaný pouze tvrdil, že mu jeho finanční situace neumožňuje jeho dluh zapravit.

10. Oproti tomu návrh žalovaného na doplnění dokazování svědeckou výpovědí jméno FO (čl. 175v) soud zamítl, protože tvrzení, že tento svědek měl na žalovaného naléhat, aby podepsal Uznání dluhu s tím, že reklamace budou zohledněny následně, nebylo pro rozhodnutí věci významné za situace, kdy žalovaný ani nedoplnil rozhodná tvrzení stran toho, jaké konkrétní vady Zboží žalobkyni měl vytknout. Návrh na doplnění dokazování svědeckou výpovědí jméno FO, jméno FO a jméno FO soud rovněž zamítl, protože tvrzení, že první dva z těchto svědků coby zaměstnanci žalovaného neměli v náplni práce „vyřizování reklamací a jednání s dodavateli, a nebyli seznámeni s příslušnými zákonnými postupy“ nebylo pro rozhodnutí věci významné. Významné pak nebylo ani tvrzení, že tito svědci měli žalovaného přesvědčit k podepsání Uznání dluhu, protože pohnutky, které žalovaného k podpisu této dohody vedly, nebyly pro rozhodnutí věci podstatné. Stejně tak, za situace, kdy přes výzvu soudu nebyly doplněny rozhodné tvrzení stran toho, jaké konkrétně, kdy a vůči komu žalovaný uplatnil reklamace (vad Zboží), nebylo významné ani tvrzení, že ohledně těchto údajných reklamací mělo dojít ke schůzce mezi panem Anonymizováno a jméno FO. Pokud pak měl být posledně jmenovaný svědek dle návrhu žalovaného při jednání dne 14. 11. 2024 (čl. 187v) slyšen ohledně náplně své práce u žalobkyně, provedeným důkazem snímkem obrazovky (čl. 179) bylo prokázáno, že tento svědek u žalobkyně vykonává funkci obchodně provozního ředitele, o čemž soud neměl důvod pochybovat.

11. Z provedených důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu: Žalovanému dne datum vzniklo živnostenské oprávnění a toto zaniklo dne datum, předmětem jeho podnikání byl „obchod s výjimkou regulovaných obchodů“ a adresa jeho podnikání byla Anonymizováno, přičemž podnikal pod obchodní firmou „právnická osoba.“, o čemž svědčí mimo jiné i skutečnost, že pod touto obchodní firmou se hlásil do e-shopu žalobkyně, pod touto obchodní firmou podepsal jednotlivé Faktury a rovněž dne datum Uznání dluhu s žalobkyní, a nakonec dne 6. 3. 2020 i plnou moc (čl. 79), kterou udělil své právní zástupkyni pro zastupování při tomto řízení. Dílčími objednávkami učiněnými prostřednictvím e-shopu žalobkyně žalovaný objednal v době od 17. 5. 2018 do 6. 11. 2018 Zboží. Žalobkyně mu Zboží postupně dodala, o čemž svědčí podpisy žalovaného na jednotlivých Fakturách, a za tuto dodávku mu těmito Fakturami vyúčtovala celkem částku 123 247,76 EUR. Objednávkami Zboží prostřednictvím e-shopu žalobkyně žalovaný současně vyslovil souhlas s obchodními podmínkami žalobkyně, které obsahovaly mimo jiné ustanovení, podle nějž se režim právních vztahů vzniklých mezi účastníky řídí ustanoveními českého občanského zákoníku s vyloučením Vídeňské úmluvy OSN o mezinárodní koupi zboží a že k rozhodování sporů jsou příslušné soudy České republiky s tím, že místně příslušným je Okresní soud ve Vsetíně. Nejpozději v době od datum žalobkyně žalovaného urgovala o zaplacení částek vyúčtovaných Fakturami a následně žalobkyně a žalovaný dne datum uzavřeli Uznání dluhu, jímž žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 123 247,76 EUR a zavázal se jej zaplatit v měsíčních splátkách á 2 000 EUR počínaje měsícem Anonymizováno pod ztrátou výhody splátek, přičemž Uznání dluhu obsahovalo i ujednání, že tato dohoda se řídí českým právem a k řešení sporů související s touto dohodou včetně vymáhání dluhu či jeho části jsou příslušné soudy České republiky, konkrétně Okresní soud ve Vsetíně. Za žalobkyni tuto dohodu podepsal jméno FO, obchodně provozní ředitel žalobkyně, a dále ji podepsal žalovaný. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 7. 2019 pak žalobkyně upomenula žalovaného o úhradu dlužné částky 123 402,76 EUR a upozornila jej, že v případě jejího neuhrazení bude žalobkyně nucena vymáhat svou pohledávku soudní cestou.

12. Oproti tomu tvrzení žalovaného, že u žalobkyně reklamoval vady Zboží, zůstalo přes výzvu usnesením ze dne 10. 9. 2024 (čl. 170) a pak znovu při jednání dne 14. 11. 2024 (čl. 187v) nedotvrzeno, když žalovaný ani nedoplnil kdy, vůči komu konkrétně a jakým způsobem tyto reklamace uplatnil a jaké právo z odpovědnosti za vady Zboží přitom zvolil, a to i přesto, že byl v souladu s § 118a odst. 1 občanského soudního řádu poučen o následcích nedoplnění těchto rozhodných tvrzení. Pokud za této situace navrhoval výslech svědka jméno FO, soud mu vyhovět nemohl, protože důkaz výslechem svědka z povahy věci slouží k prokázání rozhodných tvrzení účastníka, pokud jsou sporná, nikoli k tomu, aby tato rozhodná tvrzení suplovala.

13. Za prokázané soud naopak považuje tvrzení žalobkyně, že žalovaný původně (před uzavřením Uznání dluhu) vady Zboží žalobkyni vůbec nevytýkal, protože pokud by tak činil, nepochybně by to zmínil i e-mailové korespondenci, k níž mezi účastníky došlo v době od 25. 3. 2019 do 29. 5. 2019, tedy dílem krátce před a dílem krátce po podpisu Uznání dluhu. V této korespondenci však žalovaný poukazoval pouze na nedostatek finančních prostředků na své straně.

14. Rovněž tvrzení žalované, že pohledávka žalobkyně byla (přinejmenším zčásti) zapravena plněním ze strany pojišťovny žalobkyně, zůstalo přes výzvu podle § 118a odst. 1 občanského soudního řádu při jednání dne 14. 11. 2024 (čl. 188) nedotvrzeno. Pokud žalovaný k tomuto navrhoval důkaz vyjádřením pojišťovny, a to za situace, kdy tuto pojišťovnu neznal, soud mu vyhovět nemohl, protože k jejímu označení by musel postupem podle § 128 občanského soudního řádu vyzvat žalobkyni, jíž však ke sdělení informací ve prospěch žalovaného nelze nutit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 2. 2009, sp.zn. 23 Odo 1612/2006: Povinnost sdělit na dotaz soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí, se vztahuje pouze na třetí osoby, nikoliv na účastníky řízení. Soud nemůže nutit stranu sporu ke sdělení informací nezbytných k úspěšnému vedení sporu druhou stranou.).

15. Za mnohem pravděpodobnější (a obvyklému chodu věcí odpovídající) soud ostatně považuje tvrzení žalobkyně, že pojišťovna jí doposud nezaplatila ničeho, protože (logicky) čeká právě na výsledek tohoto sporu.

16. Soud při rozhodování věci v souladu s ust. čl. 3 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) postupoval podle právních předpisů platných v České republice, opět s přihlédnutím k ujednání smluvních stran o volbě práva obsaženému v § 10 obchodních podmínek a v čl. III. Uznání dluhu.

17. Podle oddílu 1, čl. 5 bod 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jako Brusel I-bis) Osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidle stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Podle oddílu 7, čl. 25 bod 1 písm. a) Brusel I-bis Bez ohledu na bydliště stran, dohodnou-li se tyto strany, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska věcné platnosti podle práva tohoto státu neplatná. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Tato dohoda musí být uzavřena písemně nebo ústně s písemným potvrzením. Podle oddílu 7, čl. 25 bod 2 Brusel I-bis Písemně formě jsou rovnocenná veškerá sdělení elektronickými prostředky, která umožňují trvalý záznam dohody.

18. Podle § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, Podle § 105 odst. 4 o.s.ř. Namítne-li účastník řízení včas a důvodně nedostatek místní příslušnosti, postupuje soud obdobně podle odstavců 2 a 3; jinak námitku usnesením zamítne. Podle ust. § 133 o.s.ř. Skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

19. Podle ust. § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako o.z.) Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2104 o.z. Kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství. Podle § 166 odst. 1 věta prvá o.z. Právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Podle ust. § 2053 o.z. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle ust. § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Pokud žalovaný namítal nedostatek místní příslušnosti (a s ním i nedostatek mezinárodní příslušnosti) Okresního soudu ve Vsetíně, byl soud nucen konstatovat, že příslušnost soudů České republiky vyplývá z cit. oddílu 7 čl. 25 Brusel I-bis s přihlédnutím k ujednání v § 10 obchodních podmínek žalobkyně, které bylo stvrzeno i ujednáním v čl. III. Uznání dluhu. Bylo tedy zřejmé, že žalovaným vznesená námitka nedostatku mezinárodní příslušnosti zdejšího soudu byla nedůvodná a soud ji proto za použití § 105 odst. 4 o.s.ř. per analogiam zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle výše uvedených ustanovení a nárok žalobce shledal důvodným. Žalovaný Uznáním dluhu svůj dluh vůči žalobkyni ve výši celkem 123 247,76 EUR uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej stanovenými splátkami zaplatit. Ve smyslu cit. ust. § 2053 o.z. tedy nastala domněnka trvání dluhu v době uznání a za situace, kdy nebylo ani relevantním způsobem tvrzeno, že tento dluh nevznikl (žalovaný přes výzvu soudu nedoplnil rozhodná tvrzení stran údajných vad Zboží a neuvedl ani to, že z možných nároků z údajných vad Zboží uplatnil právě slevu z kupní ceny), soud měl tuto skutečnost v tomto řízení v souladu s cit. ust. § 133 o.s.ř. za prokázanou. Lze přitom zmínit, že k předání Zboží došlo v roce 2018, tedy ve smyslu cit. ust. § 2104 o.z. již tehdy žalovanému vznikla povinnost Zboží prohlédnout.

22. Bylo potom na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval, že svůj dluh vůči žalobkyni následně po podpisu Uznání dluhu (zcela nebo alespoň částečně) splnil, nebo že tento dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný však přes výzvu soudu relevantním způsobem nedoplnil svá neurčitá skutková tvrzení ohledně domnělé úhrady dluhu ze strany pojišťovny žalobkyně a jiná případná skutková tvrzení ohledně zániku dluhu jiným způsobem rovněž neuvedl, a soudu proto nezbylo, než žalobě v celém rozsahu vyhovět a žalovanému uložit, aby žalobci zaplatit celou dlužnou částku 123 247,76 EUR společně s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně za dobu od splatnosti jednotlivých Faktur do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

23. Pokud žalovaný tvrdil, že „entita“ označená jako „právnická osoba zanikla společně se zánikem živnostenského oprávnění žalovaného, toto tvrzení nebylo relevantní, když se jednalo pouze o obchodní firmu žalovaného, pod níž (jak vyplývá ze skutkových zjištění uvedených výše) dříve vykonával svou podnikatelskou činnost. Podstatné je, že nezanikl žalovaný jako fyzická osoba.

24. Pokud pak žalovaný tvrdil, že Uznání dluhu nebylo podepsáno žalobkyní, soud s odkazem na skutková zjištění uvedená výše konstatuje, že je podepsal jméno FO coby obchodně provozní ředitel žalobkyně, který ve smyslu cit. ust. § 166 odst. 1 věta prvá o.z. nepochybně byl osobu, který byl oprávněn žalobkyni vzhledem ke své funkci při tomto právním jednání zastoupit.

25. Protože žalobkyně byla při řízení zcela úspěšný, přiznal jí soud žalobci v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu jeho nákladů řízení, jež se v tomto případě skládají z a) zaplaceného soudního poplatku 157 357 Kč; b) odměny advokáta za převzetí věci dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a za sepsání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jako AT) ve výši dle ust. § 7 bod 6 AT 2 x 20 900 Kč, když soud ve smyslu ust. § 8 odst. 1 AT vycházel pro účely tohoto úkonu z tarifní hodnoty sporu 3 144 666,60 Kč, neboť částku 123 247,76 EUR přepočítal kurzem 25,515 Kč/EUR platným pro den 2. 12. 2019, kdy byl návrh na vydání evropského platebního rozkazu sepsán, neboť ani v případě převzetí věci z data udělení plné moci (čl. 8) 18.8.2017 vycházet nemohl, protože se jedná o generální plnou moc; c) odměny advokáta za sepis doplnění žaloby dne 26. 5. 2020 (čl. 86) dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT ve výši dle ust. 7 bod 6 AT 21 660 Kč, když soud ve smyslu ust. § 8 AT vycházel pro účely tohoto úkonu z tarifní hodnoty sporu 3 336 316,86 Kč, neboť částku 123 247,76 EUR přepočítal kurzem 27,07 Kč/EUR platným pro tento den; d) odměny advokáta za účast u jednání dne 21. 6. 2024 dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT ve výši dle ust. § 7 bod 6 AT 20 620 Kč, když soud ve smyslu ust. § 8 odst. 1 AT vycházel pro účely tohoto úkonu z tarifní hodnoty sporu 3 074 415,37 Kč, neboť částku 123 247,76 EUR přepočítal kurzem 24,945 Kč/EUR platným pro tento den; e) odměny advokáta za sepis vyjádření dne 1. 11. 2024 (čl. 178) dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT ve výši dle ust. 7 bod 6 AT 20 820 Kč, když soud ve smyslu ust. § 8 AT vycházel pro účely tohoto úkonu z tarifní hodnoty sporu 3 121 249,52 Kč, neboť částku 123 247,76 EUR přepočítal kurzem 25,325 Kč/EUR platným pro tento den; g) odměny advokáta za účast u jednání dne 14. 11. 2024 dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT ve výši dle ust. § 7 bod 6 AT 20 780 Kč, když soud ve smyslu ust. § 8 odst. 1 AT vycházel pro účely tohoto úkonu z tarifní hodnoty sporu 3 119 400,81 Kč, neboť částku 123 247,76 EUR přepočítal kurzem 25,31 Kč/EUR platným pro tento den; h) paušální náhrady hotových výdajů za výše uvedené úkony právní služby dle ust. § 13 odst. 4 AT ve výši 6 x 300 Kč = 1 800 Kč; i) náhrady za 21% DPH ve výši 26 771 Kč a celkem činí 311 608 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

26. Pokud se týká sdělení ze dne 14. 7. 2020 (čl. 103), soud žalobkyni za tento úkon odměnu přiznat nemohl, protože žalobkyně tímto podáním pouze upřesňovala označení žalovaného. Náklady na tento úkon právní služby tedy nebylo možno považovat za náklady potřebné k účelnému uplatňování jejího práva ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., když účelným by naopak bylo, pokud by žalobkyně žalovaného správně označila již ve svém návrhu na vydání evropského platebního rozkazu, za nějž mu odměna přiznána byla.

27. Pokud se týká ostatních případných nákladů žalobkyně, soud jí je přiznat nemohl, protože se z obsahu spisu nepodávaly a žalobkyně je přes výzvu soudu usnesením vyhlášeným závěrem jednání dne 14. 11. 2024 (čl. 189) nevyčíslila.

28. Místo plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., termín plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku j e možno podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat splnění povinnosti exekučně.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.